Po zvládnutém středeční zápasu se dalo tušit, že o páteční výjezd do Opavy bude mezi lidmi větší zájem, než kdybychom v sérii prohrávali. Docela dobré spoje, dobrá cena a důležitost utkání, to vše mělo pomoci ke kvalitnímu počtu havířováků.

Ti první se scházejí v nádražní putyce havířovského vlakáče již více než 2 hodiny před odjezdem vlaku. To už na nádraží hlídkuje asi 8 policistů, kteří do nás bodají pohledy. Náladu si spravíme v šenku, kde je opět velmi milá obsluha (stejně jako při posledním výjezdu vlakem), dnes se jí navíc mezi ňadry rýsuje ta tolik oblíbená čárka, která v historii lidstva dokázala zvednout nejeden penis…

Servírka je navíc hodná duše, dá nám chladit vodku, nabídne sklenice na konzumaci vlastních pochutin a tak nám ke spokojenosti nic nechybí. Lidé chodí pozvolna, ale nakonec vše finišuje a náš počet je dostatečně reprezentativní. Nasedáme do vlaku, spolu s námi velké množství policie, poprvé se zjevuje fantom v podobě pana Vavrečky. To když ke mě ve vlaku přichází policista s otázkou: „Vy jste pan Vavrečka“? Dále se se mnou chce bavit o jakési organizaci pochodu Opavou, já jej však zklamu a odcházím do jiného vagónu. Další havířováci přistoupí v Ostravě, po pohodové cestě se zjevujeme na opavském nádraží, trochu se sjednotíme a vyrážíme do ulic. Vlakem nás dojelo přesně 105.

Cesta z nádraží k hale je tradičně pod masivním dohledem policejních složek, také je však prošpikována nějakou tou světelnou pyrotechnikou, hlavně však množstvím petard a granátů, které dopadají všude možně, především pak na cestu pod policejní auta. Obyvatelé Opavy koukající z oken se asi cítí jako ve válečné zóně. Přicházíme ke stadionu, banda močí, klepe mi na rameno fízl a opět se dotazuje, zdali jsem pan Vavrečka a opět chce řešit jakousi organizaci havířovských fandů :-). Jdeme na stadion, mnozí na neutrhnuté vstupenky z pondělí a za burácení spíkra se formujeme do sektoru tak, abychom byli co nejvíc při sobě. Proto dnes ani nebereme hlavní vlajku Zvěře, která zabírá příliš místa, vyvěšena je jiná zástava  – „Abstinenti Havířov“.

Domácích příznivců se na zimáku schází ještě více než minulé utkání, především jejich strana je vesměs velmi dobře doplněna, i kotel je početnější než v pondělí, fandů v něm může být asi 70. No a tradičně nechybí ani místní chuligáni, kteří opět postávají u bufetu. Ještě pár slov k domácímu kotli – opět vyvěšují dvě své tradiční zástavy, fandí celý zápas, i přes porážku a konec sezony mají děkovačku, ale díky našemu supportu je po celou dobu zápasu téměř neslyším. Ve svých prezentacích nejprve pozdraví fanouška Slezanu žijícího v Austrálii, po gólu naházejí nastříhané červené papírky, v závěrečné třetině pak mávají bílými balonky, ke kterým vytahují 4 pásy červeného igelitu. Tato hlavní prezentace dne se jim však určitě nepodařila podle představ…

Hosté, kterých je nakonec asi 170, fandí od prvního buly výborně, hodně jim pomáhá gól, který hráči AZetu dají již ve druhé minutě, avšak ani po brzkém vyrovnání support neupadá. Jen je věčná škoda toho hrozně roztaženého sektoru, levé strana je od pravé na hony vzdálená, spíkr za zápas nachodí mnoho kiláků (podle toho také vypadá propocenost jeho trička), aby to nějak sjednotil, stejně to však nemá 100% úspěch. Na druhou stranu – vyváží to výborná akustika, když fandíme jakoby pod střechou a tak je podpora hostující kotle zní vysoce nadprůměrně. 

