Sobotním vítězstvím v Litoměřicích jsme se dost možná připravili o čtvrtfinálovou sérii play-off s Olomoucí a tak je potřeba si zápas s tímto rivalem užít alespoň dnes, jen pár dní před začátkem vyřazovacích bojů. Ačkoli Olomoučtí příjezd busem nepotvrzují, je nám jasné, že tímto prostředkem se k zápasu vypraví a tak je nutná menší mobilizace v našich řadách…

Středeční počty fanoušků v nejhlasitějším sektoru našeho milovaného stánku jsou v poslední době za očekáváním a tak si spousta z nás klade otázky, zda-li se to dneškem změní… Zmínit je třeba i fakt, že den před zápasem nás kontaktuje jedna z hlavních postav Ultras Mora s prosbou, zda-li je naše ochranka pustí na zimák s vlajkami na tyčích. Jelikož nejsme dementní fanklubáci, kteří fanouškům soupeře dělají naschvály a radují se z jejich buzerace, jelikož ctíme heslo o českém hokeji pro fanoušky, tak Morákům vzkazujeme, že v případě nevpuštění jejich vlajek uděláme maximum pro to, aby jejich tužbám bylo vyhověno… Protože rivalita či nenávist být musí, avšak každý by měl mít rovné podmínky se na zimáku ukázat v tom nejlepším možném světle!

Sraz si dáváme dvě a půl hodiny před zápasem, abychom načmárali nějaký ten transparent. Práce jde od ruky, počasí pro venkovní malovátka nám přeje, stihneme i zašpásovat s rozcvičujícími se hráči Mory, kteří asi nechápou, když jim někteří z nás přejí výhru (mírně ironicky a s velkou nadsázkou). Když se ptají proč, odpovědí jim je naše touha, hrát s Morou play-off. Hráč Olomouce odvětí „však my Vás taky chceme do play-off“, ale zrovna přesvědčivě to neříká :-).

Blíží se začátek zápasu, věšíme klasické vlajky, chybí vlajka skupiny „DéCéček“, zástava Abstinentů pak visí netradičně pod sektorem. Do haly přicházejí hosté, kteří si tu a tam zafandí už před zápasem, my, věrni své tradice, na předzápasové pokřiky hostů nereagujeme…

Kotel se plní mnohem rychlejším tempem než před týdnem při souboji s Mladou Boleslaví, těsně před úvodním vhazování je v něm, na středeční – vlastně úterní termín – konečně odpovídající účast! No vida, že to jde, jen tak dále! Megafonu se po delší odmlce chopí náš hlavní spíkr, náš oblíbený sudí Trombík vhazuje buly a zápas může začít…

Mora spouští svůj první pokřik, ovšem po vzoru mnohých svých fanouškovských kolegů, jej utne a mlčí v době, kdy se stadionem line úvodní Zvěř. Poté už fandí oba tábory, atmosféra je od prvních okamžiků výborná…

Hostů je v jejich sektoru odhadem tak 50, mnoho z nich je v červenobílých čepicích, na zábradlí pod sebe věší jednu normální a jednu malou vlajku, nahoře v sektoru pak přes sedačky roztahují ještě jednu větší zástavu. Spíkr v dresu si pomáhá megafonem, mají také větší buben. Fandí od první minuty, fandění v první třetině je z jejich strany průměrné. Prezentují se také balónky v klubových barvách…

Domácí sektor, ve spolupráci s pravou stranou, fandí výborně a žene své hráče kupředu, ačkoli spousta lidem by dnes nevadila ani porážka. Ano, tak moc si někteří přejí narazit právě na Moru v Play-off. V polovině první části hry vytáhneme transparent, který by měl povzbudit zraněného Honzu Marunu, ve spolupráci s pravou stranou je pak hromově skandováno jeho jméno…

V první polovině třetiny druhé se otáčí skóre hry, AZet jde do vedení, hala burácí, spíkr odhazuje kabátec a proud potu, atmosféra je ze strany domácích ještě lepší, za to hosté téměř usínají a jejich podpora je mnohonásobně menší, než v třetině první. Ta podpora je stále dokola stejná, když zrovna nenadávají domácím, tak téměř pořád dokola opakují dva jednoduché pokřiky, pokud jde o chorál, nemají jediný osobitý, ze sraček typu „Tak jsme druzí no a co“ či „Už to říkám posté, dnes vyhrají hosté“ je mi blujno. Opravdu originalita na entou…

Schválně si říkám, který tábor začne svého soka urážet jako první, k mému překvapení to jsou Hanáci, kteří nás častují pokřiky jako „Polští židi“, „Zkurvenej Havířov“, „Zdravíme venkov“ apod. Odpovědí je jim hromové „Co Vás tak málo“, k tomuto pokřiku se přidává velká část haly, zní to opravdu parádně a od starých fotříků i krásně nenávistně, s pravou stranou si také připomeneme urážející pokřik, kterým jsme naposledy častovali prostějovské… Srandovní je, když nám pokřik „Co Vás tak málo“ směřují hosté, holt matematika asi není jejich hobby a opět je to ukazuje v pravém světle :-).

