Po roce je to tady opět, finále druhé hokejové ligy, kdy na sebe narážejí AZ Havířov a Karviná. První finále je naplánováno na sice mrazivou, ale jinak hezkou slunečnou sobotu, v play-off se příliš nespí a tak si 12-ka dobrovolníků dává brzký ranní budíček, aby se už v 9:00 sešla v klasické tělocvičně… Dáme nějaké to pivo, jinak nám však jde práce od ruky a tak malujeme pro ty, které milujeme :-).

Za pár hodin hotovo, v dobré náladě zamykáme tělocvičnu na dva západy a místo do svých domovů už někteří z nás míří na zimák. Oběd v Plechu, nějaký ten drink a chystat na zimák kartony. Za 40 minut vše připraveno, můžeme jít ke 4. pokladně prodávat lístky do sektoru. Dnes je to ale opravdu židobraní, jak řekl jeden můj kolega. Fronty ke klasickým pokladnám jsou už hodinu před zápasem opravdu hodně velké, nechápu mnohé, že si pro lístek nepřišli v poklidu v předprodeji, který trval 3 dny. Pak se zbytečně nervují a chtějí lístky do kotle, ačkoli v něm nikdy nebyli a nikdy asi nebudou. Zkoušejí na nás různé finty apod. Ach jo, že to máte zapotřebí. Jsme však neoblomní a mnoha lidem lístek neprodáme. Není to nic proti nikomu, ale věřte nám a našim důvodům. Lístky do sektoru jsou pro fanoušky, kteří tam chtějí jít fandit. Né pro ty, kterým se nechce stát fronta nebo kteří nedají o 30 kaček více. Díky za Vaše pochopení… Snažíme se dělat maximum pro atmosféru při utkáních AZetu!

Na zimák jdeme asi 15 minut před zápasem, vypadá to na poměrně dobrou návštěvu. Kartony rozdány a tak už jen rozmístíme čtveřici vlajek na tyčích a pod RBH sektorem natáhneme namalovanou plachtu. Je připravená na zemi, je připravená k vytažení. do začátku zápasu však kolem ní nebo po ní projdou desítky lidí, tu a tam chytáme nervy, protože někteří se řítí jako ledoborec a nedívají se pod nohy, plachta se trochu trhá a malinko špiní, ale nic hrozného. Moderátor Radim trochu popíchne karvinské dementy svým předzápasovým proslovem, hráči nastupují na led, hraje státní hymna, mám trochu husinu, dozní poslední tóny a plachta jde nahoru. Spolu s ní také kartony a zmiňované 4 vlajky. Uff, povedlo se. Díky moc všem! Co na plachtě vlstně je? Je až úsměvné, jak si karviňáci myslí, že plachta je pro Marka Ivana :-). Ne, je pro Vás. Za Vaše chování, které postrádá pokoru a mnohdy i rozum… „Za demenci na šibenici“.

Vyvěšeny všechy důležité vlajky, zápas může začít, sektor domácích vlajkonošů zaplněn asi nejvíce v této sezóně. Od první minuty máme i bubeníka, který však bubnuje jen občas, jen dotváří kulisu a neplete si hokej a karnevalem v Riu. Atmosféra je od samého úvodu výborná, přidávají se i okolní sektory, je vidět, že lidé si to finále užívají. Vše se umocňuje tím, že úvodní třetina je třetinou snů. Do karvinské branky postupně padá jeden, druhý, třetí a nakonec i čtvrtý gól. Asi v polovině třetiny jdu na okamžik na béčko, aby se domluvil s fotografem na dalším postupu. Když jsem za bránou a vidím téměř plné „áčko“ z boku, vypadá to opticky parádně. Navíc i akusticky je to skvělé, najednou fandí téměř celá strana zimáku, hromově zní „AZet“ zvedá se mi penis a to ještě netuším, že na ledě bude řádit i Říčan :-). Na stadioně panuje skvělá nálada, výborné je to na ledě i v hledišti a zatímco nejedna dívka vlhne v lesíku, to když dovádí se svým chlapcem, mně z toho dění vlhne oko. Ale jen malinko, nic hrozného to není. Férovou slzu si nechám až na jindy, až budeme slavit :-).

