„Sundej tu bundu, zmrde“ aneb Třinec – Karlovy Vary

Spokojeně si nakupuju pochutiny na oslavu zítřejšího konce roku, když najednou zavolá kamarád, jestli si nezajedeme na hokej do Třince. Ale jo, proč ne, aspoň to zas porovnám s atmoškou ve Vítkovicích, kde jsem byl jen pár dní zpět…

K hale přicházíme 5 minut před utkáním, na VIP vstupenky jdeme zadarmo, sedáme si kousek od sektoru hostů, ve kterém je dnes asi 20 lidí, vesměs v dresech, stojících za větší, ale spíše nehezkou vlajkou „Carlsbad on tour“. Uvědomuju si, že mám na sobě bundu Havířovské Zvěře, tak jsem sám zvědav, zda-li budou nějaké problémy (protože si moc nedokážu představit, že by se v Havířově někdo producíroval v třinecké bundě) :-).

Ty nastávají od prvních minut hry, kdy od lidí za sebou slyším různé poznámky a narážky, když jdu v šesté minutě pro pivo, jsem nahněvaným mužem nařčen, že co to jako má znamenat apod, na tohle ale nereaguju. Je s námi i slečna, já tušíc problémy i ve zbytku zápasu, bundu pro klid všech duší po první třetině, když jdu na klobásu, sundávám. Byla blbost tam v ní vůbec chodit…

Zápas začíná minutou ticha za zemřelého domácího kotelníka, kotel Třince si připravuje a vytahuje smuteční transparent. Poté už však začíná fandit, sektor nejhlasitějších fanoušků je opravdu natřískán (třeba i 300 lidí) a tak jsem velmi zvědav, co předvedou…

Nejprve ale k hostům, těch přijela zmíněná dvacítka, téměř však nefandí, za to celý zápas řežou do velkého bubnu. Hrůza… To na mě udělal mnohem lepší dojem Hradec, který byl v Třinci v polovičním počtu a slyšet byli lépe… Vrcholem tuposti je pokřik „Energie…“. Kurva, co to je za demenci, fandit sponzorovi? Začneme i my na hokeji fandit „Káčka“, „Fipart“ či podobné hovna? Bože, už se kurva vzpamatujte, zaprodanci zaprodaní!

Zpět zase k domácím. Budu se opakovat, ale hrozitánsky moc jim chybí spíkr! Fakt, strašně moc. Třetí třetinu sedím téměř u kotle domácích a mnohdy v něm kolem tří bubnů fandí 30 lidí. 30 lidí ze tří stovek! Nikdo to tam prostě nehecuje, nic… Přitom potenciál je značný… Špatně je i to, že během zápasu téměř neustále opakují dva chorály. „Pojďme Třinec dáme gól“ slyším tak 12x, „Do toho“ pak asi 15x. Občas k tomu přidají „Tady vládne Třinecko“ a to je z hlasitě znějících chorálů asi vše… Jak říkám, mít spíkra, jsou o tři třídy jinde…

Abych ale jen nekritizoval, nejvíce se mi na domácím publiku líbí oslava gólů, to když celá hala stojí, zpívá zvučný chorál a točí šalikama nad hlavou. Počet šaliků v třineckém hledišti je daleko vyšší než v tom havířovském, tady jsou gorole jasně před námi!

V půlce zápasu vytahují transparenty, kterými vyzývají vedení, ať odvolá trenéra, posléze vstřelí dvě branky, požadavky na odvolání trenéry jsou najednou ty tam, Tohle je taky trochu vtipné… Když však celá hala skanduje „Kalous ven“, strhává se za domácí střídačkou nějaký konflikt, který hasí sekuritka, chvilinku se to žduchá, ale nic velkého. Mimochodem, jsem velmi překvapen, že třinecká sekuritka jsou spíše mladí hubení klučinové, oproti sekuritce naší, opravdu den a noc.

Ani jeden tábor fanoušků si nepřipravil žádnou ultras produkci (narvaný kotel domácích k tomu téměř vybízí), zápas pomalu končí, výjimečně si počkáme i na děkovačku. Stejně jako ve Vítkovicích, i tady je nudná, někteří hráči to dle jejich výrazů vnímají spíše jako nutné zlo, velmi na mě však zapůsobí gólman Šimon Hrubec, který když je kotlem zpátky vyvolán na led, pokleká a dává hale najevo, že ještě jednou ucti minutou ticha památku zemřelého fanouška… Velmi pěkné gesto!DSC_0326

Co říci závěrem? Když fandí celá hala (cca 6x za zápas) je to fajn hukot, ta stará plechová aréna má cosi do sebe, já v ní byl možná naposledy, protože od nové sezóny budou hrát Oceláři v nové multifunkční aréně. Jak však říkám, třinecký kotel by potřeboval nějakého vůdce, takhle totiž neskutečně mrhá potenciálem…

Dnes mě navíc zklamalo i občerstvení, klobása zlá, hambáč průměrný, popcorn tuctový, pivo dobré :-). A tak nasedáme do auta a ani nečekáme, jestli se jedna nejmenovaná partička pokusí získat karlovarskou vlajku :-).

A cestou domů opět a zas sníme, že jednou celá tribuna za bránou bude Zvěř. Jednou jistě přijde den…

P.S. Krom spousty lidí, kteří byli pohoršeni mou bundou, pohoršili jsme také domácího maskota, který je zvyklý na to, že když mnohokráte za zápas obchází hlediště, každý si s ním plácne. Každý krom nás… Nechápavě kroutil hlavou a zlobil se. Maskot v Havířově? Ne, děkuji nechci, zbytečná šaráda, maškaráda, cirkus, hovadiny… Proč? Důvod?

Příspěvek byl publikován v rubrice Další a jeho autorem je J.R. from B.K.. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.