Když tu a tam zavzpomínám na památné zápasy, na kterých jsem byl přítomen, vybaví se jich dost. V poslední době jsem však často vzpomněl na zápas, který se uskutečnil 26. ledna tohoto roku a který byl pro nás výjezdem. Myslím si, že na některé okamžiky a chvíle bychom neměli zapomínat. Ba naopak…
V lednu jsme jeli do Vsetína a už pár dní před výjezdem nabádal spíkr, abychom se na Lapači prezentovali zbraní, která je vlastní zejména pro místní ogary. A sice fandit za jakéhokoli stavu, za jakékoli situace, přesně tak, jak to vždy vsetínští dělají u nás…
Byly zápasy, kdy náš tým vyhrával, soupeře válcoval, fandila skoro celá hala. Ano, tohle nám mnohdy šlo. Mnohem, ale opravdu mnohem větší frajeřinka, je fandit za stavu opačného, za stavu, když našemu týmu teče do bot nebo když prohrává. Přesně tahle situace nastala tehdy na Lapači…
Domácí hráč Hoďa zvyšoval v 18. minutě na 4:0 pro domácí. A zatímco o zápas dříve jsme to ve Vsetíně fanouškovsky téměř zabalili, a to jsme prohrávali jen o gól, tak v tento den tomu bylo jinak. Obrovská pochvala především spíkrovi, ale v neposlední řadě všem, kteří fandili z plných hrdel od 1. do 60. minuty. Mnohokrát za zápas, když se vhazovalo v obranném pásmu, nad kterým byl náš sektor, se naši hráči na nás nevěřícně dívali, co že to v hledišti předvádíme. Mnohokráte se na nás nevěřícně dívali i domácí fandové, protože ať chceme nebo ne, tyhle situace nejsou, i když by měly, na českých stadionech obvyklé a uznání těm táborům, které tohle dokážou…
Osobně si myslím, že i přes prohru na ledě jsme měli daleko lepší pocit sami ze sebe, než kdybychom ten den na ledě vyhráli, avšak na tribunách byli nemastní neslaní… Ten den to bylo skvělé a takhle by to mělo vypadat! Je to určitě jeden z památných zápasů novodobé historie a nemělo by se na něj zapomínat! Jistě mi dáte všichni, kteří jste byli, za pravdu…
Vsetínští fanoušci hlasovali v anketě na svém webu o nejlepší hostující příznivce, kteří v uplynulé sezoně dorazili na Lapač. Výsledky ankety? Hlasovalo 116 lidí, 110 z nich pak pro Havířov!
Druhá věc, na kterou nesmíme nikdy zapomenout… Mnohokráte se stává, že na utkání je přítomen hokejista AZetu, který z jakéhokoli důvodu nehraje. V drtivé většině si však hokejista vybere nějaké poklidné místo na zimáku, ze kterého ten zápas sleduje. Mnohokráte se také stává, že fanoušci AZetu jedou na výjezd a nejsou schopní jít mezi své, do sektoru pro hosty. Tohle je obří ostuda! Co se však stalo na Lapači?
Přímo do kotle, mezi fandy, oděn do trojbarevné čepice a AZeťácké šály, zavítal i hráč našeho klubu – Honza Maruna! V sobotu, ve svém volnu. A nejen, že zavítal do sektoru věrných, on zápas poctivě odfandil! Hráčský přínos, to nejsou jen góly či asistence, kterými si hráč získá skoro každého fanouška… Oblíbenost hráče by mělo tvořit něco víc. Něco, co není samozřejmé a co mnohdy není vidět. Až se mě za pár let někdo zeptá, na které hráče z těch krásných let 2010 – 2013 vzpomínám, mezi prvními se mi vždy vybaví Mařka. Nevím, ale asi nemůže být ideálnější vztah mezi fanoušky a hráčem, hráč asi nemůže dát více najevo, jak mu na publiku záleží. Honza to ukazuje tři roky a věřím, že bude ukazovat i rokem čtvrtým. I když se mu nedařilo, nedával góly, měl vážné zranění, nikdy nezapomněl na ty, pro které se hokej hraje. Na havířovské příznivce… Díky, Mařko!
Zavzpomínejte a třeba proleťte report ze zmiňovaného utkání, který je zakončen všeříkajícím videem… https://az-fans.net/2013/01/27/bez-ohledu-na-stav-aneb-vsetin-az-havirov/