Druhé domácí utkání sezóny a druhé prověřování našich fanouškovských kvalit. Hosté zdařile kamuflují svůj příjezd (zmatena je i vsetínská policie při telefonátu našemu vedení), nějaký extra počet jich nečekáme. Sedíme na Plechu, koušeme nějaké to pivko, v tom kolem nás projede plný autobus vsetínských. Hmm. To bude těžká šichta. Hurá na sektor.
Vyvěšeny jsou vlajky „Havířovská zvěř“, „Brumm Kreisel“ (29.9.2000), „Slezská krev“ a obě RBH zástavy. Čili po této stránce velká paráda, 5 zástav na zimáku, to už tady dlouho nebylo. Jestli vůbec někdy. A zatímco my věšíme vlajky a v sektoru je nás pár (do zápasu ještě několik minut chybí), hosté se pomalu šourají na zimák a dochází k prvnímu konfliktu s ochrankou. Nevím co v tom bylo, nemohu soudit, ale v pár lidech, kteří jsou v domácím sektoru dáváme jasně najevo, co si o chování ochranek na českých stadionech myslíme!
Začíná utkání, se spíkrem koukneme na hosty a je nám jasné, že do supportu musíme dát maximum, abychom uspěli. V sektoru se schází přibližně stejný počet fanoušků jako při prvním domácím zápase (170), celý zápas také s rozumem používáme buben, náš doping začíná. Musím říct, že byl nesmírně kvalitní a je třeba za něj všem poděkovat. V porovnání počet/výkon to bylo opravdu super. Velice zdařile nám pomáhá i pravá strana, která se opět rozjíždí pozvolna (proto ji zpočátku nějak moc nezatěžujeme), ale její výkon graduje. Ale pěkně popořádku, teprve nám končí první třetina.
V té druhé si valaši připravují svou první prezentaci. I když dosti kostrbatě a krkolomně, tak přeci jen vytahují transparent „Nikdo nás nezastaví v tom našem chlastu“. Odpovědí domácího kotle je stručný a jasně pochopitelný pokřik „Prohibice ne!“. I ve druhé třetině fandíme tzv. na maxa, i díky výsledku na ledě se do toho fanoušci pořádně opírají, hraje se ve výborné atmosféře. Abych zmínil, k té dopomáhají i hosté. Ti na mě udělali výborný dojem, v lecčems si z nich můžeme vzít příklad. Fandí nonstop 60 minut. A co dělají, když inkasují gól? No co – opět a neustále fandí. Takhle to má být. Přijelo jich asi 70, krom zmiňovaného transparentu se pak předvádějí i v závěrečné třetině, nejprve vytáhnou balonky v barvách klubu, poté málem vytahují penisy. Ne, tedy omyl, sice se svlékají do půl těla, ale penisy nechali v gaťách. Malým škraloupem na jejich dobré prezentaci je snad jen absence vlajky pod sektorem.
Třetí třetina, to už je show na ledě a velká paráda v hledišti. Nejprve však sundáme BK flagu, aby nebránila ve výhledu na transparent, který sice vznikal v hodně zvláštních podmínkách, ale nakonec se povedl. „Trobarevní“! Je umístěn pod sektorem, přes HZ vlajku. V sektoru jsou rozmístěny kartony a při novém popěvku (Trojbarevní to jsme my!) jdou nad hlavy. Vzniká trikolóra, kdy barva kartonů nad transparentem je vždy shodná s písmem na transparentu. Velice povedené… Halou znějí klasické chorálové opakovačky s pravou stranou (tohle je opravdu obdivuhodné a na mnohých jiných stadionech by mohli závidět, jak se do dopingu dokáží zapojit „normálové“), zkoušíme různé inovace, třeba že při zpěvu sektoru vlajeme více než dvacítkou vlajek na žerdích, při zpěvu pravé strany jdou vlajky dolů a tak neustále dokolečka dokola. Abych potěšil i mudrlanty a rejpaly a abych jim dal záminku k psaní komentářů pod report, tak nesmím opomenout zmínit pokřik „Baník Ostrava“ v průběhu třetí části (v té době totiž Baník bojoval o tři body proi Bolce) a také zdravici našemu nesvobodnému spíkrovi! I protipolicejní opakovačka po delší době zazněla. 
Zápas pomalu končí, hlavním objektem naší děkovačky je Robert Najdek, autor dvou gólů a především narozeninový oslavenec. Je vidět, že mnohem jistější je na kurtu při forehandu, ale i děkovačky se nakonec chopí s grácií a užívá si to společně s celým týmem a se spoustou fanoušků, kteří na děkovačku zůstávají a stává se to takovou pěknou tradicí. Při vyvolávání dalších trojbarevných hrdinů jsou však už naše zraky upřeny k hostům, kteří mají nějaké konflikty s ochrankou, kotel se opět hlasově projevuje a dává najevo své názory – „Sekurity ven“, „Nechte fanouška“, „Český hokej pro fanoušky“ apod. Je potřeba také zmínit hlasy z tábora hostů, nic hrozného to od ochranky naštěstí nebylo, vše docela v pohodě. Nutno podotknout, že během zápasu jsme si zavzpomínali a společně s ogary párkrát poslali do práce nějakého toho přičmoudlíka.
No nic, to už pro Novinky.cz či tištěné bulvární plátky zavání rasismem, raději to utnu. Opět poděkování všem, kteří během zápasu fandili naplno (a je jedno, zda-li byli v sektoru či na B3), speciálně vřelé poděkování pak všem, kteří si stoupli na místa, kde se ta atmosféra vytváří. Bylo to super, mám z toho dobrý pocit, neusněme na vavřínech a zkusme to i ve středu proti Jičínu. No a pak hurá – všichni vlakem do Prostějova! Tam musíme být, ten výjezd si užijem!