Den před výjezdem do Prostějova jsem si od fanoušků Českých Budějovic (a je mi jasné, že tenhle názor je ve více fanouškovských táborech) přečetl, jak svými reporty chci manipulovat s davy. Víte, ono je to zvláštní tvrzení. Na jednu stranu, pokud má člověk svůj názor a chce jej vytroubit do světa, je potom na jeho okolí, zda-li má svůj rozum a svou hlavu nebo zda-li jde jak ovce, tupě za pasáčkem zvonícím na jakýsi zvonec.
Nechci na žádný takový zvonec vydávat nepříjemné zvuky, ale na stranu druhou, zcela na rovinu říkáme – ANO, SE SKUPINOU LIDÍ, SE KTEROU TY TRIBUNY DĚLÁME, TY DAVY MANIPULOVAT CHCEME, třeba i těmi zmiňovanými reporty. A daří se nám to, proto jsme za ty 4 roky urazili neskutečně dlouhou cestu! Pozor, nechceme však, aby nás následovaly ovce. Chceme fanoušky, kterým třeba otevřeme oči a oni si uvědomí, že se to dá dělat i jinak a lépe a že náš směr je ten správný… Nyní mi už ale dovolte, abych Vás pozval k přečtení reportu, který popisuje jedno z nejzajímavějších hokejových utkání, co se fanouškovských prezentací týče, které jsem v životě navštívil…
Chápu, že na report čekali nejen havířováci a prostějováci, vím, že nyní se čte v Přerově, v Karviné, ve Vsetíně, v Ostravě, v Olomouci, v Brně, ve Varšavě 🙂 a kdoví kde všude. Ono je to zvláštní. Ti, kteří na reporty nejvíc nadávají, je pak čtou jako první a tlačítko F5 je u nich mnohdy v plné pohotovosti. No nic, dost bylo ironie a schválně hrané arogance, aby někteří bouchli zlostí pěstí do zaprášeného stolu, začněme pěkně popořádku, zápas s Prostějovem si to bezesporu zaslouží…
Poté, co jsme po stránce optické prezentace nepřistoupili zodpovědně k domácímu utkání s Českými Budějovicemi, je jasné, že s Prostějovem to musí být zcela jiná káva. Aniž bych se chtěl dotknout fandů jihočeského Motoru, Prostějov je jiná liga! Dlouho dopředu zařizujeme objednávku bílých obleků, pro které den před výjezdem jedeme do Polska, den před zápasem také finišujeme s výrobou 70-ti velkých vlajek na tyčích, vlaječky malé máme v zásobě už dlouho, to když jsme je někde na nějakém výjezdu nepoužili a ony nám straší ve skladu. V den utkání se pak v pár lidech scházíme několik hodin před odjezdem busu a už jen finišujeme s výrobou transparentu…





Přesně v 15:30 vyráží z Havířova všech 68 lidí, kteří se nahlásili do busu (osoby nad rámec jednoho busu dáváme do aut) + jedno auto k tomu. Po cestě je nálada překvapivě klidná, jedeme docela rychle, času máme taky dost a tak oproti jedné plánované zastávce stavíme hned 2x, hromadně se vyfotíme u busu a pokrčujeme směr Prostějov…
Před naším cílovým městem se začínají zpívat první nenávistné chorály, ty se stupňují, když při vjezdu do Prostějova vidíme velký transparent domácích, připevněný na jednom z mostů a především všeříkající. Transparent nás ještě víc navnadí, takhle má ta fanouškovská rivalita vypadat! Super práce od Hanáků! To už však před námi jede jedno policejní vozidlo a přiváží nás až před zimní stadion…
U příjezdu k zimáku už čekají naše věrné „fankluby“, ať už pražský, brněnský či olomoucký. Ty dnes musely být velmi obezřetné z důvodu slídění domácích fanatiků, avšak nic zajímavého je po cestě ke stadionu nepotkalo…
U vstupu do haly dozoruje velmi dobře vypadající ochranka, musím však uznat, že po celý zápas působí velice profesionálně, korektně, u vstupu téměř nešacují, zbytečně nebuzerují. Po této stránce dobrá práce!
