Název reportu, který vždy pečlivě zvažuji, po vyhodnocení všech zážitků z toho dne, byl tentokráte znám už před zápasem. Je něco po třetí hodině, ze svého bytu vycházejí Marek Loskot s Tomášem Jiránkem, my na lavičce opodál cucáme Stalinovky a… Kurva, zdá se to jenom nám, nebo je těch komárů letos zkurveně hodně? Neskutečně jsme se už těšili do haly, abychom to hejno setřásli…
V hale věšíme 3 vlajky (B.K., Zvěř a Slezský Havířov) už hodně dlouho před zápasem, občas tam pošleme ostražitého Vojtu Lišáka, aby zástavy zkontroloval, čekáme totiž příjezd hostujících fandů a člověk nikdy neví, ostražitost vždy na místě!
Škoda, že krom dvou zástav Rumařů se jiné vlajky neobjevují, i tak je však číslo 5 výborné, kde jinde to mají? Mimochodem, napíšu si někde nějakou větičku o tom, že RBH věší dvě své vlajky a v každém příštím reportu už jen hodím ctrl+c a ctrl+v, protože RBH jsou v tomto maximálně příkladní…
Dnes bude utkání bez megafonu, spíkr se ošívá nervozitou, těch pár loků slz toho sovětského spratka (Stalinovy slzy) mu jistě pomůže k lepšímu výkonu. Zápas začíná, klasické chorály, jeden střídá druhý, atmosféra je skvělá. Opravdu parádní! Přišlo velké množství fanoušků (pro mě překvapení), je to nejvyyší návštěva na utkání základní části v pracovní den od ledna roku 2012! AZet svého soupeře motá v jeho obranném pásmu, je na co koukat, lidé to kvitují. Zaujal mě chorál, kdy si odpovídáme s pravou stranou o tom, co kdo křičí. Famózní! Lidem se ta slova konečně pořádně dostala pod kůži, tahle odpovídačka začíná mít čím dál větší grády!
Někomu se nemusí líbit, co teď napíši, ale mě to zaujalo, chci to zmínit… Nad skupinkou kladenských fandů sedí nějaký mládežnický tým AZetu, 3. nebo 4. třída, asi 20 dětí v dresech AZetu. OKej, potud vše v pořádku, palec nahoru. Ale když začínají fandit hosté a naše děti se k nim přidávají, hlava mi to nebere… Nebo se mi to jen zdá a slyším špatně? Napište kdyžtak do komentářů pod report, tohle mě fakt zaujalo.
Když to vypadá, že rolbař bude o přestávce jezdit jen po jedné straně kluziště, neboť před naší bránou se téměř nehraje, hosté nám dvakrát ujedou a vedou o dvě branky. Čekám, co to udělá s atmosférou zápasu, jsem maximálně příjemně překvapen, ta se téměř nemění a až do konce úvodního dějství je báječná.
O přestávce proběhne na ledě velmi pěkný program, jehož hlavními hrdiny se stávají malí hráči AZetu, kteří s pohárem za nějaké vítězství objíždějí ledovou plochu kolem tribun, lidé je odměňují potleskem, dětem se to musí líbit. Jen ať si odmala zvykají, který dres je ten správný a kde jim za příkladnou reprezentaci toho dresu budou lidé líbat ruce! Fajné to bylo, tady je třeba pochválit PR manažerku klubu, která si s přestávkovými programy často láme hlavu.
I ve druhé periodě, kdy nám Kladno odskakuje na ještě větší rozdíl ve skóre, je atmosféra výborná, ze spíkra teče jako z nadržené patnáctky, jen ten sekret je malinko jiný, dnes se jedná o pot. O pot, který je pro AZet, pro naše barvy. Mám takový pocit, že dnes si to lidé užívají více než kdy jindy. Jakoby tak nějak věděli, že Kladno je (a po desetiletí bylo) jiná liga, dnes si ten zápas lidé užívají a já ani moc neslyším žádné brblání či láteření, které běžně poslouchám, i když třeba vyhráváme! Kulit bulvy musí i Pavel Patera, který se s některými olomouckými spoluhráči přišel podívat na své loňské spoluhráče. Sedí za bránou, nijak jej nešikanujeme ani neznervózňujeme, na černou listinu nepatří. Na té se prozatím zahřívá jen moderátor Hudeček a pirátka (opravdu čti „pirátka“, nenabádáme ke čtení „pitka“) Jiřka :-).
