Utkání s nováčkem soutěže připadá na středu, však ve čtvrtek je státní svátek a tak se tato středa dá nazývat spíše pátkem, nabízí se tedy, že by na zimní stadion v Havířově mohla zavítat nejen moc pěkná celková návštěva, ale že by mohl dorazit a zajímavý počet těch, kteří ctí žlutou a zelenou… Ve vzduchu je cítit, že fanouškovská veřejnost se na utkání moc těší, proto je asi škoda, že klub se jeho propagaci daleko více nevěnuje… Zde vidím chybu.
Několik dní před utkáním panuje mezi ochrankou, která by měla zajišťovat pořádek na našich zápasech, malá hysterie, slyším zaručené zprávy o příjezdu cca čtyř stovek Valachů, těmto zprávám se musím smát a jsem rád, že mi volá prezident klubu s dotazem, kolik že těch hostů může být, alespoň mu řeknu svůj názor, kdy si myslím, že mám nějaké informace oproti ochrance navíc, alespoň zbytečně nevyhodíme tisíce za zbytečné členy ochranky, kteří na zimáku nebudou potřeba.
První hosté se trousí před halou už asi hodinu před zápasem, kupují si vstupenky, mísí se mezi nimi domácí fandové, avšak k jakýmkoli střetům, byť třeba jen verbálním, samozřejmě nedochází, atmosféra je poklidná. Říkám si ale, že těch hostů je u pokladen mnohem méně než kolik bych jich čekal, až později zjšťuju, že spousta vsetínských parkuje za stadionem a né u Kauflandu. Je to pro mě velké překvapení. Nevím, jestli neznalým Valachům tohle bezpečné parkování doporučila policie nebo jak na to přišli. Čert ví…
Když jsme u té policie, té je dnes v okolí zimáku abnormálně velký počet, na můj vkus je početně velmi zastoupena i ochranka, už nyní je mi zcela jasné, že naprosto zbytečně. Vidím v ní nové tváře, vidím v ní také tváře těch „známých firem“, které se nechávají slyšet, že by si do hostů rádi bouchli. Je totiž v ochrance několik takových, kteří hostům nemohou zapomenout, jak zde před pár lety řádili a s nejedním vestařem bouchli o zem…
Asi 15 minut před začátkem zápasu věšíme vlajky, dnes je naše vlajkosláva naprosto příkladná, mám z ní obrovskou radost, musím pochválit ty fanouškovské skupiny, které na věšení své zástavy jindy lehce kašlou. Kotel a jeho okolí je ověšen hned devíti vlajkami, vypadá to perfektně, v tomto jsme možná na špici na české hokejové scéně. Pro mnohé je to třeba detail, prkotina či blbost, ale mě se tohle hrozně moc líbí, velmi si na tom zakládám. Posuďte sami, že to vypadá mnohem lépe, než když tam visí dva kapesníky… Vlajky jsou jednou z nejzákladnějších vizitek kotle, fanouškovské skupiny či scény jako takové.
V sektoru se dnes schází velice obstojný, řekl bych, že až pěkný počet fanoušků, sektor vypadá opticky velmi dobře a je tak zaděláno na kvalitní atmosféru. Ano, v sektoru je velký počet hodně mladých fanoušků, pro někoho to může být špatně, však já se na tomto snažím hledat jen a jen pozitiva. Dobrý počet těch, kteří jsou připraveni 60 minut fandit, se schází i naproti nám, tedy v sektoru pro hosty, který je po stranách obehnán páskou a početným zastoupením ochranky. Nemám zdání, kolik hostů k nám dnes mohlo zavítat (oni sami hovoří o cifře cca 120 lidí), dle fotek posuďte sami (v sektoru pro hosty se od 1. řady po sloup „vleze“ na sezení 190 lidí). Na hokeji má také silné zastoupení stará banda Havířováků, mnoho z nich má se vsetínskými velmi dobré vztahy a tak jsou k vidění i Valaši, kteří část zápasu netráví ve svém sektoru…
Od první minuty je naše fandění dobré, ještě se možná vezeme na nějakém tom zbytku euforie po vítězném derby, proti našemu supportu nemůžu nic moc namítnout, stejně tak se podpory svého týmu chopí hosté. Jelikož jsem v našem sektoru, čili v epicentru křiku, nemůžu v těchto chvílích fandění hostů příliš zhodnotit, já přes nás neslyším je a dokážu si živě představit, že stejně to tak mají oni. Je to tak, když jsi sám v kotli, tak ten druhý slyšíš jen velmi obtížně…
Kotel hostů je dirigován spíkrem, kterému pomáhá kluk za bubnem. Kluk s paličkami to umí, bubnuje velice dobře, má cit pro rytmus, však nelíbí se mi, jak moc je vsetínský buben hlučný, na můj vkus až moc. Je to škoda, buben hostů je tak mnohdy až možná rušivým elementem jejich fandění… Ono se to nezdá, ale dobrý buben a k tomu dobrý bubeník, to jsou hodně důležité aspekty pro šlapající kotel. My nyní nemáme takového bubeníka, který by byl v tomto směru ostřílený, je to hodně mladý kluk, který se teprve učí, proto mám samozřejmě pochopení pro některé jeho chyby, ty se v tomto období nevyhnou nikomu. Proto buďme prosím shovívaví…
