Pět zápasů bez tříbodové výhry zapříčinilo schůzku fanoušků s vedením, s trenérem a s hráči. Od zápasu s Opavou se očekávalo, jak moc budou fanoušci stát za svým týmem, jak moc mu svými hlasivkami pomohou nebo zda-li se najdou a projeví i tací, kteří svůj tým už zatratili…

Na zimáku jsou vyvěšeny tři nejtradičnější vlajky (asi už nemusím zmiňovat které), kotel se, na letošní poměry, schází v obstojném počtu, od počátku se fandí velice dobře a to i přesto, že AZet prohrává. Velkou zásluhu na tom má tradiční spíkr, který dnes kotel řídí. Sami jsme mohli vidět a slyšet, jak je klasický spíkr (sehraný se svým „orchestrem“) pro support důležitý.

Velice mile překvapili fanoušci Opavy, kteří k nám poprvé od našeho působení ve druhé lize přijeli. Sešlo se jich 17, i když tak trochu zvláštně, jelikož i v tomto počtu tvoří dva sektory. Vlajku nepřivezli, prezentaci také ne, fandí však celý zápas, i za nepříznivého stavu, po utkání svým borcům poděkují… Cestou zpět do svého města jsou možná malinko vystrašeni, když jim pár jedinců prohledává batohy, nešlo však o nic velkého, jen se prostě kdesi na Podlesí zatoulalo malé štěně a někteří jej holt hledají kdekoli.

Jak jsem již zmínil, domácí kotel fandí celý zápas, do toho také prodáváme fanouškovské placky. Velké díky všem, kteří si zakoupili či jakkoli jinak přispěli do čapky. Vím, že se v tomto opakuji, ale dobré činy si opakování zaslouží. Jen díky Vašim příspěvkům můžeme stále tvořit a nežadonit nic po klubu, jak se u mnoha fanouškovských skupin v republice děje. Jsme soběstační fanoušci!

Fandění graduje od poloviny zápasu a pak především ve třetí části hry, AZet se ujímá vedení. Na úvod reportu jsem se řečnicky tázal, jak se na havířovském fanouškovi projeví ta výsledková krize našeho týmu. Mám dojem, že se projevila pozitivně, publikum si uvědomilo, že svému týmu musí fandit, rýpání a spekulování nechme jiným. A tak fandí nejen kotel, ale dobře se na zápas připravili i „praváci“, které Bradka svědomitě diriguje. Mám radost. Publikum prostě neztratilo víru i přesto, že zápas se dobře nevyvíjel, publikum si bylo vědomo, že svému týmu musí pomoci. Tak je to správné a tak to má být! Takže s atmosférou v hale panuje z mé strany spokojenost.

Odměnou pak je zasloužená děkovačka, při které jsem si vzpomněl na slova Patrika Rimmela, který na schůzce s fanoušky prorokoval, že si v sobotu na děkovačce konečně i zazpíváme. Tak se také stalo. Zazpívali jsme si a s dobrým pocitem zamířili na nějaké to pivko.

Mezi fanoušky zavítal i Honza Maruna, který byl na střídačce velice příkladně oděn a tak jej kotel odměnil skandováním jeho jména. Na Plechu u čaje jsme své poděkování vyšperkovali i předáním naší fanouškovské placky, protože na hrdé srdcaře se nesmí zapomínat.

Myslím si, že společně jsme obstáli. Hráči i fanoušci. Pojďme nyní, opět společně, zabojovat o vítězství v základní části. Za týden k tomu máme ideální příležitost. Vyjeďme společně vlakem do Přerova, zápas tam bude možná klíčovým duelem o prvenství v základní části! Ideální vlakový spoj, přijatelná cena. Pojeďme všichni!