Je půlhodina po poledni, postávám před vlakovým nádražím, bundu zapínám až ke krku, fouká, čekám na auto se svými přáteli, kteří mne nabírají jako posledního z naší výjezdové pětice. Už tu měli být a stále nic. Trochu svítá naděje, že nakonec nepojedeme. Nevadilo by mi to. Dnes se mi na výjezd nechce. Jsem vyšťavený, potřebujju spočnout. Tu výjezdovou káru by někdy měli převzít jiní! Jenže neděje se tak. Morální povinnosti tak velí jet…

V pěti lidech vyjíždíme směr Třebíč, cesta spíše nudná, v autě krom piva ani kapka alkoholu, tudíž cesta i netradiční, jeden druhému se svěřujeme, jak se nám nikomu nechce, jak zanedbáváme své jiné koníčky, práce, partnerky. Jak si ten dnešní den sakra zpříjemnit a trochu vyjít z té šedi klasického výjezdu?

Pár kilometrů za Havířovem se rozhodujeme, že díky tomu, že máme dobrý výjezdový čas, podíváme se na příjezd fanoušků Českých Budějovic do Jihlavy, kde by to dnes, po všech stránkách, mělo být velké. O výjezdu jihočeských fanoušků se hodně bavíme, za tenhle počin Motorákům obrovský respekt! Skupiny budějčáků či jejich případný pochod od vlaku ke stadionu nás velmi zajímá, do Jihlavy se těšíme.

Na místo činu přijíždíme asi 2 hodiny před utkáním AZetu v nedaleké Třebíči, zaparkujeme kousek za náměstím a jdeme na pochůzku městem. Do utkání ještě spousta času, přesto už potkáváme fanoušky se symboly obou klubů, spíše jednotlivce nebo malé skupinky. Sedneme do asijské restaurace přímo na náměstí, naobědváme se a jdeme zpět k autu. Následně jezdíme snad hodinu po Jihlavě, především kolem stadionu, zajíždíme do různých bočních uliček apod. Jihočeši mají v okolí zimáku převahu, jsou snad na každém rohu, spousta čepic, šál, dresů, ale také spousta policie. Nezastíráme úmysl, že věříme, spíše naivně a bláhově, že potkáme nějakou menší skupinku s vlajkou, ale nic takového se bohužel neděje. Na chvíli zaparkujeme, procházíme se bočními uličkami nedaleko zimáku, někdo si bere nějaký ten symbol, abychom do Třebíče přijeli maskovaní a vydávajíc se za fandy jiného klubu :-).Kolem jilhavského zimáku jezdíme až moc dlouho, stále doufáme v nějakou „eňo ňuňo“ kořist a tak se stává, že po obkroužení asi 12-tého kolečka kolem zimáku zjistíme, že času málo. Uháníme směr Třebíč, jenže bloudíme, jedeme cestou necestou, polem nepolem, po cestách, po kterých už dlouho žádné auto nejelo, venku sněží, u cesty žádné osvětlení, je to jak ve špatném filmu. Jedeme opatrně, je jasné, že v Třebíči opět nestihneme úvodní buly. Do Třebíče jedu počtvrté, nikdy jsem úvodní vhazování neviděl :-).

Zaparkujeme u haly, u vstupu na stadion nás překvapí NULA pořadatelů, žádné prohlídky, nic takového. Jdeme do sektoru pro hosty. No, i když zde se o sektor nejedná, tribuna za bránou volně průchozí domácími, tohle si v Havířově nedokážu představit. Z dálky na nás mávají tři Havířováci, kteří jsou na hokeji od první minuty, my přicházíme asi 8 minut před koncem úvodní třetiny a vzhledem ke svému počtu, tak možná naivně věšíme dvě flagy. Víme, do jakého rizika jdeme, víme, že o flagy můžeme přijít, možná to bude naše hloupost. Ale holt vlajky jsou od toho, aby se věšely, nechceme napodobit třebíčské, kteří u nás hráli 4x, z toho třikrát bylo zábradlím pod jejich sektorem naprosto prázdné…

Fandit se nám nechce (i když nás je 8 a i v tomto počtu se fandit dá), není nálada, raději bychom zůstali v Jihlavě, kde to ukání bude mít zcela jiné fanouškovské grády, pouze morální povinnost jet na svůj klub nás zahnala až do Třebíče. Je to naše velká ostuda, ale za celých 60 minut se ani jednou neozveme. Nechce se nám. Bohužel.

