Je jasné, že o tomto utkání nebude moc co napsat. Tuším slabou návštěvu, ruku v ruce s tím jde tušení slabého počtu fanoušků v kotli, tuším nepříjezd hostujících fandů, no že bych šel na tohle utkání s nějakým nadšením, to se teda říct nedá. Přesto sednu do autobusu, jehož číslo končí 13-kou a možná spíše z jakési morální či fanouškovské povinnosti vyrážím na utkání…

Už asi dvě hodiny před začátkem špílu sedí na Plechárně 3 lidé, dle jejich přízvuku lze vytušit, že se nejedná o Slezany, avšak fanouškovské symboly nemají žádné. O něco později, když opouštějí Plechárnu, všimnu si, že míří ke svému zaparkovanému vozidlu, z něj vezmou klubové symboly hostujícího celku a míří na zimák. Usazují se v sektoru pro hosty, jeden z nich sedí na místě, na kterém mám zakoupenu permici (minule mě podsedl pan Říčka), avšak nehodlám to nijak řešit, nechci zaclánět panu Karlovi a jeho 17-ti profilům, který těch dotazů položí až až :-). Ale je to už poněkolikáté, krucipísek… Zmiňovaná trojice fandů Litoměřic vyvěšuje také menší vlajku „Stadion on tour“, celý zápas pozorují vsedě, nefandí. I tak zasluhují respekt za svůj pondělní příjezd. Co nedokázali v Jihlavě či v Třebíči, to dokázali v Litoměřicích (i když je jasné, že ekipa ze severu Čech se s ekipami z Vysočiny nemůže měřit ani náhodou)…

V kotli a kolem něj je i dnes vyvěšeno 10 vlajek, u megafonu je klasický spíkr, který se během celého utkání prakticky nezastaví. Jak v hale tak i v sektoru je návštěva, která je slabá, ale nic jiného se po předchozích dvou porážkách nedalo čekat… Bohužel, nejsme klub se značkou Chelsea. Nebo to je celé jinak, není to o žádné značce a je to o povaze, kterou mají léta budovanou Britové a o té, kterou mají Češi? Proč mě napadl právě londýnský celek? Kdo sleduje alespoň okrajově fotbal, ví, že tento klub je ve sračkách, potácí se někde v druhé polovině tabulky. Dal jsem si tu práci a našel letošní návštěvnost na Stamford Bridge, který je domovským stánkem Blues… Něco přes 41 000 na první kolo. Potom porážka, zase 41 000. Potom další porážka a zase 41 000. A další a další porážky a pořád 41 000. Ti lidi jsou tam divní, že?

Fandění je po celý zápas průměrné až mírně podprůměrné, kotel se však snaží a ti, kteří v něm jsou, zasluhují neskutečnou pochvalu. Ti, na které zas budete nadávat, až z něj jednou odejdou… Já před Vámi hluboce smekám, kotelníci!

Nejzajímavější chvíle zápasu přicházejí po jeho konci. Najde se stále dost fandů, kteří hráčům i po porážce zatleskají a zůstanou na svých místech, aby je ubezpečili, že příště přijdou zas. Proč hráčům po porážce zatleskám i já? Věřím a dám za to ruku do ohně, že v tomto mančaftu je drtivá většina těch, kteří dnes chtěli vyhrát a snažili se. Pozor, snaha se nerovná úspěch či vítězství. Snaží se obě mužstva, leč vyhrát může jen jedno, tohle je přece sport… Kdyby se vyhrávalo za snahu, kdo by potom odešel poražen? Mnozí zapomínáte na um. Litoměřičtí jej dnes předvedli více, vyhráli. Příště to bude třeba jinak… Proto já tleskám a tleskat budu. Dnes se však najdou i takoví, kteří, když hráči přijíždějí vyšťavení, zničení a frustrovaní pod kotel, tak začnou sprostě nadávat. Ale opravdu hodně sprostě! Nejde mi to na mozek, ale jakž takž chápu, už jsem si zvykl, že lidé nadávají či pískají během utkání. Ale aby se zde objevili zmrdi, kteří budou hráče verbálně a hrubě urážet, když ti stojí nastoupení před nimi, tak to už je moc! To raději běžte 3 minuty před koncem domů nadávat manželce, na které si svou frustraci stejně vybijete…

Mnohokráte jsme měli pifku na fanoušky soupeřů kvůli toho, že sprostě urážejí naše hráče. V té době by jim dal po čuni asi každý fanda AZetu. Vzpomeňte třeba Šumperáky ve spojitosti s Jirkou Krislem. Tuhle tu pifku měli i ti fanoušci AZetu, kteří naše hráče vulgárně urážejí dnes. Ze strany soupeřů je to pro nás nemyslitelné, ale sami tak mohou činit? Nemohou! Nebo vlastně jo, ale nesmí se divit, že si s sebou ponesou následky. Čili nesmí se divit, že právě ta pifka se nyní otočila proti nim a bylo, a zajisté i bude, s nimi naloženo jako s nepřítelem AZetu…

Proti největším fanouškovským kurvám, protože jiné slovo si neodvažuji použít a zároveň se omlouvám, že jsem nyní hrubě vulgární já, je zakročeno. A rovnou na více místech stadiónu současně. Zpočátku jen verbálně, ale když tito zmrdi přikládají pod kotlem, jsou někteří tito škůdci chyceni pod krk… Je krásně vidět, kterak se našlo mnoho fandů AZetu, kteří nepřešli mávnutím ruky to, že jsou hráči uráženi, jednají sami za sebe, dle svého fanouškovského pudu, nikdo je neočkuje, cítí to tak.

