Po velmi špatném představení našeho kotle, který je chtě nechtě hlavní hybnou silou atmosféry na stadionu, jsem hodně zvědav, co s námi udělá sobota. Chtělo by se s nadšením zvolat, že konečně sobota! Těch domácích pondělků a střed bylo nechutně mnoho, v sobotu to má vždy zcela jiný náboj a tak k tomuto utkání upínáme naděje, že vše bude lepší…

I dnes vybíráme do kasiček u vstupů, dnes malinko obměňujeme výběrčí, zkoušíme z poloviny jiné, kteří do toho vnesou více elánu či aktivity a osloví tím mnohem více fanoušků, kteří přispějí. Já chápu všechny, kteří přispět nechtějí. Nechceš, nedávej, nikdo nikomu hlavu neutrhne. Ale prosím, nechte si některé argumenty, které jsou stejně hloupé, jako ve 21. století volit komunisty. Ze všech hloupostí bych vypíchl argument, že „já nepřispěji, stejně je Vás v tom kotli málo“. Smát se nebo brečet? Právě to málo lidí, to jsou přesně ti, kteří se ještě o něco snaží a bojují s tím všemi možnými prostředky. No nic, projdu kolem výběrčích na áčku a mířím raději na zimák, další podobné výmluvy by mi mohly zkazit náladu… Naštěstí se později dozvídám, že výběrčí podali výborný výkon, dá-li se tak jejich aktivita nazvat, a zároveň si lidé uvědomili, že bez prostředků to nejde. Díky moc!

Přicházím na tribuny a jsem skoro až nadšený. Kotel je velmi solidně, na naše poměry z poslední doby bych řekl, že až dobře zaplněn. Že by to opravdu bylo tou sobotou? Že by se mládežníkům, kteří do kotle chodí, prostě ve středu příliš nechtělo? Raději nad tím nebudu přemýšlet, vyvěšujeme klasické vlajky, dnes je opět v provozu megafon a od úvodních vteřin zápasu začínáme s fanděním…

Na protější tribuně vidím dva fanoušky Draků. Nejsou na červených sedačkách jako drtivá většina hostů, kteří k nám zavítají, zaujímají místa v modrém sektoru úplně u stěny zimáku, v místech, kde budou mít za pár dní sektor Slávisté, v místech, kde byl v dobách Extraligy běžně sektor pro hosty. Kluci jsou z cesty asi rozhádaní, na první pohled to vypadá, že se spolu moc nebaví. Několikrát však, i v tomto počtu, o sobě dávají vědět, fandí, což je určitě sympatické…

Havířovská Zvěř fandí celou první třetinu velmi dobře, na lidech je naprosto patrné, jak si konečně užívají fakt, že jich je v kotli dost. Hned je lepší nálada, hned to každého více baví. Pěkně se přidává i vedlejší pravá strana, čili i přes nepříznivý výsledek panuje dobrá hokejová atmosféra…

Ta panuje i v další části hry, AZ na chvíli vyrovná, hala burácí, schyluje se k pořádnému rachotu, dnes opět velmi dobře pomáhá Bradka, po chvíli však opět vsítí gól Šumperk, zase jsme trochu dole, vynořují se první hlasy o prodaném utkání. Nepřekvapuje mne to, typicky české… Naštěstí fandění, i přes nepříznivý stav a přes hlasy těchto láteřivých hovad, není špatné, ba naopak, lidé fandí pořád. Opět musím zmínit, že jakoby zapomínali na stav na ledové ploše a byli rádi, a hlasivkami to dokazovali, že jich je v kotli konečně dost! A fandí nejen kotel, fandí tribuna A, je to dobré, příjemné, svou roli v tom možná hraje i fakt, že v neděli se nepracuje a tak nějaká ta štamprla padá do chřtánu nejednoho fandy. A jak je známo, štamprle, panáky či chcete-li půlky, jsou afrodiziakem fandění…

I v poslední periodě se fandí neustále, vše je stupňováno ve chvílích, kdy se AZet nadechuje k velkému obratu. Po gólu na 5:5. asi 5 minut před koncem, je atmosféra skvělá, kecy o prodaném utkání jsou zase fuč, spouštíme nový, hodně jednoduchý, ale neskutečně efektivně znějící pokřik, zapojuje se drtivá většina naší tribuny, do toho také spousta lidí na béčku, zní to opravdu skvěle, parádně, možná i to dohání naše hráče k úplnému obratu v utkání, který je dokonán 26 vteřin před koncem.

