V úterý 28. července se v salónku SSRZ na zimáku (doteď jsem neměl ponětí, že něco takového v útrobách tribun existuje) uskutečnila schůzka, která svou účastí byla velkolepá. Schůzka, na kterou jsme byli pozváni i my – fanoušci, na pozvání jsme kývli, schůzky se zúčastnili a nyní dovolte, abychom Vás o ní seznámili naší optikou, tak jak jsme ji viděli právě my. Upozorňujeme, že vše co popisujeme, popisujeme subjektivně, tak jak to působilo na nás. Zároveň je nám jasné, že každý člověk je názorově jiný a jiné osoby, které byly schůzce přítomny, se na celou věc mohou dívat jinak…
Celé setkání bylo iniciováno naším klubovým vedením, které, co si budeme povídat, nemá s naším Magistrátem nejrůžovější vztahy a chtělo dát i takto najevo, že stojí o debatu, stojí o nalézání kompromisů, stojí o určité dohody, stojí o vyřešení některých problémů, který s hokejovými zápasy či s hokejem jako takovým souvisí… Za fanoušky jsme byli kontaktováni Robinem Pavlasem, klubovým sekretářem (ten i bravurně, pomocí vytištěných šipek, vyznačil trasu od vrátnice až na místo konání), zúčastnili jsme se ve složení J.R. from B.K., Kuba AH a Slon z RBH.
Deset minut před desátou dopolední už netrpělivě postáváme, přešlapujeme před vrátnicí a čekáme, až si nás někdo vyzvedne, protože jak už jsem zmínil, nemáme ponětí, kde se tajný bunkr, neboli místo schůzky, nachází. Jo, trochu kecám, díky zmiňovaným šipkám bychom tam trefili, ale vinou mírného studu raději počkáme na ostatní…
S doprovodem, v podobě některých osob z vedení klubu, se vydáváme kolem tribuny B a tak, jak je na „áčku“ vstup na Bowling, tak je podobný vchod i na „béčku“, několik schodů nahoru a jsme ve velké místnosti, ve které se dnešní setkání uskuteční. „Aha, tak tady se ti papaláši scházejí“, říkám si v duchu a hledám místo, na které se usadím… Na stole má každý svou vizitku kde má sedět, na každém místě je malá minerální voda k občerstvení. Pro všechny je to voda bublinková, jen fanoušci zas musí mít něco extra a tak musí vzít zavděk vodou s červenou etiketou, čili neperlivou. Necítíme se býti tímto krokem odstaveni na vedlejší kolej a na začátek schůzky se těšíme… 🙂
Zasedací pořádek
V čele stolu je naše klubové vedení. Uprostřed Jaroslav Mrowiec – prezident klubu, který dnes zvolil velmi slušivou košili světle růžové barvy, po jeho pravé ruce pan Jonáš, paní Karasová v letních šatech a pan Vlček za klubovou redakci, po pravé ruce prezidenta jsou pak pánové Bambula a Rimmel…
Dlouhý stůl je situován do tvaru písmene T, na opačné straně než je klubové vedení sedí fanoušci, všichni účastníci schůzky mají před sebou také seznam všech zápasů AZetu Havířov, kdy velkým písmenem R jsou označeny zápasy rizikové. A kdo je po stranách stolu? Na pravé straně z pohledu prezidenta klubu jsou to tyto osoby:
– dva pánové ze SSRZ (Wicher a Bačák), která má užívání víceúčelové haly na starosti a která je ovládána městem.
– dva pánové za Městskou policii Havířov, kdy jedním z nich je samotný ředitel MP Havířov, pan Muras.
– dvě ženy středního věku ze Živnostenského úřadu.
– dva mladší pánové za firmu, která má na starosti vstupy na zimní stadion, přes tzv. „pípáky“.
Na levé straně dlouhého stolu jsou následující osoby:
– pan Chobola – policejní rada severomoravské Policie ČR se zaměřením na problematiku extremismu.
– dva pánové z PČR, jmenovitě pan Čížek – vedoucí oddělení PČR Havířov a jeho zástupce, pan Maceček (oba pánové z MP za z PČR v uniformách).
– dáma ze „sociálky“ a mladík z téhož odboru, na kterém působí jako kurátor pro mládež.
– pan Tokarčík, který je odborníkem na fanouškovství a extremismus na havířovském oddělení a nejeden fanoušek už navštívil jeho „kancelář“.
