Špičku prvoligové scény tvoří 3 kluby z Vysočiny. Názor na fanoušky Jihlavy jsme si mohli udělat po prvním kole, Havlíčkův Brod jsme hostili před týdnem, nyní zbývalo očíhnout, jakých fanouškovských kvalit dosahují fandové Třebíče, i když už před zápasem pronikaly hlasy, že ani tihle hosté k nám nedorazí…

I přesto se však den před utkáním scházíme za účelem výroby dvou transparentů, ačkoli to veřejnost neví, tak poslední dny před zápasem byly hektické, neboť po prvním domácím utkání s Brodem panovala (u nejvíc starajících se lidí) nespokojenost s domácím sektorem a byly slyšet různé hlasy, jak tuhle situace řešit. Nakonec jsme si řekli, že uvidíme, jak bude sektor šlapat právě v tomto utkání a pak můžeme dělat další závěry…

V den utkání prodáváme klíčenky, u pokladny se tvoří fronty, je super, že mládež má nyní levnější lístky a může být pomocnou silou při naplňování kotle. Fanouškovské skupiny věší své vlajky a zápas může pomalu začít. Pod sektorem visí Havířovská Zvěř, nahoře Brumm Kreisel, DC, Slezský Havířov, Abstinenti, na svém místě mají vlajku i Rumboys Havířov, tudíž opět velmi kvalitní vlajkosláva.

Kouknu do sektoru hostí, v něm nikdo, kdo by fandy Třebíče připomínal. Netřeba hledat jakékoli výmluvy (i když třebíčáci už na netu vypisují, že to pro ně byl špatný termín, že spousta lidí v práci 🙂 ), netřeba to nějak zdlouhavě obkecávat. Hosté z Brodu i Třebíče se prostě přijet báli. Ať žije slavná hysterie o tom, že je tady zbičujeme nebo zaházíme okurkama, ať žije jejich strach ze Zvěře, mnohdy vyvolávaný dementními fanklubáky na sociálních sítích, píšících o tom, že jsme plešaté polské palice na udělaných tělech, které se neštítí ničeho, které vraždí pohledem apod. 🙂 Nevím, jestli to je více k smíchu nebo k pláči, ale Vysočina u mě padla na hluboké fanouškovské dno…

Zpět k nám. Kotel od první minuty šlape velice dobře, jistě k tomu dopomáhá i rychle vstřelená úvodní branka AZetu. I zaplněnost sektoru je oproti úvodnímu domácímu utkání lepší a tak hned na úvod zápasu může panovat spokojenost. Souboj na ledě má náboj, velmi dobré je to i v hledišti, lidi vidí, že kluci dřou a tak několikrát fandí celý zimák, atmosféra je prostě výborná. Pár sekund před koncem druhé třetiny dostáváme branku na 1:2 a obavy, jaká bude atmosféra ve třetí třetině, mnou cloumají…

Závěrečná část hry je ohledně supportu chvíli zmatená, neboť chystáme choreo, což s nějakým organizovaným fanděním nejde moc dohromady. Ale po úvodní pětiminutovce je fandění opět na vysoké úrovni, nepříznivé skóre na světelné tabuli téměř není znát. Ale zpět k choreu. Kotel je velkými mávacími vlajkami rozdělen na spodní modrou, prostřední černou a horní bílou část, za zpěvu „Olé AZ Havířov“ se vlajkami mává, prezentace, i přes někdo dementní přístup jedinců v kotli, vypadá velice pěkně.

Ještě mne napadá jedna věc, kterou bych nechtěl zapomenout, která ten kotel posunula výše oproti utkání před týdnem. Byl to buben! Ano, buben hodně pomáhá, dá odpočinout spíkrovi, může udávat rytmus, roztleská halu apod. Ale pozor, když říkám buben, nemyslím tím bezduché mlácení do blány, aby to prostě vydávalo co nejhlasitější zvuk. Náš buben s decentně znějícími paličkami je přesně podle mého gusta. Buben opravdu potřebujeme, je velkou pomocí, škoda jen, že se za něj nikdo nehrne. I proto jsme tento nástroj před týdnem nepoužili. Včera jsme viděli a slyšeli ten rozdíl, jaké je to právě s bubnem, proto, kdo by si to za ním chtěl někdy zkusit, budeme jen rádi!

Ve třetí třetině má také dojít na dva transparenty. Ten první vyvěšujeme a přelepujeme jím hlavní vlajku. Je to vzkaz pro kamaráda, který je na nucené dovolené a kterému se narodil potomek. Druhý transparent (rozdělen na dvě části) se kvůli hektičnosti nestíhá vytáhnout, což je obrovská škoda, protože je nesmírně trefný… Stojí na něm: „Nula z Brodu i z Třebíče, zesrané holky z Vysočiny.“

Zápas spěje ke svému konci, až do poslední minuty se fandí opravdu hodně dobře, svůj podíl má na tom i jeden z bývalých spíkrů, který se po dlouhé době objeví na stupínku a možná trochu skomírající lidi kapku zfanatizuje, já jsem s atmosférou během celého utkání velmi spokojen. Ukázali jsme, že když chceme, dokážeme to parádně odfandit. I ve chvílích, kdy se výsledkově či herně nedaří. Mějme však na paměti, že to musíme odfandit sami, nikdo nikdy to za nás neudělá. Bylo to dobré, jen tak dále, nepolevit, příští týden proti Šumperku (očekávám konečně fandy hostů) znova a zas. Je přece pěkné číst věty hostujících hráčů či trenérů, kterak jsou místní atmosférou uchváceni…

Kamil Pokorný (trenér SK HS Třebíč): Myslím, že jsme viděli parádní hokej. Smekám před výkonem domácích, i před prostředím, které dokáží vytvořit jejich diváci.

