Honza Maruna je mezi lidmi zřejmě nejpopulárnější hokejista AZetu za posledních mnoho let, patří mezi nejznámější havířovské odchovance, je to kluk, kterého každý, kdo se o hokej jen trochu zajímá, zná. Jeho bohatá hokejová kariéra je u konce. Honza uzavírá tuhle svou životní pouť, je velká škoda, že tečku nenapíše v rodném Havířově. Jeho konec nadešel i proto, neboť klub, kterému dotyčný mnohé dal, kterému mnohé obětoval, o něj zřejmě nemá faktický zájem. Proč? Pěkně popořádku…

Je konec sezóny 21/22, AZet sestupuje do 2. ligy, z týmu odchází většina jeho hráčů. V klubu se zároveň mění vedení, jako nový prezident přichází Petr Malíř, osloví třeba i Honzu Marunu, aby v AZetu zůstal. Ten má však nabídku z Prostějova, z týmu, který má vysoké ambice. Mařkovi je 33 let, má rodinu, hokejový život se chýlí ke konci, ještě si chce dokázat, že na to má, že hokej hrát umí, zkusit novou výzvu, vydělat nějaké peníze, zabezpečit rodinu, zcela logicky kývne na nabídku Jestřábů. Z Havířova odchází, Petru Malířovi dává košem.

Uběhnou dva roky, Mařka v Prostějově končí. Píše se jaro roku 2024, nabízí se, že Honza dohraje kariéru doma. V Havířově. Kontaktuje jej Milan Mikulík, z Honzovy strany padne cifra, kterou by si Jeník přál, aby v Havířově působil. Sám hráč uznává, že si řekl o vyšší peníze, než jaké jsou ve 2. lize zvykem. Ne o moc, není to nic hrozného, ale trochu vyšší peníze to jsou. Odpověď Milana Mikulíka je taková, že se v klubu poradili a o Mařku zájem nemají.

Honza však cítí, že problémem možná nejsou primárně peníze. Sám říká, že ten zájem necítí. Když zastupuješ klub, máš o hokejistu zájem a na první dobrou se neshodnete na penězích, debatujete, rokujete, hledáte průsečík, jednotlivé strany různě ustupují ze svých požadavků apod. Tady se nic nehledalo, žádná jednání neproběhla, tečka. Není zájem.

O pár týdnů později se Petr Malíř nechává slyšet, že Honzu Marunu v Havířově nechce. Argumentuje mnoha věcmi. Třeba tím, že Mařka z Havířova „utekl“ po jeho sestupu, že i proto o něj zájem nemá. Zvláštní. Protože po sestupu „utekl“ třeba také David Chroboček a letos se vrátil jako jedna z největších posil. Tenhle argument kulhá, prezident klubu tasí další, nechává se slyšet, a zda je to pravda nebo ne, to ať si do svědomí sáhne každý sám, že Honzu Marunu v AZetu nechtějí (někteří?) hráči v kabině. Že Mařka v Havířově prostě nebude, tečka.

Uběhne několik málo týdnů, Mařkovi zvoní telefon. Opět volá Milan Mikulík, sportovní manažer. Jendovi sdělí, že AZ má o něj opět zájem. Už? Najednou? Už hráčům v kabině nevadí? Už nevadí, že 2 roky zpátky „utekl“? Trochu zvláštní, ale budiž. Milan Mikulík předloží nabídku, která je finančně spíše nedobrá. Honza ji „musí“ odmítnout. Třeba i proto, neboť v období, kdy klub Mařkovi sdělil, že jej nechce, si našel práci. Aby vydělával peníze, živil rodinu, Marunovi čekají druhé dítě.

