Poslední tři roky jsme byli zvyklí, že na začátku srpna jezdíme na turnaj do Poruby. Tři roky po sobě jsme na turnaji dominovali, a to jak v hledišti tak na ledě, kdy jsme slavili, s trochou nadsázky, zlatý hattrick. Pamatuji si, že v té době se na oficiálním webu našeho klubu objevil dotaz, zda-li je reálné uspořádat podobný turnaj i u nás. Uběhlo několik měsíců a dotaz jednoho tazatele byl zodpovězen více než reálně. Turnaj hostí náš klub…

První věc, která turnaj zásadně ovlivní, je patrná už od pátečního rána, v den, kdy turnaj začíná. Obrovská vedra, která krom Havířova zasáhla téměř celou, už bohužel nebílou, Evropu, kdy je jasné, že spousta lidí zvolí raději odjezd na chatu, zahradu, k vodě apod. I když na druhou stranu, neznám lépe klimatizované prostory než je náš zimák, ačkoli i tohle slovo se v těchto měsících zrovna nehodí…

Po čtvrtečním předkrmu v podobě návštěvy zápasu FrýdekTřinec-Místek vs. MístekTřinec jsem rozhodnut, že absolvuji hokejový maratón, uvidím 7 zápasů ve čtyřech dnech a tak na zimák mířím už na první turnajový zápas, ve kterém změří síly polské Jastrzebie s reprezentací Francie do třiadvaceti let…

Návštěva na zimáku je kolem 120-ti lidí (nejnižší ze všech šesti hraných duelů), v hledišti sedí také 6 fanoušků z Jastrzebie s klubovými symboly, kteří to do Havířova mají co by kamenem dohodil. Celý zápas se však nijak neprojevují a poklidně sledují hru. V hale je příjemné klima, o nějakých 15 stupňů méně než venku, když přidám bonus v podobě vychlazeného piva na Plechárně, je to báječné oproštění se od těch nesnesitelných veder…

To už se ale schyluje k druhému utkání dne, kdy se poprvé představí domácí celek, kterému za soupeře bude velice atraktivní Přerov. Diskuzní fórum hostů z Moravy je zamlklé, žádné náznaky toho, že by nějací hosté přijeli a tak lze očekávat jen náboj na ledě, nikoli v hledišti…

I to je jeden z důvodů, proč není třeba tvořit kotel, který krom TOP přáteláků, jako jsou ty proti Vítkovicím či Třinci, netvoříme už poslední 4 přípravné sezóny. S odstupem času nechápu, jak jsme mohli mít kotel na každý přátelák po první novodobé sezóně, přičemž vždy v něm bylo docela dost lidí… Jo jo, tomu se říká boom. Na takový budeme čekat zase třeba 10 a více let. Vy, kteří jste ty časy zažili, važte si toho a vzpomínejte…

Do hlediště si nachází cestu tisíc a dva diváci. Taková průměrná návštěva, i když já osobně jsem čekal více, takových 1200 až 1300 jsem i přes otřesné vedro tipoval. No co se dá dělat… 

První dvě třetiny se nefandí, paradoxně vedeme 2:0 a vše nasvědčuje tomu, že i do dalšího turnaje vstoupíme tou správnou nohou. V závěrečném dějství se však obraz hry mění, do té doby jalový Zubr přebírá iniciativu a zápas vyrovná. V tu dobu se poprvé ozývá havířovské publikum, jmenovitě Viki z RBH (pánové z RBH mají vyvěšenu svou vlajku, která je dnes jedinou vyvěšenou), který solidně zaplněný RBH sektor rozfandí. Je to takové spontánní, však docela hlučné. Konečně, je to ten nejkrásnější pocit, když halou se nese hromové AZet! Do konce třetiny se ozývá takových pět šest pokřiků, paradoxně to nepomáhá hráčům, kteří Přerovu podlehnou a turnaj zahájí překvapivou porážkou… Jaké to dnes bylo? Těžko říct, spíše však takové nemastné neslané. Nevím, čekal jsem víc. Pozor, né od hry na ledě, to je mi fuk, to je příprava a klidně s Přerovem prohrát 10x po sobě v přípravě a pak je klepnout v lize.

