„Výjimečné play-off“ aneb AZ HAVÍŘOV – Jihlava

Report z domácího špílu píšu poprvé. Jednou to přijít muselo. Nad nabídkou popsat čtvrtfinálové zápasy v Havířově jsem přemýšlel asi deset minut. Nakonec jsem se rozhodl možnosti využít a podělit se se čtenáři našeho webu o svůj pohled na páteční a sobotní utkání AZetu Havířov ve čtvrtfinále play-off 2015/2016.

Sotva jsme se v úterý v noci, či ve středu nad ránem vrátili z dvoudenního výjezdu do Jihlavy, zpět do svých domovů, už bylo potřeba přemýšlet a jednat ohledně pátečního a sobotního utkání. A protože já, v součastnosti bydlištěm v Praze u těchto avantýr chyběl, předám nyní slovo člověku, který u chystání a plánování choreí na páteční a sobotní zápasy byl a ten vám vše důležité ze zákulisí chystání popíše.

Na optické prezentaci pro první domácí zápas s Jihlavou pracujeme ještě před dvojvýjezdem do města našeho čtvrtfinálového soupeře, už poněkolikáté si díky šikovnosti našeho hlavního malíře vymýšlíme zcela sami originální motiv, strýček Google tak u našeho tábora opět ostrouhá. Vlastnoruční malůvku převedeme do mřížky, mřížku převedeme na plachtu o stech metrech čtverečních a malujem, protože milujem… Před výjezdem na Vysočinu uděláme tak 70% práce a na zbytek se vrhneme poté, jen co se po návratu z náročného výjezdu trochu vyspíme. Někdy se zbytečně zasekneme, to když třeba až na šestý pokus namícháme správnou hnědou pro pleť rudocha (viz foto), ale jinak vše probíhá bez problémů… Vše kreslíme ve třech až pěti lidech, je jasné, že kdyby nás bylo víc, bylo by to ideální. Ale neskuhráme, i tenhle počet stačí… Na tuhle práci ano. Kor když nás z pracovního tempa vyvede pan trenér Mikeš, který za okny prosklené posilovny zvedá neskutečné váhy, né nadarmo se traduje, že máme nejvíce namakanou dvojici trenérů v Evropě :-). Trenér se za námi zastaví, chvíli podebatujeme, velice příjemná chvilka rozptýlení od litrů a litrů barev… „Chalani, je to naozaj moc pekné, už len treba, nech aj zajtrajší výkon tech mojich chlapcov bol tiež tak pekný…“IMG_20160227_185931

Plachtu, jak už bylo zmíněno, doděláváme před třetím utkáním, nakonec vše zvládneme dříve než jsme původně předpokládali. K úplné spokojenosti při roztažení, i když nyní v tomto reportu značně předbíhám, nám chybí jen tři věci… Trochu více naplněný kotel, kdy by díky těmto lidem byla plachta na více místech lépe propnutá a obrázek, který je dle mého názoru velmi pěkný, by tak více vynikl, druhou věcí, která nám ke spokojenosti schází, je absence čehosi, co příště zařídíme, protože dnes jsme prostě lajdáci a nikdo se k tomu nemá, no a ta třetí věc? Nechám si to pro sebe, o této chybě víme asi jen ve čtyřech lidech, nebudeme odkrývat karty a příště i tu třetí věc uděláme lépe, nebudeme muset využívat různých čárů, márů, podkočárů a naše další prezentace zas bude o pořádné chlupisko lepší… 12799091_982871125126185_7239096749705569519_n