Perné chvíle si naopak prožije jiný návštěvník zimáku, který ještě neví, jak to v Havířově přesně chodí :-). Při dnešním utkání by se měl natáčet další díl toho televizního pořadu o 1. lize, kameraman přichází až na schody vedoucí do sektoru domácích vlajkonošů, aby si natočil nějaké záběry fandící Zvěře. Kameraman je objeven, spouští se pokřiky „Jebat média“ a „Televize ven“, kameraman nechápavě zvedá obočí, je na vážkách. Jeho nerozhodnost vyřeší až jeho kolegyně reportérka (která údajně dostala od lidí z vedení info, že kotel si nepřeje být nějak medializován) která kameramanovi přispěchá na pomoc, s trochou nadsázky jej chytne za límec, a ze sektoru nazlobených Zvířat jej raději odvádí pryč. Byla to parádně úsměvná groteska :-). Neodsuzujeme heslo „neváhej a toč“, ale respektuj náš revír!
Za stavu 1:4 je celá hala nabádána, aby s námi zpívala Zvěř, děje se tak, úžasné, výborné, v parádní atmosféře se končí i druhá část utkání. A tak zatímco na ledě dostáváme šišku, v hledišti jasně ukazujeme, kterak se umíme bavit, téměř bez ohledu na to, co se na ledě odehrává…
Ve třetí periodě se kotel, který je na středu solidně zaplněn, stále snaží o stejnou podporu jako v uplynulých čtyřiceti minutách, „praváci“ nás v tom nenechávají, fandí s námi. Hrajeme v oslabení, téměř celou kladenskou přesilovku si prozpěvujeme a s pravou stranou si odpovídáme, zapějeme si i o tom, ať chcípne náš největší ligový rival, v 50. minutě, kdy prohráváme už 1:5, pak celou halou nádherně burácí „Olé AZ Havířov“! Kurva, dneska nevěřím svým očím, spíše uším! A ačkoli je spíkr proteklý skrz na skrz, stále si, i bez hlásné trouby, vede skvěle a velmi citlivě volí chorály! Po dlouhé době zazní i odpovídačka s pravou stranou „Havířovská Zvěř – má svůj vlastní svět“, téměř po letech pak slyším pokřik „AZet proti všem!“, který je tak pravdivě krásný… Až si říkám, jaká atmoška by dneska byla, kdybychom vyhrávali…
Zápas pomalu končí, zápas, kdy poprvé po třech kolech nemáme žádnou optickou prezentaci, kdy se maximálně soustředíme na prezentaci hlasovou. A ta je dnes opravdu parádní. Před závěrečnou sirénou se chvíli přeme, jestli na „děkovačce“ dát či nedát Zvěř, nakonec ji dáme, dnes ta Zvěř zní jako vítězná. Dnes zněly všechny chorály jako vítězné. Musel bych hodně dlouho šmátrat v paměti, zda-li někdy v dobách novodobého AZetu, byla tak parádní atmosféra, když kluci na ledě prohrávali! Dnes to bylo vážně úžasné, moc děkujeme všem lidem, kteří na tribunách nebrblali, kteří se na nich bavili! A pokud naší snahu ocení i strana soupeře, má to vždy daleko větší váhu… Na druhou stranu pozor, neusněme na vavřínech, dnes jsme obstáli na podtrženou jedničku, ovšem v sobotu začínáme na tribunách od stavu 0:0, spíše 0 decibelů. Tak to rozjeďme znovu!
Jiří Čelanský (Rytíři Kladno): Jsme rádi za tři body, protože jsme věděli, že dnes pojedeme na horkou půdu. Už předem jsme věděli o fantastickém publiku, které domácí žene.
