Vzhledem k tomu, že jsem potřeboval vycestovat do Pardubic v termínu, kdy se tam hraje utkání doma, tak jako vždy, jsem se rozhodl jít na hokej. Do Pardubek jezdím rád, příjemné město, plno kaváren, restaurací a hospůdek, kde se dá posedět, hodovat a slušně pokvasit. Prostě centrum města mám rád. Telefon bratranci, hrdému držiteli dvou permic v ceně 6500kč za kus :-). Něco pro ty, kteří u nás nadávají na cenu.
Rozhodně to není moje první a myslím ani poslední pardubické utkání, byl jsem i před rekonstrukcí haly. Příchod ke stadionu je něco, co moc nenadchne. Kdysi byly venku stánky (myslím globusácké), kde se grilovaly klobásky, bylo pivko. Dneska byl venku, myslím, jen stánek s pivem. Bylo fakt hnusně a já byl na pivu a jídlu jinde, a tak jsem kolem jen proběhl. Přicházím asi půl hodinku před začátkem utkání. 1/3 lidí v dresech, 1/3 klubové šály nebo čepice, 1/3 bez ničeho. Sem tam fanda ve zlínském dresu nebo se zlínskou šálou. Asi už jsem jinde, nedovedu si to představit u nás, ale neodsuzuji to. Raději nebudu rozebírat to, že jsem se dostal na stadion, aniž bych komukoliv, cokoliv ukázal. Zkusím to asi i příště :-).
Vnitřek stadionu je „útulný“, ale prostě mám rád tu naši plechovku a doufám, že nám zůstane co nejdéle. Vidím – nová kostka, která vypadá fakt skvěle (nevýhodou je, že místo opakovaček a zajímavostí tam běží skoro furt reklamy). Sedneme na místo kousek za trestnou, od domácího kotle jsme asi 20-30 m. Poslouchám sestavu hostí, Mařka a Pechy, příjemné překvapení. Kotel se plní, jeho sektor je celý na stání a za brankou. Trochu nechápu tu demenci, že umístili hostující sektor hned vedle domácího a je dost malý. Myslím, že to škodí atmosféře. V domácím kotli 3 bubny, které jsou teda pekelně hlasité a mlátí se celé utkání. Občerstvení. Nehodnotím. Vařený párek a pivo mě moc nebere.
Blíží se začátek utkání, domácí přijíždějí jako vždy hlavou koně. Není to ono. Hostujících ševců odhadem v sektoru asi 30, zbytek různě po stadionu (během utkání se moc neprezentovali). Domácí kotel slušně zaplněn, i když jestli se tomu dá říci kotel. Opravdu jsem seděl celé utkání kousek a buď je to akustikou, nebo nevím čím, ale moc jim není rozumět. Zato bubny slyším ještě teď. I když to bych křivdil, „Dynamo, dynamo, dynamo“ jim celkem šlo a ještě jsem zaslechl něco ve smyslu „Hoši bojujem, ať ty kurvy rozbijem (nebo nějak tak)“. U „černé svině“ se zapojuje většina kotle.
Hokej stál za hovno, takže ke konci utkání jsem slyšel dost pískotu, což domácím hráčům, kteří mají deku větší než naši hráči, moc nepomůže. Jednoduché přihrávky nejdou, puk odskakuje. Neustále někdo za mnou řve „vraťte mi peníze“, „hrajete hovno“. Bláboly se většinou krásně nesou! O komerčních přestávkách probíhálo na kostce tradiční „kiss me“ a něco ve stylu „udělej ze sebe co největšího retarda a dostaneš dárkový koš od mlékárny“. Hodnotit domácí kotel nemá moc smysl, protože jsem ho zažil, jen když domácí hráči tahají za kratší konec. A jak stále tvrdím, kvantita není kvalita. A dneska byl kotel ještě mnohem horší, než domácí hráči na ledě.
Stojím si za svým – do Pardubic jen za hokejem nikdy. Hlavně pokud chcete atmosféru. Ale pokud si chcete užít den, centrum města je příjemné a zatím mě nezklamala jediná restaurace, kavárna nebo hospoda. A když hraje Dynamo, Tesla nebo nevím, jak tomu klubu ještě kdo říká, tak můžete zabít čas. Ale moc nečekejte!!!
Sepsal Dzandra