Jeden ze šlágrů ligy, kdy napodruhé zkusíme ulovit Zubra. Přípravě na tento zápas, myšleno nyní spíše přípravu a hecování skrz sociální sítě a webové stránky, spouštíme proklatě pozdě. Měl jsem v tomto směru jiné plány, ale bohužel… V době, kdy bychom už dávno měli hecovat na utkání se Zubrem, tak my teprve „prosíme“ fandy, aby se hodlali hlásit do autobusu směr Šumperk. Po této stránce prohráváme bitvu už několik dní před utkáním, bere nám to další chutě do práce, kterých už tak nemáme mnoho. Ale to je náš problém…

V plánu pro tenhle fanouškovský šlágr je propracovanější choreografie s určitým novým prvkem, který na našem zimáku ještě nebyl k vidění, děkujeme všem, kteří nám na tohle všechno přispěli do kasiček, bez Vaší podpory by nemohlo nic vzniknout. S přípravou choreografie začínáme asi 6 dní před zápasem, postupem času se však dozvídáme, že ač se můžeme snažit jak chceme, stejně naše snaha přijde vniveč, protože k nám v termínu nestihne dorazit ten nejdůležitější materiál. A pokud by přeci jen dorazil, bylo by to hodně na poslední chvíli a my si nejsme jisti, zda-li by v takovém případě tohle náročné choreo vyšlo. Upouštíme tak od těchto úmyslů a asi jen dva dny před utkáním přemýšlíme, zda-li zvolit alespoň nějaké náhradní řešení…

Zde musím zcela sebekriticky uznat, že na jednu stranu jsme špatní z toho, že pro zápas s hanáckým sokem nevyjde to, co bylo v plánu, na druhou stranu, díky všem potížím, které nás v poslední době potkávají, nemáme chuť na tvorbu čehokoli jiného. Je opravdu nesmírně ubíjející dělat všechno jen v pár lidech a ze strany dalších fanoušků necítit podporu. Ať už je to chuť tvořit, chuť jezdit na výjezdy, chuť plazit se v tělocvičně po kolenou, mohl bych pokračovat dál a dál… A když už poslední zbytky sil vyhrabeme, zjistíme, že nám někdo vyhodil důležité věci ze skladu, tohle jsou pak ty pomyslné hřebíčky do rakve… Mnoho vitality v nás bylo a v některých zajisté pořád je, ale nejde to takhle donekončena… Je také pravda, že se nám nechce tzv. šít něco na poslední chvíli extrémně horkou jehlou a tak je jasné, že v den jednoho z TOP zápasů sezóny si trhneme ostudu, snad poprvé v historii našeho novodobého klubu si pro fanouškovský šlágr na domácí půdě nepřipravíme žádnou optickou prezentaci! Nejde všechno pořád a neustále lámat přes kolena, pár lidí nemůže suplovat práci těch dalších, kteří mají všechno totálně na háku… Bohužel, jednou to přijít muselo.

Hosté z Přerova k nám hlásí jeden plný autobus, jistě přijede i nemálo jejich fanoušků auty a tak je jasné, že zápas bude probíhat v nadstandartní atmosféře. My začínáme mobilizovat fandy až v den utkání, ano, je to pozdě, důvody proč se nám v tomto směru nevede líp jsem už zmínil, je proto otázkou, jak moc tahle mobilizace zafunguje, jak moc si lidé uvědomí, že alespoň dnes by do toho kotle měli dorazit. Nedělám si iluze, když člověk nechce, asi nepomůže ani to, když se mobilizuje měsíc předem, No uvidíme…

Zhruba 45 minut před zápasem začínáme věšet vlajky, dvě největší (Havířovská Zvěř a Brumm Kreisel) tentokráte věšíme nad kotel, k nim se postupně přidá i vlajka Abstinentů a Potěr fans, pod sektorem pak visí zástavy Gastarbajtrů, Slezský Havířov, Slezští Patrioti a Mladá Zvěř, o kousek dál, na tradičních místech, visí 2 flagy RBH, celkově se jedná o 10 kousků, což je paráda, malým bonusem je pak vyvěšení vlajky státní, jelikož dnes se po měsíci hraje opět ve státní svátek… Pokud se nepletu, tak 11 vlajek domácích fandů tady ještě nikdy neviselo. Alespoň něco se nám dneska daří. 

