Byl jsem již na extraligovém zápase v Brně, několikrát v Pardubicích, ve Vítkovicích a již jsem nějakou dobu přemýšlel o návštěvě Třince. Poté co jsem se přistěhoval do MS kraje a navíc dostavěli novou halu, jsem se tam chtěl podívat. Konečně přišla doba, kdy mi termín v Třinci vyhovoval s pracovní dobou, v tu chvíli nehrajícím AZetem a v neposlední řadě požadavkům manželky :-). Měl jsem volno, takže hurá zavítat do Třince. Sedám do auta a šmáruju to ke Kaufu u busáku, kde si vybírám peníze, protože si nejsem jist, zda budu moct platit kartou. Vzhledem k tomu, že chci zakusit i jejich klobásu, jídlo neberu.
50 minut před zápasem parkuji u Okay prodejny v Třinci a kochám se halou, kterou vidím přes cestu. Sympatické je i dostatečně rozsáhlé parkoviště pro diváky, které nevolím z důvodu obavy zasekání se po zápase.
Jdu k pokladnám. Chci lístek někam na střed – 9. řada na modré – paráda. Ani jsem to nečekal. Obava z permanentek byla obrovská. Procházím přes turniket a první co mě praštilo do očí byla poměrně velká výkladní skříň s nápisem Fanshop nebo prodej suvenýrů či co. Když ovšem mžourám, co že je zde za sortiment, nestačím se divit. Ve všech regálech, dokonce i na pultu, leží JEN a POUZE tleskátka – jsou jich stovky, ne-li tisíc. První úsměv na tváři tedy netrval dlouho.
Vcházím prvním vchodem do haly/hlediště, abych se konečně mohl podívat na vnitřek haly. Na to, kvůli čemu tady primárně jsem. Jsem okouzlen, potěšen a uznale si přikyvuji hlavou, že hala se jim povedla… Moje gusto.
Nic, mizím zpět do útrob, kde si dávám pivko za 30 Kč (nu což, jedu až za 2 a půl hodiny). Procházím se v části haly, kde je sektor A, ale nic zajímavého zde není – WC, občerstvení, stolky a televize. S pivem jdu dovnitř pozorovat rozbruslení obou týmů. Hala zatím prázdná a tak pozoruji vše od střechy, přes VIP boxy až po sedačky přímo u plexi.
Začíná se již plnit i třinecký kotel. Hledám někoho z hostujících… Marně. Když už hledám hostující fans, hledám přitom, kde vlastně je ten sektor pro hosty, protože kromě domácího kotle jsou všude sedačky. Vedle mě z jedné strany usedá nějaký dědoušek, z druhé strany oplácání chlápci v dresech. Pode mnou si sedají 4 studenti, kteří na první pohled vypadají jako utečenci z Jedličkova ústavu. Navzájem si tleskátkama plácají před obličejem, náramně se baví svým debilním chováním a jejich smích mi zalezl až pod kůži. Svoji hlavu ukládám na pár vteřin do dlaní…
Úvodní buly vhozeno a já se otáčím ke kotli domácích. Byť něco zpívají, slyším je velice málo. Podle tleskajících lidí jich nefandí málo, ale akustika je opravdu brzdou ve fandění… Škoda. Třinec se ujímá vedení, lidi se baví… Baví se tleskátkama… Hurá. Co mě překvapilo dále, to když moderátor dnešního zápasu dokonce vybízí lidi k tomu, aby „povzbudili Oceláře svými tleskátky“. Kolem se již rojí hlášky, jak Třinec půjde tabulkou nahoru.
Přichází třetina číslo 2. Třinec dále hraje, dle mého názoru, kvalitně. Ovšem několik nepřesných přihrávek třineckých obránců, dává Boleslavi křídla a zápas vyrovnávají. Při útočných šancí Třince si dnes opravdu libuji. Objevují se nádherné a pohledné akce, při kterých mám opravdu tendenci i zatleskat. Vždyť takovéto akce jsem naposledy viděl v podání reprezentace – konkrétně Patera, Procházka, Vejvoda. Vzhledem k tomu, že ale třinecká obrána teče jak cedník, předpokládám, že Boleslav zde uplete ze svého hovna pořádný bič. Tak jak dědoušek vedle obdivoval Klepiše v třetině první, tak jej dvakrát v třetině druhé poslal na farmu do Frýdku. Bez ironie jsem se nad výkřikem „Pošli ho do Frýdku“ zasmál. Ve třetí třetině tam poslal ještě Rotha, Polánského, Hrubce (po třetím gólu) a ještě jednoho.
Začíná 3. třetina. Třinec dále pokračuje ve svém poměrně kvalitním výkonu, mají tlak, ale těm buřtům v dresech vedle mě to nestačí = třinecký obránce, dostává přihrávku na modrou, přihrávka je tečována a jde mimo dosah tohoto obránce a tudíž i z útočného pásma. Já osobně toto vždy hodnotím slovy ve smyslu „škoda“. Borci vedle „to je debil, on si neumí zpracovat puk“. Další obdobná situace, kdy jinému obránci puk přeskočil hůl „Debil, to je debil, jak to kurva nemůže trefit“. A tímto stylem to z jejich strany pokračovalo do poslední minuty. V té byl vyloučen třinecký hráč a z haly začalo proudit množství lidí, kteří za stavu 2:3 již neviděli naději. Borec v dresu se loučil s kamarádem se slovy „tak za dva roky čau, na ty boháče se nedá dívat“. Třinec vyrovnává a ejhle, dva roky uplynuly rychle, byl zpět. Prodloužení bez gólu, přicházejí nájezdy, ty mě nezajímají a tak prchám do auta.
Pocity ze zápasu? Hokej se mi líbil, Třinec v útoku byl opravdu silný, v obraně jalový. Hrubec – dva góly dostal do šibenice, za ty prostě nemohl. Jeden gól mu jaksi taksi propadl, šmudla, která se prostě někdy stane.
Pocity z diváků? Neskutečně namlsaní z předešlých let, to jim neberu. Ano, postavení neodpovídá jejich kvalitě. Ale sere mě to, že si vždy sednu mezi lidi, co mají odehráno 150 zápasů za repre, 10 titulů mistrů světa, 12 titulů mistrů republiky a kdoví co dál mají za úspěchy. Mám to štěstí, že na AZetu toto neslyším. A když ano, tak s pokorou a racionálním vysvětlením proč to daný hráč zadrbal. Kotel? Nevím do jaké míry jim jejich fandění kazí akustika. Každopádně SLABOTA. Co se mi ale velice líbilo, to byla odpovídačka, kdy celá hala reagovala na kotelnické „oceláři“ „třinec“. To znělo parádně a je jen škoda, že nemají více pokřiků založených na „odpovídačkách“.
Pocity z haly? Zvenku pěkná, uvnitř ještě hezčí. Každopádně cena 250 kč mi spíše připadá jako poplatek na splátku této haly. 150 kč ve Vítkách, to je značný rozdíl.
Takže, ještě si navštívím Frýdek v nové Polárce a návštěvy hokeje budu mít po okolí splněné…
Sepsal Martin Ps.