– mladík zastupující hasiče.
– hlavní pořadatel hokejových zápasů AZ Havířov.
Celkově je tedy v místnosti 25 lidí (6 za klub, 3 za fanoušky a 16 „hostů“).
Úvodní slovo jsi vzal prezident našeho hokejového klubu, pan Jaroslav Mrowiec. Musím říct, že na schůzce mluvil nesčetněkrát a musím také zmínit, že na mě působil výborně. Byl jsem nesmírně překvapen, že vystupoval jako sebevědomý a rozený rétor, vše co řekl mělo hlavu a patu. Mnohdy jsem koukal s otevřenými ústy, jak bravurně zvládl slovní výpady některých dalších řečníků, vždy zachoval chladnou hlavu a snažil se hledat východisko. Ano, tohle bych z celé schůzky opravdu vypíchl. Projev, na který jsme bývali zvyklí od Martina Potočného, který se pro mluvený proslov narodil, jsem nyní slyšel i od pana prezidenta… Poté už si vzali slovo jednotliví řečníci, pokusili jsme se vypíchnout to hlavní, co kdo zmínil…
Kdo co řekl?
Václav Wicher (SSRZ) – vzal si slovo jako první. Bylo na něm vidět, že je velmi zaměřen proti hokejovému klubu, přičemž sám má máslo na hlavě. V době, kdy byl primátorem města, byl ze svého postu odvolán, právě kvůli neprůhledným skutkům. Posuďte sami z následující citace…
„Sociálnědemokratického primátora Václava Wichra ale z překračování pravomocí přímo usvědčili jeho straničtí kolegové. Exprimátor Zdeněk Pohl na mimořádném zastupitelstvu zveřejnil důkazy, že jeho nástupce zastupoval město Havířov v hokejovém klubu Panthers aniž měl od zastupitelstva pověření. Veškeré smlouvy i finanční transakce mezi klubem a Havířovem na kterých je Wicher podepsán jsou tedy neplatné. Hokejový klub je v hluboké ekonomické krizi. Svým hráčům dluží na výplatách dva miliony a finančnímu úřadu dokonce pět a půl milionu korun. Omyl primátora Wichra navíc učinil valné hromady klubu neplatnými. Klubu tedy hrozí konkurz a přesun do jiného města.“ http://blisty.cz/art/10599.html
O čem primárně pan Wicher hovořil? Navrhoval dlouhodobé uzavření branky (vstupu) za zimním stadionem, kterou pravidelně vstupují k zimáku hosté, odmítl stanovisko klubu, že uzavření branky právě kvůli hostujícím fanouškům není možné, názor změnil až poté, co se za otevřenou bránu přimluvili i pán policisté. Ostatně, po celou dobu schůzky šel pan Wicher policii jasně na ruku a bylo jasně patrné, za jaký mančaft hraje…
Dále si stěžoval na pyrotechniku na zimáku, což se dalo očekávat, ve své řeči se také dlouho věnoval tématu „nalévání tvrdého alkoholu na zimáku“, což, jak se později ukázalo, bylo na schůzce téma číslo 1. Když mu lidé z klubu argumentovali, že OK, že nemají problém s nenaléváním tvrdého alkoholu v hale, ale aby stejná pravidla platila např. pro Plechárnu, prohlásil pan Václav, že s tím nemá problém, že vše zařídí, že ani na Plechárně nebude během utkání tvrdý alkohol k dostání… Pan Wicher na mne na schůzce působil jako člověk, který je tuze rád, když má hokejový klub své problémy a jako člověk, který chce havířovskému hokeji škodit. Prosýchá se, že s koncem kalendářního roku by měl ve své funkci skončit, tak uvidíme…
Vratislav Bačák (SSRZ) – svému šéfovi spíše jen přikyvoval. Však i na něj došla řada a bylo vskutku co poslouchat a čemu se smát. To když bývalý havíř, přičemž, ačkoli bych se nechtěl vyznavačům tohoto povolání jakkoli dotknout, slovník havířův známe, se začal pouštět do fanoušků. Nejprve to zkusil na Slona, u něj nepochodil, vzal si na mušku mou osobu… Ve svém emotivním projevu mne obvinil z toho, že já na hokeji jen stojím s tím ampliónem (megafon), otočen zády k hřišti, že co z toho hokeje vlastně mám, načež se mnoho přítomných v sále začalo hlasitě usmívat, protože každý, kdo na hokej chodí, tak ví, že já s megafonem nikdy nestál. Emoce u pana Vráti stoupaly, rozohnil se natolik, že začal fanouškům spílat za to, že jsou sprostí, lijou na led pivo a kdesi cosi, samotných vrcholem pak byla následující citace při níž se červenaly snad všechny dámy v místnosti: „Jste sprostí jak dlaždiči, to je samé PÍSKEJ KURVO PÍSKEJ apod.“ Co k panu Bačákovi říci? Ano, svou úlohu baviče a klauna společnosti zvládl s bravurou sobě vlastní!
