Nedělní podvečer, šlágr 4. nejvyšší hokejové soutěže, navíc kousek za humny, tak proč se nejet podívat. 5 lidí nasedá do Feldy a vyráží směr Orlová. Kupujeme lístky za 35 kaček a usazujeme se naproti domácího kotle, od kterého očekáváme nějaké to představení. Přeci jen, pro domácí je to šlágr ligy, lepší zápas pro ně neexistuje, tak kdy se ukázat, než dnes…
Nejprve však něco málo k hostům. Jestliže fanoušci druholigového Baníku Karviná se počítají na prstech jedné, maximálně dvou rukou, fanoušci rivala, tedy krajského SK Karviná se počítají na prstech montéra, který si na cirkulárce všechny prsty uřízl. Fanoušci SK Karviná prostě neexistují, maximálně na internetu. Děkovačku svého týmu si tedy užívaly jen manželky, partnerky a milenky hráčů…
Domácí? Solidně zaplněný sektor vlajkonošů, řekl bych že nějakých 70-100 lidí. Je vidět, že hokej má v Orlové tradici, jejich kotel by patřil k tomu lepšímu v naší lize. Na začátku utkání se prezentují choreografií směřovanou na své vlastní hráče. Nápisy všech hráčů + pod kotlem nějaký transparent. Po zbytek zápasu mají pod kotlem dvě své tradiční (pěkné) vlajky, sektor je po celé utkání dirigován spíkrem, používají jeden buben avšak velice zodpovědně také ruce na tleskání!
Fandí od první do poslední minuty, i díky velmi dobré akustice místního zimáku je fandění na velmi slušné úrovni. Kazí si to však třeba chorálem, který je komplet (i slova) zkopírovaný od jednoho rivala, což je docela ostudné… Posuďte sami, líbí se Vám to? „Tady vládne Orlová, celý Přebor poklekl… atd.“
Ve druhé třetině vytahují jeden pohyblivý transparent, ve třetí třetině se několik lidí z domácího kotle přemisťuje na protější tribunu, aby pomohli při odpovídačkách s kotlem. Na protější stranu se pak přemisťuje i člověk s megafonem, který vybízí diváky, aby pomohli s atmosférou a fandil tak celý zimák. Jeho prosby k obecenstvu jsou však takové suché a nesmělé a tak se naprosto míjejí účinkem…
Domácí se chystají slavit výhru, rozdávají prskavky a konfety, vše jim ale kazí hráči Karviné, kteří ze 3:6 otáčejí na 8:6 ve svůj prospěch a překvapivě vítězí. A tak místo oslavného konce letí konfety i prskavky (mají jich docela dost, i lidé mimo kotel) na hostující hráče. Domácí odpalují také asi 2 menší modré ohně, vypadá to však divně, když je u toho naprosté ticho.
Po zápase hosté slaví, vypadá to téměř na druhé Nagano, někteří domácí fanoušci se snaží hostující hráče či trenéry nahánět, dochází k mnoha úsměvným situacím, i proto zůstáváme v hale trošku déle.
Mládežníci z našeho auta se domácích kotelníků chtějí pozeptat na ten tolik žádaný pohled pana Josefa Lady (když se nezeptali těch přerováků) a tak auto bloudí večerní Orlovou, avšak čekat déle se nikomu nechce, dostáváme navíc echo, že v Televizních Novinách by Lucka Borhyová mohla mít solidní výstřih a tak raději pelášíme do tepla svých domovů…
Na to, že se jednalo o 4. nejvyšší soutěž, tak atmosféra, díky domácím, opravdu velice solidní. Až na pár výjimek na mě udělali docela dobrý dojem a určitě by jim slušela účast o ligu výše. Jestli se však vzájemných derby dočkáme, je ve hvězdách. Výše chce Orlová, avšak i Azet… Mimochodem, sedíme na místech, na kterých jsme ještě pár měsíců zpátky stáli jako aktivní fandové AZetu. S neskutečnou nostalgií na to vzpomínáme…
O přestávkách jsem se občerstvil, to bylo asi největší zklamání (když nepočítám neskutečnou zimu na tamním zimáku) celého dne. Pivo nedobré, v půlce jsem ho zahodil, klobása za 45,-, avšak mnohem horší než v Havířově, jeden chléb je pro nás devadesátikilové výsměchem… Zachránil to alespoň horký čaj v půllitrovém kelímku za 18,-, avšak labužníkům doporučuji citronku z domu. Byl přeslazený…
P.S. Není to můj první report z nezaujatého zápasu v Orlové. Ve všech předchozích byla zmínka o jedné slečně, dceři jedné havířovské hokejové legendy, jelikož dcera byla vždy příjemným estetickým doplňkem orlovského zimáku. Dnes se o ní téměř nezmíním, není důvod. Akorát bych její fanoušky zklamal tím, že je zadaná… 🙂