O přestávce před druhou třetinou se k nám do sektoru přemisťuje zraněný Radim Haas, který první část zápasu sledoval z protější strany, dobrou zprávou je, že i naši lidé mířící do bufetu jsou obezřetnější a zbytečně se netratí symboly.

Druhá třetina je nejdelší za posledních mnoho let. V hale vypadne proud, je tma, člověk téměř nevidí na 5 metrů před sebe. Ideální konstalace pro mnoho věcí. Jednak je očekáván náběh či nějaká akce opavských chulošů a tak je pod zvýšeným dozorem vlajka, jednak je škoda si tu tmu něčím neobohatit a tak je zažehnuto nějaké pyro. Operativně reagují i policisté, kteří okamžitě rožínají baterky a svítí na nás jako horník ve štole. Tyhle okamžiky ve tmě, která trvá dobrých 20 minut, využíváme k fandění a k vzájemným urážkám s opavským sektorem, z našeho kotle zazní nejeden pokřik oslavující Baník Ostrava. Já jdu spočnout na chvíli ven, přichází ke mě policista a ptá se mě, zda-li jsem pan Vavrečka a že by se mnou chtěl dohodnout náš pozápasový odjezd domů… 🙂

Druhá třetině se dohraje za velké radosti hostujících fandů, AZet vstřelí dva důležité góly, hostující sektor v extázi, máme dvoubrankové vedení, které však kazí zraněních dalších dvou hráčů, u kterých to nevypadá vůbec dobře. A tak i Štefi s Najdošem jdou druhou polovinu třetí části hry sledovat mezi své fanoušky. Závěrečná třetina však začíná menším konfliktem. Za poslední dva roky je na opavském zimáku (včetně plexi pod sektorem hostí) vylepeno mnoho nálepek, stejně je tak tomu včera (oko za oko, zub za zub, i náš zimák je polepen nálepkama opavských), ovšem po vylepení další, asi 30. v pořadí najednou nabíhá ochranka a chce lepiče samolepky vyvést. Navíc dosti nešetrným způsobem. Jeho trojbarevní kamarádi se jej však zastanou, což je signál pro další členy ochranky, která si pod sektorem honí ego a rozdává rány i nečinně přihlížejícím fandům. Vše končí po pár chvílích, jediným zadrženým je kapuce samolepkového výtržníka, která končí v rukou ochranky. Vše nečinně sleduje postarší chlapík z kriminální policie, který svou kameru nechává v kapse. Ale když byste si třeba jen uprdli a chtěli svůj pšouk zapálit (Československo má talent?), to už by Vás aktivně točil, zda-li se náhodou nedopouštíte přečinu výtržnictví… Po ukončené strkanici s ochrankou si všímáme, že na dostřel stojí opavští chuligání, kteří se o několik metrů přesunují k nám, po chvíli však svá nová místa opouští a vrací se k pivům a klobáskám… 

Zápas pomalu končí, hráči to zvládli a tak může přijít toužebně očekávaná děkovačka. Na tu je zapálena nějaký ta pyrotechnika, nejodvážnější fanoušci Havířova jdou na led, jiní pak tvoří špalír při odchodu do kabin. Zmiňovaná pyrotechnika je jedinou prezentací havířovských příznivců, prut na velkou mávačku by zabaven u vstupu, jinou prezentaci jsme si nepřivezli, především z organizačních důvodů a kvůli cestě vlakem jsme od všeho ostatního upustili… Navíc, nebylo jasné, zda-li bychom něco stihli použít, protože kdybychom v půlce zápasu prohrávali, třeba bychom útočili na kontumační vítězství :-).

Po zápase se za dobré nálady míří na vlakáč, z křoví nás chtějí vybafnout opavští raubíři, ale policie je více než bdělá. Na vlakáči trocha času, nakoupí se pivka či výborný gyros. Ve chvlíli, kdy mám ústa od ďábelky, přijde ke mě naposledy policista (opět jiný) a opět přichází na paškál pan Vavrečka :-). Kurva, co jsem komu udělal? :-). Avšak pokud by všechny výjezdy byly tak parádní, jako ten, kdy jsem změnil identitu, tak jen houšť takových Vavrečků :-). Ve vlaku pak fandění, bordel, pití, zpívání, no prostě tolik očekávané oslavy postupu. V Havířově do hospod, lupnem pár piv, zazpíváme Míšu Davidů na karaoke a upínáme zrak k semifinále… Nekončíme, jedeme dál!

