Letos už počtvrté s rivalem z Prostějova. Množstvím těchto zápasů to už může malinko ztrácet náboj, ale i přesto je potřeba se zodpovědně připravit. Navíc na ledě to bude souboj prvního s druhým, tudíž punc vyhecovaného utkání by opět neměl chybět…  

Den před zápasem ještě vyrobíme nějaké potřebné věci pro plánované choreo. Vyrábíme to však v těžkých podmínkách a není to ideální. Kdyby někdo věděl o jakýchkoli krytých prostorech, kde je možnost malovat, dejte vědět, byli bychom Vám moc vděčni. Tohle je opravdu problém, který nás dost trápí a který sráží naše umění.

Ale jak říkám, na tento špíl je potřeba být připraven a tak vše zvládneme, něco málo po páté už stojíme před zimákem a jdeme obhlídnout, jak vypadá prodej lístků do sektoru ve čtvrté budce. Někteří lidé o tom ví a kupují, budeme však muset asi nějaký ten zápas počkat, až se to fanouškům dostane pořádně pod kůži a na tuhle možnost si zvyknou. Protože do sektoru byla prodána jen polovina lístků z celkového počtu lidí v něm. Takže někteří zaplatili „zbytečně“ 60,-, když mohli jít za 40,- . Ale jak říkám, je to novinka, která se bude muset zaběhnout. Takže pro příště – 4. budka, lístky do kotle za 40,- ! Jsem také spokojen s tím, že tyto lístky nekupovali žádní vychcaní chytráci a tak se potvrdily naše domněnky o tom, že lidé píšící negativní vzkazy na různá diskuzní fóra, ohledně tohoto kroku našeho vedení, jsou buď zapšklí místní anonymové, kteří nejdál došli strastiplnou cestu od písmene „A“ po písměno „P“ na klávesnici, nebo se jedná o provokatéry z řad našich fanouškovských rivalů.

Ale zpět k samotnému utkání. Kolem zimáku spousta antonů i normálních policejních aut, zřejmě očekávají hanáckou invazi. Hanáci však né a né dorazit, už už někteří lamentují nad tím, že naše choreo, díky jejich absenci, nevyzní tak ideálně. Ale o tom až později…

Nás se v sektoru schází 125. Je to víc než minule, kdy jsme navíc hráli v sobotu, takže z této strany je to věc pozitivní. Pojďme se však s tímto stavem nespokojit a snažme se všemožně dál, aby ty počty byly minimálně na současné úrovni nebo abychom je ještě navýšili. Po dlouhé době vytahujeme stařečka, neboli B.K. flagu a věšíme ji pod sektor. Nad sektorem pak visí HAVÍŘOVSKÁ ZVĚŘ. Rumaři také ctí, že jde o zápas dvou top fanouškovských táborů v hledišti a věší obě své zástavy.

Od úvodních minut je doping velmi dobrý. Přichází okamžik K a my chceme navázat na Jičín, rozjíždíme „My jsme AZet“. Páni, ono se to chytlo parádně. Nejen v kotli. Přidávají se i lidé na jiných sektorech, tleská půlka haly, velká paráda. Tenhle pocit spokojenosti nám velí zařadit tento pokřik častěji, pro dnešek je to chorálový hit… To už ale přijíždí hosté, po krátkém přemýšlení vyvěšují vlajku „Ultras Prostějov“ a během celého utkání postávají nad ní. Je jich maximálně 20, občas nám zatleskají – to když je urážíme, občas něco zafandí. V jejich počtu je však pochopitelně nejde slyšet. První třetina končí, díky dění na ledě (5:0) je spokojenost i velmi dobrá atmosféra, můžeme jít na jedno zasloužené…

