Letošní rozlosování, kdy náš klub se ještě před startem sezóny, nebo v její rané fázi, snaží různě popřehazovat termíny jednotlivých zápasů tak, ať to co nejvíce vyhovuje našim hráčům, je takové zvláštní. Na hokej chodím 30 let, ale něco podobného zažívám poprvé. V něčem je to fajn, kdy nezastírám, že leckdy to hraje do karet i některým fanouškům našeho klubu, však má to i své nástrahy a pro nejednoho fanouška značné útrapy…
Sobotní zápas s Třebíčí je tak už devátým domácím zápasem během jednoho měsíce, aby toho nebylo málo, tak už o den později je na řadě domácí zápas číslo 10, tentokráte proti Kladnu. Pokud je tahle šňůra vysilující pro obyčejného příznivce AZetu, dokážu si představit, jak neskutečně moc je vysilující pro fanouška z kotle, který chodí pravidelně… Fandit prakticky celý měsíc, co tři dny, to je šílené. Nic jednoduchého, mnohdy se jede na morál než na nějakou chuť k supportu…
Doba internetová je v mnohém zlá, především udavačská a když si nedáváš pozor, tak… Už dva dny před utkáním s Třebíčí jsou někteří Slezané velmi všímaví, to když zaregistrují snahu Horáků o vypravení tranzitu k výletu na severovýchodní území republiky. Slezané už z minulosti moc dobře ví, že hosté z Vysočiny nejsou žádní odresovaní fanklubáci a že když chtějí, dokáží pozlobit… Né každý v Havířově už rezignoval na takový ten zdravý a hrdý patriotismus, čili jsou tací, a není jich naštěstí málo, kteří si nepřejí, aby Třebíčáci zlobili zrovna v Havířově. I proto je mezi určitými obyvateli nejmladšího města republiky možnost vypravení či nevypravení zmíněné dodávky daleko větším hitem a tématem než to, zda se konečně trefí Petr Kanko…
Možný příjezd vícemístného vozidla je už s dostatečným předstihem monitorován některými poflakujícími se floutky v okolí zimáku, z nudy je vytrhne přijíždějící policejní tranzit s blikajícími majáčky, uhání za zimák, což dává tušit, že hosté nás svou návštěvou poctí. Chtělo by se říct, že konečně, protože výjezdová aktivita fandů z Třebíče k nám je roky bohužel velmi slabá. A já se v kontrastu toho vždy tiše směju jedné fanynce Třebíče, která na nejmenovanou Fb stránku udává počty fandů z Vysočiny při výjezdech na sever Čech (a pak se podíváte na fotku a…), kdy právě díky této dámě mám ekipu Třebíče za jednu z těch, které ty počty věřím nejméně. Ale to vem čert, to je pouze můj problém, kdy kromě těchto pár vět jej nikam neventiluji…
Zatímco fanatici Horácké Slavie div že nevypadnou ze svých dopravních prostředků skrz množství alkoholu, které po cestě zkonzumovali, kotel Havířovské Zvěře věší 4 zástavy, další dvě jsou pak „vystaveny“ pod sektorem, jehož část spodních tří řad okupují členové RBH. Utkání začíná a s ním i podpora z hlediště…
V domácím kotli se schází méně fanoušků než v posledních zápasech, to nižší číslo se dalo předpokládat z důvodů, které už jsem popsal výš. Je toho strašně moc, pro mladé lidi, kteří tvoří většinu kotle, to mohou být i důvody finanční, kdy 9 (potažmo 10) zápasů v měsíci je opravdu velká porce. I přesto se kotel snaží a od první minuty žene vpřed hráče svých barev…
Fandění se ozývá i z prostější strany, 14 fanoušků Třebíče vypadá odhodlaně. Na zábradlí pod kotel vyvěšují dvě spíše menší, ale pěkné, zástavy, jeden hadřík pak roztahují na sedačkách za sebou. Většina hostů rezignuje na šály či dresy, oděni do černého nevypadají vůbec zle, ba naopak… Od úvodních minut vypadají, že se dnešním utkáním převážně baví, jejich stav, kdy to vypadá na nejožralejší sektor hostů při přepočtu promile na počet fans, tomu zajisté přeje… Možné problémy se skupinkou hostů vycítí i členové Security, pokud kolem tohoto sektoru jsou na začátku utkání asi jen 2 lidé z ochranky, během malé chvíle se jejich počet více než ztrojnásobí… Od této doby je delegace s Vysočiny monitorována nejen klukama ve vestách, ale i takovými, které kluci v černých mikinách zajímají krapet víc než dění na ledové ploše… Díky moderním technologiím už je pohled na sektor hostů poslán daleko za naše město, aby nejeden fajnšmekr sportovního násilí zhodnotil, jestli ty černé mikiny jsou dostatečně černé…
