Je neděle 28.4.2013 a parta havířovských fanoušků se vydává do Brna na poslední díl EHT a to konkrétně na zápasy Švédska s Finskem a Česka s Ruskem. Místo původně plánovaných pěti lidí nakonec do auta nasedá „pouze“ čtveřice, protože jeden člen osádky těsně po půlnoci ruší svoji účast. Nálada v autě panuje dobrá, každý už se těší až zastavíme na Rohlence a dáme něco k snědku.

Dva z nás volí „zdravou“ stravu v Mekáči a tak už vím, že ráno mě vřele uvítá záchodová mísa. Po cestě nás míjí 3 ruské automobily a tak si říkám, že rusové vsadili na solidní výjezdový koeficient. Dorážíme na místo a ze všech stran se na nás valí davy lidí v dresech, šálách, někteří s tleskadly, řechtačkami, trubkami a podobnými nesmysly.

Snažíme se prodat onen pátý lístek, který nám je k ničemu, ale ano, díky výborným znalostem angličtiny jednoho z nás se nám to nedaří. Už od začátku našeho pobytu na zimáku a v jeho okolí bedlivě sondujeme, jaké že to uvidíme klubové symboly. Nestačíme se divit rozmanitosti hokejových zbloudilců – Zlín, Dukla, Liberec, Třinec, Třebíč, Havlíčkův Brod… Naše všímavé oči si však všimly i dvou jiných páprdů. Nestačil jsem se divit, co se to za individuum promenáduje v přerovském dresu. O kousek dál potkávám dokonce i dres Prostějova. Po chvilkovém pronásledování se nám dokonce i daří vyfotit onoho přerováka a taky jinocha držícího nad hlavou šálu pražské Dukly.

Sektor je nám souzen na stání a tak už po prvním zápase je cítit únava. A to nás čeká ještě jeden. Na zápase Čechů je vyprodáno, tudíž se v sektoru mačkáme jako sardinky, dokonce padne i nějaká ta kapka potu a tak dopředu nakupuju tekutiny. Švédové vyhrávají, Češi prohrávají, ale i tak je výborná kulisa…

Ale kurva, aby celý sektor řval Suomi?! Jsme snad Češi a ne nějací Finové. Do prdele, nějaká hrdost a vlastenectví! Tohle nikdy nepochopím. Trapas si ustřihli diváci i v momentě, kdy Finský výběr hrál v oslabení a z tribun se ozývalo „Ve čtyřech, ve čtyřech, dáme góla ve čtyřech“. V duchu jsem si říkal, že jim stejně hovno rozumí. Kromě toho buranského pokřiku je k slyšení i klasická odpovídačka „Suomi“ s celou halou , další grc! Tohle by se ještě dalo přežít bez újmy na psychickém zdraví, ale to, že „fanoušci“ vyvolají gólmana Finska, ten jim nemává a tak se z ochozů ozývá „Mávej, píčo, mávej“, to už mě dojebalo úplně. Nevěděl jsem, zda se smát nebo brečet. Nebyli by to brněnští fanoušci, kdyby si nedali pokřik „Ať žije Brno!“ a „Oleoleoleole Staro – Brno“. Podobných blitek bylo více, ale tyhle byly nejpodstatnější.

EHT končí, rozdávají se ceny, oceňují hráči a my už míříme k autu a vydáváme se na zpáteční cestu domů. Po cestě ještě navštěvujeme onu benzíku napadenou po vánočním výjezdu do Prostějova Havířovskou zvěří. Jak se blíží noc, tak padá na všechny únava, ale i tak si všichni odváži hezký zážitek.