Jaký byl ten prvotní impuls a ty ses rozhodl k založení webu?
Ta myšlenka se mi honila v hlavě od roku 2007, kdy jsem koupil doménu supporters.cz, ale neměl jsem dostatek času se tomu plně věnovat, protože v tu dobu jsem se věnoval jiným věcem. Na podzim roku 2011 jsem si řekl, že to zkusím, a pustil jsem se s chutí do toho. Impulsem byla asi chuť zkusit něco jiného.
Práce na webu zabírá velkou část tvého volného času, jak jsi ten čas trávil předtím?
Věnoval jsem se fanouškovské scéně na lokální úrovni. Vždycky mě dění kolem fotbalu a dalších sportů fascinovalo. Již v minulosti jsem navštěvoval různé zápasy i mimo republiku, při kterých jsem se na konci utkání musel podívat na světelnou tabuli, abych vůbec zjistil, kolik to skončilo. Dění na hřišti mě totiž vůbec nezajímalo a soustředil jsem se na dění v hledišti.
Máš civilní zaměstnání?
Ano civilní zaměstnání samozřejmě mám. Naštěstí v něm mám přístup k internetu a mohu tak být v obraze i během dne.
Co na tvé aktivity okolo fanouškovství říká tvé nejbližší okolí, rodina, přítelkyně?
Rodina ví, že jezdím po různých fotbalech a něco si tam fotím a nahrávám, ale vesměs si myslím, že je to ani nijak zvlášť nezajímá, proč taky? Přítelkyně mi to naštěstí toleruje, za což jsem jí velmi vděčný, protože tolik trpělivosti, co s tím mým cestováním a časem stráveného na počítači má, je obdivuhodné.
Je podle Tebe web supporters.cz jedinečný?
Je to portál, který se zaměřuje na fanouškovskou tématiku. Jedinečný bude až tehdy, pokud se podaří naplnit mou vizi, aby se na něm podílely opravdu všechny tábory. Již nyní se podařilo najít aktivisty, kteří se zapojují, posílají materiály, upozorňují na dění kolem jejich klubu, ale i tak se domnívám, že ten potenciál je větší.
Kolik lidí se na chodu webu podílí?
Ono je to celkem zajímavé číslo, pokud vezmeme v úvahu fakt, že web musel někdo naprogramovat a dělat na něm úpravy. Potom je tady grafika, se kterou si taky někdo musel pohrát, no a pak samozřejmě aktualizace, na kterých se podílejí fanoušci již z různých koutů. Někteří přispívají pravidelně, jiní zase třeba jednou za čas zajistí rozhovor, nebo třeba reportáž, za což jsem velmi rád. Jsou to fanoušci z Ostravy, Bratislavy, Prahy, Havířova, Plzně, Brna, Veselí nad Moravou, Zlína, Jablonce, Ústí nad Labem, prostě z celého ČeskoSlovenska. Doufám, že jich bude jenom přibývat. Všem těmto lidem patří velké poděkování, protože si uvědomuji, že doba je taková, že se nikomu nechce dělat nic na víc. Vždyť je problém, aby to fungovalo v jednotlivých táborech, natož pak, aby se tomu zasvěcení věnovali na této celorepublikové úrovni.
Co podle tebe tomuto webu v současné době chybí?
Další nadšenci (úsměv). Popravdě řečeno bych si přál, aby se supporters zaměřilo více i na hokej. Tito redaktoři nám chybějí nejvíce. Věřím, že do budoucna se budeme na některé věci zaměřovat více do hloubky. Další věc, která mě trápí, je skutečnost, že z některých stadionů chybí kvalitní dokumentace. Má představa je taková, že když to bude fungovat, tak najdeme na stadionech lidi, které třeba vybavíme kamerou či foťákem a budeme tak mít více kvalitních materiálů do fotoreportů a souhrnů.
Co by měl udělat fanoušek, který by se chtěl na tvorbě webu podílet?
Není nic jednoduššího, než nás kontaktovat na webu, nebo facebooku, případně na mail info@supporters.cz
Kdyby ses ohlédl zpátky do minulosti a mohl se rozhodnout znova, šel bys do toho opět?