Hráči si po utkání podávají ruce, je na nich vidět obrovské zklamání z toho, že nedosáhli na body. A tak narychlo upravujeme děkovačku, tudíž kdo čeká Zvěř, je překvapen a třeba i zklamán. Ale věřte, že na odzpívání Zvěře fakt nebyla nálada a nechtěli jsme ten pobyt kluků na ledě zbytečně prodlužovat. A tak si nastoupení hráči pod sektorem vyslechnou hromově znějící „Nic se nestalo, Havířov, nic se nestalo!“, což podle mého názoru bylo to nejlepší možné, co mohlo zaznít. I přes porážku a znatelnou frustraci na tvářích hráčů jsem byl s děkovačkou spokojený. Je parádní pocit, když mnoho lidí v hale zůstane a hráčům uznale a bouřlivě tleská! Ti kluci si to za včerejšek zasloužili. Bojovali, dřeli, makali, jezdili po prdeli a prostě nedávali branky…

Po zápase sklízíme spoustu věcí a tak halu opouštíme dlouho po posledních návštěvnících hokeje. Schováme věci, valíme spočítat vydělané prachy za klíčenky, kterých se během jednoho utkání prodalo téměř 90! Díky moc všem, kteří koupili a přispěli. Uvažujeme, že necháme dodělat dalších 100 kusů, protože zájem o tento artikl stále registrujeme.

Hodinu po utkání si můžeme dát konečně v klidu pivko. Já si k němu poručím zelňačku, vedle mě sedí Zelí (Lukáš Zientek). Chtěl bych se o tom exAZeťákovi stručně zmínit. Víte, jsou takoví hráči, kteří když v týmu skončí, tak jsou na svůj bývalý klub naštvaní, zapšklí, šíří o něm nedobré informace, na zimáku už je nikdy neuvidíte. Zelí je jiný případ. Už druhý zápas po sobě sedává mezi kotlem a RBH sektorem, na krku šálu a poctivě fandí. Mnohdy i v době, kdy nefandí nikdo kolem něj… Moc se mi tenhle přístup líbí!

Co říci závěrem? Jak jste z mého reportu mohli vyčíst, já byl se sobotu spokojený. Ano, prohrálo se na ledě, ale vše ostatní bylo dobré, stále je na čem stavět a od čeho se odrážet, jen musíme chtít a nebýt leniví… Sám za sebe vyzývám ty „fanoušky“, kteří si na fandy hrají, přitom jediný jejich fanouškovský sektor je tlačítko LIKE u fotek na „Supporters“, aby se mne na mnohé fanouškovské věci už neptali a neloudili info. Jste fanouškem na netu, na hokeji sedíte kdesi v prdeli. Do análu s takovými! Myslím tím usoplené puboše (nic proti Soplovi 🙂 ), ne starší harcovníky, kteří mají v životě leccos odfanděno a teoreticky řečeno mají jakési morální právo gaučovat. I když, i v sektoru je hodně starých fandících capů. Ale dál se nechci rozepisovat, to by bylo na další report :-).

Čím report zakončit? Tím, co mne zklamalo nejvíce… Opět a zas si rýpnu do roztleskávaček, chcete-li mažoretek. Jejich sektor byl za bránou, kde téměř nikomu nevadil jejich pohyb. Zkoušel jsem se během utkání narychlo domluvit i s člověkem obsluhujícím hudbu, aby hudební prostor pro mažoretky byl v prvním přerušení po čase 5:00 a v prvním přerušení po čase 15:00, zbylá přerušení hry aby byla bez hudby, čili prostor k fandění… Neklapalo to. Skřípalo to. Několikrát nám byla hudba puštěna do fandění, když jsme v příštím přerušení hry čekali opět hudbu a nefandili, tak hudba nehrála a bylo ticho… Souhra nebyla ideální. Zkusíme ji do další soboty zkvalitnit a zlepšit. Takže za sebe tomu dávám šanci. Ale pokud to nebude klapat ani v sobotu, je to jasný signál, že roztleskávačky jsou, i po vstřícných krocích vedení i fanoušků, MÍNUSEM, nikoli přínosem a bude potřeba to opět řešit…

Díky všem, kteří včera, i přes porážku, fandili od začátku do konce! Konečně jsme zase předvedli, že se fanděním dokážeme bavit a že za atmosférou do Havířova stojí za to vyjet. I když chápu, že boule na hlavě od rychlostí blesku letící okurky převáží zájem přijet do Havířova za dobrou atmosférou… V sobotu v sektoru naviděnou!