Ve druhém dějství jde naše hlasová podpora, stejně jako v domácích utkáních s Motorem či Kadaní, dolů, jsme slabší, je to takové utahané, ospalé, rozhodně to má k ideálu daleko, zde mrháme naším dobrým počtem. Jako bychom pravidelně ztratili takové to nadšení z první části hry. A tohle je přesně situace jako dělaná pro spíkra, on ty lidi v sektoru stále má a tak v těchto chvílích s nimi musí pracovat více než kdy dřív. Není kumšt z nich vymáčknout pořádný řev v první třetině nebo když se vede a hala Ti pomůže, kumšt je to právě teď. I když spíkra musím opět pochválit, v tomhle ještě nedosahuje kvalit některých svých předchůdců nebo rivalů z jiných ekip, však budu věřit, že i v tomto se bude zlepšovat…
Za delší konec provazu teď tahá hostující sektor, ten stojí za dvojicí vlajek, kdy jedna z nich je velice pěkná, fanoušci Vsetína fandí neustále dobře, mnohdy příkladně používají ruce, zvlášť tohle se mi na nich velmi líbí… Ale myslím si, že v tomto počtu mohou fandit ještě mnohem lépe, trochu mi tam chybí více toho fanatismu, který zde, kor v tomto dnešním počtu Valachů, předvedlo několik jiných ekip. Jasně, možná jsme my, kteří milujeme atmosféru, až moc namlsaní tím, že se prostě jedná o fenomén Vsetín, možná od Valachů čekáme až moc a podvědomě z nich děláme i to co nejsou. Tím absolutně nijak nesnižuji fanouškovskou kvalitu vsetínských, tím naopak zdůrazňuji, že to mnohdy mají až příliš těžké, protože očekávání jsou velká. Proto si dokážu představit, že u mnoha havířovských fandů ta očekávání ze sektoru hostů dnes nejsou vrchovatě naplněna, že mnozí Havířováci mohou dnes výkon hostů, na ten počet, který jich je, označit za průměrný…
Ve třetí části hry je to z naší strany už zase o kus lepší, mnohdy zas burácí hala, mnohdy je to výborné, pořádný rachot, teď padnout gól na 4:3, bylo by to šílené. Ve třetím dějství se z lehkého spánku probouzí také pravá strana, ani ta dnes během zápasu neoplývá nějakou jó formou, praváci jsou dnes hodně ospalí, moc se jim nechce, jejich podpora je mnohonásobně menší než třeba při utkání s Motorem. Nevidím tam takové to nadšení. Ale i tak se za pomoc těchto fandů samozřejmě sluší a patří poděkovat, holt posvícení není každý den.
Tuto výbornou atmosféru okořeníme odpovídačkou se sektorem hostů, kdy Ovcomrdům (sami se tak nazývají, proto za tímto absolutně nehledejte urážku) sdělujeme, že čuráci jsou.., což oni pochopí a odpoví nám, že ze Svazu. Tímto reagujeme na naprosto nesmyslné restrikce svazových činovníků vůči hokejovým fanouškům, odpovídačky vyzní dobře, obě strany si vzájemně zatleskají a pokračují zas v podpoře svého týmu.
Sektor Havířovské Zvěře si vytáhne několik málo vlajek na tyčích, absence nějaké hezčí choreografie na obou stranách je to, co dnešnímu zápasu vyloženě chybí. Ale marné, ten sled zápasů WSM ligy je tak rychlý, že prezentace nejde tvořit na každý zajímavý zápas, v tomhle mají kluci na fotbale, kteří se plazí v tělocvičnách, velikánskou výhodu.
Obrovské nadšení propukne v hostujícím sektoru poté, kdy Vsetín vítězí v prodloužení, jsem moc rád, že v našem sektoru čekáme na děkovačku, že nejsme jako fanoušci frýdecko-místeckého rysa, hráčům poděkujeme (já osobně bych dnes Zvěř nezpíval, spíkr ji nakonec dává, protože se „bojí“, že by se zas našli tací, kteří by do něj jebali, že proč ji nedal), hráčům zatleskáme za srdnatý výkon a zatímco drtivá část obecenstva odchází, my ještě počkáme na dokončení děkovačky Valachů, která je moc pěkná, pořádně si ji užívají, no a ještě jednou a naposled si dnes s hosty zakřičíme proti Svazu. Tyhle pokřiky definitivně ukončují dnešní zápolení na tribunách a my můžeme konečně zamířit do havířovských šenků, barů a nonstopů…
Jaký zápas to byl? Na ledě jste jej mnozí sami viděli. A na tribunách? Během 60 minut se neobjevilo snad jediné hluché místo, utkání se odehrálo ve velmi nadstandartní atmosféře, přesto si myslím, že oba kotle toho mohli nabídnout víc. Hlavně ten náš, protože na svůj počet jsme absolutně nepředvedli to, na co máme. Ano, místy to bylo parádní, ale z celkového hlediska to mělo být rozhodně lepší…
Příštímu zápasu se Vsetínem mnozí dávají punc UTKÁNÍ PĚTILETKY, protože se bude hrát v pátek, dva dny před Štědrým dnem. Tohle by mohl být ten legendární mač, na který se 10 let nezapomene. No uvidíme…
Závěrem bych moc rád poděkoval všem, kteří na utkání ctili, že s fanoušky hostů máme uzavřen tzv. fanouškovský smír. Díky, že jsme se k tomuto postavili jednotně a táhli za jeden provaz. Ostatně, tažení za jeden provaz je to, co nás, i při slabších počtech na tribunách a opadnutí boomu, tak nějak symbolizuje. Už 8. rokem. A to je co říct. To je mnohdy víc než finále Extraligy.
Sepsal J.R. from B.K.