Co víc si přát, než jet do Přerova v sobotu? Jasně, vím, našim klukům se herně ani výsledkově nedaří a tak mnohé tento výjezd neláká. Neláká to dokonce tak moc, že ještě ve středu před domácím zápasem máme jen 25 přihlášených fanoušků do autobusu, který má kapacitu nějakých 50 míst. Hodně se bojíme, že bus ani nevypravíme, což by byla obrovská škoda… Jsem nasraný.

V pátek ráno však už máme nějakých 40 nahlášených, autobus nakonec pojede, začínáme špekuovat, jak a čím pokrýt případnou finanční ztrátu, kdyby nebyl zcela naplněn. A tak míříme do Kauflandu, kupujeme pětapadesát lahvových piv, dáváme je vychladit do našeho skladu, doma pak dlouhé hodiny smaží jeden z fanoušků bramborové placky, které budeme během výjezdu prodávat.

Lidé se do busu hlásí na poslední chvíli. Tradičně. Až během soboty je nějakých 7 nově přihlášených. Nevím proč to tak je. Někdy nás to sere a dělá nám to s organizací výjezdu problémy, dnes nás to možná spíše těší, alespoň bude autobus plný…

Venku je zima, droboulince sněží, než se otevře Plechárna a asi 20 nedočkavých lidí na srazu se bude moci ohřát, mířím na zimák, kde náš starší dorost bojuje v utkání proti Třinci. Už se těším, až za A tým za pár let naskočí mladý Potok, který se nyní prohání po ledě a ve starším dorostu je jasně nejproduktivnějším hráčem…

Už ale otevírá Plech, valíme tam, lidé chodí, platí výjezd, my mezitím do již přistaveného busu nakládáme všemožné fanouškovské pomůcky a také pojízdné občerstvení. 55 piv a 40 bramborových placek. Busem s kapacitou 51 míst k sezení vyráží do Přerova s celkově 57 fanoušků, což je super, což jsme absolutně nečekali.

Cesta pohodová, prodáváme pivka, kousek za klimkovickým tunelem hromadně močíme, právě po vykonání této potřeby začneme s prodejem bramborových placek. Cena lidová, 15 kaček. Placky rychle mizí. Jak z prodejního pultu, tak v žaludcích výjezďáků. Kdyby těch placek dnes bylo 150, troufám si říct, že by se všechny prodaly… Tak třeba zase příště něco napečeme, nasmažíme, připravíme :-).

Cesta je neustále pohodová, panuje velmi dobrá nálada, jedno pivo mizí za druhým, určitě bychom jich dnes prodali více než stovku. Kdesi u Oseku nad Bečvou se na nás nalepí jedno auto policistů, které nás doprovází až k samotnému zimáku. Tam stavíme jakoby u vchodu do sektoru hostů, na místě je dost uniforem, situace je klidná. Pomalu kupujeme lístky, skrz docela důkladnou šacovací kontrolu vcházíme dovnitř. Některým se podaří se na hokej dostat na vstupenku ze zápasu AZ vs. Kadaň, tohle rázní kluci z ochranky moc neřeší. Mimochodem, ochranka je tu stále stejná, pořád ta partička velkých kickboxerů, tak jsem zvědav, jaké to dnes s nimi bude. Zatím jsou naprosto v pohodě, žádné provokace, nic takového…

Do zápasu je ještě dostatek času, věšíme vlajky. K hlavní, kterou je pro úvod zápasu AZ HAVÍŘOV, přidávají své zástavy skupiny Rumboys, DC a Mladá Zvěř, jako 5. vlajka pak visí malá výjezdová On tour.

Po příjezdu fanoušků, kteří do Přerova cestují auty, se náš počet ustálí na čísle 80 + samozřejmě fanynka Karin, která si sedá na plot, kolem krku má omotanou šálu domácích Zubrů, kterou před časem ukořistila. S naším počtem jsem já osobně hodně moc spokojen. V naší situaci fakt super číslo, jsem až překvapen… Do utkání chybí asi 5 minut, v našem sektoru se už tu a tam cosi zakřičí, koukám se do sektoru domácích fanoušků a ten je pořád prakticky prázdný. Hergot, co to je?

