Po středeční blamáži, co se týče lidí na stadionu a lidí v sektoru, jsem byl napnutý jak struna, zda-li nás sobota dostane z určité krize nebo do ní definitivně zabředneme. Tým, který měl přijet na náš zimák není nijak divácky atraktivní, venku nevlídné a husté sněžení, začátek zápasu posnut o hodinu dřív, no žádné nadějné vyhlídky před námi nestály…
Před utkáním opět prodáváme zlevněné lístky do sektoru, oproti středě si je koupilo trochu více lidí, ale i tak je to slabota a bude na našem zvážení, jak v tomhle postupovat do budoucna. Já osobně jsem si třeba všimnul, že spousta lidí chodících do sektoru o těch levnějších vstupenkách ani neví… Zápas začíná a na našem zimáku nevisí jediná vlajka! Zástava rumových chlapců tentokrát absentuje (stejně tak, jako jejich leader, což je na jejich sektoru slyšitelné znát), vlajka TfH pak doráží až na druhou třetinu, neboť člověka, který ji má doma postihly problémy s análním svěračem. Sektor není zaplněn ideálně, ale musím zmínit, že oproti tolik kritizované středě je to rapidní zlepšení. Nejen co se počtu týče, ale také co se týče fandění. První třetina je velmi dobrá, megafon šlape, po dlouhé době dokonce vytahujeme (na přání jednoho mládežníka, kterého tímto chválím) buben, který nám k atmosféře pomáhá.
Dívám se do hlediště a hledám hosty. Ale hledám marně. Jo, asi jich 5 dorazilo, protože jeden mezulán tam na nás cosi mává, ale… Pátý pokus novojičínských aby k nám přijeli a fanouškovsky se předvedli a páté fiasko. Bez vlajky chápu, ale bez jediné šály a jediného pokřiku? Ti se s tím Frýdkem hledali… Opravdu, družba buranů…
V solidní atmosféře pokračujeme i ve druhé (jak už jsem říkal, to už pod sektorem visí flaga TfH) a závěrečné třetině, škoda jen, že nám víc nepomáhají hráči, kteří opět předvádí jeden ze svých utrápených výkonů. Kolik jich už letos bylo? Skoro všechny, které jsme dotáhli do vítězného konce? Já osobně nejsem z těch, který by lamentoval, zatracoval je či dokonce obviňoval z malé snahy či nasazení. Ale jsou právě k zamyšlení slova našeho trenéra, proč mají návštěvy klesající tendenci… Já na ten hokej budu chodit zápas co zápas, ale opravdu často slýchávám hlasy diváků, že z takových ušmudlaných výher ani nemají radost… Jasně, je to hokej, naši hráči nejsou stroje, které si nenaprogramují vítězství o 4 branky, ale přeci jen… No nic, nechme tuhle kapitolu být. Zatím… Lámat chleba se bude za pár týdnů a uvidíme, zda-li kritika z řad fanoušků a především od trenéra zapůsobí jako sociální dávka na roma. Čili že opět uvidíme ten tým, jehož hráč dá gól, i když se mu při střele zlomí hokejka – on tam ten puk totiž dotlačí srdcem :-). 
Hergot, nějak jsem zabředl do toho hokeje, tudíž zpět na tribuny… Na těch dnes není k vidění žádná vizuální prezentace a tak si po prohraných nájezdech odbudem sporadickou děkovačku a míříme na ples či do zakouřených šenků…
V době, kdy tyto řádky čtete, už na dveře klepou dva důležité zápasy, nejen na hřišti, ale i v hledišti. Do hokeje nebudem hráčům fušovat, těm věříme a Ti to nějak zvládnou. Ale fušujme si do vlastního řemesla, čili do fandění.. Ve středu všichni na zimák, všichni aktivní fanoušci do sektoru. Sice nevěřím, že by z Karviné přijely davy, ale tu a tam něco zařvou, tak jim sakra ukažme, že jejich řev a náš řev je jako Lucie a Věra Bílá (myslím tím ten váhový rozdíl). No a děcka, máte poslední 3 dny na to, hlásit se do Prostějova. Sobota, pohled z busu na krásnou zasněženou krajinku, vemte kamarádku či kamaráda, těch 123 kiláků bude romantických, třeba navážete nový vztah či přátelství :-). Prostě hecujte lidi, na prostějovských tribunách nás AZet potřebuje! Kde víc ty naše borce podporovat než tam, kde na protější straně máme vážného konkurenta!