Co hosté? Těžko říct, kolik jich přijelo (no oficiálně tři busy), protože jejich sektor je nejednotný. Do nějakého rozumného stavu fandí dobře a i díky výborné akustice naší haly jsou velmi slyšet. Postupně však fandění upadá, dokonce se mi zdá, že sektor se nějak vylidňuje a je ještě větší rozdíl mezi spodní aktivní částí a vrchní pasivní částí, ve které jsou jen diváci, né fanoušci. Od druhé třetiny tudíž fandí asi 50 lidí, ale i tak, čest a uznání, že to nezabalili. Vyvěšenu mají jednu svou klasickou vlajku, kterou si o každé přestávce bedlivě brání za zábradlím, mají také jednu svou prezentaci. To když vytahují asi 10-15 obouručných vlajek. Snaha viditelná, ale to provedení… Význam těch vlajek je ještě dlouho po zápase probírán v havířovských hospodách, lidé mají úsměv na tváři, když na některé motivy vzpomínají. Tudíž choreo lze hodnotit malinko rozporuplně. Ale jak říkám – snaha příkladná a nápad dobrý.

Musím se také zastavit nad repertoárem karviských pokřiků. Ten je stále docela bídný, navíc vše si sami dělají tím, že na náš pokřik či chorál reagují hodně často stejným pokřikem či chorálem (změněno pár slov) těsně po nás, Jako by jim prostě chyběla inspirace a vlastní nápady. Pak se nemohou divit, že jsou stále nazýváni kopírkou ligy… A ještě jedna zajímavost. Když křičíme „Baník je jen jeden“, karvinský kotel nám odpovídá pokřikem „Baník Ostrava“. Je Vám to taky jasné? Oni tímto pokřikem vlastně dávají najevo, že jediným Baníkem je opravdu ten ostravský, čili sami se distancují od svého klubu :-).

Po první třetině je o zápasu téměř rozhodnuto, což paradoxně nepomáhá atmosféře. Ta se nestupňuje, jde dolů, je dobrá, ale na finálové derby s Karvinou by měla být lepší… Také mě sere třeba fakt, že když rozjedeme chorál, lidé ho přeruší pískáním na Ivana. Bože, to Vám ten plantážník fakt tak stojí za to? Ach jo, tohle mě hodně sere… Prioritou je přece povzbudit náš tým, né pískat jak cikánka na kolotočích, to když s její dcerou se sekne labuť a nechce dolů…

V dalších dvou třetinách mi v tom našem fandění prostě chybí ten fanatismus, to co fanouška dělá fanouškem. Sice třeba spolupracujeme velmi solidně s pravou stranou, ale lidé v kotli upřednostňují vidění každé přihrávky na ledě, vidění každé, byť nicotné situace, před tím, aby do toho dali fanatismus a aby hru na ledě podřídili atmosféře. Tohle je takové to hokejové myšlení, které je od toho fotbalového tak jiné, proto jsou zcela diametrálně odlišné obě tyto fanouškovské sféry. Tohle třeba parádně umí vsetínští, kteří jsou v tomto před námi! Hráči hrají na ledě, my hrajeme v hledišti. Souznění ano, ale hrajme si svůj zápas! Nutno zmínit i malinko horší výkon spíkra, nebo ani tak né horší, jako nuceně slabší, protože celých 60 minut odspíkroval se zdravotními problémy hlasového ústrojí + navíc megafon nás stále zlobí a trápí. Chceme si půjčit ten karvinský, ale na něm je napsáno „používejte do 15-ti let“ :-).

