Na nedělní odpoledne mají hokejisté našeho klubu naplánován přátelský zápas (v rámci charity) proti diviznímu MFK Havířov, proto 3 dny před tímto utkáním proběhla generálka. Soupeřem našich borců byl tradiční tým Slovan Havířov, na jehož hřišti se také hrálo…
Mužstvo a sestavu dal dohromady hrající manažer klubu Pačes, hráči se sešli v počtu deseti lidí. Sešli se jen ti opravdoví havířovští mohykáni, neboť mužstvo má v těchto dnech stále ještě zaslouženou dovolenou a tak je jasné, že mimohavířovští si ji užívají plnými doušky.
Do areálu na Slovanu přicházím více než půl hodiny před utkáním, zatímco borci AZetu se už pečlivě rozcvičují, fotbalisté Slovanu do sebe klopí nějaké ty panáky, aby opadla počáteční nervozita. Hokejisté se stejně musí cítit jako Real Madrid, sotva hráči vylezou ze svých aut, hned k nim přistoupí děti, žadonící o podpis…
Chvíli před 17-tou hodinou vycházejí obě mužstva z kabin a míří na hrací plochu. AZet v krásných modrých dresech, Slovan má dresy zeleno-černé, jedná se prý o retro dresy, ve kterých Slovan v roce 1962 atakoval nejvyšší příčky Slezského župního přeboru.
Na utkání se schází parádní návštěva, pamětníci se shodují, že největší od listopadového komunistického převratu. I já si pamatuju, že větší návštěva zde byla snad jen na konci osmdesátých let, kdy jsem tu se svými spolužáky ze základní školy cvičil spartakiádní vystoupení…
Sestava AZetu? V bráně je jediný nečlen A týmu, hokejisté si pozvali posilu z fotbalové brány ve Stonavě. Obrana zleva je ve složení Mráz, Pavlas, Krisl, Daneček Jan, čtyřčlenná záloha zleva pak Klimša, Maruna, Říčka, Daneček Lukáš a na hrotu pak Kanko a Matějek. Hvizd do píšťalky, utkání začíná…
V první půli, která je rozdělena přestávkou na doplnění tekutin, se hraje spíše opatrný fotbal, přesto však dochází k chybám v defenzivní činnosti a obě mužstva mají nějaké ty loženky. Domácí Slovan 2, Azet pak 3 – 4. Zejména Říčka s Kankem zahodili nevídané.
Ve druhém poločase je evidentní, že pivařům ze Slovanu dochází síly (a to ještě různě střídají), Azet získává územní převahu, moc se mi líbí kombinace po pravé straně hřiště, kde častokráte dochází ke známému klišé „já na bráchu, brácha na mě“. Ještě předtím , než padnou nějaké branky, však na obou stranách zvoní tyče a břevna, pokud se nepletu, tak oba týmy orazítkovaly brankovou konstrukci hned 2x.
Početné publikum, které fandí spíše AZetu, se úvodního gólů dočká v 63. minutě, kdy svou asi 4. velkou šanci v utkání proměňuje Petr Kanko, z místa pokutového kopu má téměř prázdnou bránu, tuším, že výborně jej našel Matějek. Slovan stále více odchází fyzicky, na 2:0 zvyšuje v 75. minutě Tomáš Matějek, jehož otec na tribuně si už dobrých pár minut drbe hlavu, neboť u Matějdy to už taky byla asi 4. vyložená šance.
Zápas se dohrává v poklidu, Slovan nemá síly na zvrat, AZet utkání kontroluje. Dáme tedy ještě povinnou klobásu, zatleskáme vítězům, zatleskají i hráči Azetu (ať už současní či bývalí), kteří jsou dnes jen na tribuně (Diviš, Vydra, Balčík) a valíme dom…
Známkování hráčů AZetu (stejné jako v deníku Sport, kdy 10 je nejvíce a 1 nejméně)?
Gólman neznámkován. Mráz 5 – uškodilo mu, že musel lepit díru na levé obraně po Petru Matouškovi, který by jinak na tom postu hrál. Krisl 7, Pavlas 7 – dirigent obrany, bezchybný a jistý výkon, Daneček Jan 7 – neúnavný bek na lajně jezdící nahoru dolů, Klimša 5, Maruna 5, Říčka 5, Daneček Lukáš 7 – pro mě největší překvapení, motorová myš na lajně, často se dostával do zakončení, Kanko 5, Matějek 8
V neděli pak tým našich borců čeká mnohem těžší zápas, výsledek není tak podstatný, výtěžek putuje na děti z dětského domova, tudíž jde o dobrou věc. Dobrou věcí už ale není, že v klubu MFK stále působí pán, který v minulém životě musel kopat TUNEL Blanka, jinak si to nedokážu vysvětlit… Pristáš ven a AZ do toho!