Pokusím se, poněkud stručněji, sepsat svou návštěvu letošního hokejového MS v Dánsku. Už někdy v únoru jsme se předběžně domlouvali s klukama (s většinou navštěvuji náš AZ), že bychom si udělali výlet. Pro mě atraktivní destinace, nikdy jsem ve Skandinávii nebyl + když to vezmu kolem a kolem, „výlet“ vychází levněji, než návštěva MS v Praze. Ale popořadě…
Někdy v únoru/březnu zakupujeme vstupenky do horního „patra“ za 210 DKK (cca 750,-Kč). Což už samo o sobě je skvělá cena. V době, kdy jsme vstupenky pořizovali, byla možnost koupě i do spodní části arény, nicméně jsme zvolili levnější variantu. Poté už stačilo jen zakoupit letenky (tam a zpět cca 1200,-Kč), jízdenky na autobus(y) atd..
Zvolili jsme let z Krakova do Göterborgu, zde jsme po menší procházce a prohlídce přístavu pokračovali autobusem do Malmö. No a konečně z Malmö autobusem, přes „mostík“ přímo do Kodaně. Mimochodem, ve Švédsku i Dánsku mají všude cyklostezky, neskutečná spousta lidí jezdí na všudypřítomných kolech, běhá po městě, parcích, jiná mentalita :-).
Ubytujeme se u místního chlapíka (asi 300,-Kč na hlavu za noc), zastávku na „metro“ máme snad 50 metrů od ubytka. Koupíme celodenní jízdenku na městskou dopravu (bus, loď, metro, možná i rogalo 🙂 – cca 280,-Kč ) a jdeme se porozhlédnout po okolí. Všude po městě už potkáváme velkou spoustu českých i slovenských fanoušků. Plán je jasný, navštívit místní Lidl, koupit nějakou mňamku, sednout na pláž a „vyhodnotit situaci“ před zápasem.
Předtím potkáme nějaké ty Pepíky z Prahy, kteří na nás už z dálky volají, že „klucíííí, támhle to je špatněěě, aréna je na druhýýý straně“. Děkujeme za upozornění a jdeme si za svým „cílem“ do Lidlu. Sedmička Jégr-trauma (nějaká místní značka Jégra), nás vyšla na zhruba 300,-Kč, což je v pohodě a srovnatelné s cenami u nás. Poctivě omrkneme místní děvčata na pláži, degustujeme a už rozjímáme nad dnešním zápasem. Jaké to bude na stadiónu? Co atmosféra? No nic, flaška padla za dvacet minut, vyklepeme písek z bot a jdeme na metro (pro mě to je nadzemka, ale všichni tomu říkají metro).
K aréně je to zhruba pět zastávek. Potkáváme první najebané bratry od Dunaje, kteří měli asi jinou kvalitku, než místního Jégra. Postupně se v metru mačkají desítky lidí v dresech ať té či oné strany. Uff..je horko. Sakra, nemá být ve Skandinávii chladněji? Cca hodinku před zápasem, tudíž okolo 19 hodiny, a je podle mě hodně nad 20 stupňů. Nic, vystupujeme. Společně s nějakýma chlápkama v dresech HC Kravaře, s chlápkama z Ostravy a dokonce i jedním z Havířova. K hale se táhne dlouhá „nudle“ fanoušků, kteří jsou většinou dost kvalitně naladěni destiláty z naší domoviny. Na první pohled je hala vidět už dálky a je nádherná. Otevřená byla teprve 3.2.2017, takže se není čemu divit.
Dorazíme až k hale a jsem neskutečně překvapen. Čekal jsem, že lidí bude dost, ale to, co vidím, předčilo má očekávání. Tisíce lidí z České republiky a další tisíce Slováků. No nic, do zápasu zbývá zhruba půlhodinka, jdeme pro místní pivo Royal za 50 DKK (zhruba 180,-Kč). Není špatné, ale 0,4l..pff. Když vidíme, jaké jsou fronty při kontrole, lišácky frontu „oběhneme“ přes zábradlí, exneme pivko a jdeme do haly.
Jak jsem psal, hala je nádherná. Všude na vás dýchne novota. Na nic už nečekáme a jdeme přímo do našeho sektoru. Jsem mega spokojen. Horní řada, nicméně skvělý výhled, hlediště není tak daleko, jak jsem předpokládal a vidět je opravdu vše. Hala je už teď ze 70% plná. Co mě trochu štve je fakt, že jsme v sektoru „halušky pro všechny“. Osobně nic proti Slovákům nemám, nicméně jejich dlouholetá hokejová frustrace (nebo, jak to nazvat) je v sektoru všudypřítomná.
