Letošní porce přípravných zápasů končí dvojutkáním s regionálním rivalem z Orlové a tak pro fanoušky ideální výzva na otestování si svých vlastních sil, svých vlastních schopností a své vlastní připravenosti před ligovým začátkem… Jak jsme obstáli? 

• VENKU

Práce několika fanoušků začínají už v týdnu před utkáním, kdy se asi nadvakrát scházejí za zimákem, aby připravili výmluvný transparent. Jejich práci však kazí zaměstnanci SSRZ, kteří nařizují ukončit jakoukoli práce v areálu stadionu, vyhrožují voláním policie, prostě hnus. A tak volíme náhradní řešení, které však není nikterak uspokojivé… Tudíž, do sezóny, hlavně do její sněhové části – kdyby kdokoli z Vás fanoušků věděl o nějakých krytých prostorách, kde by se dalo kreslit, dejte vědět. Moc by nám to pomohlo!

V den zápasu se scházíme na Plechu, s obavami o svůj zrak otevíráme nějakou tu vodku a připravujeme se na příjezd busu. Do něj se nasouká celkem 102 fanoušků AZetu, v tom i jeden z hráčů – Honza Maruna! Respekt a štýl! Osádka jednoho policejního auta se rozhodla, že nám bude pomáhat a v případě potřeby nás také chránit a tak jede s náma už od místa našeho srazu… GRC, nikdy nepochopím…

Do Orlové přijíždíme v dobré náladě, jsme vedeni už tradičně od koupaliště, policie odděluje nás od domácích, kteří mají krev v očích a nedivil bych se, kdyby i zápalné lahve v rukou. Přicházíme k sektoru, koupíme lístky a skrz mírné šacování jdeme dovnitř. Mně si hned odchytává šéf ochranky a s úsměvem na rtech se domlouváme, kdy co a jak odpálit. Holt známost z jiných tribun se už poněkolikáté hodí. Díky!

V sektoru se společně s nějakými těmi automobilovými schází pěkných 130 lidí, je radost pohledět na to, jak stojíme pohromadě. Tak to má být! Nutno také zmínit, že několik dalších havířovských je na přilehlých sektorech… Pod sektor věšíme velký transparent „Tady jsme vždy doma“ a také vlajku „Slezská krev“. Zápas začíná, podle plánů necháváme domácím fanouškům první minutu a pak už je jasné, kdo bude v hledišti tahat za delší konec provazu. Pokřik střídá pokřik, chorál střídá chorál. Orlovští odpovídají spíše neúnavným bubnováním za což jsou odměněni pokřikem, kterým už bohužel častujeme kdekoho…

Situace v domácím kotli se mění až ve třetí třetině, kdy se taktovky chopí nějaký jiný, nový spíkr a svolává děti a dívky z okolních sektorů. Hned to vypadá lépe a domácí je docela dobře slyšet, ke konci zápasu odpalují i mini modrou dýmovničku. Avšak já si nedělám iluze a dokážu si představit, jak to tam bude vypadat hned v příštím utkání… My si na třetí část připravujeme i nějakou tu vizuální produkci – vytahujeme 2 velké mávací vlajky a asi 10 vlajek na tyčích. Orlovákům zatleskáme za pokřiky „Likérka Havířov“ nebo „Zkurvený Havířov“ a pomalu se chystáme na děkovačku… Nutno také zmínit fakt, že závěrečná třetina se mezi fanoušky obou týmů nese v duchu urážek a provokací, tak to má na derby být! 🙂

K tomu dopomáhá i jeden incident, kdy se vedle kotle domácích, usazuje asi 5 mladých havířováků, kteří se projevili poté, kdy jsme je vyzvali k odpovědi, „Kdo že to vlastně vyhraje ten zápas“. Poté, co naši pětici zbystřili domácí fotři, odhodlávají se k útoku, naši schytávají nějakou tu výchovnou a vrací se do sektoru… I s jednou šálou domácích.

