Ohledně utkání se Šumperkem neplánujeme nic překotného, co se našich prezentací týče, hostů čekáme velmi málo, na dveře klepou jiné zápasy, kdy je potřeba ukázat, co Havířovská Zvěř dokáže. Dopoledne zajedeme do Ostravy vyzvednout 140 kusů fanouškovských čepic a na zimáku se scházíme prakticky až těsně před začátkem samotného utkání…
Věšíme vlajky, ty dnes nevěší hosté, kterých dorazilo přesně 5. Tu a tam se snaží něco zafandit, ale je jasné, že při svém počtu to nebude nic dobrého. Navíc fandí prakticky jen dokud má jejich mužstvo body na dosah, čili jejich podpora končí někdy v polovině zápasu…
Náš kotel, který je ověšen pěti vlajkami (další dvě visí u RBH a jedna u sektoru Potěr fans), se na úvod zápasu schází v průměrném počtu na poslední dobu, avšak fandění je pod průměrem. Náš třetí spíkr holt nedosahuje kvalit prvních dvou stálých a nedokáže dostat z lidí nadprůměrný výkon. To není výčitka vůči němu, to v žádném případě, ba naopak, já mu děkuji, že nám opět tahá trn z paty, ale prostě se projevuje ta nezkušenost, kterou zbylí dva spíkři už mají. 
Těsně před zápasem a během něj pak vydáváme objednané zimní čepice. Objednáno bylo 123 kusů, dalších 17 čepic jsme dělali s tím, že snad se prodají… Dnes už vím, že by se prodalo dalších 50 kusů. Škoda… Škoda na jednu stranu, nepochopitelný přístup lidí pak na stranu druhou. Proto bych se u tohoto „problému“ na chvíli rád zastavil…
Je to tak se vším… Mikiny, bundy, čepice. Lidé mají spoustu času na to, danou věc si objednat a stejně to neudělají. A pak se strašně diví, proč toho či onoho artiklu není dostatek i pro ně, tedy pro ty, kteří svůj zájem předem neavizovali. Sakra, proč to tak je? To nám nevěříte, že ty peníze nevsadíme na červenou nebo černou? Nebo proč? Během zápasu docházelo i na situace, kdy ve mě vřela voda… Člověk přijde, zeptá se, zda-li je ještě čepice na prodej, je mu odpovězeno, že není. Ten stejný člověk přijde za 20 minut a ptá se opět… Nevím, zřejmě čekal, že o přestávce si vytáhnu rybářskou stoličku, obklopím se vlnou a upletu další a další kusy… Jiný člověk zas nabízí, že dá za čepici o 50 Kč více, jen když mu prodáme nějakou, která je rezervována pro jiné, pro ty, kteří postupovali tak, jak se v případě zájmu postupovat mělo… Ach jo, moje nervy. Štve mě, že jsem spoustu lidí musel odmítnout, je jasné, že bych chtěl všechny obsloužit k jejich spokojenosti, ale prostě to nešlo… Na základě enormního zájmu o čepice jsme se rozhodli, že objednáme dalších 50 kusů…
Ve druhé třetině dochází opět k jevům ze záhrobí, ze sektoru se nám ztrácí nějací lidé, v kotli už je počet spíše podprůměrný, stejně podprůměrná je dnes také atmosféra, přesto že na ledě vedeme. Dnes to není dobré!
Po zmizelých duších v sektoru nepátrám, s kolegou jdeme stopovat jiné zmrdy… Pan trenér Daneček se na schůzce s fanoušky nechal slyšet, že za střídačkou našeho týmu se scházejí jednotlivci, kteří po celý zápas negativně pokřikují na naše hráče, mnohdy je to pokřikování hanlivé, nejčastějším terčem jsou oba brankáři… Trenér se také nechal slyšet, že oba brankáři na tom jsou psychicky špatně, že tihle zmrdi je opravdu velmi negativně ovlivňují a že s trochou nadsázky se dá říct, že ani jeden z našich brankářů se do brány nehrne, že se jim mnohem lépe chytá venku… Rozhodli jsme se, že si na tyhle škodiče posvítíme, jdeme s kolegou na druhou třetinu sednout do míst, kde by se měli nacházet. Na ledě stav 1:1, Šumperk je v určitých fázích třetiny možná i lepší, ale jsme pozitivně překvapeni… Nic hanlivého, nic urážlivého, nic negativního, lidé spíše povzbuzují svůj klub… Čili pro dnešek jsme viníky nenašli, ale v pátrání budeme pokračovat. Pokud se někdo takový najde, říkáme zcela otevřeně, že budeme trestat, budeme fotit, natáčet, veřejně pranýřovat… Tyhle škůdce klubu a tvůrce negativní nálady na zimáku nechceme a nectíme pravidlo, že každý má právo na svůj názor.
I během závěrečné části hry musíme neustále odmítat zájemce o čepice, které prostě nejsou, pozorujeme poklidnou výhru na ledě a špatnou atmosféru v hledišti, dneska nám to prostě nesedlo! Nepřipravujeme si ani žádnou prezentaci, po výhře poděkujeme hráčům a po čaji na Plechárně se jdeme podívat dolů do Stolárny, kde sedí nějací ti hráči. Našim zájmem je prodat čepici Marku Loskotovi, který si ji, na rozdíl od mnoha dalších zájemců, předem objednal, čepice je mu prodána. Dva kusy si kupuje například Tonda Pechanec, tři kusy pak Martin Potočný… Ve Stolárně nálada pohodová, nějakým tím pivem končí dnešní den…
Blíží se vánoce a s nimi i velký vánoční megavýjezd do Prostějova !!! Hlaste se, po jednom dopoledním hlášení plníme už druhý bus !!!