Při pohledu do arény je však patrná převaha našich fanoušků. Můj tip je tak 65% ku 35% pro české fanoušky. K mému překvapení zde není až tak moc „fanoušků“ v dresech klubových. Viděl jsem nějaké ty Kravaře, Jihlavu, Zlín, pár vlajek Komety..jinak nic..ufff. Tohle nechápu. Jedu na repre a dám si dres svého klubu. Ale ok, každý jsme nějaký. Upřímně, kdo čeká, že budu nadávat na atmošku jako takovou, „vyhejtuju“ všechny a vše, tak může přestat číst. Vždyť to, že na reprezentaci se „nefandí“, jezdí zde spousta exotů, tleskátka, papírové čepky atd. tohle vše se ví už dlouhodobě a nemá cenu se v tom nadále pitvat. Taky bych byl nadšený, kdyby byl stadión rozdělen půl na půl, byly by zde dva obrovské kotle a… sněme dál :-).
Zápas začíná. Jak jsem psal, sedím v sektoru, kde je téměř samý Slovák, tudíž to může docela zkreslovat, ale atmosféru dle mého dělají hlavně Slováci. A to i díky tomu, že jdou do vedení a vedou téměř celý zápas. Sem tam se halou rozeřve hromové a typické „Češi“, jinak nic extra. Samozřejmě, pro hokejisty to musí být super. Vidí všude vlajky, dresy, spoustu lidí v hledišti a v hale byl neskutečný hukot, na toto nelze říct ani popel. Ale je to prostě repre. Úplně jiná atmosféra, než na klubové úrovni. Tak to prostě je a ne každému to vyhovuje. Lidi se baví klasickýma „blbostma“ jako jsou kiss cam, nějaký šašo převlečený do kostýmu kačera(?) apod. Já si zápas i atmosféru užil. Je to prostě něco jiného, než na co je člověk zvyklý z klubového hokeje.
Když deset vteřin před koncem vyrovnává Nečas, v aréně je neskutečný rachot a euforie. Od té doby jsou slyšet už pouze „naši“, jaká klasika.V prodloužení urve druhý bod Jaškin a bratia vedle mě už pouze zlomení sedí na sedačce a ptají se proč. Karma, vole! Za to, že jsem poslouchal skoro 60 minut ty dvě blbé slůvka „Tri body“.
No nic, zatleskáme hráčům a jde se.V aréně neskutečná tlačenice, maníci klasicky zpívají „Vysoký jalovec“. My jdeme ještě do místní večerky, lopneme dalšího Jágra, přežijeme v metru demenci dospívajících dánských dívek, kdy deset minut v kuse zpívají jakousi místní znělku, snad seriálu Pokémon. Přitom se nechávají osahávat od Slováků a sajou jednu vodku za druhou :-). Všude to je stejné a ať mi nikdo neříká, že ne :-).
Další den večer odlétáme, tudíž po prohlídce města, kterou zdržovat nebudu, jdeme ještě do fan zóny, kde stihneme dvě třetiny zápasu se Švédskem. Je zde skoro mrtvo. Fronty na pivo neexistují. Jak jsem psal na fórum, je zde „akční“ varianta 6x pivko za 250 DKK a 6x pivko + 6x panák za 375 DKK. Potkáváme zde pár fans z jiných zemí, ale vážně je zde úplně klídek a banda je většinou na pláži.
Mimochodem, propagace MS, alespoň v Kodani, je nula, nula..nic… 🙂 Neviděl jsem ve městě snad jediný plakát, poutač, něco v MHD..kdekoliv :-). Před MS jsem z různých zdrojů slyšel a četl, že je o hokej v Dánsku dost velký zájem. Toto mě moc nepřesvědčilo.
Čím bych to uzavřel? Skandinávii doporučuji alespoň jednou za život navštívit všem. Kromě toho, že tam teda mají asi dost očividné problémy s migranty, jsou to opravdu malebné země. Mentalita lidí je úplně jinde (samozřejmě v dobrém) a alespoň v Dánsku není tak draho. Samozřejmě, pokud nejdete v Kodani takzvaně „na hlavní třídu“, kde je předraženo vše. Ale tak je to asi všude. Pokud jde o hokej samotný, reprezentaci má každý postavenou jinak, ale zážitek by to byl určitě pro všechny. Zda dobrý nebo špatný, to už si musí každý vyhodnotit sám. Za sebe říkám, že bych se rád zase někde podíval. Příští MS je na Slovensku a to mě zase až tak moc nebere, tak třeba rok následující. Nebo zkusit fotbalovou repre?Uvidíme. Každopádně kombinace partyja, pivko, hokej(fotbal)… Paráda!
Sepsal Chachar