Večer po prvním utkání spřádáme plány, co zítra… Někteří jsou už unavení a vyčerpaní a moc se jim do další tvorby nechce, jiní naopak chtějí tvořit za každou cenu. A tak se na Plechárně vyměňují názory, místy je debata až zbytečně ostrá. Přitom k těmto rozepřím není důvod. Musíme si všichni uvědomit, že společně, těch 5 – 7 lidí, kteří mají za sezónu zdaleka nejvíc odpracováno na našich prezentacích, tvoříme celek, kdy každý je potřebný. Nemůžeme si nárokovat, kdo více maká, kdo méně maká, nemůžeme si vyčítat to či tamto. To je cesta do pekel! Každý máme nějakou roli. Ano, někdo jich má, ať už chce nebo nechce, i více než jednu, avšak bez společného tažení za jeden provaz bychom za těch 6 let neudělali to, co za námi stojí… Ano, někteří mají role důležitější. Ale to je přece jasné, tak to je všude, v každém týmu, v každé firmě… Ač nejsem fanda Sparty a mnohé tímto přirovnáním třeba pohorším… Někdo je i v té tělocvičně jako Bořek Dočkal, který asistuje u většiny sparťanských gólů, někdo dá gól (udělá malůvku) i z hovna a budeme mu říkat Lafi, někdo je ten štít vzadu, ať už Mareček, Jiráček či Vácha. Každý má svou roli, né každá je tak viditelná a na oko pěkná (a čert vem ten Váchův volej proti Jablonci), ale každá je potřebná! Nemůžeme si vyčítat, že já dělám to a ty to, a já toho udělal víc apod.! Jsme přece jeden tým, jedna parta! Vyostřené názory, je jasné že i díky nějakému tomu pivu, se tak sjednotí a ač páteční noc láká k bujaré pitce, my už se ráno vidíme v tělocvičně…IMG_20160227_195132

Ještě bych rád podotkl, že zatímco se na Plechu názory vyměňují, docela rovnoměrně, jako když létá míček přes tenisovou síť, v Krakonoši probíhá jiný kšef, nikterak výměnný… Známý výtržník Rampa, který je mnohdy nebezpečnější sobě než svému okolí, si do blízkého šenku odskočí pro cigára či co, u stolu sedící a pivo pijící trenér Jihlavy Vlk je provokován nejprve slovně a když nezabírá ani výhrůžka, že na něj pošleme Danečka, je pan Vlk polit pivem a vyzván k odchodu. Jak říkám, zde se neměnní názory ani tekutiny, „útočí“ jen jedna strana…IMG_20160228_144047

Ale zpět ke dni, který hostí 4. vzájemný zápas obou celků… Čtveřice fandů se schází v 10 dopoledne, rychlá cesta do Ostravy, nákup barev, papírů, fólií a všeho možného, tušíme návštěvu přesahující 3 tisícovky lidí, kdy jindy se toho dočkáme? A tak by byl hřích, nezapojit do prezentace celou tribunu A. Čas nás neskutečně tlačí. Malůvky, které běžně zvládáme za 15 hodin, musíme dnes zvládnout za 3. Uff, to bude fuška… Proto volíme jednoduchý motiv, malůvku nikterak složitou, s tím jde ruku v ruce, že dílo není, na naše poslední poměry, nikterak kvalitní… Ale jak říkám, na kvalitu dnes není čas, šijeme neskutečně horkou jehlou, která nepálí jen poctivého, není jiná možnost… I dnes máme diváky, i když trenér Mikeš to bohužel není… Do tělocvičny přichází trenér Daneček (škoda, že zrovinka nekreslíme Vlka, možná by si taky čmárnul a nějak ho zohyzdil 🙂 ) s malými kluky, mají předzápasovou přípravu před utkáním s Rožnovem. Naše roztažená plachta jim v jejich rozcvičce možná trochu brání, ale jak sám pan trenér říká, uskromní se, je to v pohodě, můžeme malovat dál. Nechci, aby to znělo jako nějaké klišé, ale všichni v klubu nám při našich tvořeních vycházejí vstříc. Od nejvyššího vedení, přes trenéry mládeže, přes hráče A týmu, můžeme děkovat, že makáme právě pro tento klub. Je jedinečný. Téměř vším. Mnohdy si toho málo vážíme… Kurva, zakecal jsem se, zpět do tělocvičny, kterou proslavili borci jako Mařka, Kaňour či Štefi, v nádherném náborovém videu. Třeba ji jednou, až vytvoříme nějakou TOP pecku, proslavíme taky… Vlastně ona už proslavena byla. Málokdo to ví, ale pár dní zpět tvořila v naší tělocvičně jedna nesmírně kvalitní evropská ekipa své skvělé dílo… :-). Vše nakonec zvládneme, rychle na skok a oběd domů a potom už zpátky na hokej…