Hala exploduje! Lidé, především v kotli, div že nepřepadnou zábradlí, válejí se jeden po druhém, radost je neskutečná… Až je mi líto hráčů Šumperka, když na nich vidím tu naprostou skepsi. Děkovačku si parádně užíváme! Je skvělá, uřvaná, hlasitá, zůstává na ni spousta lidí. Radost všech je nekonečná!

Podle toho i vypadá nálada v přilehlých lokálech, mohutně se nasává do časných ranních hodin, dnes je opravdu co zapíjet. V Aréně musí téměř vypnout karaoke zábavu, protože chorály fanoušků jsou prostě hlasitější než mikrofon zpívajícího.

Velká paráda na ledě, velmi dobré představení, co se fandění a jeho hlasitosti týče, v hledišti. Dnes to bylo opravdu dokonalé. A tak jako Luděk Sobota je parádní herec a vždy svým umem přispěje k dobré komedii, je sobota bez Luďka parádní možností, abychom výbornou komedii sehráli na tribunách. Takovou komedii, při které se lidé baví, jsou uvolnění, zapomenou na strasti všedního života a hokej je pro ně víc než 60 minut honění se za černým toušem… Více takových Luďků, pardon, sobot! Sobot s malým „s“. Je totiž na nás, abychom ji na sobotu s velkým „S“ povýšili právě my…  Dnes se nám to povedlo, díky všem! 

Škoda, že po parádní sobotě, kdy hostíme jen „blbý“ Šumperk, připadá zápas s rivalem z Přerova na hnusné pondělí. Hnusné jak pozicí tohoto prvního dne v týdnu v kalendáři, tak ještě o mnoho více hnusnějšího tím počasím, které dnes nad nejmladším městem republiky panuje. Kéž by se to sobotě alespoň z části přiblížilo…

Vyrážím na třetí hokej ve třech dnech nebo chcete-li na čtvrtý v  šesti dnech. Je toho moc, o ofsajdech se mi možná už i zdá, ale povinnosti velí zamířit k zimáku. Na něm jsem už 2 hodiny před zápasem, pomáháme klubu, věšíme reklamní bannery, prodáváme pěnové míčky do soutěže, pořád něco. Ale děláme to rádi. Pro náš klub ano. Dokud za námi bude vedení stát a bude takové, jaké je už šestým rokem a o jakém se mnohým jiným ekipám může jen zdát, je pro nás jakousi morální povinností se jim za jejich náklonnost k nám nějak odvděčit. Jasně, náklonnost vedení k fandům v jiných klubech vypadá jinak, tam se platí autobusové výjezdy a mnohde se přispívá na fanouškovské aktivity, my se spokojíme s něčím jiným, Nám stačí to, že si nás vedení váží a naslouchá nám…

Ve stejném čase se na havířovském Náměstí Republiky schází kluci z Mladé Zvěře a jejich příznivci či sympatizanti. Za totálně hnusného počasí se pod přístřeškem pod hodinami schází přesně 58 mladíků, se svou vlajkou, několika vlajkami na tyčích, s megafonem a množstvím pyrotechniky. Po chvíli se vydávají ke svému pochodu na zimák, ten nebyl nijak oficiálně organizován, jedná se čistě o akci této části příznivců trojbarevných. I v tomto počtu se rozhodnou, že půjdou po Hlavní Třídě, čili po nejfrekventovanější havířovské silnici. Tahle necelá šedesátka ihned blokuje dopravu, vlajkami mávají až do druhého pruhu, div nepřičísnou naštvané řidiče hulákající z otevřených oken svých vozidel, do toho jsou odpalovány stroboskopy a petardy, řidiči za volantem jančí, nervují se, lamentují, ale nemají jinou možnost, než jet krokem za těmito mladistvými nebo je riskantními manévry předjíždět.