Během utkání je fandění od domácích takové konstantní, prakticky celý zápas AZet o gól prohrává, spíkr není spokojen s tím, že to ze strany Slezanů není žádná sláva, však na druhou stranu bych to určitě neoznačil za nějaký propadák. Takový průměr, místy nemastný neslaný, něco jako hra našich borců na ledové ploše… Hledal bych i pozitiva. Ač je to detail a mnozí na to vůbec nemyslí nebo je to nenapadne, pro mě je obrovské pozitivum sezóny, že máme stabilního bubeníka, bez kterého se žádný kotel v republice neobejde. Ten náš klučina chodí zápas co zápas a když jej tu a tam vystřídá někdo zkušenější, kdo si místem za bubnem prošel v minulých letech a občas si to ještě chce osvěžit, tak i přesto je náš stabilní bubeník připraven kdykoli… Jaký to rozdíl oproti době před rokem či rokem a půl, kdy začal zápas a my teprve při třetím buly zjistili, že není nikdo, kdo by bubnoval a někoho za buben jsme tak sháněli až během mače… Jak říkám, tohle jsou detaily, které většina nevidí či nevnímá, však když takových detailů dáš 10 vedle sebe, tvoří to ucelený celek, kterému klidně můžeš říkat fanouškovská scéna na hokeji v Havířově. Není to jen o tom, že vidíš fotky choreografií, že slyšíš fandění. Je to o „zařizování“ a detailním piplání desítek věcí tak, aby zapadaly do mozaiky… 
Hosté se baví celý zápas, mnohokráte vysvlékají svá trička, však pokřik „Kdo je v tričku ten z Jihlavy…“ mi přijde… No… V zásadě nemám rád, když některá z nejsilnějších fanouškovských ekip v republice přijde s něčím novým a mnoho ekip menších jen přehodí jedno dvě slova a pak ten stejný pokřik, jen s lehkou úpravou, řve celá republika. „Kdo je v tričku“ je věc aktuální, v minulosti jsem zuřil, když s nadsázkou půlka republiky řvala „Všichni co tu stojíme…“. A mohl bych další popěvky či pokřiky jmenovat dál a dál… Co to bude příště? Nelíbí se mi to… Druhá věc, která se mi na aktivních a opilých hostech nelíbí, je třískání laviček, které mají nahrazovat buben. Jasně, není to časté, je to párkrát během každé třetiny, však připadá mi to hloupé. Předvádět to fanklubáci jakékoli ekipy v zemi, pochopím to, od těchto kluků moc ne… I když jo, ten alkohol vlastně… 
V závěrečné třetině dochází k nejedné vzájemné nadávce mezi fanoušky obou týmů, které dnes měří síly na ledě, hosté z Třebíče křičí něco o jebaném a zkurveném Havířovu, trnem v oku je jim také komunistický pohlavár Tonda Zápotocký. Však jako bych podvědomě cítil, že i další komunistické zrůdy se ošívají v záhrobí. Když se dívám oknem haly směrem k Ostravě, jakoby dým z komínů fabriky Klementa Gottwalda stoupal s daleko větší intenzitou, jakoby dával najevo svou zlobu nad nepřístojným chováním hostů z Vysočiny… Kouř stoupající z komínů NHKG vrhá černé stíny, ideální pro ty, kteří nechtějí být viděni. A nic s tím nenadělá ani kotel Zvěře, který se vlajkami na tyčích snaží čeřit vzduch…
Utkání končí porážkou AZetu, na tribuně A zůstanou opravdu jen ti nejvěrnější, aby nastoupeným hráčům pod kotlem dali pokřikem „AZet, AZet“ najevo, že porážka je pitomina v kontextu toho, že tihle lidé fandí AZet v časech dobrých i zlých… Hostujícím hráčům poděkuje zmiňovaná čtrnáctka, která se dnes pro ty, kteří vnímají fanouškovství trochu jinak, představila ve velmi dobrém světle a je na místě ji pochválit! Hosté se po utkání v doprovodu Security vydávají ke svým vozům, v doprovodu policie pak opouští okolí zimáku… Kdo by si v tuto chvíli pomyslel, v době, kdy ulice Hálkova je při domácích zápasech AZetu nejbezpečnější ulicí v zemi, že po cestě ze Slezska ještě zažijí zajímavé chvíle. No jo, ty stíny… 
Něco málo k pozápasovému dění: Skupině starších TfH jedoucích směrem na Ostravu a kochajících se panoramaty NHKG se stala velmi nemilá věc… V jistém místě vozovky jim dochází kapalina pohánějící motory dvou vozidel. Byli nuceni požádat o pomoc za nimi jedoucí dodávku, jejíž posádka však nechápala opakované dotazy. I přes několikeré výzvy nechtěla vydat požadovaný materiál. Místo vzájemné spolupráce se posádka začala NESMYSLNĚ ohánět číslem 158. Což nás velmi zklamalo. Jsme rádi, že alespoň jeden z řad alkoturistů mohl využít této přestávky k vykonání svých potřeb. Příště naše přátelské dotazy vyměníme za mnohem důraznější gesta…
Sepsal J.R. from B.K. a spolek TfH