Bohuslav Muras (MP Havířov) – pan Muras, no to Vám bylo něco, to vám povím… Než si vzal slovo, trvalo to poměrně dlouho, ale poté se začaly dít věci! Jeho výroky byly opravdové perly. Hláška o tom, kterak na hokej brával svého syna, ale už to nikdy neudělá, protože havířovské publikum je neskutečně sprosté, ta byla parádní. Načež jsem se jej zeptal, zda-li svého syna vůbec pouští ven, protože tam to není o nic méně vulgárnější než na zimáku, odpověď jsem nedostal… Pan Muras, dle mého názoru, na hokej nikdy nechodil, jen chtěl být důležitý. Pokud je to na hokeji vulgární, doporučuji syna odhlásit ze školy, zrušit mu Facebook, zakázat sledování televize či poslouchání rádia… Víte co? Myslím si, že kdysi to na tuzemských zimácích bylo mnohem vulgárnějí než nyní. Já, jako malý prcek, si živě pamatuji, kterak se 10x za zápas, utkání co utkání, křičelo „Raz dva tři, rozhodčí je piča!“ Já to nekřičel, venku mezi dětmi ani doma tak namluvil. Proč? Otec mi řekl, že to není správné, že děti by takto mluvit neměly (samozřejmě ani dospělí, ale to už je jiné téma). A to je stěžejní. Je to přece výchovou, která by měla být alfou omegou a né se vymlouvat na něco, co kde má ratolest uslyší…
Jednu ze svých řečí zakončil pan Muras nádhernou větou: „Stydím se za havířovský fanklub“, přičemž se tvářil nesmírně přísně a bylo zcela jasně vidět, že i záclony, které do té doby v oknech, díky venkovnímu větříku, vály, se strachem zastavily a „stály“ bez pohnutí a mrknutí oka.
Věnoval se i problematice alkoholu (té se věnoval každý, kdo si chtěl na klub flusnout), legrační bylo, když klubu dával za příklad městem pořádané Havířovské slavnosti, na které se, dle jeho slov, nedostane opilý návštěvník. Opět jsem zareagoval a zeptal se, jaký to má význam, že se dovnitř opilý návštěvník nedostane, když uvnitř v areálu se prodávají lihoviny, burčák, víno, pivo. Opět mi nebylo kloudně odpovězeno…
2. policista (MP Havířov) – až na výjimky se na schůzce nijak neprojevil, nechal svého nadřízeného, aby si svou slávu užil převážně on (zda-li to měl nařízeno – netuším a neopovažuji se hádat). Myslím, že to byl chytrý tah, takhle je dnes terčem mnoha fanouškovských hospodských vtípků právě pan městský nejvyšší…
ženy z Živnostenského úřadu – první nemluvila vůbec, druhá jen velmi krátce, schůzku opustily ještě dlouho před jejím koncem. Zmínily jen, že na zimáku budou dělat kontroly alkoholu, kontroly prodejců apod.
pánové od „pípáků“ – jeden z nich nemluvil vůbec, druhý opět jen krátce a to když porovnával situaci na hokeji v Havířově a na hokeji v Třinci, kde tahle agentura také působí a odkud pochází, mluvil především co se týče podnapilých osob a podnapilých mladistvých, o tom, že je běžné, že ochranka jim v Třinci dává dýchnout, viditelně opilé ihned předává MP apod. Téma alkoholu se schůzkou opravdu vleklo jak ona pověstná červená nit. Chlapík, který z této dvojice mluvil, mluvil, myslím si, docela rozumně…
hlavní pořadatel zápasů – jistě asi každý víte, o koho jde. Já sám jsem byl velice zvědav, zda-li na schůzce bude nějak útočit proti fanouškům, protože je jasné, že vztahy fanoušků a securitky, které on velí, nebudou nikdy dokonalé, ani být asi nemohou. Hlavní pořadatel však mluvil spíše krátce, spíše se vyjadřoval k problémovým utkání, oponoval Wicherovi, že branka otevřená hostům být prostě musí, tu a tam si notoval s jedním policistou, kdy se několikráte shodli, že spolupráce ochranky a PČR funguje výborně. Na hlavním pořadateli bylo vidět, že sám od sebe se do projevů nijak nepouští a spíše odpovídal na dotazy, které na něj byly směřovány.