Třebíčtí, ať už fandové na diskuzních fórech nebo i pisatel onlajnů, se podivují nad naším počtem. Ano, není dobrý, je špatný. Není to chyba těch, kteří vyjeli, je to chyba těch, kteří zůstali doma. Serete mě! Na druhou stranu, že se podivují zrovna třebíčtí, to mi hlava nebere. Pojďme si pohovořit řečí statistickou…

Celkový výjezdový koeficient AZetu byl loni 338 tisíc, loňský výjezdový koeficient našich dnešních soupeřů byl 132 tisíc. Letos? AZet zatím 189 tisíc, Třebíč 83 tisíc. AZet nezaznamenal za poslední 4 sezóny výjezdovou nulu, třebíčtí mimo jiné letos vůbec nevyjeli do Prostějova, loni vůbec nevyjeli k nám… A počty při vzájemných utkáních? AZet v Třebíči 27, 87, 10, 8 (v tom dvě soboty), Třebíč u nás 0, 14, 6, 40 (v tom tři soboty). Myslím, že tahle čísla stačí. Ano, náš dnešní počet v Třebíči je ostudný, to je fakt, pořád nejde jet na vlně euforie, pořád nelze jezdit v dobrých počtech, každý si tou krizí někdy projde, je ale úsměvné, když nás o té ostudě poučují zrovna naši dnešní hostitelé…

Zápas trávíme sledováním hry či debatou s dávnými známými z fotbalových hledišť, kteří jsou zde v roli nezávislých pozorovatelů, tu a tam si odskočíme na průměrnou klobásu či výbornou topinku s česnekem. Po oku pozorujeme, kterak se kolem nás velmi často producírují domácí radikálové, kteří si nás přišli nejednou obhlídnout. Jak říkám, tohle si v Havířově neumím představit. Na zimáku ochranka sice početnější než třeba minule, ale stále legrační porovnání s tím, co máme v Havířově. Asi 3 statní chlápci schopní zasáhnout, jinak spíše důchodci… Policista žádný… I proto je nám jasné, že dnes to bude perné, neboť domácí jedinci na nás nesutále pořvávají a směrem k nám gestikulují prakticky po celou dobu utkání…

Tím, že přicházíme až v polovině třetiny, nestihneme domácí choreo. Ti na něj dlouho lákají, nazývají to svou největší choreografií letošní sezóny, jsem na to docela zvědav, proto mne trochu mrzí, že choreo vidím až na fotkách. A tak jen podle fotek hodnotím. Pro Třebíč je to choreo asi velmi pěkné a velmi velké, když se na něj podívám detailně, nějak extra se mi však nelíbí. Ano, oceňuji velikost! Ale dál? Dvě postranní plachty až moc bílé, pouze nápis a letopočet navíc nějak divně, snad nakřivo nebo jak to nazvat… Prostřední plachta? Spíše ochraný motiv a bandou postaviček, znaky flekaté (domácí, stejně jako jeden nejmenovaný tábor z 1. ligy zřejmě malují Remalem, který je sice levný, ale nekvalitní, malůvky jsou pak flekaté), hlavní průserem je pak znak klubu, který by měl být chloubou a on je na choreu křivý, kostrbatý, koukněte sami na tu pěticípou hvězdu… Škoda, že tohle všechno kalí můj dolejm z chorea, pro které domácí obětovali určitě spoustu času, úsilí a peněz. Takže aspoň za tyhle atributy je chválím. Je super, že se snaží!