Je jasné, že spousta lidí, kteří s otevřenými ústy postávají v oknech a pozorují tuhle „spoušť, volá policii. Ta zanedlouho přijíždí, někde u Beskydu se ke Zvířatům přidávají plná policejní auta a nějaký ten anton těžkooděnců, dochází k napjatým situacím, kdy policie pomocí megafonu vyzývá Zvěř k ukončení odpalování pyrotechniky a k přesunu na chodník, tyhle výzvy se setkávají se Zvířecím pochopením jen částečně…

Já v tuhle chvíli stojím u Plechárny a už z dálky slyším obrovské rány od pyrotechniky, místa za Kauflandem blikají a svítí do všech možných barev, lidé u zimáku chvíli netuší, co se to vlastně děje, mnohým se vybavují vzpomínky na příchod fotbalových slávistů, dnes to vypadá téměř totožně. Někteří členové ochranky zmateně pobíhají a nabízejí nám, ať se jdeme schovat na zimák, myslíce si, že se jedná o fanoušky Přerova. Mladá Zvěř přichází až k pokladnám, kde odpaluje poslední kousky pyra, až v tuto chvíli se rozhodnou zakročit policisté. Zhruba 15 těžkooděnců se štíty vystoupí demonstrativně z antonů a obklíčí nahodile vybranou skupinku lidí, ve kterých jsou holky a zejména děti. Na dešti je pak drží v kruhu, lustrují apod. Samozřejmě, policisté by od svých nadřízených mohli dostat pokárání, že nijak nezakročili ve městě a tak musejí nyní, na oko, aby vykázali činnost. Nic nového, i takhle se pomáhá a chrání… Na druhou stranu, pokud i v tom dešti vylézají těžkooděnci ze svých ulit ven proto, aby dbali na neodhazování injekčních stříkaček a kondomů fanoušky, což nám bylo vytýkáno jednou velmi chytrou paní radní z Magistrátu, je nutno policistům zatleskat. Tleskat nebudu, valím na zimák.

Půl hodiny před zápasem věšíme dvě hlavní zástavy, Havířovskou Zvěř a AZ Havířov, pod sektorem pak dneska visí Brumm Kreisel. Když k tomu připočteme vlajky skupinové, čili Potěr Fans, Mladou Zvěř, Abstinenty a 2 kusy od Rumboys, vyjímá se na zábradlí a konstrukci nad kotlem celkově 8 vlajek. Ve stejnou dobu věší svou jedinou, za to však dostatečně reprezentativní zástavu, také Zubři z Přerova, kteří k nám, za mohutné policejní asistence, přijíždějí převážně autobusem…

Kotel se na naše poměry plní opět velmi slušně, jsem moc rád, že už druhý zápas po sobě v něm opět vidím kluky z Boris Gangu, kteří předtím tak nějak absentovali a kteří tomu sektoru dávají takovou tu chuť old school doby. Celkově se v něm nakonec schází možná o trochu málo méně fandů než v sobotu, ale jak říkám, počet na to, abychom mohli kvalitně fandit, dnes opět je. Super.

Hostů přijíždí přesně 73. K jejich letošním výjezdovým počtům jim musím pogratulovat, takovou jejich vjezdovou aktivitu, a tím nemyslím jen k nám do Havířova, jsem nečekal. Smekám. Letos se s nimi nemůžeme měřit, Zubři si prožívají svou zaslouženou euforii, měřitelná je však naše úvodní prvoligová sezóna a i v té jsme neměli takové počty, jaké má letos MEO. Pokud byl loni nováčkem Prostějov a po této stránce mě velmi zklamal, Hanákům z Přerova letos upřímně tleskám! I zde cítím, jak jim pomáhá, že tamní fans scénu tvoří většinou starší kousci než jak je tomu v Prostějově. A co si budeme povídat, snáze se jezdí, když je Ti 25-30 než když je ti do 20-ti. Pozor, tímto přerovské počty nijak nezlehčuji, ba naopak, tohle věkové složení jejich aktivních lidí mi imponuje!

Přerováci jsou dirigováni svým stálým spíkrem, je super, že jej tahle bezplatná práce stále baví, spíkr hecuje zbylých 72 lidí téměř neustále. S rozumem také používají jeden buben, ten je zvukově možná srovnatelný s tím naším, navíc do něj neustále a hloupě netlučou v několika málo částech zápasu kdy nefandí, tak jako tomu bylo den předem ve Zlíně.