Proti nám jako fanouškům se nijak nevymezoval ani se do nás nějak nepouštěl, jen nám připomenul to, co se na schůzce také řešilo, sice zákaz veškeré pyrotechniky na zimáku. S čím sice souhlasit nemusíme, nicméně to respektujeme, protože to dává rozum. Věříme však, že…
Hlavní pořadatel pak na dotazy dalších osob sdělil a potvrdil, že ví, kdo patří mezi problémové fanoušky na havířovském hokeji, že tyto osoby má ochranka zmapovány, potvrdil to, co ví každý krom pánů policistů, a sice fakt, že během utkání nedochází uvnitř zimáku k žádným excesům a securitka svou roli zvládá, ze své pozice, velmi dobře.
člověk za hasiče – na schůzku, dle svého oděvu, přišel rovnou z koupaliště a možná na něm mohl zůstat, jistě by to byla větší zábava. Neboť do schůzky takřka nebyl zapojen, Během těch dvou hodin řekl tři slova. „Pyrotechnika není povolena“.
Petr Tokarčík (kriminálka Havířov) – náš starý známý, na schůzce víceméně mlčel a jen pozorně poslouchal své kolegy, což mě překvapilo. Na posledním podání vysvětlení u něj v kanceláři (17. února 2015, k zápasu s Prostějovem) na mne působil vcelku příjemně a sympaticky, až jsem byl zaskočen…
kurátor ze sociálky – na schůzce se nijak neprojevil, jen dvakrát pohnul hlavou na důkaz přikývnutí…
žena ze sociálky – mladá paní kolem pětatřiceti let, působila na mě legračně, především tím, že si nezapomněla postěžovat, že bydlí na Podlesí a po každém hokeji nemůže usnout. No, ještě že je hokej jen jednou týdne. Ti, kteří bydlí v některých částech města, nemohou, pokud mají stejně divné spaní jako tato žena, usnout každý večer… Ale to je přece každému šumák, problémem je přece prioritně hokej!
Dále se vyjadřovala vesměs jen k problematice alkoholu, kdy apelovala na klub, aby se na hokeji neopíjeli mladiství, neboť na sociálce mají dnes a denně hlášeny případy, že právě mladiství se opíjejí při hokejových zápasech. Že je to opíjení především v parčíku za Kauflandem, s čím nemá klub nic společného a nijak tomu nešvaru dnešní mládeže nemůže zamezit, to už je každému jaksi jedno…
Jan Maceček (PČR Havířov) – zástupce pana Čížka, který seděl po jeho pravici. Pan policista Maceček mluvil především k panu hlavnímu pořadateli, jeho debata byla víceméně taková souhlasná, jak už jsem zmínil, navzájem si notovali a pochvalovali vzájemnou spolupráci. Pan Maceček na mě, ze všech policistů, udělal nejlepší dojem. Zbytečně ze sebe nedělal člověka, který o problematice fanoušků všechno ví, nevymýšlel si, nepřeháněl, nepodával lživá tvrzení, snažil se hledat způsoby apod.
Když tak nad tím přemýšlím, tak policisté si zřejmě před vstupem do místnosti střihli tolik populární „kámen, nůžky, papír“, aby si rozdělili své role. Protože v obou dvojicích (PČR a MP) bylo to klasické zastoupení hodným a zlým policistou :-).