Co říct k další prezentaci domácích? Na zimáku se jich schází skoro 2 tisícovky, v kolti jich může být tak 200. Kotel dobře zaplněn, své dělá i to, že je prakticky uprostřed tribuny. Pod sektorem mají svou tradiční černou vlajku „Ultras Třebíč“ (dnes jedinou), fandí, i díky výborné akustice zimáku, velmi dobře. Škoda jen, že pod sektorem chybí klasický spíkr s megafonem, pokud by byl schopný, dal by tomu fandění ještě jiný rozměr a domácí by to zas o kus posunulo… Překvapí mě, že ač domácí celý zápas pohodově vedou, k fandění se moc nepřidávají lidé mimo kotel, tohle domácím dosti chybí, tohle mne překvapilo. Zbylé tribuny spíše jen mlčky koukají na hokeji. Co se mi na domácích také nelíbí, to je naprosto otřesný zvuk jakési písklavé trubky, opravdu hnus. Naopak mám pocit, že slyším o dost více chorálů než při mé poslední návštěvě tohoto útulného stadionu. Takže jak říkám, za fandění, kterému samozřejmě pomáhá i stav na ledě, dávám domácím palec hore, kotle se snaží, je dobrý, podává velmi nadstandartní výkon…

Víc a víc si nás všímají domácí, po utkání nechceme jít v pěti lidech s dvěma vlajkama kolem celého zimáku mezi stovky domácích (opět jaký to rozdíl mezi Havířovem, kde vás ochranka odprovodí až k autu a možná za Vámi zavřou i dveře a popřejí šťastnou cestu 🙂 ), proto dva lidi od nás jdou o druhé přestávce přeparkovat auto. To si přistavujeme kousek od našeho východu ze stadionu…

Když se naši lidé vracejí zpět do haly a blíží se k nám, střetnou se v chodbě za tribunou s domácími mladíky. Obě strany si rozdávají několik ran, hosté se nenechají zaskočit a k šarvátce přistupují aktivně, po chvíli vše ukončuje ochranka. Škoda, že když jednoho z našich drží v klinči, třebíčák do našeho stále buší. Načež jednoho od nás vyvádějí, ochranka jej dosti nevybíravým způsobem vláčí po schodech, fanoušek ztrácí čepici, pro kterou si nemůže zpět zajít. To jen proto, že se aktivně bránil domácím a nenechal si srát na hlavu. Demenci ochranky ukončuje překvapivě kriminální policie, která našeho pouští zpět mezi nás…

Když vidíme tento konflikt v samém zárodku, hned začneme balit obě své vlajky. Domácím to může připadat zbabělé, názor jim neberu, jejich věc. Mně to připadá naprosto normální, při jakémkoli začínajícím konfliktu se vždy balí flagy. Flagu balil i Prostějov, který byl doma, na domácím území, není tedy s podivem, že flagy balíme i my, stojící pokupě v pouhých pěti lidech! Nutno podotknout, že domácí jsou po konfliktu evidentně aktivnější, jsou na koni, v několika lidech přicházejí až mezi nás, kdyby trochu více chtěli, bylo by jasné, že naše vlajky budou jejich. Místo toho však jen dochází k nějakým verbálním útokům, ochranka všemu jen mlčky přihlíží, celému tyjátru přihlíží také asi 15 dalších třebíčáků, opticky velmi dobře vypadající! Šikují se v rohu tribuny, vidím to s námi bledě :-). Přesto jsme připraveni nést následky za to, že hájíme barvy AZetu, ať už dopadneme jakkoli, nebudeme nikomu žalovat, nikde brečet, nikde si stěžovat. Kdo jak zaseje, tak také sklízí!

Po této zábavě nás až do konce utkání obklíčí ochranka, vše z povzdálí natáčí kriminálka, do konce zápasu chybí pár minut, jsme na zimáku až do samého konce, i když už se sbalenými zástavami. Ihned po utkání nás ochranka vyzývá, ať opustíme stadion, nestačíme se rozloučit s hráči. Nějakou rozlučku si stejně ani nezalsoužíme za náš fanouškovský výkon, který jsme dnes nepředvedli…

