Tohle utkání má pro mě slavnostní nádech, neboť je to mé sté mistrovské utkání AZetu, které absolvuji non stop, bez jediného vynechaného zápasu. A tak dám před hokejem pár oslavných kousků na Plechárně, kam mi mí nejbližší kolegové přinášejí překvapení v podobě krásného dortu. Díky moc, vážím si toho…

Hodinu před zápasem vyráží čabaja od Plechárny a v ní asi 90 fanoušků. Cestou jsme doprovázeni policií, přijíždíme až k zimáku, kde je policie zastoupena ještě v mnohem větších počtech. Ženy a děti mají vstup zdarma, muží koupí lístky a v dostatečném předstihu míříme na zimák. Pan Moravec nám dnes nebrání jít na podélnou tribunu, ochranka téměř neexistuje, žádné šacování, nic takového, na co jsme byli zvyklí v minulých letech…

Pod sektorem věšíme vlajky. Havířovskou zvěř, trikolóru a menší vlajku RBH. V sektoru samotném se nás schází 263, dalších mnoho havířováků sedí na vedlejších sektorech.

Začínáme fandit od samého začátku utkání, dopping je z naší strany docela solidní. Občas dáváme vyniknout i nejmladšímu spíkrovi, kterému jsou teprve 3 roky. Domácích se v sektoru schází asi 30. Poprvé jsou bez bubnů, dokonce stojí, jejich sektor se snaží dirigovat spíkr. Fandění však odpovídá jejich docela slabému počtu. Pod sektorem věší jednu vlajku a pak také transparent „Baník“, doplněný o namalovanou šachetní věž…

AZet se brzy ujímá vedení, později dokonce tříbrankového, což je pro kotel domácích signál k jeho rozpuštění. Lidé z něj odcházejí, domácí téměř přestávají fandit. Za zmínku ještě stojí fakt, že na samém začátku zápasu se prezentují menším choreem (malá plachta), na kterém je jakýsi fórek, který však ze své strany téměř nevidíme a tak jej ani nemůžeme pochopit…

Ke konci druhé třetiny jde asi 6 mladších havířováků kolem karvinského kotle, jeden z nich se nešikovně otírá o vlajku domácích, otření bundy o tkaničku má za následek její rozvázání a vlajka padá k zemi. Domácí si to vyložili špatně, jako pokus o atak na jejich zástavu a tak ji začínají aktivně bránit. Zpočátku mají docela navrch, načež však přibíhá několik dalších havířováků na pomoc těm svým, v tu chvíli je zde asi 15-20 hostů a vzniká menší fackovačka. Ona vlajka, kvůli které to celé vzniklo je jak horký brambor, nikdo ji asi nechce, jelikož střídá majitele jak na běžícím pásu, chvíli ji mají domácí, chvíli zase hosté… Když pořadatelská služba situaci nedokáže zvládnout, přibíhají na pomoc těžkooděnci, kteří celou tuhle fackovačku ukončují. Výsledkem je asi 5 zadržených havířvských (všichni až na jednoho za pár minut propuštěni) a také několik domácích… Vlajka se nějakou prapodivnou náhodou a nedopatřením najednou ocitá v sektoru havířovských zvířat.

Tohle všechno se stalo především ve druhé přestávce, třetí třetina začíná karvinským srovnáním a následně vedoucím gólem, domácí diváci opět trochu ožívají, malinko obnovují kotel a začínají fandit. Hosty to trochu rozhodí, ale i tak fandí až do konce zápasu a v hledišti toho dne tahají jednoznačně za delší konec. Připravenou vizuální prezentaci nakonec nevytahujeme, jen při závěrečné děkovačce odpalujeme několik červených strobo rací. Stihneme ještě pozdravit Martina Potočného, pro kterého to byl poslední zápas na ledě soupeře v kariéře, nastoupíme do busů a uháníme na Plechárnu, kde už se porcuje a pojídá dort…

Derby to bylo docela solidní, ačkoli jsme jej na ledě žalostně ztratili. To, že o utkání debatují mudrlanti na fóru ještě v době, kdy se zápas hraje a své mužstvo místo toho nepodpoří v hledišti, to už je taková samozřejmost. Ti, kteří svému týmu opravdu fandí a ženou jej zápas co zápas za vítězstvím, ti v hledišti předvedli solidní výkon, okořeněním zápasu pak byla přestávková soutěž. Né ve střelbě na bránu, ale v tom, kdo vylepí štiplavějšího facana… Je smutné, že zatímco je takových fackovaček 5 na každé diskotéce v každé vesnici každý víkend, tak že o těchto pěti fackách se informuje ve veřejnoprávní televizi, padají obvinění apod. Stalo se něco převratného? Kluci se kočkovali. A dál? Žádná zranění, žádné újmy na majetku, nic takového… Ale jasně, není o čem psát, tak proč nezmínit ty společenské vyvrhele… Zarážející je také fakt, že někteří zveřejňují nějaké fotky či videa z incidentu, ačkoli tím mohou sami zle zatopit svým kamarádům či známým. Ale holt, to jsme my, to jsou „naše“ povahy… Místo abych bránil zástavu svého klubu, tak to celé poctivě natočím… Všem hostům, ale samozřejmě i domácím přeju, aby celé nedorozumění dopadlo dobře, bez jakékoli újmy.

No nic, eden den jsme si odpočinuli, v sobotu znovu na hokej, znovu na Karvinou. Tento zápas však bude zcela jiný. Zapomeňme (v rámci možností) na příznivce hostí, tento zápas bude o něčem jiném, bude o jednom muži… Všichni AZeťáci, vezměte své známé a kamarády a přijďte na hokej. Musíme se s Potokem důstojně rozloučit! Znovu apelujeme na všechny fanoušky, přijďte na hokej s prskavkou, kterou zapalte AŽ ZHASNE HALA. A Vy, kteří poctivě stříháte papírky, před zápasem je přineste do kotle, chlapci si s tím už poradí… A po zápase? Neodcházet !!! Bude to snad dojemné… Takovou dojemnou předzvěstí byl už dnešní konec tréninku A mužstva, kdy na ledě, zatímco všichni ostatní jsou už dávno v kabině, zůstává jediný muž a krouží několik závěrečných koleček… Muž s číslem 67…

P.S. Pokud budete na zimáku včas a neodejdete dřív než …, dočkáte se pěkného překvapení… Tak přijďte, fanoušci !!! Nebude to obyčejný zápas…