Za posledních 14 dní jsme se zúčastnili čtyř náročných utkání po fanouškovské stránce. Tohle dvoutýdenní období bude zakončeno dnes, kdy nás čeká asi nejtěžší z těch pěti špílů, právě dnes k nám přijedou fanoušci jihočeského Motoru. Čeká se vypravení busu. Rád bych se mýlil, ale ve větším počtu tu letos asi nikdo nedorazí…

V šesti lidech se scházíme dvě hodinky před zápasem a narychlo chystáme plánovanou choreografii. Před samotným utkáním pak věšíme zástavu Brumm Kreisel nad kotel, vedle ní jsou vlajky Slezského Havířova a Abstinentů, dvě své vlajky věší i RBH. Zástava Zvěře pak zůstává schována a připravena až k průběhu utkání…

Asi 20 minut před zápasem přichází do haly hosté, potvrdilo se, že vypravili bus, ihned po příchodu věší 4 své menší vlajky. Je jasné, že dnes to v hledišti bude hlasová přetahovaná. Ještě před začátkem zápasu slíbí okolo hostujícího sektoru několik mládežníků, leč tohle slídění je spíše hovadina než aby měla jakýkoli účel. Přes ochranku a různé zátarasy se stejně nedá nic podniknout, tudíž jediný smysl tohohle spatřuji v tom, se předvést. Příště se stačí vyfotit na Facebook a hostům fotku poslat. Účinek to bude mít naprosto stejný… Mohu tak tlumočit názor nejen svůj, ale i jisté sorty lidí – na tomto se příště nepodílejte, je to téměř ostudné a havířovský člověk nemá tohle zapotřebí!

Nutno však také podotknout jednu věc. Ano, hostům může být k smíchu, kdo je tam očíhával, ale je potřeba si uvědomit, že v bezpečí je drží ochranka, zátarasy a plot, nic jiného. Každému je jasné, co by se dělo, kdyby ta ochrana hostů nebyla žádná, je jasné, že za těchto okolností by slídila zcela jiná partička lidí… Prostějovští by třeba mohli vyprávět (odcizení jejich flagy). Trošku mi to připomíná časy, kdy jsem začal chodit na Bazaly, tenkrát (v devadesátých letech) nebyli hosté tak pečlivě chráněni a podle toho ty jejich návštěvy Bazalů vypadaly (co se jejich počtu týče). Inu, lehce se huláká a křičí, když je člověk v bezpečí. Tohle nemířím konkrétně na českobudějovické, takhle to prostě je u mnoha táborů…

Zápas začíná, Motor nenapodobuje olomouckou Moru a nečeká až skončíme svůj úvodní chorál, přesto však nemůže konkurovat natěšenému publiku, úvodní „zvěř“ a několik dalších chorálů má svou velkou kvalitu, banda je nažhavená. Pomáhá k tomu i fakt, že po osmi minutách vedeme o dvě branky. Velmi dobrá atmosféra z naší strany však ke konci první třetiny mírně uvadá, což je škoda…

Nyní je zapotřebí se zmínit o hostech, kteří jsou ve svém počtu (54) nedílnou součástí pěkné hokejové atmosféry. Především je nutno vyseknout jim poklonu za svůj počet, dát ve středu bus do vzdáleného Havířova, to se jen tak nevidí, za tohle velký respekt! Jak už bylo zmíněno, vyvěšeny mají 4 menší vlajky na plotě, stejným počtem vlajek na tyčích občasně mávají. Vedeni jsou klasickým spíkrem, používají jeden buben, druhý mají schovaný v záloze, i přes nepříznivý stav se baví a fandí do poslední minuty, konečně snad pochopili, že buben by měl jen udávat rytmus, že prostě bohatě stačí jeden. Kdo si myslí, že buben je od toho, aby dělal rámus, může si na hokej nosit motorovou pilu či sekačku na trávu. Choreo si nepřipravují žádné a co se fandění týče – musím říct, že přes jejich počet jsem čekal hlasitější podporu, dle mého názoru se jim zcela nedaří využít svůj početní potenciál. Nechci je příliš srovnávat s fanoušky jihlavské Dukly, neboť skóre obou utkání bylo opačné, ale cosi pravdy na tom bude, že jihlaváci na nás hlasově zapůsobili víc (i vzhledem k počtům obou ekip).

My ještě v první části hry vytahujeme choreo, to když pod kotlem je 10-ti metrový transparent „Černá, modrá, bílá“ (na modrobílé šachovnici), v kotli jsou pak po stranách nataženy bílé pásy, uprostřed černý pás, prostor mezi tím je vyplněn modrými balonky.I ve druhé třetině fandí oba tábory nepřetržitě, oba však také polevují z aktivity v části první. Především u nás to zamrzí, protože potenciál je mnohem větší, lidé jsou nějací leniví a nedaří se nám napodobit výborné fanouškovské představení, které jsme týden zpět předvedli v utkání s Morou. Ani pravé straně se do toho nechce s nějakým velkým elánem, je mi záhadou, co vězí za tímto polevením.

V části závěrečné věšíme vlajku Havířovské Zvěře místo transparentu, který byl k choreografii, na tribunách se to trochu zvedá, ale na to, že vedeme nad Motorem, to není nic, co bychom si před zápasem přáli. Dnes už nepřehlížíme nového gólmana, párkrát se vyvolá jeho jméno, na přání některých jedinců je vyvolán i na závěrečné děkovačce, stejně tak však vyvoláme Steva. Utkání končí, hosté krátce poděkují svým plejerům, plnohodnotnou děkovačku, doplněnou o dvě velké mávačky, si užijeme také my, sbalíme fidlátka a jdeme na pivo.

Před zápasem jsme si pohrávali s myšlenkou, že závěr okořením pyrotechnickou vložkou, nakonec tak nečiníme. V den utkání nás totiž kontaktuje vedení, právě ohledně pyra. Hosté se na naše vedení obrátili s tím, zda-li mohou použít pyrotechniku (tomuhle moc nerozumím, chtěl bych vidět vedení klubu, které pyro hostům dovolí, osobně by mě nikdy nenapadlo, ptát se na to na výjezdu oficiální cestou), ta jim byla zakázána a tak nebylo vhodné, abychom nectili ono známé rčení o českém hokeji pro fanoušky, které si mnozí, napříč scénou, vykládají špatně a jinak.

Je za námi jeden z největších šlágrů této hokejové ligy, hrál se ve velmi dobré atmosféře, avšak oba tábory ví, že mají určitě na víc. Souboj těchto dvou hokejových bašt uvidíme ještě jednou… Bude nám ta bašta příště chutnat líp? Míč (podle bulvárních novinářů spíše bič) je na naší straně…