Na nit zvanou semifinále dnes navlékáme už čtvrtý korálek. Dopoledne se ještě dodělává transparent k plánovanému choreu, po obědě pak hurá na Plech. Už z dálky na mě huláká Olin, v duchu si říkám, zda-li si nepopletl dny, protože na našem zimáku se dnes nehraje.

Po příchodu do šenku je mi však řečeno, že Olík dnes vyjede na výjezd. Že se sice bojí, má strach, ale že by měl jet. No uvidíme… Dáme jedno rychlé a nastupujeme do autobusu. Čabajkou nás nakonec vyjede přesně 70, mezi námi je i zmiňovaný Olin. Legendární postava havířovského zimáku, která si dnes, ve svých dvaapadesáti letech, připisuje svůj vůbec první výjezd! Na vlakáči dáme kouřkovou pauzu a pak už hurá po Rudné až na místo činu…

Po příchodu k zimáku si připadám jako v Havířově, havířovák všude kam se podíváš. Ochranka maximálně v pohodě a tak jdeme na sektor, věšíme vlajky (RBH, Abstinenti, Brumm Kreisel), za naší tribunou ještě narychlo doděláváme transparent a začínáme formovat sektor. Opět se to docela daří, mnozí ví, kam patří, na těch správných místech se nakonec schází 180 fanoušků. Nutno poznamenat, že skoro celá podélná tribuna jsou lidé fandící AZetu, tudíž náš celkový počet v hale může sahat ke čtyřem stovkám. Párkrát za zápas se bavím s lidmi, se kterými si notuju, jak je velká škoda, že nehrajeme třeba v Orlové, kde byl pro hosty prostě ohraničený sektor a nikoho nenapadlo, aby si sednul mimo něj. Tyhle nesektory nám dosti ubližují. Ale co, můžeme si za to sami…

Domácích se za bránou schází do 20-ti. Opět valí do bubnu, zamávají vlaječkama, vytáhnou nějaké transparenty. Mimochodem, těch během celé série měli víc, než kolik jejich tým vstřelil branek. Alespoň nějaká snaha. Svou náklonnost nám pak projevují tím, že při děkovačce nám bubnují do rytmu našeho chorálu :-).

Naše fandění není od úvodního buly nikterak ideální. Nevím, zda-li jde na lidi nějaká jarní skepse či únava, ale opět je to nějaké ospalé. Přitom díky akustice zdejší haly, když se do toho opřeme pořádně, tak je to parádně slyšet. Nicméně, s tím naším zdechláctvím se musí něco dělat! Jinak by nás ve finále Přerov vymazal. Mnozí si hrají na fanouška, bijí se do hrudi, jak mají AZet v srdci, jak tím klubem žijí a pak je jim zatěžko otevřít pusu či zvednout ruce… Tohle jsou líné lemry jejichž největším fanouškovským počinem je pouštění si fanouškovských videí na youtube a klikání na tlačítko LIKE. Jo jo, takový je ten náš národ. Je zatěžko tvořit, je však lehké se pak natřásat, jaký jsem fanda. Zamyslete se nad sebou, tímto svému týmu nepomáháte, tímto jste obyčejný divák, který dal pajdu za to, aby se podíval na hokej! Abych nebyl jen kritickým – tak velká čest a uznání těm, kteří řvou z plna hrdla – i takových je dost. 

Kdybych nevěděl, že ti lidé ze sebe mohou dostat mnohem víc, neřeším to. Ale zvláštní pak je, že když dá PačesGól branku, tak každý najednou fandit umí. Atmosféra se zvedá o 100% a hned to všechno zní jinak… Najednou je prostředí hokejové, atmoška dobrá a my konečně sneseme přísnější měřítko. Škoda, že to tak nejde celý zápas… Je to určitě dáno i tím, že proti sobě nemáme soupeře rovného, že když na prostější tribuně budou stát přerováci či karviňáci, že se vyhecujeme mnohem víc a dáme tomu ten správný fanatismus. Ano, chápu to, asi každý to tak máme. Nicméně to bohužel není omluva, protože fandíme přece AZetu, ať hraje s kýmkoli…

Ve třetí části hry vytahujeme choreografii dne. V sektoru je rozdáno 150 modrých lesklých kartonů, pod sektorem je pak na stříbrném lesklém pozadí černý nápis „LESK NAŠEHO KLUBU“. Prezentace se daří, dál však upíráme svůj nervózní zrak k ledové ploše, kde utkání pomalu finišuje…

AZet jde do vedení, atmosféra opět graduje, krom skoro dvousethlavého kotle už fandí i okolní sektory. Hvizd, siréna, je dobojováno, po roce si opět zopakujeme finále. Hráči i fanoušci slaví výhru a řadí se na děkovačku. Do té se v sektoru rozbliká několik stroboskopů, jako první „promluvit k davu“ má právo Pačes, který je hrdinou dne a vzhledem k tomu, že je nejproduktivnějším českým sekretářem, mohl by po něm být pojmenován i report, jenže marné – první Olíkův výjezd je víc :-). Děkovačka parádní, opět do ní zařadíme chorál (Utekli jsme ze ZOO…), který při konci zápasu není samozřejmostí a který však v této hale parádní zazní… Výborná děkovačka trochu napravuje dojem z té zdechlosti. Hurá do busu a valíme domů.