Celá situace končí tím, že Mařka odmítá nabídku Milana Mikulíka, do AZetu se nevrátí, končí svou bohatou hokejovou kariéru, protože jiné zajímavé nabídky na stole nemá. Ale… Byla nabídka AZetu taková, aby ji hráč mohl přijmout? Byla myšlena seriózně a vážně? Nepadla ta nabídka jen proto, aby měl klub tzv. splněno? Aby mohl argumentovat tím, že o Mařku zájem měl? Jak moc svou nabídku myslel sportovní manažer vážně, když před dvěma měsíci tvrdil, že o Mařku zájem nemají? Jak moc svou nabídku myslel sportovní manažer vážně, když před měsícem a půl Petr Malíř tvrdil, že tady Mařku nechtějí, protože „utekl“, protože jej nechce kabina? (nebo její část)

Kdo o Jana Marunu má a nemá zájem? Má o něj zájem Petr Malíř, kterému dal Mařka před dvěma roky tzv. košem a třeba tím naboural ego klubového prezidenta? Třeba to Petr Malíř prostě stále nerozdýchal a teď to chtěl Honzovi vrátit? Nevíme. Má o něj zájem Milan Mikulík, o kterém se říká, že chce mít v týmu jemu absolutně loajální a oddané hráče, kteří „ani neceknou“? Kterému určitě nevyhovuje, že Mařka má velmi dobrý vztah s fanoušky, se kterými Milan Mikulík nevychází dobře? Nevíme. Kdo tady Mařku opravdu chtěl, pokud vůbec někdo, a kdo ne?

Pozor, jsme si zcela vědomi toho, že klub má svaté právo neangažovat Jana Marunu, stejně jako kteréhokoliv jiného hráče. Ano, jasně, v pořádku. Ale myslíme si, že by se to, když už, mělo komunikovat jinak. A že by nemělo docházet třeba k tomu, že si lidé z vedení trochu protiřečí apod. Chování našeho klubu se nám proto nelíbí. Chování našeho klubu k Janu Marunovi se nám zdá trochu nedůstojné. I proto, jaké služby, nejen na ledě, tady „desítka“ odvedla. A jelikož nám tento havířovský odchovanec přinesl za uplynulých 12 let mnoho radosti, museli jsme se jej zastat. Museli, byla to naše morální povinnost. Nebyl to primárně atak vůči našemu klubu, spíše support legendě.

V čase 10:10 jsme se rozhodli, přerušit první přípravné utkání havířovského AZetu a v hledišti roztáhnout dva transparenty. Jeden, ten první, je přesná kopie transparentu, který jsme na tribuně vytáhli před cca 12 lety, v době, kdy byl Mařka zraněný a my jej chtěli morálně podpořit. AZET BEZ MAŘKY JE JAKO PIVO BĚZ PĚNY. Druhý, menší transparent, pak zněl VINÍCI, STYĎTE SE.

Tímto neklademe žádné požadavky, nedáváme žádná ultimáta, neklademe si žádné cíle, nic takového. Bylo to prostě jen upozornění na situaci, především pak zastání se kluka, který se třeba nejednou, klidně i nevědomky, zastal nás, který havířovskému publiku přinesl tolik radosti. 

Honza Maruna, stejně jako my všichni ostatní, má mnohé své chyby. Víme o nich. Proti jeho angažmá v Havířově je třeba několik důvodů. Jasně, v pořádku. Však myslíme si, že vždy si musíš vyhodnotit, zda pozitiva převažují negativa. A my si prostě troufáme myslet, že AZ Havířov s Janem Marunou by byl pro Havířovany klubem, který by si je snáze získal. A přitáhl k sobě další fanoušky, třeba i některé z těch, které za uplynulé roky poztrácel.

Situací v havířovském AZetu, nejen touto událostí, je toho víc a kupí se to, jsme trochu rozčarovaní. Spousta příznivců tří barev nemá o AZet takový zájem, jaký by mít měli, někteří ztrácí chuť, jsou odevzdaní, AZet jim „je jedno“, na hokej chodí jen zabít čas, možná také pouze z jakési setrvačnosti, to srdce a oddanost schází. Sami nevíme, kudy a jak dál, protože situace nás prostě mrzí. Víme však jedno – Jan Maruna už nikdy neoblékne dres AZetu v mistrovském utkání, už nikdy neoblékne žádný jiný hokejový dres, jeho krásná hokejová kariéra, ve které dal Havířovu, svému městu a svému klubu, mnohé, je u konce. Za vše dobré mu, každý z nás, poděkujme. A doufejme, že dres s číslem #10 bude už navždy spjat s tímto havířovským mohykánem…

Díky za vše, Honzo! Nezapomeneme.

HZ2010