Tak, to už ale zápas končí, my odpalujeme 10 žlutých ohňů a 10 stroboskopů, s hráči si vzájemně poděkujeme a jedeme směr Havířov. Dobrá nálada panuje nejen v buse, ale i na Plechárně, kde dáme nějaké to pivko a valíme domů, páteční odveta se blíží…

• DOMA

Tak jako jsme už několik dní před výjezdem začali pracovat na transparentu, stejně tak jsme na dvou transparentech začali makat už mnoho dní před zápasem domácím. V den utkání očekáváme solidní návštěvu (v rámci přípravy) a to se také potvrdilo, když do hlediště si našlo cestu na 1300 diváků… Celkově si od tohoto utkání hodně slibujeme a bereme jej jako velkou zatěžkávací zkoušku před prvním ligovým kolem.

Avšak od samého úvodu, kterému předcházel pietní dokument pro Františka Slezáka, který opustil tento svět, to bylo takové nějaké ospalé. Jak v hledišti, tak v sektoru, tak na pravé straně, kterou má pod patronátem RBH. Spíkr se snažil, ale lidem se moc nechtělo a v první části hry to bylo takové hodně nemastné neslané… V sektoru se nakonec schází asi 100 fanoušků, je vyvěšena vlajka „Slezská krev“ (nad sektorem), transparent pro našeho kamaráda „Jsme s Tebou, Proky!“ (pod sektorem) a transparent pietní – „Odpočívej v pokoji, Franto“ (za bránou). Hosty v první části hry hledáme marně, zvolili statut inkognito…

Ve druhé třetině se hosté srocují a konečně jsou rozpoznatelní. Jsou ve svém sektoru, je jich asi 25 (vidím všehovšudy jednu šálu), na naše výzvy (ano, musíme je k tomu hecovat my!) začínají i fandit. Nutno zmínit, že jejich řady se rozrostly a partičku havířovských mentálů, kteří tu a tam fandí Havířovu, tu a tam Orlové. Jak říkám, holt mentálové… Nutno však zmínit, že zjevením orlovských fans se mírně probudil i kotel domácích… Občas ty orlovské pourážíme, fajným a pravdivým pokřikem je „Není Sznapka – nejsou busy“. Orlovští zjevně neví, jestli fandit proti nám, nebo zda-li nám lézt do otvorů análních…Třetí třetina začíná za vysokého vedení našich barev, což je pro orlováky signál, aby jeli domů. Ano, je tomu opravdu tak. Po druhé části hry si hostující fanoušci sbalili svá fidlátka a odjeli… Nevím, co víc k tomu říct. Prostě fraška a ostuda. Chtělo by se říct, že s jejich odchodem opět poklesne aktivita fandících, ale ta naopak roste… Zapříčiní to probuzení pravé strany (do té doby hanebně mrtvé), kdy se s ní vzájemně přeřváváme a střídáme se ve zpěvu chorálů. Efekt je opravdu výborný, navíc celé to trvá několik dlouhých minut. Super, na tom se dá určitě stavět!

Vizuální prezentaci si na tento den nepřipravujeme žádnou, po konci zápasu si poděkujeme s hráči, speciálně z kabiny vyvoláme jednu případnou posilu a míříme do havířovských náleven…

Nějaké zhodnocení tohoto dvojderby? Na zápase venku bych nám dal jedničku, orlovským pak trojku. Na domácím utkání bych dal hostům pětku, domácí kotel je těžké hodnotit. Generálka nebyla rozhodně ideální, nepomohla nám např. ani absence moderátora, když jeho náhradník nám třeba pouštěl hudbu do fandění a neměl takový ten cit pro spolupráci s kotlem. Dvě třetiny to byla slabota, závěrečná část to malinko napravila. Na tomto místě bych chtěl poděkovat všem starým, kteří do kotle přišli. Všem od první až do nejvyšší řady. Když né my, tak nikdo jiný to nezachrání… Musíme věřit, že bude líp. Premiérová sezóna, kdy byla frajeřina mít na eFBíčku fotku a na ní být označen v kotli, je pryč, nyní to musíme táhnout silou vůle… Za týden přijede autobus s přerovskými fanoušky a my musíme obstát. Já osobně si hodně moc slibuju od příchodu staronového spíkra, který se vrátí z letního lenošení, protože je to opravdu tak, spíkr z velké části dělá kotel… Dobrý spíkr zvládne se 100 hlavami víc, než horší spíkr s třikrát větším počtem kotelníků! Proto pojďme v sobotu opět do kotle, pravá strana nám pomůže a společně to zvládneme. Musíme! Nic jiného nám nezbývá…