Najít vhodný termín pro letošní toulkaření, již tradiční akci fanoušků AZetu Havířov, kdy je smyslem dát 11 piv v jedenácti různých hospodách, bylo těžkým úkolem. Kvůli nabitému kalendáři jsme museli odpískat termíny původní, tedy přelom měsíců června a července, kdy se Toulky doposud vždy konaly. Letošní akce tak byla o několik týdnů posunuta, ani finální termín, tedy sobota 16. července, nebyl ideální. Konkurence v podobě Colours of Ostrava, motocyklové závody v nedalekém Těrlicku, povinnosti pracovní, v neposlední řadě i velmi nedobré počasí, to vše odradilo několik stálých účastníků a tak panovaly velké obavy o náš letošní počet…

Patnáct minut před 15-tou hodinou se před pivnicí Severka schází 17 fanoušků, tedy o 5 méně než v předchozích dvou letech, náladu nekazí ani déšť, který nás zřejmě bude provázet celým dnem a Toulky tak až napočtvrté nebudou za velmi hezkého slunečného počasí. Míříme právě do Severky, stejně jako v roce 2014 máme velké oči, hrdě objednáváme piva dvanáctistupňová a příliš zatím nebereme ohled na ještě dlouhou a trnitou cestu. První zlatavý mok kopneme za pár minut, následuje přesun. Ale jen o 5 metrů vedle, do vedlejšího lokálu, kterým je opět Severka, tentokráte však restaurace…

I zde do nás padají dvanáctky, i zde je to vše rychlé, následuje první delší přesun, tentokráte do asijského bistra Hvězda. Je to poprvé, co ve Hvězdě nepijeme venku, sedáme dovnitř, šikmooká obsluha je z nás paf, fotí si nás a natáčí na mobilní telefony, škoda že nikoho z nás nenapadne odvděčit se songem „Mimořádná linka Praha Tokio“. Ve Hvězdě konzumujeme především lahváče, po dopití se opět odebíráme na déšť a přes centrum města míříme do Lucky Planet.

Padají první mince do jukeboxu (zde je to při Toulkách už tradicí), padají do nás také piva, opět jsme za hrdiny, nad desítkou ohrnujeme nos a koušeme dvanáctky, na schodech před „bílým domem“ se opět, stejně jako každý rok, vyfotíme a už se těšíme na akordeon v Kosmosu.

Číšník si nás pamatuje, zase po roce… 🙂 Akordeon okamžitě sundáme ze stěny, pár minut sice trvá, než přijdeme na to, jakým tónem začít chorál Havířovské Zvěře, nakonec se to povede, je nám do zpěvu. Jako harmonikář Jozka ze seriálu Hospoda si tak lehce povrzávám, cucáme další piva, tóny linoucí se z akordeónu rozezpívají místní štamgasty, pro které je naše návštěva příjemným povyražením jinak pošmourného sobotního odpoledne. Velké je jejich rozčarování, když hodina hudební východy končí a my se opět přemisťujeme, tentokráte do blízké Jitřenky, snad nejznámější putyky ve městě…

V hlavách se rodí bláznivé plány, kdosi navrhuje zpestření letošních Toulek v podobě hygieny ústní štamprlí zelené, do řady na bar tedy stavíme zelený tým Bohemky, tentokráte už bez trenéra Pivarníka (jak symbolické příjmení), který trénuje Plzeň, kopneme po půlce, ve dveřích se, stejně jako při Toulkách 2014, zjeví Martin Potočný, stejně jako předloni kupuje všem extra rundu piv, čili z dnešních 11-ti bude piv 12, do toho ty zdejší štamprlátka… Opět se hromadně vyfotíme s jednou z legend našeho znovuzrozeného klubu a v dešti, kdy se nikomu příliš nechce, se odebíráme na přesun velmi dlouhý, naše kroky míří do Venuše…

Pozor, už však nejsme kompletní, právě v Jitřence končí svou letošní pivní pouť první toulkař, který už nemá sílu na pokračování a tak po šesti pivech a jednom panákovi svou dnešní aktivitu končí a značně jarní zůstává sedět na vratké barové stoličce…

Ve Venuši je takový ten zlom, kdy jsou účastníci už nějakým způsobem naťulaní, Venuše je často prvním podnikem, ve kterém se něco sní, dnes na jídelním lístku zaujme česnečka, kterou si objednává většina hladových toulkařů. Polévka je však neskutečně přesolená, vznikají menší slovní rozepře, především se zdejší slovenskou servírkou, avšak naštěstí nic vážného. Za všechny polévky jsou nám vráceny peníze a my s dobrou, a u mnohých už dosti opilou náladou, míříme dál, na řadě je nepříjemné a táhlé stoupání na Merkur, do Tiskárny…

