S největší pravděpodobností poslední výjezd autobusem na hodně dlouhou dobu, fanouškům se i přesto nějak nechce. Ještě 4 dny před zápasem jsem ohledně vypravení busu skeptický, třímají mnou deprese, jsem nasraný. Na to hejno výjezďáků, které vyjelo do Prostějova a které na prvoligové mapě zřejmě nezná jinou lokalitu než právě tohle město na Hané…

Po středečním hokeji se nakonec bus plní, zaplaťpánbůh. Právě ve středu se rozbíhá sled událostí, týkající se výjezdu do Šumperka. Na schůzce s vedením obdržíme dopis od vedení šumperského klubu, při čtení těch žádků nevěříme vlastním očím… Zde přinášíme nejšílenější pasáže tohoto psaní…

„Po událostech, hlavně z utkání 37. kola v Prostějově, jsme nuceni ještě více zpřísnit již tak výjimečná bezpečnostní opatření konaná během vzájemných zápasů. Je potřeba dodat, že pokud se některý z fanoušků AZ Havířov odmítne podřídit uvedeným opatřením, tak rovnou ať ani nejezdí, zůstane doma a místo utkání stráveného před stadionem jej může sledovat v teple domova prostřednictvím našeho živého komentovaného live přenosu na internetu.“

„Společnost HOKEJ ŠUMPERK 2003 s.r.o. jakožto pořadatel utkání vyžaduje úplný a kompletní seznam všech fanoušků AZ Havířov, kteří se do Šumperka vydají, a to v rozsahu jméno, příjmení, bydliště, datum narození, telefonní číslo. Tento seznam je potřeba zaslat v elektronické podobě na adresu dracisumperk@gmail.com a to nejpozději do pátku 9. ledna 20015 do 9:00. Seznam osob bude následně porovnán s databázovými údaji Policie ČR s ohledem na legitimované osoby během nedohrané utkání Prostějov – Havířov.“

„Na základě uvedeného srovnání údajů z obou seznamů si, jako pořadatel utkání a subjekt odpovídající za bezpečnost na stadionu i bezproblémový průběh utkání, vymezujeme právo odmítnout vpustit na stadion osoby, u kterých existuje enormně vysoké riziko narušení poklidného průběhu utkání, či které byly identifikovány jako viníci výtržností v rámci uvedeného utkání Prostějov – Havířov. O těchto osobách bude hostující klub obratem informován ještě před odjezdem autobusu (autobusů) z Havířova tak, aby zbytečně nevážily cestu do Šumperku.“

Shodneme se, že tyhle řádky zatím zatajíme veřejnosti, je nám totiž jasné, že tohle je od šumperského vedení pouhé BU BU BU. Kolik takových případů bylo a jak to ve finále dopadlo? Je to pouhé zastrašování, aby hostujících příznivců dojelo co nejméně! Na jednu stranu – chceme hokej dělat pro fanoušky, chceme jich mít v hledišti co nejvíce, na druhou stranu – sami jim chceme vytvářet takové podmínky, aby jich v tom hledišti bylo co nejméně?

Na dopis ze Šumperka reagujeme ještě ve středu pozdě večer, píšeme mail ve kterém žádáme o nějaké spojení s druhou stranou, abychom si věci vyříkali a vyjasnili… Ve čtvrtek do Šumperka telefonujeme, ale nikdo nám telefon nezvedá… O několik hodin později je nám voláno zpět, máme poměrně dlouhý rozhovor s jedním člověkem z tamního klubu (pan Svoboda), ve kterém si ujasníme stanoviska obou stran, zcela na rovinu říkáme, že odmítáme poslat adresy, telefonní čísla či data narození od lidí, kteří vycestují autobusem. Zcela na rovinu říkáme, že do Šumperka vycestujeme bez těchto splněných požadavků šumperského vedení. Domácí ustupují, rezignují na osobní údaje, chtějí pouze seznam lidí, kteří vycestují… Seznam posíláme, je z velké částu složen ze smyšlených jmen a tak jízdu autobusem absolvují např. sourozenci Jarní, Blanka Solná, Tomáš Prkenný, Matyáš Samec a podobní…

