Je mi blbě. Po neskutečně parádním utkání proti Šumperku jsme dali pár piv a také několik panáků vodky a teď, hodinu před nedělním polednem, to není ideální… Do toho mi píše kamarád, že by se jel podívat do Zlína, který bude hostit Kometu. Je to na poslední chvíli. Zdá se mi to jako ztřeštěný nápad. Nakonec však opravdu plníme auto, ve 12:30 máme sraz u Kauflandu, vezmeme malou výjezdovou vlajku ON TOUR a vyrážíme…

Cestou zastávka v Frýdecko-místeckém Mekáči, opět si v duchu říkáme, jak za místní cirkusový hybrid může hrát Stývek s Klímou. Po kalorické bombě na to šlápnem a ve Zlíně se zjevíme asi 45 před začátkem utkání. Od Honzy Maruny mi přijde SMS, že nám dnes mohou nechat 2 lístky. Prý u sekuriťáka, který jako jediný má culík a kuklu. A tak začíná pátrání po mužském ohonu… Sekuriťák je opravdu nalezen, 2 lístky nám předává, zbylá trojice si kupuje vstupenky za 110,- na stání.

Jelikož chceme očíhnout i rozbruslení, jdeme do haly prakticky hned, nemá cenu se zdržovat venku. Do začátku zápasu zbývá ještě zhruba půlhodina, oba kotle, tedy jak zlínský, tak brněnský, jsou už vcelku plné – paráda. U domácích je to jasné, ti ten kotel mají tak narvaný, že pokud v něm nejsi včas nebo se o přestávce zdržíš na cígu, své místo už nenajdeš. To je naprostá bomba a z mé strany obrovská závist! Celkově se zlínská tribuna na stání plní už dlouho před zápasem, při konci rozbruslení může být na zimáku klidně i 2000 lidí…

Zimák se parádně plní, cestu na něj si nakonec najde 6300 fandů a tak snad o dobrou atmošku nebude nouze! Domácí ROŽEK, jak se říká místům, kde sídlí kotel. ale i celá tribuna za bránou, vypadají opticky velmi dobře. Jasnou převahu na fanoušcích má žlutá barva, místa na stání jsou našlapaná, fakt paráda. Naprosto ideální stav pro optické prezentace v těchto místech…

Na domácích fanoušcích je k vidění obrovské množství dresů, mnohem více mě pak zaujímá obrovské množství šaliků, které domácí fanoušci mají na krku. Vypadá to výborně, třeba v tomto se s nimi v Havířově nemůžeme rovnat. Do začátku zápasu je ještě nějaký čas a tak přemýšlím, čím to může být, že ty šaliky tady tak „letí“. A nejen tady, třeba i v pomrdaném Třinci mě tohle zaujalo. Výchovou fandů? Tradicí? Oddaností? Marketingem? Čert ví…

Za druhou bránou se formují příznivci Komety. Kolik jich může být? 350? Fakt nedokážu odhadnout. Před sektorem vyvěšují minimálně 2 docela hezké vlajky (pěkné vlajky naprosto chybí domácím, ti vyvěšují zhruba tak 5 malých hadříků), tu a tam něco zafandí už před úvodním vhazováním, pod sektorem postává spíkr s megafonem. I domácí mají spíkra. Snad jako jediný v kotli nemá na sobě dres nebo šálu, disponuje takovým tím malým, na první pohled dětským, megafonem. Oba kotle už netrpělivě čekají na úvod…

Domácí se na ledě brzy ujímají vedení, trefí se kdo jiný než ROBERT ŘÍČKA, hlasatel hecuje fanoušky a ti jej bouřlivě vyvolávají. S klukama se shodujeme, že je to takové divné, když jej vyvolává někdo jiný než my :-). Úvodní gól domácí hodně nabudí jak na ledě, tak především v hledišti, mnohokráte tleská téměř celá hala, efekt to dává výborný. Jak by také ne, při dnešní návštěvě. Domácí obecenstvo se baví, kotel několikrát vyhecuje přilehlé tribuny k pěkné odpovídačce „Zlínští – Ševci“, mnohokráte se zvedají šály, točí se s nimi nad hlavou, i tohle vypadá výborně.

Zlínský kotel si však mé renomé trochu kurví. A kurví si to sám a dlouhodobě. V kotli je cca 300 lidí + na tribuně na stání, jakoby pod kotlem, je další několik stovek lidí, se kterými se dá krásně pracovat. Obrovský potenciál a já si troufám říct, že kdybychom takovýto početný potenciál měli v Havířově, vyždímali bychom z těch lidí několikanásobně víc. Zlínští tímto potenciálem značně mrhají a uchylují se k velmi hlasitému bubnování (3 bubny), místo pěkných zpěvných chorálů či úderných pokřiků, které v této hale parádně vyniknou. Toho bubnování je opravdu příšerně moc, randál jako kráva. Ano, mnohdy se potleskem připojí celá hala a vypadá to pěkně, ale i tak… Jsem fanoušek,vždycky pro mě bude víc pokřik nebo chorál, než bezduché mlácení do bubnů jen proto, aby nebylo ticho. Bubnování nechme Marpovi ve skupině Chinaski, my jsme přece fanoušci…

