Léto v plném proudu, teploty atakují třiceti stupňovou hranici, v Havířově se hraje první přípravné utkání mého klubu a mne tak moc chybí vůně ledu. Vyrazit do Havířova mi bohužel nevychází a tak, když mám konečně volný den, koukám na rozpis zápasů v Praze a přemýšlím, kam vyrazit?!

Moc možností na výběr není, ale přesto mne jeden duel zaujme. Jen kousek od mého současného bydliště se odehraje zápas Kobry Prahy s nám dobře známým soupeřem z Mostu. Není nad čím váhat, vyražím do Braníku, kde má stát hala Kobry.

Autobus č. 197 zastavuje jen pár metrů pod halou a již ze zastávky vidím halu, stadion nepříliš reprezentativního vzhledu. Obcházím halu, abych zjistil kudy dovnitř. Všude se pnou rostliny, kopřivy a jiný plevel. Okoli haly, hala samotná je velmi neudržována. Najít vstup dovnitř dělá problémy. Obcházím celý stadion a několik metrů od stadionu vidím nové budovy, kde sídlí vydavatelství a tv Barrandov.

V čela stadionu se nachází hokejový obchod a restaurace. Na boku stadionu je potom parkoviště a vstup do útrob stadionu. Vcházím dovnitř v prvních minutách utkání. A nestačím se divit. Jsem překvapen, že zde se hraje druhá liga. Spíše než stadion mi to tady připomíná tréninkovou halu. Okolo kluziště je volný prostor, lidé stojí u mantinelů, všude poházenou spousta různých věcí, od židlí přes koberce až třeba k nějakým pytlům.

K dispozici pro diváky jsou dvě železné tribuny, odkud je na led lepší výhled. Nejsou ale moc velké, dohromady možná pro 200, 300 lidí. Mezi tribunami je pak instalováno provizorní basketbalové hřiště a opodál jsou schůdky, které vedou do bufetu, který je vyvýšen nad ledovou plochou.

Procházím se stadionem, nedá se říct, že by tady nějak „voněl led“. Spíše cítím zápach šaten, z propoceného oblečení…Počítám lidi…utkání přihlíží 41 diváků a já.

Chvíli před koncem druhé třetiny jdu otestovat venkovní restauraci. V nabídce je několik hotovek a jedna polévka. Samá klasická jídla…dávám si smažák s hranolkami a domácí tatarskou omáčkou. V bufetu vně stadionu je snad k dispozici i klasická nabídka, jako párek v rohlíku, klobásy apod.

Ve třetí třetině konečně na ledě objevím Tomáše Matějka, se kterým se na dálku zdravím. Zaregistroval jsem ho až nyní, možná proto, že na jeho zádech byla jmenovka úplně jiného hráče.

Prvoligový Most v utkání vítězí 3:1, když poslední gól střílí do prázdné branky a poráží tak druholigovou Kobru.

Návštěvu utkání Kobry Praha určitě každému doporučuji. Podívejte se, kde všude se dá hrát hokej…

Sepsal Dalibor Durčák