V sektoru věšíme hlavní vlajku, vlajku nás všech, čili Havířovské Zvěře, vlajky skupin DC a RBH, stejně jako vlajka „Slezský Havířov“, pak míří nahoru nad sektor.
Domácí ultras hlásají, že z důvodu chystání velkého chorea mají být diváci na svých místech již v 17:40, no je 17:50 a stadion téměř prázdný… To už se však šikují havířováci, po příjezdu dalších automobilových se náš finální počet ustálí na čísle 108, což já osobně hodnotím jako naprosto výbornou cifru! Děkuji všem, kteří ve všední den vážili cestu a investovali do židovsky drahého vstupného…
Ještě než se pustím do samotného popisu utkání, musím zmínit jednu věc, kterou jsem si poznamenal a na kterou nesmím zapomenout! Domácí dělají velmi dobře svůj oficiální klubový web. je tam cítit nádech fanouškovství, je tam cítit, kdo ten web dělá a na co u tvorby článků a různých informací myslí. Takhle by to mělo vypadat. Den a noc proti „fanouškovskému“ myšlení některých členů naší webové redakce, někteří členové, a to netvrdím zdaleka jen já, jsou nejslabším článkem organizace jménem AZ Havířov! Oficiální web dělá v Prostějově vše, nebo aspoň mnohé, pro fanouška, u nás mám někdy pocit, že naše redakce jde proti fanouškovi.
Ale zpět k zápasu, do kterého zbývá posledních pár vteřin. Kurva, do prdele. Tohle se nemělo stát. Zrovna nyní nám vypovídá službu megafon (opět!), kupujeme i náhradní baterky, ale tady problém není, pro dnešek jsou spíkři (dnes hned dva stálí) odkázáni jen na svá hrdla, jsem zvědav, jak to zvládnou… Trable s megafonem nekončí a my už v podstatě propadáme skepsi, no uvidíme, jak dopadne reklamace…
Hráči přijíždějí na led, nad hlavy jde úvodní prostějovské choreo, 3 velké plachty, dvě krajní v klubových barvách, ta prostřední zřejmě se siluetou města. Choreo jistě pěkné, ale já jej až tak nedocením. K nám do sektoru hostů se nepříjemně leksne a není úplně dobře poznat, co na choreu je. Navíc je už poněkolikáté patrné, že prostějověští v létě velmi kvalitně nakoupili u jednoho pána v Ostravě a od té doby je každé jejich choreo igelit, igelit, igelit, igelit… Pořád dokola. Ale pozor, samozřejmě že souběžně říkám, že choreo je pěkné, pro oči mnohých…
Zápas začíná, oba kotle fandí, domácí s bubnem, který často přehlušuje fandění, podporováni spíkrem, který stojí ve svém speciálně postaveném „kamrlíku“. Domácí mají vyvěšeny také 3 své hlavní zástavy. Oproti tomu hosté, ač buben dovezli, tak první třetinu fandí bez něj, bubeník si nedokáže dost dobře poradit, kam buben umístit, v sektoru na stání to není jednoduché, a tak jak říkám, první třetinu nám musí vystačit jen naše ruce.
Kotel Prostějovva, po zvukové stránce, hodnotit nebudu, akustiku místního zimáku všichni známe, je hrůzostrašná. Když fandíme my, domácí neslyšíme (a že fandíme téměř nonstop), je mi jasné, že toto mohou tvrdit i oni o nás. Já si o nás ze svého pohledu myslím, že dnes, v prnví třetině zápasu, fandíme na výbornou! U domácích mě naopak, i přes jejich velkou mobilizaci, zklamal jejich počet v sektoru. Škoda, i tak je však obdivuji za to, jak k utkání, vzlhedem k postavení v tabulce, přistoupili… Díky nim i díky nám se na tribunách odhrává šlágr ligy! Kaňkou je místní dýdžej, pouštějící hudbu v přerušené hře. Kdyby byl ten pán obsluhující mixážní pult více fanouškem a měl pro fanouškovství cit, nechal by obě ekipy, aby se vzájemně trumfovaly a né aby poslouchaly dýdžeje Boba a jiné kraviny…
První část hry pomalu končí, dav je spíkrem nabádán, aby o přestávce šli všichni ven, tedy krom několika lidí hlídajících vlajky, neboť za vstupem do zimáku čeká překvapení! V jednotě je síla, o přestávce si 100 lidí obléká bílé mundůry (bohužel jsme nečekali, že nás bude více než 100, proto 8 lidí mundůr nemá). Prvně jsem si myslel, že někteří lidé si tento bílý oblek nebudou chtít nasadit, jsem překvapen, jdou do toho všichni bez výjímek a blbých keců, venku se hemží téměř stovka bílých havířováků… Pokřiky o bílé Evropě či jakémci K K Klanu nechybí, to ale nikoho nepřekvapí… Komu se líbí aktivity islámského státu, je mamrd a neváží si budoucnosti svých potomků!