Petr Čížek (PČR Havířov) – pan npor. Mgr. Čížek, jmenovec slavného levého záložníka ostravského Baníku, je vedoucím obvodního oddělení havířovské policie a podle toho jeho vystupování vypadalo. Na první pohled velice jistý v kramflecích, mírně arogantní, dával najevo, že co řekne, tak to prostě bude a klub s tím nic neudělá, byl přímý, důrazný, moc nenaslouchal debatě, která by měla vést ke kompromisu, velice zřetelně dával najevo, že je to právě Policie, která bude diktovat a které se klub chtě nechtě podřídí…
I z jeho úst byly slyšet některé perly, u kterých nebylo jasné, zda-li se tomu smát či brečet, však nedosahovalo to komedie, kterou při svých projevech rozpoutal pan Muras. Pan Čížek mluvil především o zákazu tvrdého alkoholu, zmínil také možnost úplného zákaz alkoholu na zimáku, čili i piva! V kuloárech se šušká, že právě v osobě pana Čížka je největší nepřítel hokeje z řad policie… Nutno uznat, že pokud se tohle opravdu jen šušká, tak na schůzce to bylo více než patrné…
Rostislav Chobola (kriminálka Ostrava) – s naprostým přehledem se jednalo o hlavní hvězdu úterního dopoledne. S oblibou používal francouzské slovo entrée (čti ántré), ve kterém si vskutku liboval.
Neustále před sebou máchal cárem papíru, kterým byla jakási Štrasburská smlouva z roku 1995. O problematice extremismu a fanouškovství hovoří a často přednáší již více než 18 let a bylo vidět, že za ty roky se mu mnohá fakta už pletou. Řada nesrozumitelných informací, řada přehmatů, omylů, naivních rčení, řada lží apod.
Pan Chobola předvedl také jednu specialitu. Tak jako na jedné ze svých přednášek v KD Radost, kde jistého Džejára nazval hlavním havířovským extremistou, tak i dnes jmenoval některé fanoušky, které mnozí z Vás znají. Z úst mu létaly přezdívky jako Proktor či Kyby, kdy o obou rád mluvil a svými osobními informacemi je ponižoval. Ano, pan Chobola si je zřejmě vědom toho, že nemůže jmenovat příjmením, protože jeho tvrzení jsou nepodložená, mnohdy lživá a mohlo by to být na žalobu za pomluvu…
Pan Chobola se také oháněl pojmy jako Thugs from Havířov, zmínil vlajku tohoto uskupení, věnoval se výčtu zápasů AZetu, na kterých došlo k nepřístojnostem (na ruku mu šel pan Wicher, který k utkání se Vsetínem doplnil, že tehdy dokonce tekla krev), jmenoval politické demonstrace, byl s přehledem nejčastějším řečníkem toho dne. Častokráte mu některý z fanoušků oponoval a není se čemu divit. Pan Chobola mluvil tónem, jakoby každou druhou sobotu tekla na havířovském zimáku krev, jakoby hala byla permanentně v plamenech, ačkoli si nejsem jist, jak často je zápasům našeho celku přítomen. Byl vůbec někdy u nás na hokeji? Nás fanoušky nepřímo vybízel k tomu, že se od radikálně smýšlejících a zlobivých fandů musíme distancovat, označit je, vyřadit ze společnosti apod. Snažil se nám radit, co musíme udělat, protože pokud to neuděláme, má údajně páky na to, aby nám zavřel stadion a náš klub hrál ligu bez diváků. Ano, ťukáte si na čelo správně, ale tímto argumentem se tento zmíněný opravdu oháněl několikrát… Stejně jako seznamy výtržníků, které by klub na hokej neměl pouštět…
Pan Chobola je velkým fanouškem nizozemského Ajaxu Amsterodam, svědčí o tom ostatně i jeho veřejně přístupná profilová fotografie na facebookovém účtu, několikrát se ve svých projevech opíral o fanouškovskou scénu právě v Nizozemí, dával nám ji za příklad. Že jsou tam výtržnosti fanoušků na denním pořádku (mimo stadion), dokonce si dovolím tvrdit, že ve větší míře než v ČR, na to ovšem vždy tak nějak pozapomněl. Ale kdo by se tomu divil… Proč jsme šli na schůzku?
Řada lidí nám pokládá otázky, proč jsme se jako FANOUŠCI takové komedie vůbec zúčastnili. Ano, chápu. Třeba Slon z RBH po schůzce prohlásil, že příště už se podobné frašky nezúčastní, protože to, co tam z úst některých pánů zaznělo, nemá obdoby. Já si však přesto myslím, že je více než dobře, že jsme na takové schůzce byli přítomni a že příště bychom měli jít zas. Tedy pokud budeme vedením pozváni a já si myslím, že bychom pozváni být měli. Nemělo by se jednat o nás bez nás. Po schůzce jsme se shodli na tom, že plno informací, které zazněly vůči nám, bylo buď zkreslených nebo dokonce lživých. A já si myslím, že takovýmto slovům bychom se měli bránit. Kdybychom to nebyli my, kdo se těmto informacím vzepřel? Nebyl by to nikdo a zbývajících 21 lidí by souhlasně pokyvovalo, jací že jsou ti fanoušci špatní. Každý odsouzený, i ten, který je odsouzen byť „jen“ morálně, by se bránit měl!