Určitě ano. Baví mě to a spíš bych s tím začal dříve. Poznal jsem se s lidmi z různých táborů, které bych jinak nikdy nepoznal a rovněž bych nezjistil, jak to funguje v ostatních táborech. O to víc si uvědomuji, jak velké díky patří všem těm nadšencům, kteří svému klubu obětují čas nejen při přípravách chorea, ale i v dalších organizačních věcech.
Jaká je Tvá vize do budoucna? Za pár dní začíná další ročník fotbalových soutěží, nedlouho po tom, se rozjedou i hokejové soutěže. Můžeme na webu supporters.cz očekávat i něco jiného, než jsme doposud byli zvyklí?
No, blíží se to pekelně rychle, až mám obavu, že nestihnu vše, co jsem měl v plánu. Zásadní změnou by měla být Ultras liga, kterou chceme spustit. Původně jsem ji chtěl zkušebně rozjet již na jaro, ale nepodařilo se podchytit začátek a pak jsem to vypustil. Tím, že o tom teď mluvím, tak je to snad dostatečný závazek k tomu, abychom to dotáhli do konce.
Kolik lidí se daří prostřednictvím webu oslovit? A z čeho je provoz webu financován? Víme o tobě, že odmítáš jakýkoliv příjem prostřednictvím reklamy, financuješ tedy celý provoz ze svého?
To se samozřejmě liší dle období. Zrovna nyní je okurková sezóna a to se projevuje i na návštěvnosti. Někdy je to pět tisíc návštěvníků, jindy dvanáct tisíc. Co se týká financování, tak ano je pravdou, že placené reklamy z principu odmítám. Proto jsme i rozjeli e-shop, ze kterého se snažíme věci, jako je provoz serveru, kamery, foťáky atd., financovat. Upřímně řečeno, není to žádná sláva, ale fungujeme.
V minulém roce jste stáli za projektem Vlajkonoši, ten se asi nevyvedl podle představ. Jaká toho byla příčina?
V první řadě chci říct, že to nebyl náš projekt. Neříkám to sna proto, že se ho nepodařilo realizovat. Stejně bych to komentoval i v případě, že by to byl projekt úspěšný. Nechci si zkrátka přivlastňovat něco, co přišlo z jiné hlavy a za sebe říkám, že myšlenka to byla zajímavá. I když nyní to vypadá, že ten projekt byl fiasko, tak musím říct, že jsem díky němu poznal další nové lidi, které bych asi nikdy nepoznal. Co se týká výsledku, tak bohužel to má několik rovin. Co si budeme nalhávat situace kolem českého fotbalu není ideální a těch klacků pod nohama bylo dost. Problémy se vstupenkama, neaktivní, respektive skeptický pohled většiny fanoušků, kteří spíše čekali co se z toho vyklube, než aby se zapojili, bylo základní příčinou toho, že se to nepodařilo. Hledali se v tom problémy, které nebyly a může za to i fakt, že my prostě nejsme hrdý národ.. Když byla akce na Maďarsko před Eurem v Polsku, tak jsem z toho měl dobrý pocit. Nikdo tam, zjednodušeně řečeno, neřešil kdo je Sparťan a kdo Slávista, prostě lidi stáli vedle sebe a fandili. Fungoval i supportlídr, a i když to nebylo ideální, tak to vypadalo, že by to mohlo jít. Jenomže pak přišly další zápasy, které se nepovedly. Začala se do toho tahat klubová příslušnost a nyní je to ve stádiu hibernace. Třeba se to jednou probudí – uvidíme.
Web supporters jsme probrali, nyní bychom rádi zabrouzdali do tématu české scény. Jaká je podle tebe česká fotbalová scéna?
Lepší, než se na první pohled může zdát. V poslední době se čím dál více táborů začíná prezentovat a ultra aktivit za poslední dobu rozhodně přibylo. Je to jenom dobře, protože ten český fotbal samotný moc lidí na tribuny nepřiláká, musí se něco dít i v hledišti. V kotlích to na čím dál více stadionech žije navzdory dění na hřišti a to je dobře.
Co české scéně pomáhá a co jí naopak škodí?