Do haly poté jdeme, za pokřiku „Ať chcípne Prostějov“, všichni společně a najednou, dává to velmi dobrý efekt. Převapení jsou i naši hráči, kteří když před začátkem třetiny krouží po ledě, ukazují si na nás, usmívají se, nevěěřícně koukají :-). V jednotě je síla! Šikujeme se v sektoru a čekáme na začáek druhé periody…
V té začínáme používat buben, který se na tomto zimáuku velice hodí, pokračujeme ve velmi dobrém a téměř nepřetržitém fandění, po úvodní prezenaci si svou druhou připravují i domácí, to když známé a profláklé protipolicení heslo A.C.A.B. předělávají na A.Z.A.B., vytahují velkou plachtu doplněnou o všeříkající nápis. Tohle choreo se milíbí, docela vtipné!
Zanedlouho si svou první, když počítám i mundůry, tak vlastně druhou prezentaci připravujeme i my. Ačkoli jsme působdně chtěli, dvě naše chorea spojit v jedno, nakonec se rozhodneme pro oddělení obou prezentací a tak nyní jdou nad hlavy modré, bílé a černé vlaječky, efekt solidní.
Zbytek třetiny se hraje ve velmi dobré atmosféře, ve větší míře se začínají objevovat první nanávistné pokřiky, které atmosféru ještě vylepší, takhle to má vypadat. Opět si neodpustím rýpnutí do vlastních řad… Fandíme, řveme jak tuři, řve celý sektor, v tom vidím jednoho z nás, který nefandí, točí si hokej na telefon! Kurva, takhle teda ne! Tady jsme přijeli fandit, podporovat svůj klub! Dotyčný je zdupán… Tím však jeho demence nekončí… O přestávce jej vidím, už bez bílého mundůru, který si svléknul a zahodil bůhví kam. Ptám se ho, proč tak učinil, cosi žvatlá, nedává to smysl. Mám sto chutí takového mamrda nevzít už zpátky busem domů, ať jde pěšky, pokud hodlá kurvit jméno Zvěře, které si dlouho budujeme! Nezmiňoval bych jej tady, ale tenhle člověk se svou demencí pyšní dlouhodobě, na facebookové stránce AZ Fans, některé jeho bludy jsou pravdové perly… Magore, vzpamatuj se!
Ještě jednu věc… Před zápasem jsme apelovali, aby nikdo z nás nestál dole u plexi. Vždy, když hrajeme v Prostějově, postává dole tak 20 lidí. Dnes? Jsem moc rád, že si to fanoušci vzali k srdci, půl zápasu je u ledu jen jeden člověk, druhou půlku už nikdo. I tuhle mouchu do budoucna vychytáme! Díky Vám všem za jednotný přístup, mám mega radost, když koukám do sektoru ze kterého čiší jednota…

Ve druhé přestávce dochází k pokusu o nějaké to násilí, to když asi 6 havířovských zkouší lomcovat venku, z boku stadionu, s plotem, který je odděluje od domácích, policie překvapivě dlouho nečinná, asi po třech minutách však přibíhá a hosty rozhání. Ti se vrací do svého sektoru a připravují se na začátek závěrečného dějství…
V něm inkasujeme gól hned po několika málo minutách, na doping to naštěstí nemá moc velký vliv a tak fandíme stále, i když skepse je vidět velká. Po 30-ti minutách jsme měli vyhrávat tak 4:0, oproti tomu tečeme 1:2. Mezi oběma kotli se víc a víc stupňují vzájemné urážky, pomalu chystáme další a naši hlavní prezentaci dne, do toho dáváme gól, vyrovnáváme, euforie, paráda. Pod sektorem roztahujeme 12-ti metrový a velmi pěkný transparent „Havířovský AZet“. v sektoru, který stále příkladně a jednotně stojí, jde nad hlavy 70 velkých mávacích vlajek, Výsledný efekt je více než dobrý, opět prokazujeme, že v této sezóně jsme, co se optických prezentací týče, zatím lepší na výjezdech než doma, bohužel… Jen tak bokem, dnešní prezentace v Prostějově nás všeho všudy stojí téměř 5000 Kč, takže my ty peníze opravdu využíváme. Děkujeme Vám za ně, bez nich nic z tohodle nejde…