Pro čtveřici fanoušků začíná výjezd v sobotu v půl desáté ráno. Omrkneme rozbruslení hráčů, poté míříme do klubové tělocvičny, abychom přichystali transparenty k aktuálnímu dění. Od tvorby chorea upouštíme, neboť není jisté, co by nám při represích, které se dají očekávat, bylo do haly vpuštěno a co ne…

Tvoříme transparenty k událostem ve Francii, k událostem po výjezdu do Prostějova, poslední transparent je pak tvořen pro narozené dítě jednoho z nás. Když tak nad tím přemýšlím, je to za těch 5 let, kdy lozím po kolenou, asi sedmý transparent pro narozeného potomka některého z fanoušků AZetu :-). Jen tak dále, ať se o členskou základnu nemusíme bát ani za 15 let :-).

Po hodince a půl v tělocvičně zajdeme na oběd a potom už hurá na sraz, tentokrát do Krakonoše. Dáme pivo, čaj, někteří ještě cosi zobnou, před druhou hodinou se 51 fanoušků nasouká do busu, vše z povzdálí sleduje jedno policejní auto… V rychlosti ještě volá Patrik Rimmel, že mu volali ze Šumperka, že jsme jim údajně neposlali žádný seznam osob a že je možné, že na stadion nebudeme vpuštěni… Když levá ruka v Šumperku neví co dělá pravá, tomu se lze jen smát. Polibte nám prdele, my vyrážíme směr Šumperk!

Jeden člověk si zapomněl občanku, což je pro dnešek pomůcka nadmíru potřebná a tak ještě kroužíme po Šumbarku, první čůrací zastávka tedy přichází už po deseti minutách jízdy, mnozí ji využivají ke svému blahu a tak část sídliště je vzhůru nohama. Lidé z oken pozorují autobus, který v těchto končinách jezdí dvakrát do roka, jen když děti z blízké základní školy jedou na plavání, lidé v oknech jsou také zděšeni tím, když vidí stádo Zvěře obchcávající místní paneláky…

Cesta pohodová, skandují se pokřiky pravicové, skandují se také pokřiky jiného klubu než toho, který dnes bude hrát. Na čerpací stanici, která je naší klasickou zastávkou, nás už vítají blikající majáky našich věrných přátel, kteří dnes monitorují každý náš krok, leč my nezastavujeme, tudíž kafčo si pánové musí dát bez nás. Jedeme dál, zastávku volíme o několik kilometrů později, zde už je situace klidnější, bez nechtěné společnosti, o kterou při poklidné konzumaci našich svačin opravdu nestojíme…

Pár kiláků před cílovým městem nás zastaví další policení hlídka, je nám řečeno, že nás doprovodí až ke stadionu. K němu přijíždíme asi 20 minut před začátkem utkání, stojíme z druhé strany, než když přijíždíme auty, stojíme přímo u vstupu do hostujícího sektoru. Autobus staví v místech, kde je všude kolem hluboké bahno, a tak zabahnění kličkujeme mezi neskutečným množstvím policie, především těžkooděnců, která nás na místě očekává. Tipnul bych, že je to tak dva na jednoho. Dva policisté na jednoho fanouška… Ti, kteří to v buse přehnali s alkoholem, tak z něj nevystpují, ale vypadávají, že je pod nimi bahno asi neřeší, zbytek zápasu tráví zamazaní touto hnědou srajdou od hlavy až k patě, z použitých transparentů jim na zpáteční cestu připravíme prostěradlo, lépe řečeno podestýlku, aby nezamazali bus…

Policie nafotí občanku každého fanouška, poté nafotí i fanouška samotného a pouští nás dovnitř. Pohoda, čekal jsem daleko větší otravu a problémy, čekal jsme porovnání jmen a těmi smyšlenými jmény na seznamu apod. :-). Byli i tací fanoušci, kteří odmítli, aby byl jejich občanský průkaz nafocen, tyhle fandy si fízlové berou bokem, jejich občanka je opsána a jsou také vpuštěni do haly…