Ještě vsuvka k té hale. Moc se mi zde líbí! Jasně, na mnoha místech je znát, že ten zimák je fakt starý. Ale důležité je, že opravdu vypadá jako starý dobrý hokejový zimák a né jako moderní aréna, ve které sedíš v triku, skoro jak na Floridě. Zlínský stadion měl projít rozsáhlou rekonstrukcí a měla z něj být právě ta aréna, nedávno jsem četl, že se vše odkládá na neurčito, že se nesehnaly peníze… Říčana s Mařkou to možná mrzí, já jsem však fanda, já nepotřebuju moderní šatny a kdesi cosi, já se chci cítit stále jako na hokeji, proto tomu nesehnání peněz tleskám a jsem nadšený… 🙂

A co Kometa a její fans? V první třetině se snaží fandit neustále, spíkr své stádo velmi dobře hecuje, používají s rozumem pouze jeden buben a i přes velmi špatné umístění sektoru pro hosty se fanděním baví, mnohokráte různě poskakují apod. Po obdrženém gólu mne však rozesmějí jejich pokřiky „Budíček“ či „Zavolejte Kometu“, tyhle srágoroviny bych čekal u jiných ekip…

O přestávce jdeme ven, je chuť na nějaké to občerstvení, něco málo pojíme, sortiment je docela velký a jdeme zpět, abychom si stoupli na své místo, ze kterého máme docela dobrý výhled…

Kometa vyrovná na 1:1, zlínské publikum je poněkud opařené. Škoda že tento stav nevydrží déle, rád by se přesvědčil, jak moc jiné bude publikum, když Zlín vede a nevede, tohle přání se mi však nevyplní, domácím dnes hraje téměř vše do karet, Zlín rychle strhne vedení na svou stranu a od těch chvil už v hledišti dominuje, především i díky svému počtu. Brňáci se snaží jak se jen dá, fandí neustále, i když možná až moc často opakují jeden konkrétní chorál. Nic z toho však dneska nestačí na domácí…

Ti se opět baví, opět pracují se šálama, odpovídají si, bohužel však stále bubnují o několik desítek decibelů hlučněji, než by bohatě stačilo… Hlasatel utkání si všímá pětice jihlavských fanoušků (všichni dres a šálu Dukly), která sedí za střídačkama. Tak jako my přijeli podpořit Říčana či Mařku, Jihlaváci přijeli za Čachotským. Domácí hlasatel je pozdraví, Jihlaváci vytahují své „choreo“, kdy každý z nich drží papír s namalovaným písmenkem, což dohromady dává nápis ČAGY „C“, hala jim zatleská a domácí kotel rozjede pokřik Dukla Jihlava. Legrační, usmíváme se… Trochu komedie. Kdybychom v podobné maškarádě přijeli my, řvalo by se AZ Havířov? Jako jo, mnozí to ocení, já tomu příliš nerozumím. Když k nám přijelo 5 fandů Zlína, seděli také za střídačkou, nedovedu si představit, že budu řvát PSG Zlín nebo cosi podobného… Proč? Nemám to zapotřebí, fandím AZetu! Ale jak říkám, proti gustu…

První dvě periody jsme byli docela nablízku brněnskému kotli, na závěrečnou tetinu se přesouváme na tribunu na stání, jen několik desítek metrů pod zlínský kotel, i proto, abychom byli tak nějak uvnitř toho dění a mohli lépe hodnotit. Spousta slivovice v PET lahvích či plaskačkách, to se to pak fandí. No jo, Valašsko se nezapře…

V závěrečné části jsem jakoby přes celé hřiště od Komeťáků, pokud fandí, do těchto míst je prakticky neslyším. Pouze když si chtějí chvíli spočnout domácí bubeníci a nemlátí do těch svých blan. Ale i tak – nevím, jak moc tomu Komeťáci v poslední části dávají, ale jak říkám, na protější stranu jsou nuloví.

Ve třetím dějství graduje domácí fandění, opět dají nějaký ten pěkný a zvučný chorál, opět využívají toho, že na tribuně, na které právě stojíme, má na krku snad každý šálu. Zápas se blíží ke konci, zimák spouští Vysoký Jalovec. Parádní a neskutečně znějící chorál, pokud tento popěvek chorálem nazveme. Ano, na Valašsko to patří jako hrnec na prdel a tak je jasné, že to domácí zpívají. Zní to parádně, tohle jim závidím. Ale nikdy bych nebyl takový trouba, abych chtěl, aby se to zpívalo v Havířově. Ač by to bylo super. Ale! Je to věc valašská, ať si to zpívají ve Zlíně či na Vsetíně. Postrádám smysl, proč to zpívají třeba Pardubice, Litvínov a kdejaká jiná ekipa z Čech. My zpívejme nějaké slezské písně, s přimhouřením oka třeba i Beskyde, Beskyde… 🙂