I proto, že do této choreografie vkládáme mnohem více prostředků, než jsme měli původně propočítáno, vybíráme docela hekticky a na poslední chvíli letošní závěrečnou čapku… Vybíráme tolik, kolik vybíráme. V tomto značně zaostáváme za našimi soupeři a často si někteří z nás lámou hlavu, čím to je. I já bych se nyní mohl takto ptát. Však stejná slova nechám jiným, Igor Timko svou písní „Čím to je“ to umí líp, já se zeptám třeba příště, ať je zas o čem psát… Můj kamarád Dalibor se blíží k Plechárně, už z dálky jej vidím a tak mu předávám slovo…  

Před utkáním se zastavuju tradičně na Plechárně. Přemýšlím, kolik diváků dnes dorazí. Přecejen se jedná o sváteční utkání, hrajeme play-off zase po roce a zřejmě se jedná o jedno z posledních utkání. To by si přece neměl žádný fanoušek nechat ujít…A tak se hala pomalu plní a postupně se každý instaluje na svou pozici. Koupit baterky do megafonu, přichystat buben, vyvěsit vlajky, zaujmout pozice. Deset minut před zápasem je už všechno připraveno a na led nastupuje moderátor Rosťa (stálý a tradiční moderátor Radim si plní své extraligové povinnosti), aby nás seznámil a provedl začátkem utkání.
Naši hráči nastupují na led za doprovodu ohnivých efektů a kotel vyvolává jejich jména. Oproti utkání se Slavií dneska výborně panuje domluva mezi moderátorem, mnou a paní PR manažerkou Karasovou. Ohně zažehnou ve chvíli, kdy hokejista vstoupí jednou nohou na led a díky tomu je doceleno toho, že ohnivý efekt není jen efektní, ale zároveň efektivní! Po zaznění státní hymny je vhozeno úvodní buly a stadionem se dnes poprvé nese „Havířovská Zvěř“…

DSC_1122 DSC_1139 DSC_1177 DSC_1181
Hledím na kotel. Je slušně zeplněný, ale do našich skvělých časů má daleko. Přesto musím říct, že šlape. Megafonu se ujímá náš nejmladší a diriguje své ovečky před sebou. Vedle spíkra v našem sektoru sedí bubeník a vedle těchto dvou sedí dáma, která je oděna v jihlavských barvách. Tomu se maličko divím, ale po chvíli zjišťuji, že je to naše stará známá z jIhlavského výjezdu, Karin. Karin je jediná, u které tolerujeme odlišné klubové symboly. Karin si našla cestu k našim srdcím…

DSC_1274DSC_1263
V 10. minutě přichází čas na naši prezentaci. V sektoru domácích vlajkonošů vytahujeme velkou namalovanou plachtu s vlkem a indiánem, kterou doplňujeme transparentem „DIVOKÝ VÝCHOD“. Prezentace se konenec docela povedla a sklidila úspěch, jen je dlužno podotknout, že vytáhnout choreo není jen tak, není to žádná legrace. Musíte si pohlídat, abyste žádnou část neroztrhli, do toho hlídáte, aby byl trasparent roztažen tak, aby pasoval k malované plachtě. Není to legrace a musíme si na to při každé prezentaci dávat pozor. Maličkosti mají v těchto situacích velký vliv na celkový dojem…

DSC_1303
Naši hokejisté nám dneska dělají radost. Obrovskou radost. V jednu chvíli vedeme nad naším rivalem už 4:0. Náskok je to výborný a o výsledek se už dnes nemusíme obávat. Hraje nám to do karet a tak atmosféra v hale stoupá a ve třetí třetině graduje. Výborný výkon podává náš mladý spíkr, kterému už v jednu chvíli odchází hlas. Na pomoc přichází kluci z DC, kteří na pár chvíl práci spírka zastanou. Výborná je dnes i pravá strana, což ostatně není překvapením. Bradka podává jeden ze svých životních výkonů a jsem moc rád, že ho můžu zmínit a vysektnou mu poklonu. Kotel i RBH prostě dneska perfektně šlapou a jsme prostě slyšet ve všech koutech haly. Ano, tak to má na play-off vypadat! Takhle to má znít. Kotel se baví, střídá chorál za chorálem, ruce nahoře, chvíli sedí, druhou sloku stojí, opakovačky s RBH, dokonce opakovačky s tribunou „B“, která se slušně chytá a odpovídá…Když se do fandění zapojí celá hala, mrazí mne celé tělo. Je to paráda!

