S kolegou jsme se rozhodli, že nedělní nudu zaženeme výletem pod Beskydy, do nedalekého Třince, kam přijel jejich největší rival z Vítkovic. I když média označují tento zápas chybně jako derby, velice mne zajímalo, jak vypadá fans scéna na jednom z vrcholných zápasů Extraligy…
Cesta: Od našeho busáku k třineckému zimáku (né přes Těšín) 24 km a pohodových 37 minut krásně zasněženou krajinou…
Vstupné: V rozmezí 80 Kč na stání až po 130 na sezení ve středu tribun…
Ochranka: Podle mě méně početná a vizuálně méně kvalitní než na zápasech AZetu, což je k zamyšlení…
Občerstvení: Tady se rozepíšu, neboť tenhle aspekt mne opravdu obrovsky potěšil… Pivo na zimáku, dle sponzorských smluv, sice jen Budvar za 28,-, ale dále pak – vařená kukuřice 35, jelito 45, hot dog 20, hambáč 35, steak v housce 50, klobása 45, pop corn, smažák v housce 35, tvarůžky v housce 35, no prostě neskutečně široký sortiment. Velmi potěšující také je, že stánku v hale či v okolí je velká spousta, tudíž i přes návštěvě přesahující 4000 nestojíte nijak dlouho ve frontě…
Atmosféra:
Domácí – místa pro kotel (stání) plné, ale do fandění se nezapojovali všichni. Dobrý hukot v hale byl, když domácímu sektoru pomohl zbytek haly, nutno taky podotknout, že v Třinci má stadion výbornou akustiku. Repertoár pokřiků slabý, chorál, který by neřvali na každém hokejovém stadionu asi jen jeden. Pokřiky typu „Málek to pustí“ jsou shit. Kotel bez jediné vlajky na zábradlí či mávání, bez jediné vizuální prezentace, bez klasického spíkra… Je škoda, že když je komerční přestávka (cca 8x za zápas), tak místní DJ pustí nějakou hlasitou hudbu, přitom právě tohle by měla být chvíle pro pořádné fandění… Chvíle, kdy lidi nebudou pískat na rozhodčího či dělat jiné vylomeniny… Všimnul jsem si, že mnoho domácích po celé hale má klubové šály, po gólu vypadalo mávání s nimi velice hezky. Také mě nemile zaujalo, že v 51. minutě, za stavu 1:4 začalo mnoho diváků opouštět halu, ke konci zápasu byl celý zimák, včetně domácího sektoru poloprázdný. Děkovačka domácích žádná.
Hosté – sektor v rohu pro hosty byl narvaný k prasknutí, což je milé, když poslední zápas Vítkovice prohrály 0:6 doma. Vyvěšeny 2 flagy na zábradlí + další dva kapesníky. Sektor dirigoval spíkr, fandili nepřetržitě po celý zápas. Několikrát roztáhli šály, což vypadalo velice pěkně, jednou vytáhli sektorovku přes celý svůj sektor, vizuální prezentace však jiná žádná, stejně jako u domácích. Což je jistě zklamání, když tohle je pro oba tábory velice prestižní zápas. Po utkání ještě zůstává asi půlka kotle Vítkovic, aby vyvolala své hráče zpátky na led (klasická děkovačka proběhla – docela nudná), avšak Ti už podruhé nepřijíždějí… .
Hra a věci okolo ní: to, že hokej v Extralize se hraje maličko jiný asi nemá cenu psát :-). Dále mě ale zaujal užší led, než máme my v Havířově, což se mě osobně velice líbí! Zvláštní je i to, že Třinec – bohatý klub s mnoha sponzory – nemá jedinou reklamu na ledě v útočných pásmech, což diváci jistě ocení…
Perlička: Spatřen člověk, který ve středy a soboty fandí AZetu, s čepkou AZetu dnes přijel i do Třince, avšak doplnil to ještě o dres Vítkovic a jejich šalik… Ten do naší ankety o nenávisti, pro možnost „Vítkovice“ asi nehlasoval, že? 🙂
Celkově to byl velmi povedený výlet, po dlouhé době zas k vidění „maličko“ jiný hokej s možností nasát i jinou atmosféru, než tu naši. Nebudu srovnávat jak bychom si vedli v porovnání s domácím či hostujícím sektorem, nebylo by to objektivní a tak si to nechme až na vzájemné zápasy s nimi. Dojem z utkání nezkazilo ani to, že kolem nás sedělo na 20 trenérů, nutno podotknout že polských a tak jsme všem taktickým radám ani neporozuměli :-).