Domácí nezahálí a tahají jednu prezentaci za druhou, ve druhé polovině závěrečné části je vidět, jak po celé své tribuně rozdávají mávací vjalky, jejich děvčata vybírají čapku až téměř u našeho sektoru, jiná jejich děvčata se nám skrz klec snaží uzmout některou z mávacích vlajek, které jsme použili na svou prezentaci. Jsou k viděni i osoby z fans scény, které zde přijely na pozorovanou, zápas směřuje do svého finiše…
AZet má blízoučko k naprosto zaslouženému vítězství a tak pod taktovkou fanatických spíkrů je fandění skvělé, zapojují se do něj všichni. Jedním okem zkontrolujeme třetí prezentaci domácích, to když mají po celé své tribuně rozmístěno několik stovek vlajek, mezitím rozdáváme stroboskopy určené na závěrečnou děkovačku. Konec, naši kluci vítězí, někteří z nás nechápou co je to děkovačka a tak strobáče odplaujeme s konečnou sirénou, do toho je stále máváno několika vlajkami. Pyrotechniku odpaluji i hanáci, několik desítek červených ohňů, rozmístěných opět po celé tribuně. Pyro hrátky obou táborů dávají krásný a parádní razítko dnešnímu představení…
Fans of Prostějov trochu poděkují svým hráčům, děkovačka Slezanů je mnohem delší, což je jasné. Domácí ve svém sektoru pálí jednu z hostujících igelitových vlajek, kterou nám skrz mříž přeci jen uzmuli, nechává nás to v klidu, je to spíše úsměvné, působí to divně… S trochou nadsázky lze říct, že je to stejné, jako kdybychom čekali u nás v Havířově pod sektorem hostů, posbírali použité balonky z hostující choreografie a ve svém kotli to pak demonstrativně pálili…
Proto tomu ani nevěnujeme nějakou extra pozornost, zpíváme a fandíme se svými hráči, kteří podruhé vyjíždějí na led po pětiminutovém pobytu v kabině, Tomáš Fořt předvede něco z valašských tanců, na obličejích hráčů je vidět, jak obrovskou radost mají, o nic menší radost sdílíme i my, fanoušci… To se však dějí věci mezi střídačkami. Dolů tam přibíhá domácí velkostatkář, naivka, blázen a snílek v jedné osobě, pak Luňák, neskutečně sprostě řve po rozhodčích, vyhrožuje jim, nit suchou nenechává ani na lidech z našeho mužstva… Ač nevelký postavou, úřaduje jako běsnící tasmánský čertík, jeho skeče vypadají až legračně… No jo, ta frustrace z toho, že domácí nemají vyprodány téměř všechny domácí zápasy, tak jak před sezónou avizovali, je zřejmě opravdu velká…
Před stadionem je námi odpáleno asi dalších 5 stroboskopů, což mi hlava nebere. Demence! To pyro Vám dáváme, aby bylo odpáleno na zimáku, né po zápase. Pokud se ho na stadionu odpálit bojíte, neberte si ho, vraťte jej. Opět tím kurvíte snahu některých lidí. Pokud bude někdy v budoucnu viděno, že někdo odpaluje pyrotechniku venku nebo si ji ze zimáku odnáší domů, bude, po vzoru Jana Palacha, zapálen on sám. Vzpamatujte se, kurva!