Hosté přijíždějí s docela velkým předstihem, to u výjezdů moc nebývá zvykem a tak už asi 30 minut před zápasem přicházejí do svého sektoru a přemýšlejí, kde umístit choreo, jak vyvěsit vlajku apod. Tu vyvěšují asi natřikrát, než pro ni najdou vhodné místo. Jedná se o velkou vlajku, téměř přes celou délku sektoru (MEO – Pride of Přerov). Hosté si v pozápasových diskuzích také stěžují na možnost vymočit se na našem zimáku, na pivo, na občerstvení apod. Pokud v poslední době často chválím naši ochranku za velmi dobrý přístup k fandům hostů, tak pokud jsou slova přerovských pravdivá, je to bohužel špatně… Sami víme, jaké to je, když se na hostující fandy po této stránce sere, věřte, že pokud bych mohl, rád bych se v tomto za servis vůči hostům přimluvil i u našeho vedení… Tohle se musí zlepšit! Jedna věc je rivalita, druhá věc je pak lidskost. Český hokej pro fanoušky!Sektor obou fanouškovských táborů se pomalu ale jistě plní, zápasu předchází národní hymna, dnes je to snad poprvé, kdy ji fanoušci alespoň částečně zpívají, i když nutno uznat, že naše hymna je pro „zpěváky“ tak složitá a pomalá, že je tím zpěvem trochu hyzděna. Ale nezní to zle a konečně to někdo aspoň zkusil. Dnes to jsou fanoušci Přerova, kteří se do toho pustili s vervou…

Hanáci přijeli ve velmi dobře opticky vypadající bandě, mnoho starých kousků, minimum typických hokejových fandů v dresech (možná že asi „jen“ 5 lulinů), jejich sestava působí opravdu výborně, určitě vizuálně mnohem lépe než ekipy Prostějova či Budějovic, které k nám letos také zavítaly v dobrých počtech a kdy to byli hodně mladí kluci, na rozdíl od přerovských. Opravdu jsem byl velmi příjemně překvapen, po této stránce to byli jedni z nejlepších hostů za poslední léta u nás. Super!

Na zábradlí pod kotel přivážeme poslední ukořistěnou šálu, celkově jich visí asi 15 (+ jeden dres) a vše jsou to úlovky kluků z Mladé Zvěře, vše za poslední období, no a vhozením bully a tóny tradiční Havířovské Zvěře může utkání směle začít…

Oba tábory fandí na maximum, oba fandí dobře. I když mám pocit, že u hostů jsem viděl, kterak před zápasem přinášeli do hlediště buben, tak nyní pomocí bubnu nefandí, nějak extra jim to neškodí, protože velmi příkladě používají ruce. V první třetině mají možná mírně navrch příznivci domácích, i díky tomu, že velkou chuť do fandění má dnes pravá strana, která kotli HZ často a dobře pomáhá… Kotel Zvěře je zaplněn mnohem lépe než při tuctových domácích zápasech, avšak na to, že je dnes státní svátek a přijel soupeř z největších, tak je to spíše slabota, o dost horší počet než před měsícem při šlágru proti Prostějovu… Je to škoda, už asi není nic, co by lidi do kotle nalákalo… Když tento počet vidím, říkám si, jak by vůbec dopadlo to naše choreo, které bylo primárně v plánu a při kterém by byla nutnost zaplnit kotel mnohem více, než jak se nám to dnes podařilo! 

Své choreo naopak vytahují hosté, na první velké plachtě, která je přes celý sektor, jsou vyobrazeni rytíři se znakem města, pozadí je pak v klubových barvách, plachta je doplněna nápisem „1256 královským městem“. Tohle choreo je drženo nad hlavami poměrně dlouho, vytáhnutí vychází na výbornou, plachta je nádherná, velký klobouk dolů! To však není vše… Plachta jde dolů, nad hlavy jde však plachta druhá, celá černá, jen s nápisem „Havířov“, pod plachtou pak téměř totožný transparent jako před chvílí (ve stejném stylu), jen nápis je malinko jiný – „1256 Kde nic, tu nic…“ První část chorea hodnotím výborně, druhá část má pak výborný především nápad, i když graficky vyjádřit by se to dalo asi i lépe. Dnes však není na místě moc kritizovat, neboť my si nepřipravili nic. Nejen proto hodnotím choreo hostujícího táboru jako velmi zdařilé a povedené, tleskám!První třetina pomalu končí, oba kotle ji zvládly velmi dobře, i když od hostů bych čekal možná malinko víc. Myslím si, že souboj hlasivek dopadl vyrovnaně, škoda jen, že vyrovnaný stav panuje i na ledové ploše, byť těch šancí na to, jít do vedení, bylo požehnaně a je jasné, že kdybychom vedli aspoň 1:0, odrazila by se od toho i atmosféra ve druhé třetině. Co si budeme povídat, stav na světelné tabuli dělá s lidmi divy…

