Další středa, další domácí zápas. Krize havířovského kotle ještě né zcela zažehnána a tak čekáme, zda-li po solidním představení proti Frýdku pojedeme ve stejném tempu. Dopomoct by k tomu měl i nový megafon, který v týdnu kupujeme, je to už čtvrtý kousek od začátku havířovského spíkrování.

Ploty kolem zimáku jsou postaveny opět malinko jinak, lidé si pomalu zvykají, před zápasem můžeš v klidu do Plechárny, myslím si, že tohle je zas o kus lepší řešení a snad se časem vychytají veškeré mouchy.

Pod sektorem věšíme „Zvěř“, nahoru „Slezskou krev“, obě své zástavy vytáhli i rumaři a utkání může začít. V sektoru se nás schází zhruba stejně jako minulou středu. Na tento počet už si zvykejme. Není nikterak ideální, na druhou stranu ani nikterak ostudný. Lepší snad budou soboty, lepší snad budou atraktivní zápasy… Lidé chodící do kotle a přispívající tak k hokejového atmosféře (+ spíkř z RBH uskupení hecující pravou stranu) by měli pobírat nějaké výhody (né materiální) a být za svůj přínos nějak odměněni. Momentálně mě napadá jak, ale věřím, že jednou přijde chvíle, kdy je bude hřát satisfakce… I s klubem o tom budeme chtít jednat.

První třetina je z hlediska atmosféry slabší, nebojím se říct, že kopíruje výkon našich hokejistů, kteří se na ledě trochu trápí. Po opavském gólu mrknu do hlediště, především do sektoru hostí, nevidím nikoho kdo by dal najevo svou radost a tak pokud nebyli hostující fanoušci maskováni, dovolím si tvrdit, že jich dojela nula.

Zkraje druhé třetiny si několikrát odpovíme s pravou stranou „kdo vyhraje zápas“, abychom zamaskovali absenci kuřáků a návštěvníku Kauflandu, kteří opět neví, že přestávka má jen 15 minut, né 20, poté už ale rozjíždíme jednu velkou parádu. Asi od 5. minuty třetiny rozjíždíme chorál „Havířov gól“ a lidi burcujeme, aby nepřestávali. Říkáme si, že to budeme zpívat tak dlouho, dokud ten gól prostě nedáme. Tu a tam nám pomůže i pravá strana, takže někdy se to krásně rozléhá halou. Ač kotelníkům teče pot po tváři a slepují se jím půlky, chorál neustává a jede dál a dál, je jedno zda-li hrajeme přesilovku či oslabení, je jedno zda-li má Opava gólovku, sektor se prostě náramně baví. Víc šancí ve druhé třetině měla Opava, my ten gól né a né dát, takže chorál končí až závěrečným klaksonem. No, a najednou to šlo. Najednou lidé neodchází minutu před koncem na sváču. Tentokrát až do času 20:00 zůstávají všichni v sektoru a dozpívají to poctivě až do samého konce. Paráda! Takhle to má vypadat. Oželím i ty koláče pod paží, tohle je fanouškovství!

O přestávce proberem s pravou stranu co a jak ve třetí periodě, když jsme je v té druhé postavili s prominutím na vedlejší kolej. Jirka Krisl dává na 2:1, atmosféra graduje. I díky opavským, kteří šermují hokejkami a předvádějí nějaké ty boxerské vložky. Vyhecované situace využíváme a reagujeme novou odpovídačkou s pravákama – „Jebat – Opavu“. Praváci to dali výborně, sem tam si o jebání Opavy zakřičíme sami v kotli, hostující mančaft naše počínání kvituje (ne)souhlasným poklepáváním hokejkama o střídačku.

Na posledních asi 8 minut vytahujeme nad hlavy pětadvacet vlajek na mávání s nadějí, že oslavně mávat budeme až do samého konce utkání. Jo, mávali jsme až do konce, ale bohužel už né oslavně. Netrefíme prázdnou bránu, vzápětí inkasujeme, druhý bod si připíšeme až v prodloužení… Děkovačka ze strany hráčů malinko odfláknutá, ale chápu, že asi nebyla nálada. Takže v sobotu náprava! Při vyrovnání Opavy letí ze všech částí hlediště odpadky na led, většinou prázdné lahve. To, že to lítá ze všech části zmiňuju proto, neboť ochranka si zase honí své ego na lidech v sektoru a některé vyhazuje. Kotel je vyhazuje také, bohužel jen tradičním pokřikem. 

Je třeba také zmínit, že během utkání vyvoláváme jméno Roberta Říčky, který na utkání dorazil v doprovodu dvou sličných sester. Společnost mu dělala levá a pravá berle. Opět přejeme brzké uzdravení! Druhým hokejistou, kterého bych rád zmínil je pak jeden z opavských hráčů, který po předchozí domluvě přichází po zápase na Plech a krom nějaké výměny nálepek předává i nemalou finanční hotovost na našeho bývalého spíkra. Díky!

V sobotu jedeme do Valmezu, místa v buse stále jsou, pojďme se ještě někdo hecnout a vyrazit, Užijeme si pohodový výjezd, v sobotu bude venku hezky a tak pokud to skloubíme s úsměvy na naších tvářích, tak to bude prima :-). Jo a ještě něco – pod bundy či mikiny VŠICHNI BÍLÉ TRIKO!