Jednoho konkrétního člověka zmíním. Sedí v nejvyšší řadě spodního sektoru za trestnou lavicí hostů a ač sedí právě tam, patří do skupiny RBH. Už minimálně jednou jsem se Slona ptal, proč zrovna on. Je to člověk, který každý, opakuji KAŽDÝ, zápas sprostě uráží naše hráče. Když jedenkráte nebyl kotel, byl to on, kdo sprostě urážel lidi z kotle. Za dnešní pořvávání na gólmana Laca při děkovačce chytil jednu baňu a chytí ji i příště! Ano, gólman Laco nepodal odpovídající výkon, dobře. Kolem jeho příchodu a tlačenky do brány panují velké pochyby, tak dobře. Ale podívejme se na to z druhé strany. Právě gólman je postavou v týmu, u které neskutečně záleží na tom, jak má čistou hlavu. Ruku na srdce, do dalších bojů neseženeme Brodeura, Málka ani Stýva a tak budeme opět jednoho dne na Laca spoléhat. Těmi urážkami, pomáháte mu do dalších zápasů? Chcete vůbec, aby ty zápasy AZet vyhrál? Podle Vašeho jednání nejspíše ne. Jste škůdci AZetu !!!

Za sebe chci poděkovat všem, kteří proti těmto křivákům, kteří po výhře vynášejí hráče do nebes a po porážce je označují za čuráky, zasáhli. Bylo nás opravdu dost. A vyzývám tímto i ostatní, abychom do budoucna proti těmto lidem, pokud budou urážet ty, kterým stále fandíme, zasáhli třeba hned příště…

Každý chodíme na hokej z jiných důvodů. Mnozí puberťáci kvůli možnosti se seznámit, mnozí bezďáci kvůli možnosti se zahřát, mnozí kvůli toho, že na chvíli vypadnou z domu, mnozí kvůli piva, mnozí kvůli fandění, mnozí kvůli hokeji jako takovému a já věřím, že stále ještě většina kvůli našemu AZetu. Lidé, kterým včera bylo rázně řečeno, že TAKTO TEDY NE si na hokej chodí většinou vybít své mindráky. Neodvažuji se tvrdit, zda-li ze svých nepovedených životů, protože stačí se podívat, kdo se takto chová a uráží. S trochou nadsázky řešeno, ať se na hokeji děje cokoli, je to vždycky špatně. Jako malý kluk jsem rád koukal na kriminálku Kobra 11. Slogan „Jejich revírem je dálnice, jejich tempo je vražedné, jejich protivníci jsou zloději aut, vrahové a vyděrači…“ mezi mnoha lidmi zdomácněl. Dovolte, abych jej malinko poupravil… „Jejich revírem je zimní stadion, tempo jejich nadávek je vražedné, jejich protivníci jsou rozhodčí a hráči na ledě, bez ohledu na to, jaký dres mají na sobě…“

Abych nepsal jen negativně… Fanoušci AZetu Havířov už na exhibici do Orlové, která dá vzpomenout na to nejhezčí, co jsme s AZetem kdy zažili, už koupili cca 360 vstupenek, na naši žádost nám ji Orlová poslala dalších 500! Až do zápasu s Kladnem máte možnost kupovat vstupenky i ve Fanshopu na zimáku. Pojeďme do Orlové všichni, pojeďme zavzpomínat na fantastické časy !!!

Na závěr mi dovolte trochu počtů, když vidím, jak se touto krásně česky napsanou větou „me neber do huby píši i po vítěztvý“ bije Rohell v hruď, nedalo mi to…

3.10. – 10.10. – AZet 3x v řadě vyhrává za toto období ani jeden příspěvek Rohella.
12.10. – 31.10. – bilance AZetu je v tomto období 1-6, během těchto dní se Rohell ozve 14x. 
9.11. – 24.11. – hurá, zase vyhráváme, během těchto 15-ti dní se Rohell ozve 8x. Ovšem pozor, jen 3 komentáře (většinou jednoslovné) jsou pozitivní, hned tři jsou i přes šňůru výher negativní…
25.11. – 30.11. – 3 prohry v řadě a Rohell během šesti dnů píše 9x, každý ví, v jakém duchu se jeho příspěvky nesou… 

Pozor, není to jen o Rohellovi. Přidejme k tomu kenana či Twista, to je naše silná trojka, další jsou už jen takový odpad, kteří až nyní mají potřebu se registrovat, aby si zanadávali… Pokud vedení klubu či redakce nechá příspěvky, ve kterých tito lidé nazývají naše hráče pojmy jako čuráci či košťata, prosím. Ale je to na pováženou a možná to o něčem svědčí… Chceme být světoví, zakládáme účty na Instagramech či Twitterech a vlastní hráči nechráníme.

Zcela závěrem bych chtěl říct, že i já po zápase včera odcházel nasraný. Vlastně ne, nechci volit tohle slovo, odcházel jsem šíleně zklamaný. Spousta hráčů hrála špatně, hráli jsme špatně jako tým. Ale pokud mám být fanoušek, který chce pro svůj klub to nejlepší, nemohu se chovat tak, jako pánové, které tady zmiňuji. Ne, tohle nejsou fanoušci klubu AZ Havířov. Těmhle nejde o vítězství, těmhle jde o možnost vyčnívat z davu a vymoženost jménem internet jim dává křídla.  

Sepsal J.R. from B.K.