Pokud domácí klub avizoval, že nás čekají maximálně přísné bezpečnostní podmínky, musím se tomu smát. V vstupu klučina, který dle svého vzezření bude letos maturovat, jen tak na oko mne ošacuje, dnes bych do haly pronesl vše, co bych chtěl… Ani další kousci pořadatelské služby nejsou žádné korby, které by budily hrůzu, spíše normální kluci či naopak postarší pánové. Pokud by na pořádek měli dohlížet tito lidé a pokud by nějaký bordel měl být, no nevím nevím… Ale pozor, možná právě tohle je řešení! Absence nafouklých buzíků, kteří na problém jen čekají, kterým agrese čiší z očí! A tak je jasné, že práci místních kluků a starců budou suplovat strážníci Městské policie, kterých je v našem sektoru a v jeho okolí opravdu hodně… Hodně je i tajných policistů, minimálně tři neskutečně tajné dvojičky s kamerou a sluchátkem v uchu. Kurva, proč si hrajete na tajné, když vás stejně každý vždy odhalí a vaše maskování tak působí spíše legračně? Raději vystupovat veřejně jako fízl, než si bez úspěchu hrát na maskovanou a schovávanou…

Do sektoru zavítá ještě pár automobilových Zvířat, se začátkem zápasu nás je přesně 70. Od první minuty se spíkrování ujímá naše spíkrovská trojka, fandění je dobré, na můj vkus jedeme až příliš rychle, bez přestávek, jakožto starší kousek s nadváhou často lapám po dechu… Asi od 6. minuty také zapojujeme buben, od této chvíle je fandění ještě o třídu lepší, jakoby lidé na ten buben čekali. Celou první třetinu fandíme na výborné úrovni. Náš support oceňují i domácí, na jejich diskuzním fóru se objevují příspěvky o tom, že ten den jsme měli domácí prostředí. Nejen fanděním se prezentujeme, vyvěšujeme také 4 zástavy. Tou hlavní je vlajka Havířovské Zvěře, z vlajek skupinových pak visí výjezdová RBH, dále vlajky Abstinentů a Slezských patriotů. Nutno zmínit, že právě tyto dvě skupiny dnes vyjely v opravdu dobrých počtech…

Co říci k domácím? Nad kotlem vyvěšeny tři klasické vlajky, které však při svém vyvěšení vypadají jako vlajka jedna. Jejich kotel je téměř uprostřed tribuny a tak je těžké říct, kolik lidí se v něm vlastně nachází. Rozpoznatelné je to až podle toho, kolik lidí v těch místech fandí. A já jsem dnes s počtem jejich fandících osob nespokojen. Troufám si říci, že od domácích je to nejslabší fandění ze všech vzájemných zápasů a to i přesto, že dnes se hraje poprvé v sobotu, tři předchozí špíly byly vždy ve středu. Jejich chorály jsou i díky akustice a bubnu někdy velmi dobře hlučné, drtivou většinu zápasu je však v jejich kotli maximálně 40 fandících, což je určitě škoda… Běhme utkání si nepřipravují ani jednu prezentaci, ani jednou během zápasu nás nijak neuráží. Ostatně, to jsem i čekal. co mě však skoro až zaráží, to je fakt, že během celého zápasu jsme my neurazili ani jednou domácí. Hmmmmm…

O přestávce se jdeme občerstvit, k dostání je lahvové pivo přelité do kelímku za 23,- nebo klobása a dva rohlíky k tomu, za 45,-. Klobása dobře vypadá, dobře prý i chutná… Kdo nemá chuť jíst, jde ven. Kouřit nebo se jen tak brodit blátem… Hlavně že v dopise šumperského vedení stálo, že ven nebudeme moci jít… Kocourkov… A kdo ani nejí, ani nekouří, ani se nebrodí blátem, jde stahovat kůžičku na toalety… Ty jsou neskutečně smradlavé a rozbité, až se bojím, aby tenhle bordel nesvedli na nás…

Od druhé třetiny už pod naším sektorem není jeden spíkr, ale hned tři. Posílení spíkrovského postu to však není, jelikož jeden má jednu promile, druhý jednu a půl a třetí má promile dvě, často se dlouze domlouvají, co se bude křičet a tka tu a tma vznikají prodlevy ve fandění :-). I v prostědí části však fandíme dobře, ale mám pocit, že support je malinko méně hlučnější než ve třetině první, holt únava spojená s opilostí je u několika jedinců značná, zapíjení dítěte v autobusu bylo mohutné…