V polovině druhé části hry narážíme na jejich nedávné paktování se s fanklubáky Komety Brno, neopomeneme zmínit ani zašmodrchanou situaci v Prostějově a v Olomouci, proto vytahujeme tři transparenty… „Prostějov – Sigma – Mora – Kometa“, „Každý někoho mrdá“, „Zaplaťpánbůh, že nejsme jako vy!“. Hosté na tohle reagují po svém, tudíž nás nazvou židem… Den po utkání jsou transparenty trnem v oku mnoha příznivcům (nejen) olomoucké Mory a tak máme radost, že jsme udeřili hřebíček na hlavičku a trefili se do černého.Druhá třetina pomalu končí, jak na ledě tak v hledišti v ní dominovali domácí, hala se parádně baví… Dnes je třeba vyzdvihnou i práci spíkra, který si počíná výborně, vhodně a s velkým citem volí, kdy dát ten který chorál, především se pak srdnatě rve bez megafonu, který po pár minutách utkání vypověděl služby…

V závěrečné třetině je obrázek v hledišti podobný. Domácí výborně fandí, hosté jen tu a tam něco zakřičí, jejich výkon na mě působí zle. Kdybych je měl porovnat s jihlavskými, budějovickými či havlíčkobrodskými, kteří přijeli v podobném nebo nižším počtu, tak jsou pro mě Hanáci velkým zklamáním… Jiné tábory, jejichž tým zde prohrával, si fandění užívali, Moráci však rezignovali. Kdybych ve třetí části hry neslyšel jejich buben, skoro bych ani nevěděl, že jsou ještě na zimáku. A když už něco zakřičí, jsou to ty 2 zmiňované pokřiky…

Havířovské obecenstvo se pokouší o vlnu, poprvé to ještě nejde, podruhé už se rozjíždí, super, lidé si to dnes opravdu užívají a nemyslí na to, že Olomouc nám možná uniká pro vyřazovací boje… Po mnoha měsících si také připomeneme pokřik o těch cikánech majících jít do zaměstnání, vytahujeme mávací vlajky + 2 velké na prutech a užíváme si výborný hokej a krásnou hokejovou atmosféru…Utkání pomalu končí, oba tábory fanoušků si vychutnají děkovačku, ta domácí trvá nesrovnatelně déle než hostující, při které je Hanáky odpálen asi jeden stroboskop. A zatímco sklízíme fidlovátka a míříme na jedno povinné do Plechárny, tak skupina asi 20-ti mládežníků míří kdesi na nábřeží…

Podle dnešních informací mají z nebe padat meteority a tak chtějí mít mladíci právě z nábřeží, směrem k Lučině, co nejlepší výhled na tento skvostný úkaz. Naneštěstí však těmito místy projíždí bus s olomouckými příznivci, z nebe srší mnoho větších či menších meteoritů a tak domácí chtějí zabránit hostujícímu autobusu, aby pokračoval v cestě a nevjel tak do toho deště „kamení“. Proto je cesta zablokována popelnicemi a různými předměty, bus s hosty však jede dál, za pár chvil však zažije újmu, to když jej jeden z padajících meteoritů trefuje do předního skla.

Na místo se sjíždějí houkající policejní vozidla, domácí mládež opouští místo činu, to aby si policisté náhodou nevymysleli jejich vinu :-). Bus s Moráky je pak za asistence policie odstaven na čerpací stanici za městem, rozbité sklo je zdokumentováno a po menší pauze pak hosté konečně opouštějí slezské město…

Je legrační, když hosté brblají a odsuzují nějaké decentní násilí apod., zřejmě zapomínají, a je to jen pár dní zpět, jak na domácím zimáku napadli 13 dětí z Mladé Boleslavi… A pokud někdo remcá, co že se to tady zavádí za novoty, že hosté odjeli s poničeným autobusem? Jen se zeptejte pamětníků, na výjezdy v devadesátých letech do Brna, Vsetína apod.! Tuto pasáž bych ukončil legendární hlášku z jednoho českého filmu… „Stalo se to mimo stadion, tak do toho netahejte klub!“

Úterý končí u jukeboxu v Jitřence, kde při tónech kapely Staré pušky bilancujeme dnešní den. Byl povedený! Co povedený? Výborný! Konečně jsme i ve středu dokázali velmi dobře naplnit sektor (i když se v něm najde několik málo pochviček a penisků, kteří prostě fandit nebudou, i kdyby já nevím co) a po celých 60 minut jsme vytvářeli výbornou atmosféru, naopak hosté mě zklamali, čekali jsem od nich určitě víc, na to, že při úterku dokázali naplnit bus, což naopak cením.

Tak, a teď už jen čekat, koho potkáme v bojích vyřazovacích. Včerejšek nám jasně ukázal, že máme na to se předvést v plné parádě. Jen vydržet a nepolevit !!! Jo a šetřete peníze, sezóna jde do svého finiše…