„Letos bez vanilkových“ aneb Třebíč – AZ HAVÍŘOV

Výjezdů ve slušné vzdálenosti v sobotu letos moc není a proto je třeba využít každé příležitosti. Do Třebíče se čtyřmi dalšími kamarády plníme auto a doufáme, že podobně si řeknou i ostatní a sejde se nás na místě více. Cesta probíhá v poklidu, od havířovského zimáku vyrážíme něco přes hodinu po poledni, cestou si dáváme pauzu na kafe, jízda po dálnici ubíhá v pohodě, žádné pijatiky neprobíhají.

K třebíčské hale dorážíme hodinu před zápasem, parkujeme a jdeme se kousek projít a vyzvednout lístky, které nám předává Matějda, pozdravíme se s trenéry týmu a postupně se přesouváme do sektoru pro hosty. Při vstupu jsme důkladně prohlédnuti, obsahy všech kapes ven, nejdříve je problém s pronesením vlajky, který se nakonec vyřeší. Ochranky je celkově hodně, pár antonů státní policie je k vidění pak před stadionem. Po příchodu do sektoru vidíme právě se otvírající se stánek, v němž jsou 2 pěkné dívky, které jistě zpříjemní dnešní zápas. 20 minut před začátkem pak do rohu stadionu spojující domácí fanoušky se sektorem hostí přesunují také těžkooděnci tamní městské policie.

Sektor se bohužel neplní, a tak je nás v něm pouze 8, přičemž o dalších 4 kouscích víme, že stojí na proklaté D1 v zácpě.Na zábradlí věšíme jednu vlajku. Domácích se v jejich sektoru schází kolem 80, přičemž aktivně fandících jen větší polovina. Používají jeden buben, který je na tento počet moc hlasitý, ale bubnovat umí. Pod sektorem věší 3 pěkné vlajky a v průběhu zápasu mávají velkou vlajkou na prutu. Celkově si najde na stadion cestu něco přes 1000 lidí, tudíž je stadion takový prázdnější.

V první třetině se hlasově moc neprojevujeme, krom nízkého počtu nás trápí i všemožné rýmičky. Párkrát povzbudíme chlapce, kteří bohužel na ledě nic extra nepředvádí a Třebíč se tak poměrně jednoduše dostává do velkého vedení, což samozřejmě vlévá energii do žil domácím. Ti fandí na svůj počet průměrně, není to nic, o čem by se mělo psát domů, ale takový jejich standard z těch všech návštěv, kdy jsem tu byl, si odvádí. Pokřiky a chorály jsou pěkné, škoda toho hlasitějšího bubnu.

V druhé třetině doráží čtveřice opozdilců, předáváme jim lístky, věší si svou vlajku a je na nich vidět, že mají dnes náladu k fandění. Proto ihned po začátku třetiny poškádlíme domácí, kteří nás slyší a ihned reagují. Druhá třetina je z naší strany nejlepší a fandíme s mezerami v celém jejím průběhu. Domácí používají menší vlajky na tyčích, fandí v podobné kvalitě jako ve třetině první.

V prostřední části hry se pak stává jediný incident na stadionu, kdy si oba tábory chtějí vyměnit recepty na vánoční cukroví, ze strany domácích reaguje především jeden z radikálněji smýšlejících fanoušků. Velice slušně vypadající ochranka má však vše pevně v rukách a domácího fanouška poměrně nekompromisně vyzývá slovně i fyzicky k tomu, aby se vrátil na své místo. Tyto vánoce prostě populární vanilkové rohlíčky nebudou.

Po zlepšeném výkonu hráčů na ledě v druhé třetině je stav zajímavější a tak doufáme, že do poslední třetiny bude i naše hlasová podpora nahoru. Ačkoliv ve 12 lidech, přičemž skoro polovina je zdravotně indisponovaná, to neslibuje nic extra. Domácí po incidentu sundávají vlajky, stejně jako mizí i jedna z našich. Důvodem je vyvěšení transparentu “Stadion není divadlo” pod domácí sektor, který je reakcí na nesmyslné pokuty za vulgární pokřiky a pyrotechniku.

