Po nádherném utkání v Prostějově, které nabídlo krásu na tribunách a úspěch na ledě, přichází zápas o několik levelů nudnější, i když na druhou stranu, pro mě osobně není žádný zápas AZetu nudný, každý je jedinečný svým příběhem a nejednou se stalo, že právě takto nudně vypadající mače poté nabídly nejedno překvapení a zajímavou zápletku…
Na zimáku visí hned 7 zástav, svou dvojici vlajek mírně obměnili Rumaři, na A3 sektoru visí například vlajka Potěr fans. Hosté nepřijeli žádní, je to třetí litoměřická nula na havířovské půdě. Škoda, doma jich chodí docela dost, až se divím, že třeba jedno auto nevyjede…
Kotel je zaplněn, na poměry posledních utkání tak nějak průměrně. v těchto časech tomu musíme říkat průměr, nějakou dobu zpět by to byl počet slabý, možná až velmi slabý. Ale tohle je už stará ohraná písnička a my zatím nemáme páky na to, jak přepsat notovou osnovu a tuhle písničku změnit. Aby byly její tóny líbeznější…
Spíkr je dnes nucen fandit bez megafonu, který zřejmě půjde k reklamaci, takže bez tohoto důležitého pomocníka budeme muset strávit ještě nějaký ten zápas. První část hry dnes lemuje jeden dlouhý chorál a ač jej spíkr chce po několika minutách zastavit, najde se v sektoru dost lidí, kteří jsou nahecovaní a chtějí zpívat dál a dál. A tak se stane, že jeden jediný chorál zní halou asi 14 minut. Někoho to může štvát, já tyhle situace miluju. Je to důkaz toho, že lidé se fanděním baví… Ať už je přesilovka, oslabení, jede se pořád dál… Super!
Atmosféra je, dle mého odhadu, velmi dobrá i ve zbytku zápasu. Na to, jak je v kotli málo lidí, je jeho hlasitost dobrá. První dvě třetiny za bránou rozdávám objednané šaliky, odtud je to vnímání tribun úplně jiné, na mé místo fandění krásně doléhá a já jsem s ním spokojen!
Hokejově nepěkný zápas se našim borcům podaří rozhodnout až těsně před koncem, nadšení je veliké, radost taktéž. Za muže zápasu bych si dovolil označit Stývka, po delší době opět zavřel bránu a dal vzpomenout na své mimořádné výkony z předchozích sezón. Budu se opakovat, ale opět jsem rozebíral výkony našich brankářů se svým letitým kamarádem, který sice nastartovanou kariéru ukončil dříve než by si sám přál, ale pokud byl v 16-ti letech jedničkou v prvoligovém AZetu, tak mne jeho názory zajímají, protože této problematice rozumí více, než my, laici…
Víte, je neskutečně lehké zapomenout na úspěchy jednotlivých hráčů, na to, co pro náš klub v minulosti udělali. Já vím, nedá se žít z minulosti, ale… Pod návalem jejich aktuální neformy se zapomíná lehce, je lehké opěvovat nové hrdiny, byť třeba po jednom utkání… Já naše hráče nebudu zatracovat nikdy, kor hráče z Havířova, kteří zde dřou třeba pátou sezónu. Ano, dokážu říct, že ten či onen nemám zrovna formu, dokážu říct, že od počátku sezóny neměl formu ani Stývek, ale psát hovadiny na jeho adresu?
Na naší facebookové stránce se objevil jeden krásný paradox, který svědčí o mnohém… Člověk, který před 14-ti dny napíše, že Stývek nemá na 1.ligu, pak po dvou týdnech lajkuje status o tom, že to Stývek konečně zavřel, že bylo otázkou času, kdy to zavře, že bychom měli být s některými hráči, kteří pro náš klub odvedli spoustu poctivé práce, trochu trpělivosti… Někteří lidé si bohužel nevidí do huby, nemyslím tohoto jednoho, svými mnohými činy, mírně pomateného fandu…