Oba tábory fandí v první třetině vyrovnaně, snaží se hosté, snažíme se my, dnes je to z naší strany opět dobré, i když možná mi malinko chybí takové to větší zapálení lidí, především mimo sektor. Ano, je možné, že dnešní hokej navazuje velmi rychle na ten sobotní a proto to nemá takovou šťávu a „drajf“, ale tohle není omluva. Více než 70 hostů naproti nás má vyhecovat k většímu fanatismu…

Na naší straně, když nepočítám vlajky na tyčích, se kterými máváme jak dnes a kterými jsme mávali i v sobotu, dnes chybí jakákoli jiná optická prezentace, i když právě tento zápas si ji zaslouží. Ale co se dá dělat, nemáme tolik finančních možností i lidí, kteří by byli schopni tvořit, abychom na dnešek něco připravili, veškerou pozornost už upínáme k utkání proti Pražanům, které se nezadržitelně blíží.

Možná tím někoho zaskočím, ale žádnou vizuální prezentaci nečekám ani od hostů. Ano, mnohé to možná překvapí, minule se u nás prezentovali, na první pohled, výborně. Avšak od té doby, kdy se provalilo, že jejich optické prezentace tvoří pomocí projektoru, kdy si svou práci neskutečně ulehčují a z pracně namalované plachty se stává spíše omalovánka, kterou zvládne vybarvit osmileté dítě, tak od té doby jakoby zcela přestali tvořit. Až si zástupci nejen naší ekipy, ale i mnohých dalších ekip napříč kluby, sporty i ligami, špitají cosi o tom, že v Přerově se jedná o dlouhodobý výpadek proudu, který jejich hlavního malíře, čili projektor, vyřadil ze hry. Ano, samozřejmě, je to myšleno spíše z nadsázky a hodně přitaženo za bujaré kadeře, ale…

I v dalším průběh zápasu se oba kotle snaží hlasitě a neustále fandit, oběma nejhlučnějším skupinám na zimáku se to daří, hosté si jako takový bonus přidávají i fandění o přestávce. V prvních dvou třetinách prakticky neprobíhají vzájemné urážky, což je pro mnohé možná trochu překvapivé. Jednu z přestávek pak využijí kluci z Mladé Zvěře, aby kontaktovali hosty, zda-li v mladých ekipách nemají zájem využít posledních hodin, kdy je letos sníh a nechtějí se pokoulovat mimo zimní stadion, mimo kamery, civilisty a policisty. Koule nechme koulemi, nemá smysl o tom blíže psát, protože zima odešla stejně rychle jako zloděj z klenotnictví, jdeme na poslední třetinu bláznivého utkání…

Závěrečné dějství je z hlediska atmosféry prakticky totožné jako dvě předchozí, možná s tím rozdílem, že až nyní přicházejí na řadu vzájemné urážky obou kotlů, hosté pak vše, z jejich pohledu, vyšperkují urážkami na adresu Petra Kanka, ten je však nelichotivými pokřiky na svou adresu možná spíše vyhecován a Zubrům nejednou ukáže, jak že se správně honí penis.

Když už se AZet konečně dostane do vedení a já cítím, že hala bude burácet stejně jako předevčírem, přichází bleskurychlá odpověď hostů, která domácí obecenstvo rychle zchladí. Škoda! Velká škoda. Dnes tomu něco malinko chybí. Ano, kotlel se snaží, mám pocit, že spíkr je zápas od zápasu lepší, ale dnes, oproti sobotě, trochu pokulhává pomoc pravé strany, dnes to celkově něco málo postrádá. Je to takové stejně nervózní jako dění na ledě, takové rozkouskované. I když cítím, že stačí škrtnout zápalkou a bylo by to hned o něčem jiném. Nikdo z nás však zápalku nenachází, škoda. Pro mnohé je to překvapení, ale v sobotu to z naší strany bylo určitě lepší a to jsme přitom převážnou část zápasu prohrávali. Však pozor, dnes se nejedná o žádnou ostudu, výkon obou sektorů bych viděl jako remízový…