Třetí třetina je taková nemastná z naší strany a tak občas zařveme něco na podporu našich kluků, ovšem hlavním tématem jsou pokřiky o českém hokeji pro fanoušky a pokřiky proti Svazu. Jsou věci, kdy jde rivalita stranou a musí se táhnout za jeden provaz. Takže si řekneme, že ve Svazu sedí čuráci a měli by se jebat. Na ledě se neschyluje k dramatu a tak našim hráčům poděkujeme, ujistíme je, že budeme vždy s nimi a sledujeme děkovačku domácích.Ti krom klasické děkovačky roztahují sektorovou vlajku a pod ní zapalují něco málo pyrotechniky. Jsme zvědavi, jak razantně bude reagovat Security, kdy precedens z prostřední části by mohl naznačit, že poměrně nevybíravě. Naštěstí se tak neděje a dochází jen k odebrání pyrotechniky ze strany hasičů a žádnému většímu konfliktu. Nedokážu si představit, jak by to nyní vypadalo u nás. Při současné skladbě kotle by si vesty tak akorát honily ega. Kde jsou ty časy, kdy si nedovolili do kotle vstoupit.

To už nás ale ochranka vyzývá k opuštění stadionu, my si ovšem ještě jednou chceme zařvat proti Svazu, přičemž stejný nápad mají i domácí. Po krátkém ujištění, pro koho by měl být český hokej a že pánové ze svazu jsou údy, opouštíme stadion, kdy před ním jsou nastoupeni těžkooděnci a po naložení se do auta poklidně opouštíme Třebíč. Čtveřice opozdilců si ovšem chce nahradit čas strávený v koloně na D1 a tak si návštěvu města zařazeného na seznam památek UNESCO prodlužují.

Na závěr bych si dovolil jisté zamyšlení. Dnešní počet je ostudou. Můžeme hledat výmluvy, že lidé využívají volného čtvrtku a prodlužují si víkend a užívají počasí, ale těch dobrých sobotních výjezdů není letos mnoho. Stejně tak je ostuda, že se ani nepokoušíme o autobus, protože mnoho fanoušků nevyrazilo kvůli toho, že nemají do Třebíče jak dojet. Za vinu to dávám i proklatým přenosům, které bych zrušil a zakázal. Já chápu, že ne každý může vyjet, ale těch 40-50 lidí, takové to jádro, které tu fungovalo velice dobře první 4-5 let po roce 2010, by mělo existovat i nyní. My jej máme výrazně menší a je jen na nás, jak se nyní postavíme k tomu, abychom nabrali mladé lidi a nadchli je k fanouškovskému životu. Radši než krásná kreslená chorea a desítky nových chorálů se snažme udržet ty mladé v kotli, nenadávejme na ně a snažme se o to jim předat toho co nejvíce. Pokud budeme mít volná místa v autě, berme mládež třeba i zdarma nebo s výraznou slevou na výjezd. Je to s dnešní mládeží těžké, ale zkusme to!

—————————————————————————————————-

No nic, kamarádi opouští místo, však posádka našeho vozu ještě zůstává v okolí stadionu, načež se vydáváme pomalu hledat domácí radikály, kteří vypadali na to, že by chtěli měřit síly mimo stadion. Po více než hodině však na nikoho nenarazíme a tak se rozhodnem, že ještě město zkusíme projet autem. Tenhle plán se jeví jako úspěšný, po více než hodině a půl vidíme kousek od náměstí nějaké podezřelé domácí. I když vidíme, že jsou v přesile, tak hledáme místo, kde bychom mohli zaparkovat, auto necháme stát o pár desítek metrů dál, pomalu míříme k místním chlapcům, však ti, jen co nás zahlédnout, opouští místo a vzdalují se nám. Nějakou dobu se je ještě pokoušíme hledat, ale nyní už bohužel definitivně bez úspěchu. Ještě než se vydáme směr Havířov tak upravuje některé zdí města, potom už definitivně míříme do Slezska. Při cestě potkáváme různé tábory fandů na benzínových pumpách, ať jsou to fanoušci frýdecko-místecké Lipiny nebo dva tranzity dobře vypadajících příznivců Legie Varšava. Pár kiláků před Ostravou vidíme na cestě sraženého divočáka, aby nedošlo k další zbytečné nehodě, odsouváme jej mimo vozovku a pokračujeme domů.
Tento výjezd vyšel, krom výsledku, skoro se vším všudy, jen je škoda, že se nám nepodařilo vypravit autobus, ve větším počtu by to tu byla paráda. No nic, teď už nemá cenu si stěžovat, tak snad příště…
Sepsali PePe a Domi No
Příspěvek byl publikován v rubrice Reporty a jeho autorem je J.R. from B.K.. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.
  • http://az-fans.net/ John Ross

    Díky oběma autorům za report, rád jsem si jej přečetl!
    Nyní bych se rád pozeptal, protože když člověk něčemu nerozumí, tak než aby si to vyložil jinak, tak se raději zeptá ;-).