Co mě sere více, to je taková celková organizace turnaje. Před úvodním zápasem není nikdo, kdo by prodával vstupenky v budce a tak vzniká zmatek ve fan shopu, během celého zápasu se neprodávají klobásy, což absolutně nechápu. Po této stránce mi to připadá jako nějaký sranda mač a né jako utkání s přívlastkem turnajové…

Je sobota, turnaj pokračuje svým druhým dnem, venku opět počasí které vybízí spíše k radovánkám u vody než k návštěvě hokejových utkání, podle toho také vypadá návštěva na odpolední zápas mezi AZetem a Francií. V hledišti může být takových 600 – 700 lidí, jedna z nejslabších návštěv na přátelák za celou historii klubu, na druhou stranu, stále velice pěkná návštěva při porovnání s ostatními kluby. Tohle mne však hodně mrzí a jsem z pohledu na tribuny docela smutný… Jediná vlajka, která na utkání visí, je opět zástava RBH, hosté ze země galského kohouta samozřejmě žádní, když nepočítám dosti široký realizační tým…

Na ledě neskutečná holomajzna, z výkonů některých hráčů AZetu bolí oči, nemožnost zakousnout se do klobásy mne žene do Kauflandu. Je to škoda… Během zápasu se tribuny nijak neprojevují, trochu ožijí opět v poslední třetině, pár ožralců se pokouší rozfandit dav, díky jejich stavu se jim to nedaří. Organizované pokřiky slyším ke konci utkání asi 3, není to však takové jak den předem proti Přerovu. A tak se už poněkolikáté v historii chce fanouškovské taktovky chopit hlasatel, vyvolávání Míry Svodoby mikrofonem, aby rozproudil publikum, musím i dnes označit za neskutečně trapné, podobné jako loňské žblepty „Kotel budíček“, podobné jako nesmyslné žvanění při loučení Potoka apod. Fandění by si měli „štelovat“ fanoušci, i od toho tam jsou. Inu každý čert by se měl držet svého kopyta…

Větší fanouškovskou zábavu slibuje večerní duel. Před zápasem vidím fanoušky polského Jastrzebie, na samotném utkání si tvoří sektor za svou střídačkou, kdy jich je takových 30 sedících pospolu, vyvěšují dokonce i jednu docela pěknou vlajku. Ozývají se hned při nástupu svých hráčů, i v tomto svém počtu jsou slyšet více než dobře. Na utkání nechybí ani fandové Přerova, sedí v jiném sektoru, dohromady jich může být tak 15, jsou však roztroušeni do malých skupinek, ani jednou během utkání o sobě nedají nijak vědět… Po zápase slídí mladá Zvířata, pro které je vlajka polských fanoušků velkým lákadlem, vinou zmatků a tmy uzmou jinou textilii než právě zmiňovanou zástavu… Mnozí zakomplexovaní jedinci z jiných táborů vytýkají, že bereme jejich symboly dětem. Ano, známá výmluva, průhledná jak tělo ženy bojující s anorexií. S trochou nadsázky bych toto bečení, při pohledu na některé mladíky, poupravil. Ne, nebereme symboly Vašim dětem, ty symboly berou naše děti… 🙂 

V neděli se partička několika fanoušků AZetu schází více než hodinu před polednem opět na zimáku, aby se podívali další duel, ve kterém Přerov hostí Francouze. Ani tentokrát nepřijede z Přerova nikdo, kdo by fandil, i když nějací jednici, hlásící se potleskem k Zubrům, se na staďáku najdou, je proto na místě je trochu pourážet. Klídek, jen tak piánko, v tom vedru se ani více rozčilovat nelze…

Turnaj zakončí souboj AZetu s polským Jastrzebie, návštěva opět není kdovíjaká, na zimáku mužů být opět nějakých 600 – 700 lidí, včetně asi 40-ti Poláků, kteří se opět usazují za svou střídačku. Po zkušenostech ze soboty raději nedovážejí vlajku, pod sebe vyvěsí jen dva dresy, ve kterých by i dnes bylo velké vedro. Poláci se hecují a fandí od samého úvodu první třetiny, během zápasu fandí mnohem lépe než v sobotu, mnohem častěji, díky svému počtu i hlučněji… Tohle vyhecuje aktivní příznivce AZetu, kteří se srocují v sektoru RBH, kterému dominuje vlajka zmíněné skupiny. Do role nahodilého spíkra se opět vtěluje Viky, který AZeťáky mnohokráte rozfandí, ti fandí v každé ze tří period, v hledišti to má díky oběma táborům jakýs takýs fanouškovský náboj, je to příjemná hokejová atmosféra, hned se na tom zimáku cítí všichni lépe. Je vidět, že fandící hosté hecují domácí a naopak. Super.

