Brrrrr, venku zima, konečně. Teď ještě, abychom také konečně doma vyhráli, to čekání je dlouhé… My, kteří jsme přijeli pozdě v noci či brzo ráno z pražského Edenu, jsme možná ještě trochu výjezdové znaveni, ale zajít zase na milovaný klub je povinnost. Mezi svátky bývají vždycky velice nadstandartní návštěvy, škoda že dnes přijede blbá Kadaň. Tedy pardon, Trhači… Přemýšlím o sebereflexi těch, kteří tyhle totální hovna vymýšlí…
Přicházím 10 minut před zápasem pod sektor, v něm dva nové bubny. Daroval nám je hlasatel zapasů. No ten – „děkuji, prosím“, „Hóóóóóónza Maruna“, „kotel budíček“, však víte který :-). Moc díky za dar. Mladí kluci se mě ptají, na který z těch tří kousků dnes tedy bubnovat, dohodneme se, že zkusíme všechny a uvidíme…
Chybí nám spíkr, začátek se blíží, narychlo pověříme jednoho z mladíků, který si to chtěl zkusit už delší dobu, odzpívá společně s kotlem úvodní Zvěř, to už ale přicupitá naše spíkrovská stálice a bere si kotel pod patronát on. Dnes bohužel bez megafonu, je zmrzlý, bez baterek, těch lidí v sektoru není tolik, aby byl megafon nutně potřeba… Spíkra obdivuju. I když mnohdy nevolí vhodné pokřiky, dělá to, co jiní nechtějí. Stojí drtivou většinu zápasu zády k hřišti, z hokeje má hovno a ještě musí „nutit“ k fandění mnoho z těch, kteří fandit nechtějí. Jasně, spíkrovat pod plným kotlem musí být neskutečná odměna, ale když se tam těch lidí sejde pár… Neskutečně nezáviděníhodné, někdy bychom mu měli nějakou drobnost koupit…
Bojíme se, jaké to dnes na Kadaň bude, co se výkonu kotle týče. Nedokážu to tak posoudit, celý zápas se věnuji dávnému kamarádovi a nevnímám vše tak, jak bych měl. Ale lidé, kteří celý zápas poctivě fandí mi říkají, že na to, jak se toho báli a kolik se v kotli schází lidí, tak je to dnes ještě docela dobré. Jasně, do nějakého ideálu to má hrůzostrašně daleko, ale v situaci, v jaké se už několik měsíců nacházíme, musíme ke všemu na tribunách přistupovat s pokorou…
Hodně pomáhají „praváci“, ve slušivých vánočních čepicích se ke kotli často přidávají, mnohokráte si své pokřiky rozjíždějí sami. Pomáhají i hráči na ledě, dnes to konečně vypadá na domácí výhru, od 14.11. to bude výhra první, nekonečně dlouhé čekání. Na lidech v hledišti je vidět, jak moc tu výhru potřebují. Kvitují každou povedenou akci, hromadně tleskají brankáři i poté, co chytne prakticky nahození od modré. Cítím z tribun nesmírně pozitivní energii a podporu!
Mezitím se však kotel proměňuje na nějaký karneval v Riu. Každý buben má jiný zvuk, zkoušíme, mixujeme, chvíli mám pocit, že jsme jako ta legendární hudební kapela, která bubnováním na různé popelnice a dekly vytváří úžasné skladby :-). U bubnů se střídají 2 kluci, testují, který je nejlepší… Do příště to snad maximálně vyladíme! Nutno říct, že jeden z bubnů má super zvuk. Né jako ten náš dosavadní umíráček, který zněl jako když zaťukáš na toho četníka mimozemšťana, nevím přesně, jak se ten díl s legendárním prďolou jmenoval :-).
Během zápasu potkám rozesmátého DAVIDA „měl prsty v análu“, „zbil Mikulíka“, „zasunul 9 vteřin před koncem“, „namasíroval kdejakou kost“ KLIMŠU, nezazpíváme si společně, že okolo Frynce je cestička, popřejeme si do nového roku, ale upřímně mu říkám, že moc moc moc to budu přát Vsetínu. Frynec je umělé hovno, kočkopes, sorry. On to jednou pochopí :-).
Huráááá, výhra. Lidé se radují, konečně zůstávají na tribunách i po závěrečném hvizdu. Marek Laco je šoumen, má ty děkovačky natrénované, připravené, vyladěné do detailu. Pokud bude tempo svých estrád stupňovat, v semifinále Play-off se od něj můžeme dočkat velkých věcí :-).
Rychle na Plechárnu. Kurva, tady je plno… Blíží se konec roku, lidi pijou jak o závod. Snad závod o místo ve vyřazovacích bojích zvládneme i my. Zasloužíme si to!
