Kotel při minulém duelu s Jihlavou nešlapal špatně hlasově, ale početně. Počet Zvířat v sektoru byl opravdu špatný a bylo (a stále je) potřeba s tím něco dělat. Do sobotního duelu s Havl. Brodem jsme šli s jasnou vizí – naplnit znovu kotel fandícími lidmi a dokázat především sami sobě, že když chceme, stále to dokážeme, že soupeřem není Jihlava, Šumperk či Brod, ale především naše vlastní lenost…

Po výborných výkonech hráčů před vlastním publikem se opět očekává pěkná návštěva a tak nechceme zahálet ani co se přípravy choreografie týče. Právě choreo na Havlíčkův Brod bylo naším dlouhodobým záměrem, i proto jsme po této stránce trochu vypustili zápas s Jihlavou.

Ve čtvrtek proto vymýšlíme plánovanou choreografii, jedeme do Ostravy nakoupit materiál, k večeru si zkoušíme zařídit tělocvičnu na lepení a malování, bohužel se nám však opět nedaří, tělocvična padá, rychle hledáme náhradní řešení, s jedním takovým přijde i vedení našeho klubu, tuhle možnost budeme zvažovat do budoucna… Rozhodneme se pracovat venku a tak na parkingu za Kauflandem lozíme po kolenou a lepíme, napomenout nás přijde hlídka Městské policie, ale to nás od práce neodradí, páteční snaha se daří zrealizovat do úspěšné podoby, zbytek práce si necháváme na sobotu…

Jenže v sobotu se objeví nepřítel, na kterého nemáme páky, tím nepřítelem je počasí. A tak je jasné, že bez střechy nad hlavou plánované choreo nedokončíme, je pravé poledne, my opět míříme do Ostravy a pouhých 5 hodin před začátkem zápasu plánujeme náhradní řešení, opět to bude šití horkou jehlou…

Z Ostravy rovnou na zimák, kde v pěti lidech během zápasů mládežnických mužstev uděláme kus práce, 2 hodiny před utkáním je nás už asi 12 a rozmisťujeme kartony na sektory. Vše se zvládá s dostatečnou časovou rezervou a tak si stihneme ještě říct o povolení pyra, Nyní už nezbývá než čekat na to, jestli přijdou lidé a jestli hráči vyhrají (tím je z naší vlastní iniciativy podmíněno použití pyrotechniky).

Do začátku zápasu zbývá ještě 15 minut a už nyní se kotel solidně plní, už nyní je v sektoru více lidí než jindy při některých početně špatných zápasech. Věšíme vlajky, zástava Abstinentů nakonec musí viset dole na netradičním místě, neboť dnes přišlo hodně lidí a někteří sedící nahoře přes zavěšené vlajky nevidí na led. Zápas se blíží, hráči vycházejí ze šaten, už nyní je kotel téměř plný, moderátorovi trochu pomůžeme se čtením soupisky. To už jsou v sektoru hostů i Rebelové, kterých může být asi 50 (v tom 7 družebních přátel ze Znojma), hned při příchodu na zimák mávají vlajkami na tyčích…

Kvůli slavnostnímu buly dnes nevytahujeme choreo s příjezdem posledního hráče na led, ale až při úvodním ostrém zápasovém buly. Puk padá na led, 3 velké sektory zvedají nad hlavy kartony v modré a bílé barvě, menší dva sektory celé zakrýváme plachtou s bílými a černými pruhy, lidé sice pár okamžiků nevidí na hokej, ale choreo je povedené a to je hlavní!Úvodní prezentace jde dolů, mířím na své tradiční místo do sektoru, ale první řady jsou tak narvané, že se tam nemám šanci dostat a tak stojím první řetinu na samém rohu parádně narvaného kotle. Konečně, takhle to má být, takhle narvaný kotel byl naposledy při loňském finále s Karvinou… Od úvodního okamžiku utkání panuje skvělá atmosféra, k lidem v kotli se často přidává pravá strana, kotel dirigován spíkrem, bubeník za svou novou práci dostal odměnu v podobě nové blány (spojte si prosím s bubnem, ne s dívkou), prostě vše šlape tak jak má, tím že nestojím schován za vlajkou, tak mám velký problém skrýt erekci, kterou mi dnešní atmosféra z první třetiny navodila!

Zahanbit se dnes nechtějí ani hosté, od úvodu zápasu fandí, fandí téměř non-stop, ale dnes, při formě a odhodlání Zvěře, prostě moc šancí na vyniknutí nemají, díky našemu fandění je slyším špatně, což však neznamená, že by špatně fandili, to ne! Během zápasu několikrát mávají několika vlajkami na tyčích, stojí hezky v prvních řadách (takže vizuálně vypadají lépe než jihlaváci), na zábradlí věší 3 vlajky (jednu svou velmi hezkou a dvě malé znojemské), ve druhé třetině vytahují celkem pěkné choreo, tvořené nápisem a menší plachtou, perličkou je, že si kupují minimálně 5 balíčků samolepek a do čapky přihazují i nějaké to dýško :-).Svůj názor na dnešní výjezd Rebelů máme i my, jde především o cenu, za kterou na výjezd přijeli a tak je jasné, že se jedná o sponzorované fanoušky. A tak od druhé třetiny zní z našeho kotle hromové „Placeni klubem, fanoušci placeni klubem“, tohle do konce zápasu křičíme ještě několikrát, atmosféra se přiostřuje, v hostujícím sektoru dochází k menším potyčkám s pořadateli, na což reagujeme pokřikem „Nechte fanoušky!“, přičemž hosté směrem k nám tleskají, ono není divu, v hokejovém prostředí zní v těchto chvílích spíše trapné a dementní „Bijte je“.