Dnešní rozhovor je s člověkem, který se výjezdu osobně účastnil, který je pravidelným návštěvníkem domácího kotle a který tu a tam přiloží ruku k dílu při tvorbě choreografií – David-parthner.

Jak sis užil včerejší výjezd? Splnil očekávání? 
Včerejší výjezd byl díky pěknému počtu cestujících vlakem a samozřejmě i výhře Azetu skvělý, obzvlášť zpáteční cesta se nesla v duchu oslav a „dementností“ s nimi spojených . Obzvlášť dobré pak byly v dvoupatrovém vlaku odpovídačky mezi dvěma patry.

Jak hodnotíš atmosféru ze strany fanoušků AZetu?
Byla o poznání lepší něž v pondělí z naší strany a to hlavně díky rychlému gólu už ve 2. minutě. Fandění Opavy mi přišlo hlavně v 1. a taky poměrně velkou část 2. třetiny velmi slušné. Možná škoda pro ně, že ačkoliv byl jejich kotel oproti pondělí opticky větší tak o 1/3, byli slyšet stejně jak v pondělí. Ale jak říkám, fandili i tak dobře a hlavně téměř celý zápas i za nepříznivého stavu. Když se ještě vrátím k nám, tak si myslím, že ten fanatismus mohl být i větší, hlavně teda po 2 gólech, které jsme dali ve 2. třetině a celou třetí. Možná bylo cítit to napětí lidí okolo, protože i za stavu 3:1 se díky dobré hře Opavy báli o výsledek a možná proto nefandili tak uvolněně a euforicky, ale i tak vládne se včerejší atmosférou spokojenost

Byl jsem před 4. zápasem hodně nervózní z toho, jak serie dopadne?
Samozřejmě že byl. Opava hrála po celou sérii opravdu dobrý hokej a překvapivě i dost útočný na její poměry, takže jsem se celkem obával, aby to kluci zvládli už v pátek, protože v neděli by to bylo velké drama a kdo ví, jak by při troše smůle našich dopadlo. Navíc si myslím, že ten odpočinek si chtěl v neděli dopřát nejeden fanoušek… Ono je to náročné i pro fanoušky taková šňůra zápasů, hrajících se obden.

Jak vidíš semifinále s Porubou?
Podobně jak s Opavou. Určitě to nebude jednoduchá záležitost na 3 zápasy. Navíc když se podívám, že Poruba dokázala vyhrát nad Vsetínem i na jejich ledě, kde vyhrává málokdo. Myslím si, že Poruba bude praktikovat i podobný hokej, jak Opava – především hrát hodně do těla. Ale věřím klukům, že to opět zvládnou a do finále je doženeme. Můj tip? Klíma dá v pátem zápase rozhodující gól v poslední minutě  Ještě se na tuto sérii podívám pohledem fanouška.. No on by to viděl i slepý (a slyšel hluchý), že to bude jednoznačná záležitost na tribunách v naší režii, což je do jisté míry škoda.

Kdybychom postoupili do finále – koho by jsi chtěl jako soupeře a proč a koho bys jako soupeře nechtěl a proč?
Těžká otázka, spíš bych to nechal na osudu, ať rozhodne. Oba tábory fanoušků předváděly po celou sezónu řadu dementností, za kterou by se nemusely stydět ani některé fankluby v extralize. Na druhou stranu mě opravdu překvapil poslední výjezd přerováků do Jičína, kam vyjeli ve skvělém počtu, takže jsou na play-off zřejmě nahecovaní. U Karviné je to otázka spíš 50 lidí, kteří jezdí dál, než jen k nám. Tím bych se možná lehce přiklonil na stranu Přerova a i díky tomu, že se nám na ně letos na ledě poměrně dařilo. No a představa, že by na finále v sobotu do Přerova vyjelo na 400 kusů Zvěře? …