Bonus navíc, v podobě vítězné děkovačky, si dopřávají hosté, nadšeně svým borcům, kteří mají obrovskou radost z bodu navíc, děkují, užívají si to, zatímco domácí publikum propadá podobné skepsi, o jaké jsem psal v souvislosti s hráči Šumperka. Nevadí, nedá se nic dělat, je to hokej. Opět si vzpomenu na Lukáše Zientka a jeho větu o tom, že nejsme muzikanti, abychom pořád vyhrávali…

Pomalu sbalíme vlajky, posbíráme veškeré nádobíčko, počkáme, až poslední hosté opustí tribuny našeho zimáku. Někteří, asi řádně vylítí, cosi pořvávají konkrétně na mě, tenhle zájem mne těší a trochu zmírní lehulinké zklamání z porážky. Hosté nasedají do autobusů, my nasedáme na nepohodlné židle pechárenské a kousnem nějaký ten škopek…

Jaké to dnes bylo? Jak už jsem neznačil výše – něco málo tomu chybělo. Od souboje nelítostných rivalů bych možná čekal něco víc. Chybělo možná to, že nepřišel Luděk. Ale nevěšme hlavy, blíží se sobota, Luděk zase dojde a i když přijedou opět jen blbé Benátky, může to být zase fajn, ta správná hokejová komedie…Protože málokdy záleží na soupeři, vždy záleží především na nás. Pamatujete? Kdysi jsme si to patřičně a velkolepě užívali, i když přijel třeba jen Uničov. Ti chlapci z kapely Chinaski mají pravdu – jaké si to uděláš, takové to máš!

Závěrem opět krátký rozhovor, tentokrát s člověkem, který na diskuzním fóru vystupuje pod nickem Kdj-AZ a který je v poslední době nejaktivnějším výběrčím fanouškovské čapky…

Lze nějak, třeba hrubým odhadem, spočítat, kolikrát už jsi vybíral tzv. čapku?

To asi ne. Ona čapka se vždy vybírala tak, že se chodilo po tribunách během třetiny. Tady jsem nikdy nepomáhal. V průběhu minulé sezóny jsme se pak domluvili, že bude lepší vybírat u pípáků před vchodem. Nabídnul jsem se a od té doby vybírám prakticky pokaždé

Je nějaká vlastnost, která je u takového výběrčího potřebná? Nebo jinak – co fanoušek potřebuje k tomu, aby tuhle aktivitu zvládl dobře?

Nesmí se bát oslovit lidi. Je jedno zda jde o děti, důchodce, či na první pohled pracující. Je třeba se snažit každého oslovit, když jde větší skupina tak zvýšit hlas, aby si lidé uvědomili, že tam jsme. Osobně se snažím každému alespoň letmo podívat do očí, aby věděl, že myslím konkrétně jeho a přispět by měl i on.

Lze při výběrech čapky zažít jak pozitivní, tak i negativní reakce?

Určitě! Kdo někdy vybíral, tak ví, že se musí počítat s vtípky na naši adresu, připomínky o tom, že v kotli nás je stejně málo, apod. Pak ale přijde někdo jiný, kdo k nám míří už i bez připomenutí se, prohodí, že se těší na choreo apod.

Určitě jsi při výběru už vystřídal obě tribuny, jak A tak i B. Je rozdíl při výběru tam a tam?

Rozdíl je obrovský. Koneckonců to jde vidět i na vybraných částkách. Na tribuně B může člověk na kolenou prosit a stejně je za idiota co lidi jen otravuje. Každý druhý prohodí cosi ve smyslu, že jsme tu zas, když dali už na začátku sezóny, sami mají málo, a co ty televize pro děti. Na A to je jiné. Tam zastaví z velké skupiny lidí jeden člověk a ostatní se přidávají, mají k tomu vztah a jsou rádi, že to mohou podpořit alespoň tou dvackou.

Je něco, co bys ve své pozice rád vzkázal všem, se kterými se v budoucnu ještě třeba potkáš u nějakého toho výběru?

Ta chorea, a nejen ona, ale i spousty dalších věcí, se samotná nezaplatí. Máme dvě velké vlajky, bubny, to vše k tomu patří. A nebylo by to nebýt příspěvků do čapky. Když něco nevíte – na co se vybírá, do čeho ty peníze šly a jdou, nemějte blbé připomínky a zeptejte se. Nemám problém s tím odpovědět.

Sepsal J.R. from B.K.