Domácí vítězí. Zcela zaslouženě, Kometa dnes byla tragická… Hostující hráči na chvíli postojí u svého sektoru, fandové Komety zapalují jednu menší modrou dýmovnici, to už však vnímám děkovačku domácích. Celkově mi děkovačky extraligových fanoušků a hráčů přijdou takové stručné, možná až nudné, dnešek není výjimkou. Přitom oproti Havířovu, dnes ve Zlíně, po závěrečné siréně, nikdo neodchází – bomba! To jen v Havířově hned lidi letí na autobus, aby jim doma náhodou nevystydly párky… Tady je to jiné, tohle bychom se od domácího publika měli učit, my je na oplátku můžeme naučit, jak z děkovačky udělat mnohem větší show a divadlo. Právě jako odměnu pro ty tisíce lidí, kteří nikam nepospíchají…

Zlínští hráči odjíždějí do kabin, na ledě zůstává jen gólman Kašík, kteří byl dnes publikem mnohokráte vyvoláván, až Káša tu show konečně rozjíždí, vyhecuje tribuny k parádně znějícímu chorálu – výborné!

To už i my opouštíme zimák, napíšeme Robertovi, zda-li se můžeme společně vyfotit, počkáme nějakých 20 minut, Robert s Mařkou za námi přijdou, prohodíme pár slov, vyslechneme si, proč je ta Kometa tak tragická 🙂 (na ledě), chvíli poklábosíme, vzájemně si popřejeme hodně úspěchů do budoucna, sedáme do auta a opouštíme Zlín. Tak zase někdy, kluci…

Cestou domů bilancujeme zápas. Jak na ledě, tak především na tribunách, protože právě tribuny jsou naším hřištěm… Jak to bilancování zní?

Atmosféra na zimáku byla velice dobrá, velice pěkná, hlučná, hokejová, bylo to moc fajn. U domácích bylo vidět nadšení celé haly, když ta mnohokráte tleskala, což v Havířově takové není. Naopak, při tolika lidu a při takto situovaném kotli a tribuně na stání, Zlínští by z toho měli vyždímat opravdu daleko víc. Sebevědomě si myslím, že mít tyhle možnost v Havířově, tak při vedení nad rivalem a při alespoň z půlky takové návštěvě, tak ten stadion padne. Domácí bubny, to je zlo o kterém jsem psal už několikrát, odpustit by si mohli také pár pokřiků, ať už „Umíte hovno“ či „Bijte je“, když zasahuje ochranka proti Brňákům. Pokřik Dukla Jihlava už radši ani nehodnotím…

Od letošní sezóny působí na zlínském zimáku skupina fandů, kteří si říkají SHOEMAKERS, mají za sebou několik docela solidních choreografií, snaží se malinko měnit poměry na zlínských tribunách. Mají to však zatraceně těžké a já jsem trochu skeptický ohledně toho, zda-li se jim to vůbec povede. Zlín je léta letoucí hokejové město, fanouškovství je zde zakořeněno, lidé mají své návyky a zvyky a je skoro až nemožné, přijít v několika lidech na zimák a říkat, že od teď by se to mělo dělat jinak. Ač můžu těmto klukům držet palce, protože svým myšlením se trochu podobají nám, jsem opravdu skeptický… Na druhou stranu, čekal jsem, že třeba dnes budou mít nějakou pěknou choreografii, ale bohužel (bez prezentace také fans Komety). Přitom kdy jindy a kde jinde? Opět a znova opakuji, že s tím potenciálem, který stojí za bránou, se dá tak neskutečně pracovat…

A co Kometa? Těžké hodnotit, nechci je nějak hanit, třeba oni sami napíšou report, ve kterém se zhodnotí… Ani nevím, zda-li jsem od nich čekal víc. Ve žlutomodrém pekle to měli zatraceně těžké a jak říkám, na druhou stranu prakticky nebyli slyšet… Čert ví, jací vlastně dneska byli. Je však každopádně znát, že situace v Kometě, jak na ledě, tak na tribunách, není zdaleka ideální a je to právě Kometa, kdo musí stejně jako my, vzpomínat s velkou dávkou nostalgie na předcházející roky. Je to právě Kometa, kdo, dle mého názoru, po mnoha letech, už není českou hokejovou jedničkou. Má potenciál na to, aby opět byla, tak uvidíme… Však pozor. Je neskutečně náročné, kralovat naší scéně několik let nepřetržitě a stále. Až do letoška to byla právě Kometa, kdo jasně a s přehledem diktoval tempo. Jak ale přijdou krize na manželství, přijdou i na fanouškovství. Kometa si letos vybírá time-out, za poslední roky má na to jakési právo…

Sepsal J.R. from B.K.