Závěrem reportu, aby bylo co číst, protože bylo nesmírně těžké sepsat o tomto utkání něco kloudného, opět krátký rozhovor, tentokráte se Slonem ze skupiny Rumboys Havířov…
Jak je to vlastně s tím RBH sektorem? Kolik se v něm během domácích zápasů nachází opravdových členů skupiny Rumboys?
Tak členů RBH se v sektoru označovaném jako RBH schází na každý zápas kolem 90%, těch 10 % jsou vesměs lidi, kteří nemůžou na hokej z důvodu pracovních povinností, nebo studia, mimo sektor sedí stabilně jen 2 a to pod sektorem jeden a vedle taky jeden (Silesian). RBH má i členy, kteří nejsou až tak hokejoví, ale jezdí na fotbalovou reprezentaci, proto je vidět někdy na těchto zápasech naše stará vlajka, z toho důvodu chceme v příštím roce vyrobit kopii naši původní vlajky.
Spíše mi šlo o to, jaký počet těch členů bývá v sektoru, který už dostal tak nějak označení RBH sektor… Neboť spousta lidí neví, netuší :-). Mnozí si třeba myslí, že každý fanda v tom sektoru je zákonitě člen RBH :-).
Tak pravidelně nás tam bývá v sektoru něco kolem 20-ti, ale samozřejmě, že při špatné konstalaci nás bylo i 12 :-). Ale těch 20 kusů tam většinou bývá.
Včera proběhla už tradiční akce „vánoční čepičky Rumboys“. Jak dlouho už tahle tradice trvá a šlo by vzpomenout, na jaký popud vznikla?
Tak tato čepičková akce vznikla hned v prvním roce znovuzrozeného AZetu a s tímto nápadem přišel Viki.
A co Vámi vyrobené skupinové symboly? Kolik a které už za ty roky byly?
První vlajka vznikla v roce 2005 a byla v průběhu času doplňována do původní podoby (stará černá s písmeny RBH). V roce 2011 byla vyrobena menší modročerná vlajka, v roce 2013 pak naše současná velká zástava a v roce 2014 výjezdovka.
První šála vznikla v roce 2000 za éry Pantera, ta byla následována další v roce 2007, a pak již vznikaly za novodobého AZetu. V roce 2010, pak další v roce 2012 a od té doby děláme na každou sezonu novou.
Plus po domluvě s Patrikem jsme se nechali udělat minidresy se jménem RUMBOYS a číslem 15, jako vzpomínku na naše 15 výročí.
Samozřejmostí byl vznik nálepek, abychom o sobě dali vědět i mimo náš stadion.
A ještě jsem si vzpomněl, že klub nám vyšel vstříc a vydal pro nás speciální emisi permanentek s vyobrazením našeho znaku.
Říkáš, že i díky nálepkám o sobě dáváte vědět i mimo stadion. A co Vaše setkávání se mimo stadion, mimo zápasy, třeba i mimo sezónu? Koná se čas od času něco takového?
Jelikož na stadionu věnujeme svou pozornost většinou zápasu, tak je potřeba určité organizační věci projednat jindy. Z tohoto důvodu máme každý první pátek v měsíci organizační schůzku v naší centrále (restaurace Karin). Po sezóně, na konci května, pak pořádáme pro členy RUMBOYS PARTY na které zveme i kamarády z řad hokejistů, či realizačního týmu. Jinak samozřejmě spolu navštěvujeme různé společenské akce, ať už ples AZetu, fotbalový turnaj, různé hudební festivaly, nebo oslavy příchodu Nového roku.
Závěrem k jinému tématu, které často hýbalo diskuzí mezi fanoušky. Diskuzní fórum na oficiálním webu… Názor na jeho fungování do zavření fóra a názor na samotný krok, kterým bylo to avizované zavření?
Myslím, že toto byl krok správným směrem, neboť spravovat diskuzní forum pro 3 prudiče, kteří pod rouškou anonymity jen nadávají a urážejí, nemá smysl a jestli klub dodrží slib, že budou pořádat pravidelné schůzky s fanoušky, tak potom, kdo po informacích prahne na tyto jistě zavítá a jestli má něco proti manažerovi, hokejistům či komukoliv jinému, zajisté taky přijde a toto jim chlapsky vmete do očí, ale tady se spíš již pohybuji v oblasti utopie, neboť tito lidé jsou ze skupiny internetových štváčů a nejvíce se bojí prozrazení své identity.
Díky!
Není zač . . .
Já děkuji, že pro nás fanoušky opět tvoříš nějaké to počteníčko.
P.S. Dvě hodiny po rozhovoru, malá korekce…
„Tak malá změna . . čepičková akce vznikla mnohem dřív, Bradka říká že už 2005 v zápase s Üstí nad Labem, ale neví kdo s ní přišel…“ 🙂 (Slon z RBH)
Sepsal J.R. from B.K.