Ve druhé části hry jde support domácích postupně trochu dolů, jsou to naopak hosté, kdo po vstřelené brance, kdy z minima těží maximum, přebírají taktovku co se hlasitosti týče, rázem jsou hlučnější. Škoda jen, že jejich repertoár pokřiků je dosti omezený (opět porovnávám s tím, co zde předvedl Prostějov či Motor), těch chorálů je pomálu a tak jsou často opakovány… Jasnou jedničkou, co se melodie týče, je jejich Pihovatá dívka (chorál dle známé písně), škoda, že si jej neotextují, znělo by to ještě mnohem lépe. Krom chorálů a pokřiků na obou stranách lze zaznamenat i mnohé urážky mezi oběma tábory, panuje opravdu nenávistná atmosféra, takhle by to mělo vypadat! Mnozí mudrcové namítnou, že tohle na hokej nepatří. Dobře, vysvětlete mi tedy prosím, proč nejvyšší návštěvy jsou právě na týmy jako je Přerov či Prostějov, kdy se to urážkami a sprostými slovy jen hemží? Ať chcete nebo ne, lidi tohle baví, lidé to chtějí, tohle je rivalita, tohle je hokej, né krasobruslení!Pokud někdy před polovinou zápasu přebrali hosté iniciativu v hledišti, ve třetí části hry v tom pokračují, jejich fandění je lepší a lepší, hodně jim pomáhá, že na ledě vedou a postupně přidávají další branky. Fandí opravdu výborně, fandí všichni, kotel dirigují dva spíkři s megafonem, kdy se oba co chvíli střídají, mluvit však o nějakém extra fanatismu, kterak se nám snažil popsat jejich fandění příznivec hostů, to je myslím velmi odvážné tvrzení. Přeci jen, když vezmu poměr mezi počtem fandů a jejich fanděním, byly tu už mnohem lepší ekipy. Ovšem pozor, tímto bych nechtěl devalvovat dnešní Zubry, fandí opravdu výborně, jak už jsem zmínil, zvládají to i bez bubnu.

Chytit za nos by se měli domácí (v jejich sektoru tři fandové Poruby, bez symbolů, po jejich odhalení jim je patřičně vynadáno, protože ve stejný čas hraje jejich tým), ti jsou s přibývajícími minutami horší a horší, ať už je to kotel či pravá strana. Ta se ještě párkrát pokusí rozjet fandění sama, ale jsou to ojedinělé výkřiky do tmy, lidé jsou průběhem zápasu až příliš rozčarovaní a frustrovaní, bohužel… Nemá se říkat KDYBY, nicméně škoda, že stav na ledě je jaký je, Být stav opačný, byly by i misky vah hodně rozdílné, vzpomeňme třeba utkání s Prostějovem… Snad příště, zatím nám není souzeno toho proklatého zubra sestřelit…Vrchol skepse přichází někdy 8 minut před koncem zápasu, kdy i spíkr Zvěře toho má dost, to když lidé, místo aby fandili, tak jeho směrem pohazují zvýkačky a různé capiny, spíkr se za to na chvíli nasírá, nastává pátrání po vinících situace, pár minut je AZet bez podpory z hlediště. Opravdu smutný to obrázek. Naopak hosté se vesele baví a skandují, své kalichy hořkosti jsou nám servírovány a my budeme pít až do dna… Takhle hořký není ani proklatě hořký Ostravar :-(.