Na led přilétá také hořící stroboskop, přilétá ze sektoru hostů, na onlajn přenosu to není vysvětleno a tak mi během třetiny chodí spousta SMS, ve kterých se zvědavci tážou, který tábor to pyro na led vhodil (až se bojím, že u někoho můžu být podezřelým 🙂 ). Hosté při tom všem skandují „pískej konec“ (demence), sekuritka si myslí, že pyro bylo vhozeno námi, řešíme tedy menší problémy… Tohle všechno však absolutně neohrožuje atmosféru zápasu a počet lidí v kotli, obojí je stále parádní, skvělé, dovolím si říct, že panuje nejlepší atmosféra na našem zimáku v této sezóně. Skvělá panovala před pár dny s Jihlavou, skvělá panuje dnes, opravdu radost na ten hokej chodit, tohle ten hokej tvoří a neodmyslitelně k tomu patří!Ve třetí třetině je atmosféra stále stejně skvělá, opět se dějí jevy běžně nevídané, kdy pravá strana sama od sebe vstává a fandí vestoje, inovujeme jeden jednoduchý pokřik s tleskáním, na který jsme mnohokráte zapomínali, vybízíme ke spolupráci i pravou stranu, zní to opravdu fantasticky, až mám husí kůži (ve videu čas 2:47). V první polovině závěrečné třetiny pak vytahujeme dlouhý transparent, který směřujeme hostům. Hosté totiž mají jeden ze svých chorálů se slovy „My jsme Rebelové, my nechcem žádný love, my jsme soběstačný a po hokeji lačný“. A tak jim díky jejich vlastnímu chorálu připomeneme, že ačkoli si dnes přivezli vlajky a jednotné čepice (v těch je většina Rebelů), tak hrdost nechali doma. V září k nám za normální cenu přijelo 0 hostů, včera cca padesátka, že by v tom hrála cenu ta klubem dotovaná cena výjezdu? Koukal jsem také jak puk, když do posledního dne měli v buse volné místo (místa), dokážu si představit, jaký šrumec ve hlášení na výjezd by to způsobilo u nás, kdybychom mohli jet na Vysočinu za stovku… 

AZet dává čtvrtou branku, pomalu se s moderátorem zápasu začínám domlouvat na použití pyra, čili aby nám byla správně zhasnuta hala apod., jenže Brod vyrovnává (už už byla na pořadu dne mexická vlna) a plány dostávají trhliny, jak říkám, při prohře pyro nepoužijeme. Myslel bych si, že po vyrovnání ochladne trochu doping z naší strany, avšak jsem velmi mile překvapen, ten je pořád výborný, hala hráčům neskutečně fandí a žene je kupředu. Podpora pomáhá, v prodloužení trefujeme vítěznou branku a máme tak asi 3 minuty čas na rozdání pyrotechniky. Není to ono, jsme v presu, vyhrát normálně, bez prodloužení, nachystalo by se to trochu jinak, ale co se dá dělat…

Pyro si chystají i hosté, něco málo odpalují, vypadá to pěkně, naše pyro je však efektivnější, po dlouhé době si zas užijeme děkovačku se zhaslými světly hale, tohle má něco do sebe! Hosté zůstávají v hale ještě několik minut po konci zápasu, říkáme si, že dříve neodejdeme a tak oba tábory hulákají ještě dlouho po konci střetnutí… Broďáci si zpívají, my se spíše věnujeme urážkám na jejich adresu :-).

Uff, bylo to dnes náročné, hektické, ale je to za námi a dopadlo to dobře… Zpoceni fanděním, šťastně a spokojeně zpoceni. Bouřící hala je tou nejlepší odměnou za veškerou tu snahu a úsilí… 

Je za námi zápas, který se hrál ve fantastické atmosféře, tu tvořili především domácí, zahanbit se však nenechali ani hosté, kteří, stejně jako domácí, měli choreo a celkově vypadali hezky, jen ten šrám v podobě sponzorovaných fans jim asi hned tak nezmizí. Věnujme se však zase nám… Bylo neskutečně skvělé, být zase součástí narvaného kotle, každý kdo tam byl, tak si určitě uvědomil, že je to úplně o něčem jiném, než když je nás v sektoru polovina. Včera to všechny fandící jedince muselo bavit, bylo to opravdu parádní. Je jasné, že tento trend neudržíme, proto k němu ani nebudu vybízet, středy jsou prostě zlo (zlatý fotbal, který se hraje jednou týdně) a ve středu nemáme na to, tuhle situaci zopakovat. Zapište si však prosím všichni za uši, že parádu, která se nám povedla včera, si pokusíme připomenout a opět ji nastartovat hned nejbližší možnou sobotu, ve kterou budeme hrát doma. Včerejší akce „Přijď do kotle“ by neměla být vlaštovkou, včerejší akce by měla být sobotním pravidlem, ať opět máme být na co hrdí!

Závěrem bych chtěl poděkovat všem, pro které ten zápas nezačíná s úvodním buly a nekončí s pozápasovou děkovačkou. Pochvalu pak směřuji těm, kteří včera fandili (a byla to neskutečná spousta lidí na celém „áčku“), druhá má pochvala a poděkování míří všem, kteří byli v kotli (bez kotle to nikdy nešlo a nešlo by to ani v budoucnu), no a aby poděkování vyrovnalo pochvaly, tak ještě edno někam pošlu… Pošlu jej našemu vedení. jsem neskutečně rád (i přes občasné mírné výhrady), jak ten hokej tady dělají a jak nám v mnohém vycházejí vstříc. Díky. Zase jsem byl včera hrdý na to, že jsem z tohoto – slovy Martina Potočného – zkurveného města! Ať žije AZet.