Balíme vlajky, zimák je téměř prázdný, zůstává však skupina fanoušků Kladna, která se náramně baví a děkuje svým hráčům. Ti si zaslouží respekt, neboť z kabin, už částečně vysvlečení, přijíždějí na druhou děkovačku. Moc pěkný počin! Kladeňáků dnes bylo celkově asi 15, taková polovina v dresech a se šálami, po několika minutách hry si stoupli pospolu (do té doby posedávali v sektoru hostí tak nějak různě) a celý zápas se snažili fandit. Ač nedovezli vlajku, jejich podpora byla velmi sympatická…
Zde bych svůj report z utkání mohl ukončit a pokračovat jinými věcmi, musím však ještě doplnit info několika mladíků, které mi ráno přistálo v poště a je potřeba jej zmínit, aby vše bylo kompletní…
Po skončení utkání se chce zhruba 20 – 25 lidí podívat zblízka na ty vystrčené zadky, které nám při utkání kladeňáci ukazují. Čekáme na stejném místě, na kterém jsme chtěli hosty z Olomouce chránit před padajícími meteority. Z dlouhé chvíle stavíme na cestu různé předměty – dalo by se říci že skládáme puzzle či stavíme tetris, zastavujeme a kontrolujeme téměř každé projíždějící auto, abychom věděli, zda-li je jeho osádka slezská nebo kladenská. Mnoho slezských řidičů nám přeje, ať si dnešní akci užijeme, s úsměvem je pouštíme a přejeme dobrou noc :-). Po asi 25-ti minutách, kdy nikdo, kdo by připomínal kladeńáky, neprojíždí, to balíme a dohadujeme se, co dál. Najednou někdo zmíní, že nějací poldováci přijeli vlakem, míříme tedy na vlakové, procházíme kolem Plechárny, najednou slyšíme hostující fanoušky, kteří jasně dávají najevo, odkud jsou a komu fandí. Jdeme jim naproti, najednou se před námi vynoří blikající policejní auto, okamžitě se zbavujeme všech zbytečných předmětů, které jsme chtěli hostům nabalit na cestu, jelikož domů je čeká dlouhá štreka. Kladeňáci žalují policistům, že je chce ta krvelačná Zvěř napadnout, policisté s nimi tedy čekají na příjezd autobusu. Kladeňáci naskáčou do busu směr ÚAN, řidič zavírá dveře a dvě nebo tři policejní auta autobus doprovází…
Nyní už by se mohlo zdát, že reportu může zazvonit zvonec. Zmýlená však neplatí, nekončím ani těmito řádky, ještě jedno palčivé téma je potřeba naťuknout…
Včera mi v dopoledních hodinách přišla SMS. S dovolením autora zmíním, že SMS od vedoucího týmu, pana Matějka, který psal o tom, že si zrovna pročítá naše fórum a jelikož nás považuje za fanoušky číslo 1, tak že by rád přispěl stokorunou do čapky. Nezůstalo jen u slibů, Matějda nám před zápasem stokorunu opravdu předal a nastínil i další možný příjem peněz (to si zatím necháme pro sebe). My včera čapku nějak záměrně nevybírali, ačkoli za námi chodila spousta fanoušků, že si četli diskuzní fórum a chtěli by přispět… Prosím(e) Vás, zvažujeme finální podobu výběru čapky při sobotním utkání, s kampaní přijdeme brzy do světa. V sobotu nás prosím podpořte! Už teď děkujeme… Mnohokráte!
P.S. Občas jsem kritizoval, kterak se klub staví k propagaci jendotlivých akcí AZetu a tak všeobecně, jak se naše redakce ofiko webu staví k proslavení jména AZetu Havířov. I dnes mám nějaké postřehy…
1. Stále tvrdím, že naše redakce málo a mnohdy špatně pracuje s facebookovou stránkou našeho klubu! Je tam přes 5000 lidí a dá se z toho vyždímat daleko víc, než kolik je z toho ždímáno. Dnes mě to znovu napadlo, když jsem si projel ofiko Facebook kladenských. Ti ho vedou opravdu moc pěkně, mohla by to být pro naše adminy vhodná inspirace!
2. Naopak musím pochváli propagaci dnešní akce v Elánu. Jsou vylepeny plakáty, o akci by lidé měli vědět apod. Po této stránce dávám palec nahoru, kdo měl toto na starost, odvedl velmi dobrou práci. Na druhou stranu pozor! Nemyslím si, že křest plakátu je nějaké lákadlo pro lidi! Myslím si, že kdyby se ta akce konala při jiné příležitosti, bylo by to mnohem lepší…