Konec zápasu, hostující děkovačka je opravdu dlouhá a docela rozmanitá, my hráče jen ubezpečíme o tom, že i přes prohru jsme s nimi a můžeme balit fidlátka… Chci, ať odejdeme ze zimáku, asi 40 lidí má však názor jiný a hodlá se přes ledovou plochu přeřvávat s hosty. Přijde mi to neskutečně trapné a mám chuť některé frajírky liskat… Přerov nás dnes v hledišti porazil, my postupem času drželi držky a teď budeme dělat ramena a pořvávat na hosty? Kurva, tohle přece ne… Po takovém zápase sklopme hlavy a valme na Plech, tohle fakt nemá cenu, tímhle si nikdo nic nedokáže. A pokud si někdo přeci jen potřebuje něco dokázat, tak pojeďte příště do Přerova! Pojedete? Chápu, to silácké řvaní na hosty je pro mnohé pohodlnější. Čuráci s fakáčema na dálku!

Musím se ještě zastavit u okamžiku, kdy se se skončením zápasu rozhoří 1 (slovy jeden!) stroboskop v hledišti, šéf ochranky ihned přibíhá za mnou a jebe mě jak malého kluka. Kurva, tohle ne, do prdele… Z naší strany nebylo pyro úmyslem (ačkoli bychom hrozně moc rádi) a věřte, že pokud by přeci jen bylo, těch strobáčů by blikalo 50 a né trapný jeden kus. Tohle je čin jedince, který bohužel neovlivníme (čin je to hloupý, co to dotyčnému přineslo – netuším) a ochranka, místo aby mě jebala a stžovala si, měla by se podívat do zrcadla, jak dobře svou práci sama dělá… Jak moc si její členové během zápasu hrají s mobilními telefony, jak moc se věnují dění v hledišti a jak moc jiným svým zájmům… Než budete někoho jebat, zamyslete se nad sebou! Pyro nebylo organizováno námi, jedince neuhlídáme stejně tak, jako jej neuhlídáte vy, když na led hodí pivo! Tečka. Kdyby někdo z RBH sektoru hodil na led hovno, taky si nepůjdu stěžovat za Bradkou a Slonem…

Není žádným překvapením, že okolí zimáku je po utkání silně přefízlováno, hosté tak bezpečně opouštějí město, trable by mohli zažít ti Hanáci, kteří přijeli auty, jedno je vyhmátnuto asi osmičkou mladých Zvířat, policie však zakročí hned v zárodku a pokus Zvěře o alespoň částečné pozápasové lovení zubra tak přijde vniveč… Celkově je však v Havířově situace jiná než před několika málo lety, myslím tím i pokusy o pozdravení hostů ze strany jiných havířovských mládenců. Krizí si v Havířově neprochází jen banda hokejová, bohužel. Mezilidské (ne)vztahy jsou upřednostňovány nad sílu ekipy a to je škoda. Potenciál je v Havířově po všech stránkách obrovský a mrhá se s ním mrhá…

Lidé se pozvolna rozcházejí domů, drtivá většina z nich je frustrována výsledkem. Mezi drtivou většinu já nepatřím, jsou jiné věci, které mne mrzí. A tak jako tuším, že když výsledek dnes nevyšel a vyjde příště, tuším také, že my se ze své porážky jen tak neprobereme… Pohádka o šípkové Růžence nakonec měla dobrý konec, i když taky jsem v něj jako klučina, někdy v půlce filmu, už nedoufal. Jak ale dopadne pohádka o šípkových králích, to ví jen Bůh. A zda-li vůbec on… Asi před měsícem jsme avizovali, že pokud se do konce října nezmění některé věci, budou to lidé z Organizační skupiny, kteří své aktivity kolem domácího kotle nechají jiným. Je před námi ligová přestávka, máme 10 dní na diskuzi, argumenty a přemýšlení a uvidíme, co se z toho vyvine… Pokud si mám však tipnout, bude příští zápas na havířovském zimáku prvním za posledních více než 5 let, který dá najevo, že jedna etapa končí… Nebo né že končí, ale byla píchnuta tím pověstným trnem a ulehla ke spánku. Kéž bych se mýlil, kéž by nebylo zapotřebí povolávat do zbroje prince, který nás z toho vyseká…

