Třetí domácí letní přátelák, potřetí panují velká vedra, hosté z nedalekého Jastrzebie asi moc nepotáhnou a tak se očekává nejmenší návštěva z těch tří utkání. Je však také velká otázka, zda-li fanoušci polského týmu nepoctí návštěvou náš zimák, mají to kousek…
Den před utkáním se přímo od samotného brankáře hostí dovídáme, že bude chytat, v den zápasu, kousek od zimáku a asi jen hodinu před mačem, vyrobíme narychlo transparent, který hodláme vyvěsit za bránou, kterou ten dotyčný bude hájit. Jedná se o Adama Vrbu. Mě se na Plechárně jeden člověk zeptal, co pro nás jako udělal. Co? Neměli bychom zapomínat na mnohé, kteří zde nějakou dobu působili. Na ty, kteří pro nás svým podílem vybojovali spoustu cenných výher a mají podíl na mnoha okamžicích, které máme a ještě dlouho budeme mít v paměti…
Zápas začíná, v hledišti jsou vyvěšeny 2 zástavy, obě patří Rumboys, hosté z Polska nepřijíždějí, což je trochu překvapení… Návštěva je nižší než na Francii, ale v rámci přáteláků pořád výborná. Více než 1000 diváků, to je paráda. Hra na ledě moc záživná není, hlediště je dnes většinou potichu a tak si diváci „užívají“ klasického přáteláku.
Ve druhé polovině zápasu to tu a tam rozfandí jádro RumBoys, tu a tam nějaká skupinka fanoušků v jednom ze sektorů, ale atmosféra podobná té z úterý to není. To samozřejmě nevadí! Čekají nás stokrát důležitější bitvy, kdy to v hale bude vřít! Až nás někdo porazí atmosférou z přátelského utkání, potom teprve zbystřeme. Zatím se tak nestalo…
Přesně v polovině zápasu se za bránu, kterou hájí Adam Vrba, přemisťuje asi dvacítka fanoušků, kteří po chvíli roztahují transparent „ADAME, DÍKY, NEZAPOMÍNÁME!“. Načež Slon rozkřičí alespoň trochu „svůj“ sektor, který vyvolává jméno našeho bývalého brankáře. Stále držíme transparent a čekáme, až jej dotyčný zaregistruje, ten však pořád nic, ne a ne se otočit :-). Mylně jsme počítali s tím, že v přerušení hry si vyjíždí do rohu, jako třeba Steve a díky tomu že to uvidí :-). Až po nějaké době je brankář hostů upozorněn jedním z našich hráčů (kdyby někdo věděl kým, napište prosím do komentu k reportu!), aby se otočil, přečte si transparent, zatleská a hra pokračuje dál…
Do konce utkání se už nic zajímavého nestane, pozápasová děkovačka, opět vyvolán Vrbič a můžeme jít na Plechárnu…
Závěrem bych se rád vyjádřil ke dvěma tématům, které nám zasraly fórum… Jistě si všímáte, že nám na stránky pořád lozí orlováci, vypisují zde apod. Viděli jste někdy, že by třeba po naší výhře nad Karvinou, Prostějovem či kýmkkoli jiným psal nějaký havířovák oslavné příspěvky na orlovské fórum? Ne… O čem to svědčí? Nechme je… Oni nás obdivují, jsme pro ně na hony vzdálené vzory, občas se nám chtějí připomenout, že také žijí. Protože jinak bychom o ně moc nezavadili, není moc důvodů, proč zavadit. Fanouškovsky jsme jinde, oni to ví a obdivují nás… Tohle je pocta pro nás!
A omluva našeho vedení Třinci? Setkal jsem se s názory některých, kteří to odsoudili a byli na náš klub možná trochu naštvaní… Já ne. Mě je to totálně fuk. Klub to prostě udělat musel, tak to udělal. Berme to jako takové nutné zlo… Koukněte do jiného sportu a o ligu výše. Vedení fotbalového klubu Baník Ostrava se omluvilo už tolikrát a jede se dál… Ta omluva není ostuda, ta omluva byla jakási nutnost a nepokažení vztahů, které klubové vedení s Třincem má. Důležité je, že nepřišly omluvy jiným, kteří loni taktéž brečeli… Suma sumárum, největší ostudu si v tomto směru utrhli fanoušci Třince, kteří ji požadovali… Malá dítka plakala, velcí kluci se jim vysmáli a vysmějí se jim zase příště. Hrdost v Třinci ztratila životnost, jede se dál, ještě spousta šaliků padne popelem :-).
P.S. V jednom z reportů jsem napsal, že Meidl si po zápase nedal štamrplu, načež za pár dní byl vyhozen :-). Proto dnes raději nenapíšu, kdo si tu štamprlu nedal včera :-). Už teď je mi tak nějak líto každého hráče, který se do týmu nedostane. Ale to je hokejový život. Na 90% se však nedočkáte toho, že bych veřejně rozebíral důvody, proč se ten či onen do kádru nedostal. Nepřísluší mi to, nejsem trenér. Pan trenér Daneček vidí hráče 2x denně v tréninku, my ne. Pan trenér Daneček je trenérem x let, my si na trenéry jen hrajeme. Říká se „čerte, drž se svého kopyta“. A ačkoli bych nikoho nechtěl urazit a nazvat jej čertem, držme se opravdu svých kopyt. Fanděme a dělejme svému týmu reklamu na tribunách. Pan trenér Daneček ani nikdo jiný z klubu nám taky nebude radit, který chorál jsme měli dát po přesilovce a co řvát při oslabení… On do toho nevidí, my nevidíme do toho, proč má či měl odejít ten a ten… Věřte, že tam těch důvodů je spousta, ne všechny můžou být čistě výkonnostně hokejové…