Ve třetí třetině se hodláme prezentovat dalšími věcmi, nechceme zůstat jen u předzápasové plachtokartoniády :-). V polovině poslední dvacetiminutovky jde nad hlavu 6 velkých obouručných vlajek, na dvou jsou písmena A a Z, na zbylých čtyřech je pak rok založení našeho milovaného klubu… Výsledný efekt super, moc se mi to líbí!

Blíží se konec utkání, na děkovačku je připravena pětice červených rací, vyvoláme hrdiny zápasu, vzájemně si zakřičíme a zatleskáme a můžeme do hospody. Tam se pije, zpívá, panuje veselí, rundy zelených a rumů na stůl nosí nový číšník, s prapodivným valašským nářečím. Číšníkem není nikdo jiný než pan Mirek Kolařík, otec našeho nejlepšího střelce. Je na něm vidět radost z vítězství, hrdost na syna, dokonce zná slova našich chorálů, ač s naším městem má pramálo společného, k zápasu dojíždí až z Rožnova. Dáme tedy pár piv, pár půlek, dršťkovou, po změně lokálu zapijeme tu výhru dalšími drinky a valíme do peřin. Finále nepočká, jedeme dál… V pondělí VŠICHNI DO KARVINÉ, i Ty můžeš dopomoci k domácímu prostředí, které tam na naše kluky čeká! Hlaste se do čabajky, bude to párty :-).

Dnešní rozhovor je s člověkem, který včerejší dopoledne strávil na tvorbě choreo, včerejší odpoledne pak v sektoru trojbarevných vlajkonošů – RomanAZ.

Včera jsi byl pomoct s tvorbou choreografie. Jaká je to práce, čím je zajímavá?
Choreografie samy o sobě dávají těm zápasům lepší efekt, lepší atmosféru a když se člověk na něčem takovém podílí, tak to těší o to více, že si může říci, „na tomhle jsem se podílel, tohle jsem kreslil atd“…

Někteří lidé odsuzují naši plachtu, možná proto že vybízí k násilí nebo něco podobného. Co si o tom myslíš Ty?
Tak v prvé řadě bych řekl, že plachta, kterou jsme kreslili, se musí brát s nadhledem. Kdo to bere tak vážně, že říká, že vybízí k násilí nebo k něčemu podobnému, tak pak mi ho je líto.

Jaký byl včerejší zápas na tribunách?
Včerejší zápas na tribunách se povedl na jedničku.Vždy je co vylepšovat (i když některé věci moc ovlivnit nemůžeme – jestli daný člověk zvedne karton, nebo si na něho sedne když se zvedá choreo) ale dle mého, se to povedlo. Atmosféře možná trochu „ublížilo“, že jsme hned na začátku vedli o několik gólů, možná kdyby to bylo celý zápas vyrovnané a vyhrocené, tak by atmosféra byla ještě lepší, ale kdo ví. Myslím si, že můžeme být spokojeni.

Jak se Ti líbily prezentace obou táborů?
Naše první prezentace se mi moc líbila (celo-tribunová chorea se vždy cení) jen tak dále. Druhá prezentace byla taktéž velice povedená, na historii klubu se nesmí zapomínat. A pyro na konci zápasu, při děkovačce, dodalo atmosféře tu pověstnou třešničku na dortu. A co se týče prezentace hostů? V prvé řadě bych řekl, že snaha se cení i když….Jak moc to bylo okopírované od opravdového Baníku jsme viděli (myšleno některé obouruče) ty další opravdu postrádaly smysl, ale to už jsme si u karvinských zvykli

Překvapili Tě nebo zklamali tě něčím příznivci Karviné?
Karvinští mě překvapili svým počtem, na druhou stranu kdyby nebyli tak moc roztahaní tak to bude daleko lépe vypadat…Samozřejmě jejich fandění šlo rapidně dolů se stavem utkání, pak už se zapojovaly možná desítky lidí, což bylo pro ně škoda…