Zábavu v Tiskárně bych popsal velmi rád, loni to tma bylo parádní, letos možná taky, čert ví, Tiskárna je prvním podnikem, ze kterého mám velké okno a kdyby mi někdo řekl, že jsme v Tiskárně vůbec nebyli, věřil bych mu :-).Dnešní přesuny, i díky tomu dešti, kdy se nám jednotlivé hospody opouštět příliš nechce, jsou velmi pomalé, po pivu v Tiskárně, kdy odpadnou další tři toulkaři, jdeme do Luny, tam přicházíme skoro za tmy, kdy v lokále se už rozjíždí tradiční víkendová hudební zábava. Popadneme mikrofony, zahučíme do nich cosi ve stylu karaoke show, někteří nezbedové nemají dost a k pivům objednávají další panáky tvrdého alkoholu… V tomto směru jsou dnes Toulky opravdu jiné.

Předposledním hostincem je Orion, dnes je poprvé v historii poklidnější destinací. V Orionu vždy lozíme na stoly a dáme vzpomenout všem známým a neznámým havířovským chorálům, dnes je tomu jinak, i přes velký časový skluz, kdy panují obavy, aby nám na Plechárně nezavřeli… Letošní Toulky jsou od A do Z bez asistence policistů, živě si pamatuji roky 2013 a 2014, kdy před předposlední hospodu, před nedaleký Saturn, vždy přijelo minimálně 5 policejních aut. Hospoda Saturn je už bohužel minulostí, možná proto i ta absence četníků. Z Orionu tak hurá na Plech, konečně!

První rok jsme na Plech dorazili někdy těsně po sedmé večerní, loni až někdy kolem deváté, tentokráte snad až těsně před desátou, přičemž začátek je vždy ve stejnou hodinu. Asi stárneme, nějak se na té pivní pouti rok od roku víc a víc šouráme… Na Plechu už panuje bujará nálada, většina je značně opilých, ten nápad s pitím dvanáctek a proložením Bohemkou byl nápadem nedobrým. Letos odpadlo nejvíce toulkařů v historii… Už se ani moc nekontroluje, zda-li všichni povinně dávají to závěrečné pivo, když se několika lidí ptám další den, jestli jsme to dvanácté měli, většina jich odpoví „NEVÍM“ :-). Mnozí jsou už tak opilí, že na nějakou kontrolu, a dohlédnutí na striktní dodržení pravidel, už není prostor. Paní servírka nám zapůjčí obří kastról, který je dnes osudím pro losování, všichni úspěšní toulkaři vloží své poctivě vyplněné lístečky, z osudí taháme ceny.

Na Plechárně je akce oficiálně ukončena, účastníci se rozcházejí všemi možnými směry, většina však míří do dalších havířovských putyk, kde konzumují do pozdních nočních hodin. Ti nejaktivnější pak po velmi krátkém spánku pokračují i v neděli, vypijí všechny zásoby vodky v nejznámější havířovské cukrárně, kdy panáky prokládají kremrolemi a smaženkami, domů se ze 4. ročníku Vesmírných Zvířecích Havířovských Toulek vracejí až po příjemně propitých třiatřiceti hodinách.

Závěrem bych chtěl velice poděkovat všem odvážným účastníkům, kteří se postavili na startovní čáru. Nenašli jsme ideální termín, neobjednali jsme si ani zdaleka ideální počasí, některé věci nám nevyšly. Máme ale rok na to, abychom vše napravili. Máme rok do další akce, do 5. ročníku. Takové malé jubileum. A v hlavě už jsou plány, jak ten skoro jubilejní ročník ozvláštnit, udělat jej jiným a ještě atraktivnějším. No nic, tak zase za rok… 🙂

PŘEHLED VÍTĚZŮ JEDNOTLIVÝCH CEN?
– proplacení 11-ti piv – PePe (cenu nevyzvedl, věnoval zpět do čapky!)
– brankářský trénink pod vedením trenéra gólmanů AZ Havířov – Iveta (věnováno bratrovi Davidovi, který díky věku může absolvovat své první Toulky až za 3 roky)
– proplacení čtyř piv – Slamička
– zdarma letní domácí přáteláky – Meky
– sleva 10% na každý výjezd AZetu v sezóně 16/17 – Lucka from J.Z.
– 2 balíčky nových nálepek HZ – Pes Novák
– láhev Hruška + vodka Nicolaus – Kuba AH
– láhev Hruška – Maty AZ
– láhev Soplice – Jendys

Sepsal J.R. from B.K.