Pro poslední ligvoý zápas základní části se vedení našeho klubu rozhodlo, dát vstup pro fanoušky zdarma. Já zde nehodlám rozebírat, jak moc to bylo nebo nebylo správné rozhodnutí, myslím si však, že účel zřejmě nesplnilo… Ztrátu finančních prostředků nyní neřešme, avšak návštěva necelých dvou a půl tisíc lidí je zklamáním. Opět se potvrdila stará pravda, že kdo na hokej chce, neřeší, kolik za něj dá (samozřejmě, že až na nějaké výjimky). Kdo na něj nechce, nepřijde tam ani zadarmo…

Kotel ve plní velice slušně, od první minuty fandí na solidní úrovni, i když samozřejmě by to mohlo být lepší. V sektoru pro hosty je asi 8 fanoušků Jihlavy, bez vlajky, tu a tam o sobě dají vědět nějakým tím pokřikem. Pokřikuje na ně i jeden klasický rýpal a kritik našich hráčů sedící na béčku, opět mám důvod se pousmát, je to legrační… Naši hráči prohrávají, naši soupeři o šesté místo v tabulce vedou, vyhlídky nejsou moc lákavé, vypadá to, že i po roce přijdeme o lepší umístění až v samém závěru soutěže…

Do druhé třetiny však vstupuje vyměněný AZet. Jak na ledě, tak v hledišti. Na ledě naši kluci točí svého soka a jen díky skvělému brankáři hostů nevedou, hlediště tohle kvituje, oceňuje, panuje fantastická atmosféra, mnohdy se k fandění přidává téměř celá jedna strana zimáku. Kotel, který je dobře zaplněn i ve druhé třetině, mává vlajkama na tyčích, atmosféra zápasu se musí líbit. Super! Je vidět, že v takové atmosféře se úplně jinak maká i hráčům, než když je to takové vlažné a ospalé… V závěrečné třetině je atmosféra stále výborná, i když z hlediště je cítit značná nervozita, chybí jeden gól k vysněné šestce. Když ho dáme, panuje neskutečné nadšení, hala burácí, my neleníme a rychle míříme do skladu pro pyrotechniku, kterou hodláme odpálit v případě šťastného konce. Posledních 8 minut hokeje tak vlastně nevidím, jelikož se o rozdání 30-ti ohňů starám… Pyro mělo být odpáleno už po minulém utkání s Prostějovem. Proč nebylo?

Člověk z vedení klubu nás požádal, zda-li bychom pyro mohli vynechat. Právě v utkání proti Prostějovu. Že je na utkání přemrštěný tlak od fízlů nebo i od lidí z hokejového svazu apod. Víte co? Vedení nám 5 let vychází vstříc, připdalo nám správné a samozřejmé, že nyní vyjdeme vstříc my jemu… Nedávno jsme si psal s jedním fanouškem z jiného tábora. Říkal mi, že nám naše vedení neskutečně závidí. Za to, jak nám v mnoha ohledech vychází vstříc apod. Měl pravdu. Mít takové vedení, ohledně přístupu k fanuškům náš rival, také bych záviděl. A v koutku duše byl nasraný… 🙂 Poslední minuty je atmosféra famózní, celé áčko stojí, tleská, fandí, zpívá… Taková atmosféra tu letos mnohokráte nebyla. Co letos-  vůbec. Dočkáme se vytouženého konce v podobě vítězství, následuje děkovačka, na kterou konečně zůstává drtina fanoušků v hledišti a nevalí kouřit, děkovačku si všichni užívají, okoření ji už tradičně Mařka, lidé jsou šťastní… Během děkovačky odpalujeme cca 30 zmiňovaných ohňů, efekt parádní…

Jihlavští nám během zápasu lepili v sektoru své ty nálepky, na některých stálo cosi o tom že „Hajzle, my jsme z Jihlavy“ a tak se skupina mladé Zvěře hodlá podívat jihlavským na zoubek, hodlá se pozeptat, proč že nás bezdůvodně urážejí a nazývají hajzlem… Zvířata po zápase čekají na jedno z jihlavských aut, dukláci jsou pozdraveni a za nemístné lepení nálepek na cizím území je jim odebrána šála… To však většina fanoušků již sedí v hospodách a zapíjí další velký úspech našeho klubu a další parádní hokej, nejen na ledě, ale i na tribunách… Zase jsme to byli my! Vzhůru do play off!