Nakonec se v něm lidé přeci jen sejdou, zápas začíná, avšak kotel Meopty není ani zdaleka tak plný jako zhruba před 14-ti měsíci, když jsem zde byl naposled. Možná je v něm i o trochu méně lidí než kolik se v kotli scházelo, když jsme zde jezdili ještě ve druhé lize. Jasně, náš domácí sektor je v tuto chvíli ještě v horším stavu, ale dnes mě prostě počet lidí v kotli Přerova, na to, že v hale je nějakých 2 200 lidí, dosti překvapuje…

Náš kotel fandí od samého počátku zápasu, spíkr s megafonem sedá nahoru na vysoký plot, téměř všech 78 Zvířat stojí příkladně pokupě, tohle je moc fajn. Jak staří, tak mladí. Od prvních chvil předvádíme velmi dobrý doping, fandění je z naší strany opravdu kvalitní…

Je jasné, že když fandím v sektoru, nemohu slyšet domácí. Stejně tak, když fandí oni, nebudou slyšet nás. Navíc sektory vlajkonošů jsou zde daleko od sebe. I tak ale můžu přerovské fandy srovnávat s tou 14 měsíců starou návštěvou tohoto útulného zimáku, je to hodně velký rozdíl. Fandění domácích je dnes nemastné neslané, není to ono, není to takové, jako tehdy…

A tak si odskočím na pivo. Zubr za 25,- + 50 Kč záloha na tvrdý plastový kelímek. Mnoho našich fanoušků na tohle nadává, mně se to líbí… Podobné to je na fotbale na Bohemce nebo na Slovácku. Když chceš podpořit klub, kelímek, který je hezký a může být fajn památkou třeba na poličku malým klukům do dětského pokoje, prostě nevrátíš, klub má od Tebe pajdu. Pořád všichni přemýšlejí, jak klubu přispět, tohle je fajn věc…

Náš doping je celou první periodu konstantní, je velmi dobrý, o přestávce se všichni zaslouženě občerství. To už přes plot, který dělí náš sektor od fanoušků domácích, probíhají první rozepře, zatím převážně slovní, za plotem je několik domácích provokatérů…

Vracíme se zpět do sektoru a stále velmi kvalitně fandíme. Pokřik střídá pokřik, chorál střídá chorál, mnohokráte také urážíme domácí. Zhruba v polovině zápasu dostaneme branku, Přerov jde do vedení, nám malou chvíli trvá, než se z toho otřepeme, ale zanedlouho opět velmi dobře fandíme… Lépe než ve třetině první fandí domácí, úvodní gól zápasu je evidentně nakopl, hlasitě si odpovídají s protilehlou tribunou I když nevím, jestli to nazvat odpovídačkou, když řvou obě tribuny totéž (MEO), připadá mi to divné. Moc se mi to nelíbí. Ale jak říkám, aspoň nyní to trochu zní a v hale je od domácích rachot…

Náš sektor si připraví choreografii, to když si každý fanoušek vezme hned tři balonky, každý v jiné barvě svého klubu. Balonky malinko jiné, perleťové :-). Nad hlavami tak máváme téměř dvěma stovkami balónků. Tahle prezentace mohla být ještě lepší, bohužel začínáme mávat už v době, kdy se posledním lidem v sektoru balonky teprve rozdávají. Ochranka pouští jednoho z nás mimo náš sektor, aby se prezentace mohla vyfotit, nutno podotknout, že ochranka je dnes maximálně profesionální, pohodová a vstřícná!

O druhé přestávce měníme hlavní zástavu, která visí na plotě. Dolů jde vlajka AZ HAVÍŘOV, místo ní se věší HAVÍŘOVSKÁ ZVĚŘ. Dnes je tedy naše vlajkosláva příkladná.

Ve stejné přestávce opět dochází k nějaké té výměně názorů přes plot, situace je v jednu chvíli malinko vyhrocená, domácí toho využívají a přes plot berou jednomu mladému fanouškovi AZetu šálu. Naše chyba, chyba jedince. Zasahuje však ochranka, šalik Přerovákům bere a vrací nám jej zpět. Ne, takhle ne. Klukovi, který je rád, že má šálu zpátky, ji bohužel musím vzít a i když je mi ho líto a ačkoli to lidé z ochranky nechápou a tázavě na mě koukají, šálu vracím domácím! Poctivě si ji „vybojovali“, fanoušci hrají svůj vlastní zápas, do kterého by neměl zasahovat nikdo třetí. A když na ochranky řveme „Nechte fanoušky“, tak s nimi přece nebudeme spolupracovat. Ani za cenu bolestivých ztrát! My přece nejsme v koalici s ochrankou, policií a kdekým jiným, na koho jindy nedáváme. Ne, my udělali chybu a musíme nést následky… Chudák mladý klučina je z toho špatný, je to možná jeho první větší výjezd v životě a tak mu z čapky dáváme peníze, aby si koupil šálu novou, celá situace je mu vysvětlena, snad se pro příště poučí…

