Po dvou vítězných zápasech se čekalo, že na zimák zavítá ještě více fanoušků, já měl však velké obavy z atmosféry. Proč? K utkání nebyl, kvůli různým povinnostem, připraven ani jeden ze stálých spíkrů, vypověděl nám navíc službu megafon, čili vyhlídky na kvalitní support nic moc…
Sektor se zaplňuje poměrně slušně, jak je již tradicí z posledních utkání, tak obě velké vlajky věšíme nahoru, menší skupinové pak dolů, ve věšení své zástavy nám sekundují také RBH. Od prvního chorálu dnes máme jiné spíkry, absenci těch stálých nám pomáhají vyřešit kluci z DC. Ano, ve spíkrování se střídají asi 2 nebo 3 členové této skupiny, bez porouchaného megafonu to mají hrozitánsky těžké, navíc každá premiéra na tomto postu je neuvěřitelně těžká sama o sobě, mnozí by mohli vyprávět. I tak je však podpora z naší strany velice solidní… Co se mi však nelíbí? To je vykřikování různých pokřiků či chorálů lidmi, kteří stojí někde ve třetí řadě, kteří jsou jednu třetinu v sektoru, druhou třetinu pak trajdají všude možně, jen ne na zimáku. Když je jeden konkrétní jedinec vyzván, ať jde spíkrovat, sklopí hlavu. Nemyslím to zle, ale uvědomte si, že pokřik, který rozjede spíkr, má x-krát větší grády, než s prominutím výkřik do tmy kdesi z davu. Jaký je recept na choutky kohokoli o nějaký pokřik? Pojďte dolů a spíkrům našeptávejte, oni to navíc ocení… 
Není překvapením, že k utkání nedorazili žádní hosté z Ústí nad Labem, zřejmě ještě mají v živé paměti příhodu asi 7 let starou, kdy kdesi v Bartovicích tratí flagu. Vlajka měla být vyvěšena, bohužel ji však nynější majitel nenašel, snad příště…
A tak zatímco jsme opět velice bedlivě točeni kamerou městské policie, tak druhý domácí zápas po sobě prohráváme, což je na atmosféře bohužel znát, ve druhé třetině to upadá, celou prostřední část hry navíc fandíme zcela bez bubnu, neboť mladík jej obsluhující má jiné povinnosti.
Atmosféra se diametrálně otáčí až ve třetí periodě (to už i buben obsluhuje člen DC, čili celé skupině velká pochvala a poděkování!), když kluci na ledě dvakrát skórují, olej do ohně pak přilévá i sudí. Najednou mnohdy fandí celá hala a žene hráče k další výhře. Pár minut před koncem, kdy hala hromově zpívá Zvěř, mám mírnou erekci, za vlajkou však naštěstí není nic vidět.
Optická prezentace není v tento den žádná, užijeme si závěrečnou děkovačku, kdy Mařka ukazuje, jaký je srdcař (málokdo si jeho gesta asi všiml, ale stálo za to!) a kdy tribuny pak odpovídají Klímovi téměř hurónským řevem. To už však někteří míří na Plech a do jiných putyk, protože třetí vítězství v řadě by se mělo patřičně oslavit!
Další domácí zápas je už ve středu, kdy utkání lze nazvat soubojem Davida s Goliášem. Střetnutí bude mít slavnostní nádech i kvůli jiné příležitosti, ale o tom se dozvíte brzy na našem webu. Na tomto zápase budeme také poprvé prodávat velice povedený nový fanouškovský artikl! Blíží se také velký výjezd do Berouna, kam vyrazíme všichni! Ať už na Lidl poukaz, nebo na SONE+ nebo autem. Je toho spousta, ale jinak to nejde, když žijete svým milovaným klubem. Podporujte ho, stůjte při něm. Stojí to za to… Je fajn, dávat svým volnočasovým aktivitám nějaký smysl. Smysl, který nás prezentuje v očích široké veřejnosti…