Z trojice fanoušků si docela často brali slovo J.R. from B.K. a Slon z RBH, o názor Kuby ze skupiny Abstinentů Havířov jsme požádali nyní a tady je…
„Schůzka na mě udělala dojem asi takový, jaký jsem očekával. Už delší dobu jde vycítit, jak je městská policie, státní policie a vlastně celý magistrát proti hokeji. Pro ně budeme vždycky všichni jen zločinci a bylo by asi vůbec nejlepší, kdyby se tady žádný atraktivní hokej nehrál, protože potom by nemuseli nic řešit. Dále mě zaujaly řeči lidí ze SSRZ, k tomu asi není třeba nic dodávat. Jen jsem si naivně myslel, že všichni tito lidé budou mít aspoň minimální zájem si zjistit, jak co doopravdy je. Jinak samozřejmě nic ve zlém, jsem rád, že jsem se mohl zúčastnit a vyslechnout si názory od lidí z tak širokého spektra.“ (Kuba AH)
Naše pocity?
Celá schůzka na nás, pokud mohu mluvit za všechny tři fanoušky, působila tak, že chodíme na hokej v jiném městě, než většina přítomných v místnosti. Opravdu. Často jsem se nestačil divit… Několikrát jsme se hlasitě zastali našeho vedení, protože za celých těch pět let, kdy jsou tito lidé u „moci“, tak na zimáku bylo minimum problémů s havířovskými fanoušky, vlastně téměř žádný! Ano, víme to, nejsme svatí, jsou za námi mnohé výtržnosti, problémy apod., ale kolikrát se něco stalo v naší domovské hale? Říkáte si, že dělím dvě věci, přitom jsme jedni a titíž fanoušci, kteří řádili v Prostějově, v Jičíně, ve Vsetíně apod. Ale pozor, dělím zápasy domácí a výjezdové právě proto, neboť na schůzce se řešily hokeje v Havířově, bavme se tedy o zápasech hraných u nás ve Slezsku. Na schůzce bylo chování hokejových fanoušků mnohokráte paušalizováno, kdy bylo patrné, že pokud v den hokeje, člověk s klubovou šálou, obluje zastávku MHD 4 kilometry od zimáku, je to chybou klubu…
Proč pánům ze SSRZ i z řad policie vadí alkohol na zimáku, když na zimáku se problémy nedějí, když problémy, pokud párkrát do roka nastanou, nastanou mimo zimní stadion? Jak prodej alkoholu v hale souvisí s těmito skutky? Zákazem prodeje alkoholu se tomu zamezí? Neblázněte. Pokud si tihle lidé myslí, že za těmito činy stojí chlast, není to určitě ten alkohol, který se prodává na stadionu… Pokud budu mít zábavný podnik, ve kterém nebudu prodávat alkohol, nezamezím přece tomu, že lidé si cestou domů koupí chlast a někde se servou. Tohle není hledání řešení, to je hledání záminek!
Ano, spousta problémů se děje po skončení hokeje, mimo zimák. Jak to ale souvisí s vedením našeho klubu? Nijak! I kdyby klub těmto lidem zakázal vstup na zimní stadion (nemá k tomu jediný důvod a žádný právní podklad), změní se něco? Tito lidé, kteří tu a tam občas pozlobí soupeře z řad hostujících fanoušků, k tomu nepotřebují hokejové utkání. Ne, tímto se jich nezastávám ani nyní neobhajuji jejich skutky a činy, jen se snažím poukázat na věc, kterou jistí lidé nevidí… Před několika lety zde byla velice vážná aféra, která byla propírána médii, to když fotbaloví fanoušci z Havířova vzali vlajky svým hokejovým sokům. Vlajky v hodnotě téměř 30 000 Kč. Potřebovali k tomu hokejový zápas? Potřebovali se k tomuto aktu opíjet na zimáku? Ani náhodou… Jak měl klub s těmito fandy pracovat, aby se tomuto incidentu předešlo?