V závěrečném dějství prohráváme o 2 branky, fandění je možná o malinký fous slabší než doposud, ale pořád fandíme velmi dobře. Až jsem překvapen. Dnes jsme si přivezli i buben, bubnujeme s citem, doplňujeme jím fandění. Nevím, jestli je to ožralostí bubeníka, ale dnes bubnuje parádně, pomalu, možná až nezvykle pomalu, my jsme tak nuceni nespěchat se zpěvem chorálů, chorály nezrychlujeme. Je to výborné. Musíme zjistit, kolik toho zmiňovaný bubeník vypil a tohle množství do něj nalít před každým zápasem! 🙂

Ve třetím dějství si připravíme další prezentaci, jednoduchou, prostou, máváme čtyřicítkou velkých vlajek na tyčích. Opět se jeden z nás domlouvá s ochrankou, ta jej pouští na tribunu domácích, přitom však nabíhá jeden Zubr a vytahuje na příznivce AZetu teleskopický obušek. Padne nějaká ta rána, ale po chvíli je nastolen pořádek…

Vlajkami na tyčích v tuto chvíli mávají i domácí, vypadá to pěkně. Stále fandí lépe než v první třetině za kterou jsem je velmi kritizoval, stále si však myslím, že při svém dnešním počtu mají na mnohem víc než předvádějí, dnes se mi jejich support nezamlouvá.

Na posledních několik minut zápasu jde na pozici spíkra klučina, kteří tuhle nevděčnou práci v minulosti vykonávali, pro nás fanoušky je to zase nový impuls a tak jde náš support, i přes stav 0:3, opět nahoru. Dlouhé minuty pějeme chorál, fanděním se bavíme, fandíme neustále, žádné skleslé hlavy…

Hráčům po zápase klasicky poděkujeme a chystáme se opustit stadion. Za plotem opět provokující domácí, přes plot však nelze ztrestat jejich provokace a tak míříme ven. Ochranka si ale nevšímá, že jsou otevřeny jiné dveře, kterými se mezi domácí můžeme dostat, dokonce jim vpadnout do zad, opravdu se tak děje. Ochranka však po chvíli zasáhne a tak padnou jen nějaké lívance, převážně na stranu domácích, což je v jejich početní nevýhodě docela pochopitelné…

Míříme k busu, za hlídkujícími policisty se schází nějací domácí, převážně mladí kluci, v kapucích sice vypadají drsňácky, nás však do busu žene spíše zima než jejich kruté pohledy a tak po chvíli opouštíme místo a vyrážíme na cestu domů. Na první benzínce se občerstvíme, načež v buse začíná velká zábava, která nám vydrží až do Havířova.

A zatímco autobusoví výjezďáci se baví po svém, kluci z Mladé Zvěře křižují Přerovem ve svých automobilech, když však na žádného soupeře nenarazí, město alespoň malinko graficky vyzdobí k obrazu svému a pokračují do nedalekého Prostějova. I tam už je několik desítek minut po konci utkání, Mladá Zvířata však míří na zimák, dokonce přímo do domácího sektoru, i zde nechávají průchod své tvořivosti a lidové tvorbě…

Jaký tedy ten výjezd vlastně byl? Jak už jsem zmínil – velmi povedený. Chápu, že ten, kdo jede primárně pozorovat hru a k dobré náladě potřebuje nutně bodový zisk, ten se mnou třeba nesouhlasí. Já si však myslím, že drtivá většina z těch, kteří v buse cestovali, si na výjezdu našla to své. Velmi dobrou zábavu a sobotu strávenou s kamarády. A především o tom by to mělo být. Když se k tomu připočte i naše výborné fandění, které jsme produkovali po celý zápas, i za nepříznivého stavu, nemůžeme být nespokojeni. Tak zase někdy…

P.S. V reportu jsem docela kritizoval domácí. Zase budou tlachat, jak jsem neobjektivní a kdesi cosi. Až mě to skoro sere, že jsme je musel kritizovat :-). Ale prostě jsem musel, fakt byli špatní… A abych k nim byl co nejvíc férový, požádal jsem o názor také dva jiné fanoušky AZetu, abych se ujistil, zda-li se mnou souhlasí… 

Sepsal J.R. from B.K.