DSC_1323 DSC_1412 DSC_1422 DSC_1397
Jedna věc ale parádní není. A to počet jihlavských v sektoru hostí. Sešlo se jich zde dnes 17 a pro mne je to zklamání dne. Kdybychom měli kvalitnějšího soupeře v hledišti, náš výkon by mohl být ještě o stupínek lepší. Soupeř by nás určitě vyburcoval. Ale k tomu se dnes jihlavští neměli. Sektor bez vyvěšené vlajky, bez fandění, bez prezentací. Jen ojediněle se od hostů ozval nějaký zvláštní pokřik směrem k hráčům, či k rozhodčím. Takže za mne zklamání. V Jihlavě nám toho řekli tolik, že jsem čekal, že jich dorazí minimálně padesátka…No nic, uvidíme zítra.

DSC_1326 DSC_1327
Dvě minuty před koncem už celá hala stojí a potlekem děkuje našich hráčům, kteří vítězí 5:2 a stav série snižují na 1:2. Během děkovačky vyvoláme dva hráče, zazpíváme si společně Zvěř a opouštíme zimák. Zítra hrajeme zase a je třeba se připravit. Někdo míří na nějaký ten drink, někdo míří domů.

DSC_1455 DSC_1459 DSC_1467V sobotní den přicházím ke stadionu s větším časovým předstihem. Jednak chci pozdravit pár přátel a taky si říkám, že by mohli kolegové potřebovat mou pomoc s choreem. Nic takového však a tak usedám na Plechárnu, kde v družném hovoru probíráme všehno možné. Pozitivně mne překvapí fronty, tvořící se před pokladnama. Dneska by mohla dojít slušná návštěva, říkám si a pomalu mířím do haly.

DSC_1474 DSC_1478
Utkání dnes moderuje stálý moderátor Radim a zrovna informuje a žádá fanoušky, aby zvedli připravené choreo s úvodním buly. Hráči dnes na led nastupují vedle domácích malých vlajkonošů, kteří drží a mávají vlajkami na tyčích. Nástup se povedl, úvodní buly bylo vhozeno a nad hlavy fanoušků na tribuně „A“ jdou modré a bílé fólie, uprostřed, tzn. v sektoru Rum Boys, je roztažena plachta. Na té je namalován internetový výlečník, hrbící se za počítačem. Vše doplňují poletující jedničky a nuly, tzv. Matrix kód a jednoduchý transparent. Prezentace sklízí úspěch a potlesk haly…

DSC_1513 DSC_1553DSC_1559
V sektoru se dnes sešlo o několik kousků Zvěře více. Nechybí Karin, nechybí kvalitní vlajkosláva (visí 10 vlajek!) nechybí ani nejmladší spíkr, který po chvíli předává žezlo (megafon) svému staršímu kolegovi. Na chvíli se zastavím u osoby nejmladšího spíkra…Nejen, že v poslední době je to právě on, kdo tahá trn z paty, kdo se trápí s poloprázdným sektorem a kdo se snaží vyburcovat neaktiví jedince, ten klučina odvede spousty práce ještě před zápasem. Nachystat vlajky, pověsit je, natahat všechny propriety a pomůcky, které potřebujeme….Rád bych ho tady pochválil, poslední dobu jeho aktivitu pozoruji a rád bych ho těmito řádky podpořil a poděkoval mu!

