O tom, že havířovský fanoušek je v jakési krizi už není třeba polemizovat. Žádné nadšení a euforie nikdy netrvá věčně a tak je teď jen na nás, jak moc se s tím poperem, jak velkou ukážem věrnost a chuť jít dál. Nudný středeční zápas s Frýdkem měl být další zatěžkávací zkouškou…
V den samotného utkání vyrábíme transparent pod kotel, jelikož zranění Roberta Říčky není takové, o kterém se za týden nebude vědět, Robert byl v létě vyhlášen nejoblíbenějším hráčem havířovského publika a tak nikomu nevadilo, že bude mít ruce od barvy…
Přicházím k zimáku, mám sevřené půlky. Né že bych musel pelášit na toaletu, to mám jen nepříjemný pocit, jak to dnes bude vypadat. Jednak ohledně domácího kotle, jednak ohledně přihlášených fanoušků do Karviné. Před utkáním věšíme vlajku Zvěře na zábradlí do uličky, na jejím tradičním místě, tedy pod kotlem, visí transparent s jasným a zřetelným zněním „Robert Říčka“. Ačkoli to zpočátku vypadá, že sektor bude opět velmi slabě zaplněn, nakonec si do něj lidé cestu najdou, počet je lepší než při posledním utkání s Novým Jičínem. Takže velké díky všem tradičním, velké díky těm, kteří se vrátili na rodnou hroudu, už tam jen zbývá dotáhnou těm posledních pár rebelů :-).
Krátce k hostům. Dojelo jich asi 25 (dle jejich vlastních slov), fandilo jich tak 15, nepřivezli (tradičně) žádnou svou vlajku, nepostřehl jsem ani nějaký ten šalik. A tak jediné jejich plus je to, že se snažili fandit celý zápas, i za nepříznivého stavu.
My také fandíme od první minuty, opět využíváme buben, který je naším věrným společníkem zvlášť nyní, tedy v době, kdy do ideálu něco chybí. Už od první třetiny se u mě hlásí nový zájemce na dnešní spíkrování, ač se Vám to může zdát jako malichernost, ale tohle byla jedna z nejlepších zpráv dne :-). První třetina končí, atmosféra solidní, o přestávce nejdu kouřit, stále jsem se to nenaučil, raději dopisuju další a další hlášené na regionální derby do Karviné. „No snad bychom mohli vyjet“ říkám kolegovi na konci přestávky.
Od druhé třetiny už více začínáme spolupracovat s parvou stranou, ta spolupráce je od úvodu na výborné úrovni, takto by to mělo vypadat. 2x během utkání pozdravíme Roberta Říčku, RBH sektor (kotel se přidává) pak zdraví Martina Potočného, který dnes také absentuje. Hráči na ledě se dostávají do jasného vedení, nálada nejen v kotli stoupá a s ní i hlasitost našeho fandění, které utne až druhá přestávka.
V té se hlásí další a další lidé na výjezd, je jisté, že havířovský fanoušek to vzal zodpovědně a regionální derby nepodcenil. Fanouškovská euforie z druhé třetiny nás „donutí“, abychom o pouze zašli pro mávací vlajky a třetí třetinu si užili ještě víc…
Ta začíná opět velmi dobrou chorálovou a odpovídací spoluprácí s pravou stranou, která je postupem času ve výborném rozpoložení a náladě, mnoho pořkiků začínají sami, kotel se přidává. Šéfuje mu nově nalezený spíkr, který určitě ukázal potenciál, jen ho trochu zlobil špatně fungující megafon, který by byl jakoby zvyklý na stálé spíkry a nikoho nového si nechtěl pustit k tělu :-). Uvidíme, jak na výjezdu v Karviné, protože ani jeden ze dvou tradičních spíkrů se sobotního rošamba nemůže zúčastnit. Když do konce střetnutí chybí asi deset minut, jdou nad hlavu mávací vlajky (20). Stadion se baví fanděním, hráči hokejem, ideální to stav.
Zápas končí, Péťa Prokop se na děkovačce ukáže jako šoumen, béknem si a tlesknem s hráči a zajdem na pivko. Já osobně s pocitem, že dnes to bylo fajn. Šlapal kotel, šlapali „praváci“, šlapali hráči, hned má to pivo lepší chuť… U třetího kousku už vyhlížíme sobotu. 
Do 15:30 sraz u Plechu (už nyní mám informace, že někteří nadšenci začínají v tomto tradičním šenku už ve 2), 15:45 odjíždíme, přijďte na sraz i Vy, kteří nahlášení nejste. Čabaja nabízí neuvěřitelné možnosti :-). Vládci revíru jedou na derby !!!
P.S. Roberte, drž se, hlavu vzhůru !!!