Ven nás vyprovází sekuritka, před východem ještě čekají asi dva domácí, ale to už je spíše takové pozérské gesto… Sedneme do auta a opouštíme Třebíč. Domácí nás vytrestali, nebečíme, ba naopak, jejich akci kvitujeme a oceňujeme. Nenechali si srát na hlavy na domácím uzemí, tak to má být. Kdyby chtěli, celou akci mohli dotáhnout ještě dál… Když se po incidentu zavřela brána oddělující tribunu domácích od tribuny naší, třebíčáci rezignovali a upustili od další návštěvy nás… Opakuji se, ale nedokážu si představit, kdyby měla být bezpečnostní opatření na našem zimáku stejná jako v Třebíčí, kdyby si k nám pár hostů dovezlo vlajky, kdybychom u nás kolem domácích jen tak chodili, bez zájmu jakýchkoli bezpečnostních složek, jak by u nás asi hosté dopadli. Myslím si, že kdyby to takové bylo u nás, žádní hosté by k nám nepřijeli, natož s vlajkama…

Celý konflikt na zimáku snad velice pozitivně hodnotí i domácí pisatel, pan Mokrý, stejně jako neho kolega, pan Hedbávný, kteří jakékoli násilí na zimácích naprosto odsuzují a staví se za všechny slušné třebíčáky, kteří jsou vždy jako beránci :-).

Cestou z Třebíče máme pocit, že nás sleduje nějaké auto, přilepení za námi nám stále svítí dálkovými světly. Necháme se předjet, řidič auta nám tento manévr však opětuje, opět nás nechává jet před sebou, opět nás oslňuje světly. Naše představivost v tom vidí radikály z Komety Brno, tohle se však nakonec nepotvrzuje a tak ve Velkém Meziříčí dáme pauzu, nakoupíme jídlo a pití a uháníme domů. Na dálnici nás ještě zastaví policejní Passat, udělí nám stokorunovou pokutu za jízdu v prostředním pruhu, to už jsme však skoro v Havířově, kde ještě jdeme na dvě pivka bilancovat tento výjezd. Nikomu se na něj nechtělo, nakonec jsme povzvedli prapor Zvěře, vyjeli, nefandili, na hokeji se nudili, nudu zpestřili domácí a tak třetí třetina nakonec měla grády, domácí přechod do útočného pásma byl docela zdařilý :-). Takže ve finále se z toho vyklubal vcelku zajímavý výjezd :-). Už se těším na další setkání Zvěře s třebíčskými. Jsem zvědav, zda-li los příštího ročníku pošle na úvod nás na Vysočinu nebo Horáky k nám. Domácí prostředí, tak už to v hokeji bývá, bude velkou výhodou :-).

V samém závěru bych se chtěl pozastavit nad chováním některých Havířováků na Facebooku. Když napíšeme, že se v Třebíči stalo to a to, nemějte potřebu to komentovat, když o celém konfliktu víte prd (čest výjimkám, které to komentovaly věcně!), když jste v třebíči nebyli! vrcholem je vypisování sraček jako „zkurvená Třebíč“ a podobné hovna! Na výjezdy nejezdíte, čest Zvěře nikdy bránit nebudete, tak se na to kurva vyserte, internetoví fanoušci !!! Jsou to stále jedni a ti stejní…

P.S. V době zápasu Azetu v Třebíči se skupina mladých Zvířat vydává do Karviné, na zápas místního SK s Frýdkem-Místkem, aby se na zoubek podívala oběma? táborům. Především hosté měli v ústech několik nepěkných kazů, holt jíst sladké se má s mírou a tak zvířecí zubař vzal vrtačku, několik frýdeckých kazů vyvrtal a dal ten červeno-bílý chrup snad do pořádku…

POKUSÍME SE VYPRAVIT AUTOBUSY V SOBOTU DO ŠUMPERKA, BUDE TO MOŽNÁ POSLEDNÍ MOŽNOST, ABYCHOM LETOS HROMADNĚ VYJELI BUSEM. V ŠUMPERKU JSME BUSEM JEŠTĚ NEBYLI, NAPRAVME TO! ZAČNĚTE ZASE ŽÍT AZETEM A NESEDĚT DOMA NA PRDELÍCH !!! I když nutno podotknout, že některé z Vašich hýždí jsou nadprůměrně sympatické, obzvláště ty jedny zdravím… 🙂