„Do starého Edenu“ aneb Slavia – Olomouc

Co si budeme povídat? Hokej nám prostě chybí. A tak slovo dalo slovo a tři příslušníci skupinky Gastarbajtrů vyrazili společně do Vršovic, na utkání extraligového play-out, na zápas mezi pražskou Slávií a olomouckou Morou. Hokejová Slavia se totiž na boje o udržení – play-out – přesunula z hypermoderní O2 arény na svůj původní stadion, do Edenu. A my tam ještě nebyli, takže nejvyšší čas to napravit.Scházíme se po 16. hodině. To je sice o něco později, než jsme byli domluveni a navíc ještě na špatném místě. Jedna z nás sice čekala u Edenu, ale u toho fotbalového. Naštěstí stojí fotbalový Eden a ten hokejový jen několik stovek metrů od sebe a tak se už ve dvou přesouváme z fotbalu na hokej. V městské zástavbě nijak nevýrazná stavba, poměrně nízká, takový je zimní stadion Eden. Nebýt označen příslušnými symboly, ani netuším o jakou stavbu se jedná.

DSC_5615 DSC_5617
Když přicházíme ke stadionu, vidíme čilý ruch, stánkaři vybalují své stánky a zatápí pod kotlem. Začíná se zde rozhláhat vůně grilovaných klobásek, na parkoviště právě přijíždějí auto s příznivci hostujícího celku, do začátku utkání zbývá více než hodina. Využijeme pohostinnosti zdejší restaurace. Je to taková hokejová hospoda s velkými prosklenými okny. Asi jako kdyby náš bowling měl okna po celé jedné straně haly, je odtamtud pěkný výhled na celý stadion.

DSC_5624 DSC_5621
Po chvíli přichází náš třetí člen a tak jsme kompletní. Na play-out se na Slavii prodávají lístky za 100,-/sezení a 50,-/stání. Jsme zvyklí na stání a tak kupujeme a přesunujeme se do haly. Hned po vstupu na nás dýchne vůně ledu a cítíme se skoro jako doma. Stadion má dvě protilehlé tribuny. Jedna je kompletně na stání, druhá je kompletně na sezení. Za brankami není pro diváky žádný prostor. Kapacita stadionu je podobná jako u nás, přes 5.000 míst.

DSC_5682 DSC_5680
Dnešní utkání navštívilo 1.185 diváků. Slavii již prakticky o nic nejde, rozhodně spadne do baráže a Olomouc? Ta v případě dnešní prohry již také příjde o teoretickou možnost vyhnout se baráži.
I přesto, že je návštěva na utkání poměrně malá, v sektoru Slavie se za vlajkou fanklubu formuje slušně fandící kotel, který od začátku utkání hlasitě podporuje svůj tým. Zapojují ruce, pomáhají si bubnem, mávají několika vlajkami na tyčích. Na mně udělali dobrý dojem. A to v tak malém počtu. Jak by to mohlo vypadat, kdyby byl tenhle stadion plný?

DSC_5754 DSC_5758 DSC_5770
Pár slov k fanouškům Mory. Karolína Vlčková nepřijela. Zato dorazilo asi 20, 25 fanoušků, které diriguje spíkr a taky se snaží fandit. Jsou v početní nevýhodě a třeba na druhé straně stadionu je neslyším vůbec. Jen vidím, že fandí. Ale neslyším.

DSC_5642 DSC_5646 DSC_5650
O přestávce samozřejmě hledáme nějaké občerstvení. Přímo v hale jsou dva menší bufety s klasickou nabídkou, tenké párky, pivo, limo, tyčinky, brambůrky…Jdeme ven na klobásku. Stojí 45,- a na výběr je klasická, bílá – vídeńská, hovězí a papriková. Volím tu bílou, chleba dostanu kolik chci, kečupu a hořčice taktéž. Je výborná. Bílá klobása mne ještě nikdy nezklamala.

DSC_5673
Po přestávce zase na svých místech, poblíž hostujícího sektoru pozorujeme svižný, útočný hokej, koukáme po známých tvářích na ledě a posloucháme fandění soupeřů. Zajímavé mi přišlo, že většinu pokřiků, chorálů, které se ozývají ze slávistického kotle znám z fotbalového Edenu, kde se objevuju poměrně častěji, než na slavistickém hokeji. Zajímalo mne tedy, kde ty chorály vznikly. Jsou hokejové nebo spíše fotbalové? Večer jsem se dotázal jednoho známého slávisty, který mi odpověděl takto: „Slávisté to mají jinak, než ostatní kluby. My jsme jedna rodina napříč sporty. To, co se křičí na fotbale, se používá i na hokeji, florbalu, volejbale, futsalu…Ti, co chodí na hokej, chodí i na fotbal a obráceně“. Takže tak.

DSC_5638 DSC_5627 DSC_5674 DSC_5733
Zápas končí vítězstvím domácí Slavie. Na zimáku se ještě zdržím, jsem zvědav na děkovačky obou týmů. Poměrně dlouho se pod sektorem zdržují i hokejisté Mory a děkuji svým příznivcům. Po chvíli ale míří do kabin a můžu se věnovat domácím. Ti vzorně posedají před svůj kotel, do toho hraje stařičká slávistická hymna, lidé se radují, mávají šálama, vlajkama, před nimi sedí jejich hokejisté s usměvy na tváři. Fakt sympatické, musíš uznat. Po doznění hymny zazní klasická sešívaná děkovačka (červeno-bílá bojová síla, kterou opět znám z fotbalu atd.) A je to fakt hukot. Užít si oslavy slávisté umí 🙂 Po chvíli, když už se hala setmí, hokejisté odjíždějí do šaten…z těch je ještě vyvolán brankář Furch, který párkát obrkouží led, vyhecuje diváky a nakonec hodí žabku. Ale takovou obyčejnou. Furch by se od Stývka mohl učit, jak házet saltíčka před diváky 🙂

DSC_5798 DSC_5794 DSC_5803 DSC_5804 DSC_5809 DSC_5811
Jsem rád, že jsme toto utkání navštívili, ještě více se těším, až navštívíme utkání Slavia – České Budějovice, v baráži, k čemuž se pomalu, ale jistě schyluje. Ale o tom zase příště…

Sepsal: Dalibor Durčák

Příspěvek byl publikován v rubrice Reporty a jeho autorem je dalibor.durcak. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.
  • TS

    To,že chodí stejní lidé na fotbal a hokej je nesmysl. Je to úplně jiné složení lidí. Občas někdo dorazí, ale nezapojuje se aktivně. Co se týče chorálů, tak jsou všechny fotbalové, hokejky mají asi 2 co se zpívají pouze na hokeji.