No nic, dáme vítězné cigárko, loučíme se s mimoautobusovými, odjíždíme za doprovodu jednoho policejního auta, které nás opouští s hranicemi města, na první benzince stavíme, abychom nakoupili nějaké to občerstvení. V buse se téměř ani neskanduje, já to beru pozitivně. Proč? Lidé mají tendenci, křičet v buse jak na lesy a pak mnohdy stát s kyselým ksichtem v sektoru… Dnes jsme tomu dali naprosté maximum na zimáku, na nějaké velké řvaní v buse už nejsou síly a to se mi maximálně líbí…
Tradiční šlágry rádia Impuls nás doprovodí i na druhou benzinku, těsně před Ostravou, opět další piva a jídlo, zašpásujeme také s osádkou jednoho policejního auta, která nečinně přihlíží tomu, jak jim jejich vozítko zdobíme k obrazu svému a už tradá do Havířova. Někteří stále v bílých mundůrech, vyhrožující, že v tomto hábitu půjdou další den do škol, jiní se těší, jak v tom bafnou svou spící manželku… Uklidíme vlajky a další věci, dáme nějaké to pivko v Jitřence a hrá na kutě…
Uff, panečku, to byl zápas. Paráda. Velká paráda! Se vším všudy. Zápas dvou nenáviděných rivalů, zápas dvou ekip fanoušků, které jako jediné dvě v lize nectí fanklubácké přizdisráčství, podle toho to také vypadalo! No uznejte sami – je lepší si s protivníkem nadávat, urážet se a vzívat tak nevraživost, která k tomu prostě patří a není to nic nového, tohle je tady několik desítek let, nebo si máme na dálku posílat cukrbliky a po utkání dohrát souboj u piva? Kurva, já nevím, já prostě odjakživa volím volbu číslo jedna a jsem rád, že tahle volba má na naší fanouškovské scéně stejný počet procent, jako strana KSČ ve volbách v letech 69 – 79.
Kdyby tento duel sledovalo více lidí na tribunách, nemělo by to chybu. Protože po stránce optických prezentací to bylo asi top hokejové utkání, kterému jsem byl přítomen. My jsme k němu přistoupili svědomitě a já myslím, že se předvedli ve výborném světle. domácí k tomu našemu světlu ještě přisvítili, byi skvělí a já jen potvrzuji svůj názor, který jsem měl už před utkáním, domácí jsou nyní ultras jednička 1. ligy a nic na tom nemění ani fakt, že jich chodí 3x méně než v Budějovicích. Přeju jim, aby šli tabulkou nahoru a aby měli více chuti do fanouškovské práce, než kolik jí mají teď. Když končil klub v Karviné, přál jsem mu to. Byl to uměle vybudovaný klub, jemuž fandili dementi a mentálové, hrající si na něco, co neumí a díky své mentalitě umět nikdy nebudou. Prostějovu naopak přeju, ať je to lepší a lepší, i když jsem trochu skeptik… Můžeme prostějováky nenávidět, avšak jsou to fanoušci se stejnou náturou a myšlením, které máme my… I proto, souboje těchto dvou rivalů nikdy neomrzí. Neomrzel dnes, když oba týmy okupují spodní polovinu tabulky, neomrzí snad ani za pár týdnů, kdy Hanáci přijedou k nám… Rukavici jsme jim hodili, je na nich, zda-li ji zvednou…
Jako bonus přicházíme s krátkým postřehem od člověka z olomoucké Mory, který stál kousek od našeho sektoru a špicloval nás. Neblyi jsme si jistí, zda-li je to opravdu ona konrétní osoby, staus na FB vše prozradil, my ji požádali o názor na toto utkání, zde jej máte:
Jakožto nezaujatý divák jsem navštívila duel mezi Prostějovem a Havířovem. Ještě před začátkem utkání Havířovští rozjíždí své chorály proti Prostějovu. Hanáci při nástupu hráčů na led měli první výbornou prezentaci choreografie. Od začátku zápasu fandí obě strany vyhecované ale zaujal mě více Havířovský support. Fandili lépe. Většinu chorálů Prostějova přehlušovalo mlácení do bubnu, s výjimkou asi třech pokřiků. Slezané si ke konci zápasu také připravili prezentaci a to ve formě vlaječek, kterou měli i Prostějovští. Prostějov se také blýskl anti – Havířovskou prezentací. Po skončení se na obou stranách objevila pyrotechnika.