Z pánů policistů bylo patrné přesvědčení o tom, že klub by měl na tyhle lidi apelovat, že bychom na ně měli apelovat i my, ostatní fanoušci… Máte na to chuť? Máte chuť suplovat role otců u těchto, většinou mladistvých jedinců? Pokud ano, závidím Vám. Klub se od výtržností vždy distancoval, nevím, co mohl udělat víc. Když budeš majitelem diskotéky a přijde ti na ni klučina, o kterém víš, že uvnitř Tvého podniku nic špatného neudělá, pustíš jej samozřejmě dovnitř. Když hudba skončí, dýdžej sbalí fidlátka a Ty svůj klub zavřeš, už toho klučinu/návštěvníka nesleduješ až domů, zda-li venku nevyvrátí autobusovou zastávku nebo někomu nedá facku. Protože Ty už za jeho chování nejsi zodpovědný. Nesleduješ jej, protože není to ve Tvé moci, Ty přece nemůžeš zastávat funkci rodiny, která by tyhle lidi měla prioritně vychovávat!
Spílali jsme panu Bělicovi z hnutí ANO, že systematicky vystupuje proti našemu klubu, i když ve svých oficiálních stanoviscích to popírá. Nyní už začínám nabývat dojmu, že operuje na základě informací od Policie, která mu je podsouvá a on je jen interpretuje. Že se mu tyhle informace hodí, o tom žádná… Často však přemýšlím, proč ta policie takhle vystupuje, zda-li je to opravdu z jejích hlav, co tím sledují nebo zda-li jsou k těmto analýzám někým tlačeni. Víte co? Já opravdu nevím. Opravdu mi není známo, proč se policie vůči klubu vymezuje tak, jako kdyby do hlediště chodili jen násilníci, jako kdyby se zápas co zápas opakovaly excesy fanoušků. Nemyslím si, že tahle doba nějak vybočuje z doby let osmdesátých, devadesátých, z doby před zrodem tohoto novodobého klubu apod. Častokráte slyším hlasy, že někteří na hokej nevezmou své dítě, protože je nechtějí přivést do takového prostředí… Do jakého, kurva fix? Promiňte, rozohnil jsem se, v tom vedru už to nešlo jinak. Zpět k těm dětem. Jsou to většinou právě ta dítka ve věku 8 – 13 let, která házejí papíry na led… A pak to schytají nešťastníci s amplionem :-). A myslíte, že mě tohle, tenhle nešvar, kterým je házení čehokoli na domácí led, nesere? Ale co mám dělat? Nejsem fotrem toho děcka, nemůžu mu dát na prdel. A tohle by si měli uvědomit i ti pánové od PČR. Ani klub nemůže dát na prdel fandovi, který svému sokovi vezme šálu na Hálkově ulici. Nemá totiž vhodný opasek k tomu prdelořezání. Tím opaskem myslím důvody, nástroje, dosaďte si další věci… Jsou to paradoxy a je jich velká spousta. My, kteří na hokejové zápasy chodíme, víme o tom své. Jsem přesvědčen, že pro dítě, které má rádo sport, je návštěva vypjatého utkání AZetu Havířov svátkem, souhlasíte?
Z celé schůzky bylo jasně patrné, že našemu klubu létají klacky pod nohy ze všech stran. Je na nás, jak a zda-li klubu pomůžeme, protože rozehrána je bohužel velká hra. Ne, ani my nejsme malí hráči. Máme velkou moc. Jen s ní dobře naložit… Začněme tím, že budeme v co nejhojnějším počtu chodit na hokejová utkání a budeme na nich vytvářet takovou kulisu, kterou si přijde vychutnat každý chlap, každá ženská, každý teenager i každé dítě (krom toho pana Murase), které má rádo hokej! Můžou následovat další tahy z naší strany. Můžeme králem, jak se mnohdy hrdě označujeme, táhnout už nyní, možností tahů, které budou znamenat šach či garde je hned několik. Můžeme táhnout i za několik měsíců, to když se budou blížit nové obecní volby a stejní pánové, kteří nyní hokeji škodí, budou postávat před halou a stát o naše hlasy… V té době bychom měli vytáhnout takové to kuličkové počítadlo, na kterém jsme se učili velkou i malou násobilku na prvním stupni základní školy a vše jim spočítat! Pokud by jim někdo z Vás i nasral na hlavu, zatleskám mu. Napište mi pak o tom,. Sesmolím článek. Článek podobný tomu dnešnímu. Doufám, že někoho bavil a třeba dodal mu informace…
Sepsal J.R. from B.K.