Po turnaji se předávají ceny nejlepším hráčům a týmům. Všichni naši soupeři krom jednoho, si od havířovských tribun vyslouží uznalý potlesk, při předávání poháru Přerovu jsme připraveni pískat a dát najevo naše sympatie vůči tomuhle týmu. Moderátor však předání poháru vítězům vhodně, ač třeba nevědomky, zakecá a tak místo hromového pískotu Přerovu slyšíme hromový aplaus Pastovi, který předává ceny… Tak příště, no… 🙂

Jaký to byl turnaj? Já osobně čekal po mnoha stránkách víc. Nechci se tady pouštět do analýz, co všechno mi chybělo, co by mohlo být děláno jinak, lépe… Poctivě jsem navštívil všech 6 duelů, na zimáku strávil více než 26 hodin. 16 v hledišti a 10 na Plechárně. Snad mám splněno. Už nyní se těším na druhý ročník, který snad bude zdařilejší. Můžeme k tomu pomoci i my. Tím, že budeme více chodit. Protože zajímalo by mne, na kolika utkáních byl ten tazatel, který o turnaj tak stál a kterého jsem zmínil v úvodu. Naše chození na turnajové zápasy dělá i vizitku klubu. Tomu klubu, kterému tak často radíte, jak to dělat… Radit je snadnější než konat, já vím…

Na závěr dnešního reportu přináším kratičké rozhovory s lidmi, kteří ani po posledním utkání neopustili zimní stadion a odebrali se společně se mnou vše spláchnout do příjemně chladné Plechárny… 🙂

Na kolika zápasech turnaje jsi byl? 
Zahradník: Byl jsem na čtyřech utkáních ze šesti. V pátek na AZetu, v sobotu na obou a v neděli opět na mém klubu…
Pepe: Já bych na všech šesti duelech…
Frigo: Já viděl 4 zápasy, oba sobotní a oba nedělní…
Jendys: Stihl jsem všech 6 zápasů…

Nejlepší turnajový zápas? Lze říct proč? 
Zahradník: Nejvíce se líbil ten dnešní zápas AZ vs. Jastrzebie. Hrál se pěkný hokej…
Pepe: Včerejší zápas mezi Poláky a Přerovem, protože Přerov prohrál…
Frigo: Taky napíšu zápas mezi Přerovem a Jastrzebie, hrál se dobrý hokej, mělo to říz a bylo to plné osobních soubojů, což lidi baví…
Jendys: Mně nejvíce zaujal zápas Francie vs. Přerov, na ledě se to řezalo!

Co letošnímu prvnímu ročníku turnaje chybělo?
Zahradník: Klasická slečna, která na lize čepuje pivo v bufetu U Olina a na turnaji jsem ji neviděl… 🙁
Pepe: Turnaj měl menší mouchy, které se do příštího roku snad vychytají. Chyběla mi lepší propagace a návštěvnost, i přes docela kvalitní obsazení účastníků turnaje.
Frigo: Občerstvení, grilované klobásy a také mi chyběla vyšší návštěvnost…
Jendys: Lepší občerstvení, především klobásy…

3 hráči AZetu, kteří Tě na turnaji nejvíce zaujali? Myšleno zaujetí pozitivní…
Zahradník: To takhle nedokážu posoudit, já se na jednotlivé hráče moc nekoukám, sleduju spíše výkon týmu jako takový…
Pepe: Kečkeš, Matějek, Lenďák
Frigo: Aleš Staněk, Tomáš Matějek, Martin Kečkeš a zmínil bych i Martina Lenďáka
Jendys: Kečkeš, Tomi a Matějek
(podobnost všech tipujících je náhodná, všichni svá jména psali na papírek právě proto, aby se nemohli opičit 🙂 )

Nějaký tip, jakého soupeře bys chtěl v Havířově vidět při případném 2. ročníku turnaje?
Zahradník: Prostějov
Pepe: Asi některý z extraligových týmů…
Frigo: Opět Francii, Prostějov a rakouskou Viennu…
Jendys: Třeba Slovan Bratislava :-).

Sepsal J.R. from B.K.