Je to poprvé, kdy nás na našem vlastním zimáku porazili Přerovští, myslím teď v hledišti. Touto cestou bych jim rád vysekl poklonu, byli silným protivníkem a naprosto dokonale využili naší krize, ve které už nějaký ten pátek jsme. A co my? Jak říkám – uvidíme. Jisté je však to, že minimálně jeden zápas, kdy se do toho pořádně opřeme, ještě bude… Se Slávií? S Prostějovem? Čert ví… Pokud jsme však vybírali na choreografii a zatím ji neuskutečnili, své slovo dodržíme, je to náš závazek vůči fanouškům, kteří nám stále ještě věří! Materiál k nám už dorazil, my za něj zaplatili, máme jej naskladněn. Teď je otázkou, KDY…

K hostům bych se vrátil ještě jednou. Uznávám, že se mi nechce, protože za jejich středeční výkon je nechci kritizovat, ba naopak. Bohužel musím, i když né každý to třeba jako kritiku bude vnímat… Ač se jim to zřejmě nebude líbit, nedá mi to a objasním myšlenkové pochody některých lidí napříč českými ekipami, do jisté míry i své myšlenkové pochody… Fandové z Přerova, i proto jak jejich prezentace vypadaly ještě dva roky zpět a proto že je tvoří stále stejní lidé, jsou už několik kol „obviňováni“, že své zdařilé choreografie mají předtištěné. Obvinění padala napříč ekipami a já netušil, zda-li jsou tato obvinění pravdivá. Po zápase u nás přišli se zajímavou fotografií, díky které chtějí dokázat, že jejich choreografie je od A do Z kreslená a že s tiskem nemá nic společného. Zvláštní a paradoxní. Mně právě tato choreografie připadá jako důkaz, že je tištěno… Napříč naší republikou, ale i Evropou, se kreslí na předem slepené plachty, přerovští ukazují jednotlivé role papíru, na které kreslí dříve než na plachtu jako celek… Právě na jednotlivé role se tiskne v tiskárně, čárky jsou to milimetrové, na fotce prakticky neviditelné, fanouškům pak stačí jen zdatně vybarvit. Vím o čem mluvím, tištěné choreo jsme jednou měli i my, podobiznu Martina Potočného, na konci roku 2012. Z tiskárny Vám vyjedou pruhy papíru, vy jen vybarvíte prostory mezi čarami a slepíte, jednoduché jako facka, díky tiskárně by mohli být jedničkou českých ultras, při troše štěstí, i kluci z Kadaně. Třeba i proto si vždy zakládáme na fotkách toho, kdy náš hlavní malíř tvoří malůvku nejdříve fixem/tužkou…

Na přerovské fotce já nevidím žádný důkaz toho, že bylo choreo jen ručně kresleno. Nevím, co má fotka dokazovat, pro mne samotného nedokazuje vůbec nic, ba naopak, hodně jsem se podivoval, že s ní vlastně přišli… V tuto chvíli si absolutně nejsem jist, že Přerováci svá chorea netisknou, na druhou stranu by bylo odvážné je z toho obvinit. Uvidíme do budoucna, co předvedou a zda-li přinesou lepší důkaz, než ten, který měli nutkání přinést nyní. Jak říkám, lidé z jiných ekip (a teď nemyslím ekipy hokejové) to Hanákům nevěří. A tito lidé mají s tvorbou choreografií neskutečné zkušenosti a jsou o několik mil před Přerovem, Prostějovem a AZetem dohromady… Kacířská otázka úplným závěrem. A kdyby tiskli, no a co? Takto se k tomu třeba staví Slávisté, zahlédl jsem někde v internetové diskuzi. Mně osobně by se to nezamlouvalo, to už není o tvorbě a schopnosti fanoušků, ale o tvorbě a kvalitě tiskáren…

Pokud mi v nadcházejících dnech či týdnech Přerováci dokážou, že opravdu své výborné prezentace nepochází z tiskáren (i když nemají důvod zrovna mně cokoli dokazovat), velice rád se jim veřejně omluvím… Zatím jsem však na velkých pochybách.

P.S. Ani né 15 minut po vydání reportu mne kontaktoval jeden z tvůrců přerovských choreografií, ve svých myšlenkách, tipech a soudech jsem nebyl daleko od pravdy… Brzy přineseme objasnění a novinky na našem diskuzním fóru… 

Sepsal J.R. from B.K.