Pomáhá jí každý aktivní fanoušek. Bohužel pro většinu lidí i v kotli, je jejich přítomnost na samotném zápase vrcholem jejich aktivity. Jasně, když má člověk rodinu atd. tak se jeho čas na aktivitách krátí, ale kdyby mladá generace neseděla jenom za počítačem a více se o svůj klub zajímala, tak by se to projevilo i na tribunách. U nás se to všechno dělá v pár lidech. Tito lidé pak musejí na stadionech trávit více času, než je zdrávo. Protože pokud člověk dělá všechno, tak ho to mnohem rychleji otráví, než kdyby se práce rozdělila mezi více lidí. Jako zastánce pyrotechniky musím říct, že i pyro fotbalu hodně pomáhá a je dobře, že jeho používání na stadionu přibývá. Trochu negativní postoj mám k pyru na hřišti. Někdo na to má názor, že je to jedno, protože „bezpečné“ používání pyrotechniky ji stejně nezlegalizuje, ale vždyť o to přeci ani nejde. Jde o to, aby se k jejímu používání přistupovalo ze strany svazu benevolentněji. Myslím, že v jarní části bylo na několika stadionech dost pyra a pokuty za to v mnoha případech ani nebyly. K legalizaci pyra nikdy nedojde a ani nesmí, protože zakázané ovoce nejlépe chutná… Co jí škodí? Mediální obraz v očích široké veřejnosti. Za poslední roky se na stadionech žádný závažný konflikt v podstatě neudál. Nikdo, kdo chodí na fotbal, nemůže říct, že na českých stadionech to je nebezpečné, ale některá media se tváří, jako by chození na fotbal bylo rizikovou zábavou. Ano, vždycky se něco může stát, ale být ve špatný čas na špatném místě můžete být jak cestou na fotbal, tak cestou z divadla.
Máš mezi kluby svůj oblíbený?
Ano mám, ale nerad o tom mluvím. Ne snad proto, že bych se za to styděl, ale vím, že existují předsudky a jsem naprosto alergický na to, když někdo říká, že jsme web toho či onoho týmu. Nyní, když se na webu podílí fanoušci více klubů, tak můžu říct, že fandím Slovácku. Poslední dva roky jsem nakoukl pod pokličku fungování ultras skupin mnoha klubů a nejenom, že jsem se naučil všechny tábory respektovat, ale hlavně jsem poznal, že ve všech těch klubech jsou podobní lidé, kteří mají vesměs stejné starosti. I tak se sem tam setkávám s reakcí, že některé kluby upřednostňujeme. Jenomže opět je to o lidech. Pokud někdo není schopný své choreo vyfotit a poslat, tak ho těžko můžeme publikovat. A naopak, přece nebudeme aktivním táborům říkat. Sorry vaše další choreo tam dát nemůžeme, protože už jste byli mockrát…
Jaký máš ty osobně názor na scénu hooligans?
V poslední době se incidenty odehrávají na polích mimo ohrožení civilistů. V podstatě se dá říct, že nechápu, proč policie proti těmto domluveným grilovačkám zasahuje. Je to postavené na hlavu, vždyť celu dobu se snažili dostat chuligány mimo stadiony, a když se tak stane, tak se hledají problémy tam, kde nejsou. Pokud jde někdo do bitky, tak tam jde s tím rizikem, že to může skončit špatně. Perou se dvě skupiny, které se prát chtějí, a proto mi přijde jako vyhazování peněz, když se kvůli tomu dělají na hooligans početné zátahy.
Který ze zápasů, jenž jsi navštívil, bys vyzdvihl?
To je velmi těžká otázka, protože mnoho zápasů ve mně zanechalo své stopy. Asi nejvíce vzpomínám na utkání mezi Legií Varšavou a Lechem Poznaň. Ten fanatizmus na tribunách člověka pohltí. Všichni v jednotné barvě, když se skáče, tak se skáče a když se jde do půl pasu, tak se jde do půl pasu. Prostě disciplína a absolutní respekt supportlídra. U nás mám výborné vzpomínky ze zápasu Trnavy v Žilině. Je to vlastně něco přes rok, tehdy hráli o titul a do Žiliny jich přijelo na 2000 fanoušků. Vlastně když nad tím teď zpětně přemýšlím, tak to byl hektický víkend a oba zápasy, které jsem nyní vyzdvihl, jsem zažil v jednom týdnu. V pátek jsem byl v Žilině na Trnavě v sobotu ve Varšavě na Poznani a v neděli v Praze na zápase Slavie se Slováckem. Najezdil jsem 2000 km a dohromady za ten víkend naspal osm hodin. Ještě před tím, než jsem začal dělat web supporters, tak jsem byl několikrát na Rapidu a svůj první takový výlet se datuje do roku 2002, kdy jsem byl ve Splitu na zápase poháru UEFA mezi Hajdukem a Fulhamem. Nicméně když jsme u toho vyzdvihování, tak ne všechny výjezdy skončily reportáží.