Ve druhé části vyvoláme jména všech hráčů, kteří pro zranění nemohou nastoupit, většina jich sedí společně na béčku a tak prý mávají jeden po druhém jak na prvního mája. Já osobně je nevidím, ale budu to těm flákačům věřit :-). Poté už jdu pod sektor, ačkoli jsem pomyslnou dirigentskou taktovku nechal doma, abych mohl tak nějak podirigovat choreo, které adresujeme právě tomu hloučku hostů. Na zábradlí pod kotlem je 10-ti metrový transparent vyvedený v prostějovských barvách, jehož znění je „Máme vás na mušce“. V kotli jde pak nad hlavu dvacet velkých tvrdých kartonů, na kterých jsou vyobrazeny terče. Tím, že stojím pod sektorem a vidím reakci lidí mimo kotel si uvědomuju, že tu a tam to asi děláme dobře :-). Reakce lidí jsou spokojený smích, potlesk, focení, uznání apod.. Moc fajn pocit. Když víte, že se s něčím serete a lidé to ocení! Choreo vyšlo na jedničku. K druhému významu této choreografie (první význam je samozřejmě jasný) nám pomáhají i naši hráči a tak díky vývoji skóre doznává celá prezentace i jiného rozměru… I ve druhé třetině kotel šlape tak jak má, lidé se fanděním baví. Více už zapojujeme i pravou stranu, pro kterou bývá druhá perioda signálem pro rozjezd.

Třetí část je už exhibicí. Skóre na ledě neutěšeně stoupá, kotel se baví a už na maximum zapojuje pravou stranu. A tak jsou slyšet odpovídačky (opět i nenávistná prostějovská) či opakovačky. Takhle vyspělé fanouškovské publikum MIMO KOTEL jen obtížně najdete, kdekoli v Česku. To je možná ten slezanský naturel :-). Takhle to má vypadat, když se lidé fanděním baví! Takhle je to super. Tuhle naši specialitku si udržujme a ještě obohacujme do větších rozměrů! Jaksi „za odměnu“ pak prvou stranu zapojíme i do choreografie, neboť tušíme, že nezklamou. A tak v polovině závěrečné třetiny tasí kotel bílé a pravá strana modré balonky, mezi oběma sektory je máváno velkou mávačkou. Efekt na jedna! Blíží se konec zápasu, my ještě vytáhneme přes dvacet klasických vlajek na tyčích, kterým dole pod sektorem opět vévodí jedna velká a slavíme parádní vítězství. Závěrečný klakson, hosté balí fanglu, opouští zimák a my můžeme děkovat.

Co má společného Robert Najdek a Lucie Vondráčková? Jo, Najdoš má občas hokejové oči jako Pleky, ale nyní myslím něco jiného. Nevíte? No oba se přeci na chvíli vzhlédli v Tomáši Vernerovi :-). Škoda, že to Najdošovi nevyšlo na jedničku, ale ten pokus o čtverný Axel vypadal nadějně! Po chvilce děkování necháme hráče odjet do kabin, abychom je ale vyvolali ještě zpět. Tohle byl v minulosti fajn zvyk, kdy jindy na něj navázat, než když první tým v tabulce porazíme rozdílem Pažouta s Horáčkem? Ti dva kacafírci z jednoho známého dětského seriálu 3x propadli, takže rozdílem tří tříd.

Sbalíme všechny serepetičky, opět velké díky těm, kteří před hokejem věci chystají a po hokeji zase sklízí a zatímco hosté opouští náš kraj a odmítají zastavit mladým z TfH, kteří jim z dobré vůle vezou ztracenou náušnici, tak my dáme jedno na Plechu. Tam je objeven onen bájný tvor z diskuzního fóra na oficiálech – pan Pkzech. Jeho plácání o prodejných děvkách mám už plnou prdel, rozdíl třech promilí mezí náma dvěma mě nebaví a tak jej pošlu za za Mařkou a Potokem k vedlejšímu stolu, aby jim o těch zápasech prodaných ve Fortuně řekl své spiklenecké teorie. Je však odchycen Slonem, k pěstím chybí málo. Nakonec se situace uklidní, Pkczech opouští Plech jako spráskaný pes a my můžeme opět myslet pozitivně…

Závěrem bych rád osobní vsuvku. Chtěl bych malinko poprovokovat státní aparát a poukázat na demenci. Holt to je tak, když se proti něčemu bojuje až moc, stranou jde rozum, do popředí se dostává chuť neomezené moci nad vším „špatným“. 88 HH !!! Ne, není to propagace pána s vousem, tak snad mě nezavřou… Snad budu v sobotu ve Frýdku a bude to pro mě 89. hurá hokej!

Díky všem za fajn středeční zážitek, v sobotu se uvidíme na slezské straně Frýdku-Místku. Jeďte auty, jeďte vlakem, jeďte třeba na kole či na fetu. Ale klidně se i hlaste do busu… 🙂