A tak se alespoň prezentujeme prvním transparentem. Ten je rozdělen na dvě části. Na transpoši stojí „Pro pár taktů prostějovského čardáše z nás nedělejte vrahy“, čímž reagujeme na nesmyslné represe, kterými nám domácí klub vyhrožoval. Při zvednutí tohoto transparentu jsme potichu, několik domácích nám na protější tribuně tleská…Druhá třetina končí, opět jdeme produkovat klasickou přestávkovou zábavu, policisté i pořadatelé jsou v klidu, někteří nám sdělují, že dnes to mají jako generálku na Prostějov, který k nim přijede ve středu, Když se zmíním o tom, že si myslím, že prostějováků nebude více než nás, nevěří mi. Co se dá dělat. znovu nachystají bezpečnostní opatření, které je bude stát spoustu peněz a pak se budou divit…

Ve třetí třetině je fandění z naší strany podobné třetině druhé. Jsme hluční, fandíme neustále, avšak určitě by to mohlo být malinko lepší, kdyby spíkři nebyli tak ožralí a dali tomu trochu řád :-). Ale jak říkám, s fanděním dnes můžeme být spokojeni.

Vytahujeme také dva další transparenty. Na tom prvním vítáme nového občánka, druhý transpoš je pak adresován jako podpora do Francie a jako rozhořčení nad tím, jak se ta ta lůza roztahuje po Evropě… Původně je zamýšleno, že u tohoto transparentu budeme držet minutu ticha, leč tohle se nám nedaří, asi po 15-ti vteřinách vyplouvají emoce a my spouštíme náš častý a oblíbený chorál o bilé Evropě. Ano, tak moc jsme roztrpčeni tím, že sníh tak brzy roztál :-(.

Při „francouzském“ transparentu nám opět tleská několik „podezřele“ vypadajících domácích, jiní domácí, tentokrát z kotle, se k nám přidávají dokonce i fanděním, to když hromově spustíme chorál o tom, že Prostějov by měl chcípnout. Proč tak domácí činí nevím, nechápu to, ale je to jejich věc…

Zápas končí, vyhráváme jej na samostatné nájezdy, děkovačka je zprvu klasická, avšak její závěr se nese ve zpěvu chorálu o tom, že jsme jarní. Tento chorál se řve častěji a častěji, získává si svou velkou popularitu a tak je zřejmě vhodné, objasnit jeho význam… Není to o podpoře týmu, je to o vlastním bavení se, stejně jako třeba chorál o tom, že jsi „nebrala prášky“ :-). Mimochodem, ten se dnes, díky narození Klaudie, řval také…

Slovo JARNÍ je synonymem pro slovo OPILÝ, tudíž kdo je jarní, je opilý. Když přichází jaro, přichází na nás opilost :-). Ke vzniku tohoto přirovnání se váže jedna legendární historka, ale tu až příště… A tak si o naší jarnosti prospěvujeme dnes mnohokráte. Cestou na zápas, na zápase, cestou domů… V kalendáři leden, zima, u nás vška již převládá jaro…

Opouštíme zimák, přijde ke mě jeden vetchý pořadatel a děkuje mi. Když se jej zeptám za co, odpoví, že za to, že jsme byli slušní… Kroutím hlavou. Chovali jsme se stejně jako všechny předešlé zápasy, když jsme dorazili na zdejší zimák. Chyba je spíše v tom, že pro pár taktů prostějovského čardáše si zdejší lidé mysleli, že pokračovat v tanci budeme i zde. Polkou, valčíkem, tangem či já nevím čím vším… Ne, dnes se netančilo. Natáčení dalšího pokračování tolik populárního pořadu „Stardance aneb když hvězdy tančí“ necháme na jindy… 🙂

V autobuse panuje rozverná nálada, ještě více se zjarňujeme, když se dozvídáme o premiérových gólech Davida Pastrňáka v nejslavnější lize světa, věnujeme našemu odchovanci pár pokřiků, stejně jako pár loků piva, vína či všemožných destilátů… Do Havířova přijíždíme kolem desáté hodiny, rozcházíme se do různých šenků, abychom dnešní jaro završili… Výjezd to byl vskutku povedený, jen houšť takových fanouškovských radovánek…