Myslíš to tak, že byly nějaké zápas, ze kterých jste nic nedělali?
Přesně tak to je. Několik zápasu v Česku i na Slovensku skončilo jenom klobáskou, ale nebudu tady dané kluby jmenovat, protože není našim cílem někoho ponižovat. Ale, v uvozovkách, největší pecku jsme zažili v Polsku, bylo to v letošní sezoně, kdy jsme se vydali na hokej. Ve strašném počasí jsme dojeli do Osvětimi, abychom po první třetině jeli ve strašlivé vánici zpět domů (úsměv).
A co zápasy v naší Gambrinus lize? Který patří k tvým památečním?
Derby pražských „S“ v Edenu mělo na podzim opravdu dobrou kulisu. Opravdu rád navštěvuji Bazaly. Jednak zápasy Baníku mají vždy co nabídnout a hlavně ostravský stadion je naprosto ideální pro Groundhopping. Můžete se na velké ploše kolem tribun volně pohybovat, což na moderních stadionech není běžná věc. Ze všech zápasů co jsem v Ostravě navštívil, tak rád vzpomínám na letošní utkání se Spartou Praha. Poslední opravdu dobré představení, které jsme navštívil, tak bylo na zápase Slovácka s Baníkem. Oba tábory se kvalitně prezentovaly a kulisa měla opravdu velmi solidní parametry. Trochu mě mrzí, že jsem se letos nedostal na utkání Plzně, která rovněž patří ke špičce a snad se na kvalitní utkání na jejich stadionu dostanu co nejdříve.
Zažil jsi při cestách i nějaké zajímavé či úsměvné historky?
Samozřejmě. Jednou jsem dostal kamenem do hlavy, protože si fanoušci mysleli, že jsem kriminálka. V již zmiňovaném zápase v Žilině, jsem byl od hlavy až k patě poplivaný, než jsem dotyčným vysvětlil, že nejsem fízl, ale že dělám reportáž ze supportu. Nejlepší byl jeden fanoušek Trnavy, který na mě křičel, že jsem zkurvený fízl, že si tu kameru mám strčit do prdele nebo mě zabije a přitom na mě plival a polil mě pivem. Když jsem mu ukázal visačku a vysvětlil mu to, tak na to reagoval slovy – „Promiň kámo, mám ti to utřít?“
Jako další zážitek zmíním návštěvu Leverkusenu, kde jsem byl policií zadržen za to, že jsem pořizoval záznam ze vstupní prohlídky hostujících fanoušků. I když jsem měl oficiální akreditaci nejvyšší úrovně, tak jsem musel veškeré záznamy smazat.
A co hokej? Jaký máš k hokeji vztah a co si myslíš o hokejové scéně v ČR všeobecně?
Já na hokeji vlastně vyrůstal a vždycky jsem ho tak nějak upřednostňoval, než jsem zjistil, že mi je vlastně jedno na jakém sportu jsem, hlavně že se něco děje. Hlavně v nižších soutěžích to na hokeji žije a převážně východ republiky je v hokejových soutěžích hodně aktivní po ultra stránce a nezřídka je k vidění i velké množství pyrotechniky. Hokejová kultura po fanouškovské stránce je odlišná od fotbalové, ale pohrdání si rozhodně nezaslouží. Obzvláště některé kluby jsou na tom mnohem lépe než většina ligových klubů.
A nejzajímavější hokejové utkání, které jsi navštívil?
Výbornou atmosféru jsem zažil na zápase Komety Brno s Plzní. Vyprodaný stadion, dobrá akustika chorea, rozmanité chorály. I když nemám rád vyprodané zápasy, protože to se člověk mnohem hůře pohybuje v ochozech a je pod neustálou buzerací lidí, kterým zrovna zavazí. Velmi kvalitní představení jsem zažil v Havířově při play-off s Prostějovem. V závěru zápasu když začala celá hala povzbuzovat, tak to mělo velkou silu. Poslední zážitek je z Nitry. V malé hale bylo minimálně o 1000 lidí více, než jaká byla kapacita a fanoušci tam stáli na zábradlí a drželi se konstrukce pod střechou, aby vůbec něco viděli.