    Když zde čtu větu: „Stejně tak je ostuda, že se ani nepokoušíme o autobus, protože mnoho fanoušků nevyrazilo kvůli toho, že nemají do Třebíče jak dojet.“, tak si jakožto člověk, který má v drtivé většina na starost vypravování autobusu, dovolím zareagovat…
    Ty vole (bez nadávky, mé klasické láteření do větru)… Každý může potenciál výjezdu vnímat jinak, ale pokud jsi byl přesvědčen o tom, že se měl bus vypravit, stačila jediná věta, stačilo napsat, že si myslíš, že bus má tento den potenciál vyjet a nebylo by nic jednoduššího, než jej po případném zájmu objednat ;-). V týdnu před zápasem mi napsali dva lidé, že hledají místo do vozu, já byl tím třetím, který by jel, na diskuzní fórum nenapsal ani jeden člověk a já tak neměl žádné signály o tom, že by se bus mohl vypravit. A že by se nevypravil, že by v sobotu nebyl naplněn ani z poloviny, si myslím i stále a vsadil bych na to, byť s nelibostí, all in. Tak příště, kdybys měl Ty nebo kdokoli jiný pocit, že máme zkusit bus, stačí napsat předem a né až po a není v tom jediný problém.

    A ještě jednu věc, nyní bych zde požádal o radu, co třeba v otázce těch mladých fandů můžeme dělat lépe. Píšeš, že „Radši než krásná kreslená chorea a desítky nových chorálů se snažme udržet ty mladé v kotli, nenadávejme na ně a snažme se o to jim předat toho co nejvíce.“. Trochu se nad tím podivuju, protože mi to nejde na rozum a nevím, kam přesně míříš. Ty krásné choreografie a jednou za x let vymyšlený nový chorál (měli bychom jich určitě vymýšlet víc, ale nyní nemáme potenciál se je učit), to se nějak vzájemně bije či neslučuje s nasazením, udržet ty mladé v kotli? Já si totiž myslím, že na obou frontách děláme, ve velmi úzkém okruhu lidí, maximum. Pokud se pro ně dělá málo (dělá se pro to víc než v drtivé většině jiných ekip), tak budu rád za každou radu, co dělat víc a určitě, pokud mi s tím někdo pomůže, víc dělat budu, protože i mě na tomto velmi záleží a x let pro to mnoho věcí dělám.

    Díky.

    • PePeAZ

      Upřímně jsem od Tebe tuto reakci čekal.

      Ano, proto píšu v množném čísle a beru to i na sebe, že jsem měl pro to něco udělat (autobus). Každopádně budu důslednější a termíny se budu snažit hlídat.

      To druhé bylo napsáno silně s nadsázkou a ničím se to nevylučuje samozřejmě. A opět tam nebylo mířeno nikam na konkrétní osobu , ale na celou veřejnost, kdy kolem sebe slyším řeči „dnes do kotle nejdu, jsou tam samí mladí“ atp. Taky trpím, když mi o řadu za mnou piští hlásky čerstvě náctiletých, ale v duchu se vždycky modlím, aby tam vydrželi. Ona prostě nefunguje taková pospolitost, kdy ve druhé lize hodně mladých mělo peníze na výjezdy. Tam se ti mladí prostě nabírali lépe hlavně kvůli toho, že spousty výjezdů byly za cenu krabičky cigaret a levného vína, takže na to měli a hned byla parta lepší, kdy někteří z těch tehdejších „děcek“ dnes na hokej chodí a aktivně fandí.

      Jeden nápad jsem psal, pokud budou volná místa v autech, brát i za cenu toho, že se povezou zadarmo, vybrané mladé. Prostějov třeba doplňují autobusy mladýma do 15 let zdarma. Nevím, jaký je tam poměr, ale možná tohle je cesta. Vyhradit si pár míst v autobusech a nabídnout je zdarma, či za zvýhodněnou cenu (což už se mnohokráte dělalo).

      • http://az-fans.net/ John Ross

        Díky za vysvětlení ;-).