DSC_1576 DSC_1580
Změnou spíkra v našem kotli došlo i ke změně reportoáru. Prostě každý z těch chlapců má svůj styl a je poznat, kdo si na stupínek právě stoupl. Náš support je dnes opět na výborné úrovni. Fandí kotel, fandí pravá strana, je to velmi dobré. Možná nás trošku vyburcovala i přítomnost hostí. Naproti nám se totiž v sektoru hostí sešla skupina necelých padesáti fanoušků Dukly Jihlava. Přesně jsme tedy napočítali 46 fanoušků. Oproti včerejšímu tragickému vystoupení se dnes jihlavští snaží stát u sebe, dorazil i jihlavský spíkr a tak se snaží dát fandění nějaký smysl a řád. Z naší strany letí k Dukle několik „pozdravů“ a otázek, proč, že jich dorazilo jen tak málo. Je přece sobota…Odpověďí nám je informace, že na nás počet jihlavských stačí. Mno, co na to říct? Stejně jako včera, tak i dnes to vypadá, že se nedočkáme vyvěšení vlajky v sektoru hostí. Nakonec se však jedna objevuje. Je ale škaredá. Jedna z nejhorších, co jsem zatím viděl. Vlajce vévodí nápis „Tatínci na výletu“, logo Dukly a další menší nápis „stop islamizaci“ s přeškrtnutou mešitou. Ne, nelíbí se mi to. Ne snad proto, že bych byl příznivce plíživé islamizace země české, moravské a slezské, ale proto, že se mi to na tu vlajku prostě vůbec nehodí. Já tomu nápisu totiž ani nevěřím, příjde mi to jako laciná snaha o zalíbení se. Jakoby někdo přemýšlel, co si dát na vlajku a jelikož je teď aktuální problém migrace, prdneme tam text o islamizaci, budeme se líbit…Ne, nelíbí. Navíc se jedná spíše o banner, než o vlajku, je vytištěná na tvrdém materiálu a spíše to připomíná nějakou reklamu. Kde zůstala trojice vlajek, které visely pod kotlem Jihlavy na Horáckém zimním stadionu? Proč je nedovezli s sebou?

DSC_1668 DSC_1670 DSC_1685
Když se o chvíli pozdějí objeví u hostů v kotli selfie tyč, kterou si pořizují smínky, mé znechucení došlo vrcholu. Doufám, že od jihlavských nikdy neuslyším něco jako „against modern hockey“.

DSC_1638
Náš kotel se snaží. Na ledě se to nevyvíjí úplně podle našich představ, ale snažíme se naše borce dohnat k vyrovnání série. Ve druhé třetině si zamáváme vlajkami a chorál střídá chorál..Velká euforie pak propuká, když vyrovnáváme stav utkání na 2:2. Bohužel tento stav neudržíme dlouho a po chvíli padá rozhodujcí branka do naší sítě. Bohužel jihlavští hokejisté „rozvlinili síťku“ za Markem Lacem. I přes veškerou snahu už k vyrovnání nedojte a v utkání tak prohráváme 2:3 a Jihlava tak jde do úniku a v sérii vede již 3:1 na zápasy.

DSC_1724 DSC_1704
Jihlaváci se radují a ještě jednou nám dokazují svou „zvláštnost“ a to skandováním popěvku „Tak jsme lepší, no a cooo?“ Musím je tady opravit a důrazně se proti tomu vymezit. Nejste lepší, jasně, že ne, to jen vaši hokejisté porazili ty naše. Uvažovat o sobě jako o lepším po tom, co se u nás v pátek objeví 17 mlčících diváků, v sobotu 46, bez vlajek, to přece nemůžete myslet vážně. Že ne? Za 4 zápasy jsem nezaznamenal na jihlavské straně jediné choreo, jedinou prezentaci, jeden zápas bez vlajky, druhý zápas s tatinkovským bannerem. Vážně si pořád myslíte, že jste lepší? 🙂

DSC_1786
Ve tvářích našich hráčů je vidět obrovské zklamání. Podali skvělý výkon, bojovali do poslední sekundy. Celý stadion je na nohách, jen minimul diváků opustilo stadion před děkovačkům. Zpíváme hráčům, že jsme vždycky s nimi a snažíme se je trochu povzbudit. Snad se to i daří, hokejisté objíždjí čestné kolečko…a já už v tuhle chvíli přemýšlím, jestli se tady ještě série vrátí a nebo bude Jihlava proti a sérii ukončí pondělním domácím zápasem…

DSC_1764 DSC_1752
Oba domácí čtvrtfinálové zápasy byly podařeným bonbonkem za celou sezónu. Poděkování patří jak hráčům na ledě, kteří svými výkony nadchli, dále pak také všem, kteří se přičinili k tomu, jak se Havířovská Zvěř prezentovala na tribunách a to jak malířům, kreslířům a chystačům choreí, tak i všem, kteří neváhají a nějakou tu korunku do kasičky hodí a na společnou tvorbu přispějí. Díky Vám všem, havířovská hokejová rodino a možná ve středu a nebo někdy jindy zase na tribunách naviděnou!

Sepsal: Dalibor Durčák & J.R. from B.K.

Příspěvek byl publikován v rubrice Reporty a jeho autorem je dalibor.durcak. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.