Nyní jsme se hezky dostali k poslednímu tématu, které bychom s tebou rádi probrali a to konkrétně Havířov a hokejový AZ Havířov. Co vlastně o Havířovu víš a jaký k němu máš vztah?
O městu jako takovém toho popravdě moc nevím. Poprvé jsem tam byl právě na hokeji a kromě zimního stadionu jsem v podstatě nenavštívil další místa. Snad se jako patriot z Havířova neurazíš, ale nebýt ultra aktivit na tribunách hokejového stadionu v Havířově, tak bych o tom městě nevěděl asi vůbec nic a asi bych v tom městě ani nikdy nebyl.
Abychom zmínili i Havířov jakožto fanklub Baníku číslo 1. Vnímáš Havířov i po této stránce? Že krom hokejové scény se ti vybaví příznivci Baníku Ostrava?
To, že se Havířov k Baníku hlásí, je známá věc, takže ano.
Která utkání tohoto AZetu Havířov jsi navštívil a co sis z nich odnesl?
Jednou jsem byl v Havířově na již zmiňovaném Play-off s Prostějovem. Utkání Havířova jsem navštívil rovněž v Prostějově, Přerově, Vsetíně a Hodoníně. Pamatuji si, že havířovští byli vždy na zápasech ve velmi dobrém počtu, prezentovali se choreografiemi a nechyběla ani pyrotechnika.
Jaký, dle tebe, bude mít vliv postup AZetu do první hokejové ligy, o které se často píše jako o méně atraktivní soutěži? Jakou máš zkušenost s první hokejovou ligou?
To se uvidí. Na jednu stranu impuls v podobě postupu to chtělo. Přeci jenom, když nepřicházejí nové výzvy, tak to má tendenci přinejlepším stagnovat… Na druhou stranu Havířov bude muset naplnit očekávání, která, v očích ostatních táborů, nejsou malá. Dalším faktorem bude to, jak se mužstvu bude dařit na ledě. Sice si všichni přejeme, aby výkony hráčů neměly dopad na dění v hledišti, ale skutečnost je v drtivé většině případů jiná. Fanoušci v Havířově byli zvyklí chodit na stadion, kde se vyhrávalo a bojovalo se každý rok o postup. Havířov jistě čekají, díky poloze, zajímavé zápasy v Šumperku a Olomouci. I na Vysočině je několik kvalitních táborů. Na druhou stranu asi přibudou méně výživné zápasy. Přeci jenom ve 2. lize skupiny východ to žilo. Vsetín, Přerov, Prostějov, to byly vždy zápasy, které měly kvalitu. A navíc všude to bylo kousek, takže mnohé zápasy měly punc lokálního derby. Sám se na to těším. Z mého pohledu má Havířov model, který je podle mě základem fungujícího tábora, takže věřím, že budou pro ligu velkým zpestřením.
Jak to myslíš s tím fungujícím modelem?
Pokud to má fungovat dlouhodobě a kvalitně, tak z mého pohledu musí tábor mít nejenom člověka, který se stará jednak o produkce jako takové, ale nezbytnou součástí fungujícího tábora je i respektovaný supportlídr no a hlavně musejí být tyto aktivity zdokumentovány a prezentovány na komunikačních kanálech. Jednoduše řečeno musí fungovat OPSD – organizace, produkce, spíkr, dokumentace a Havířov tady toto splňuje.
Plánuješ v nové sezóně navštívit nějaké utkání havířovského AZetu?
Plánovat zatím neplánuji, ale předpokládám, že nějaké utkání Havířova navštívím.
Nyní nezbývá než poděkovat za rozhovor a samozřejmě Ti také teď dáváme prostor. Vyjádřit se můžeš k čemukoliv, co je schopná pojmout naše představivost.
Snad bych závěrem chtěl vyzvat všechny tábory, aby byly co možná nejaktivnější na tribunách, a aby co nejvíce těchto aktivit dokázali zdokumentovat. Protože jen pokud bude kvalitní dokumentace, tak je možné ji šířit dál. Web supporters.cz není žádného konkrétního tábora a je na fanoušcích samotných, aby nám posílali podklady pro naši práci a je jedno, jestli jsou ze Vsetína, Havířova, Tábora, Plzně, Liberce, Bratislavy, Košic či Prahy. A pamatujte, support je víc než hra!