Na svého finálového soka si budeme muset počkat do středečního večera, bezprostředně po zápase v Přerově pak vyjde info o výjezdech na finále, ve čtvrtek ráno pak také vyjde velký článek, který by na finále měl nalákat každého správného fanouška AZetu… Pokud chcete být se svým týmem dříve než v sobotu, přijďte ve středu od tří na pivko do Tipu na námko.

Dnešní rozhovor je pak s klučinou, který má letos zatím všechny zápasy AZetu osobně navštívené, čili 50 zápasů bez vynechání. Když zjistíte jeho věk, musíte smeknout – Radim Š.

Kolik ti je let, jak dlouho chodíš na hokej a kde na zimáku sedáváš?
Je mi 15 let a na hokej jsem začal chodit s dědou, když mi bylo 7, tenkrát ještě na pantery, v té době samozřejmě jen jako divák. Od začátku sezony 2010/2011 jsem začal chodit do kotle a aktivně fandit svému týmu.

Kolik jsi letos vynechal zápasů AZetu a jak to zvládáš finančně, kor ve svm věku? 
Letos mám vše komplet, i výjezdy. Na ty jsem začal jezdit až od této sezony. Co se týká shánění peněz, tak matka mě v tom nejdříve podporovala, ale po tom, jak jsem začal jezdit na vzdálené výjezdu typu Přerov či Prostějov, tak mi to začala zakazovat. A tak jsem na hokeje začal utíkat, na hokeje jsem si půjčoval od kamarádů, jen abych mohl být přitom a vidět AZet naživo. Zas tak náročné a složité to není, protože když chceš být s AZetem, nic ti (mi) v tom nezabrání…

Tři nejlepší letošní zápasy pro Tebe, jako pro fanouška? A nezáleží, zda-li je to výjezd nebo domácí mač.
Tak to je těžká otázka, protože každý domácí nebo venkovní zápas měl nějaké kouzlo. Ale řeknu ti teda: čtvrtý čtvrfinálový zápas v Opavě, 4 busy do Prostějova, i když od toho výjezdu jsem čekal daleko víc a na to jaký byl počet, mohl být náš support daleko lepší. A ten třeti? Vlakem do Přerova. I do Vsetína byl povedený výjezd, když fandíme na maxa za nepříznivého stavu 0:4.  A jestli mi záleží na tom, zda hrajeme doma nebo venku? Ano záleží, protože když máme výjezd, těším se daleko více, protože na výjezdu fandí takřka všichni, panuje daleko lepší nálada. Havířov má nelepší výjezd a opět to potvrdil i tuto sezónu.

Koho chceš do finále a proč?
Jednoznačně Přerov! Protože v hledišti bychom měli soupeře a víc by nás to jako fanoušky motivovalo, abychom se do toho supportu pořádně opřeli… A představa, že bychom vyhráli finále na přerovském ledě? Hmmmmmm…

Co udělat pro to, abychom byli na finále co možná nejlépe připraveni po fanouškovské stránce?
Co udělat, to nechám na jiných. Každopádně do Přerova nás prostě musí vyjet co nejvíce, musíme tam být v sektoru pohromadě a musíme fandit na maximum od 1. do 60. minuty a to i za nepříznivého stavu!. Je to přece finále, tak bychom si ho měli pořádně užít, kurva! A doma? Aby na náš zimák přišlo na finálové boje aspoň 3000 lidí, zaplnit kotel tak, ať neexistujou schody a především pak fandit srdcem.

P.S. Úplným závěrem pak ještě jedna věc, jako má reakce na lejnoviny (nemá nic společného s denním tiskem, nýbrž se smrdutým hovnem), které se píší na oficiálním webu klubu a kde asi není chuť s tím něco dělat. Já nefandím trenérovi Potěšilovi, nefandil bych však ani trenérovi Růžičkovi či Říhovi, kdyby vedli náš klub. Já fandím AZetu Havířov a nemůžu přece veřejně a nenávistně zbrojit proti trenérovi (v rozehrané a výsledkově zatím úspěšné sezóně), ač si o něm můžu myslet cokoli. Pokud jste fanoušek a svému týmu fandíte, musí Vám být jasné, že po kritice (ať už je věcná nebo ne) se ten tým nezvedne. Na druhou stranu vím, že většina těch kritiků jsou anonymní zapšklí rejpálci, kteří nikdy nevyjdou ze své anonymity. Odjakživa se říká, že cokoli anonymního je vždy největší srabárna. Ale třeba se pletu, třeba tito lidé přijdou ve středu do Tipu na náměstí a dokážou víc, než jen ťukat do své klávesnice…

Několika lidem jsem při včerejším hokeji řekl, že určité věci napíšu do reportu na plnou hubu. Věci, které ví 15 lidí z ORG skupiny + pár „vyvolených“. Dostal jsem radu, ať si to nechám až po skončení sezóny. Dobře. Dnes jen naznačím…

Asi 5 kol před koncem základní části (i jako reakce na to, co se psalo a píše na oficiálním fóru) dostali hráči do kabiny zprávu od fandů, kteří mají největší vliv na místní fanouškovskou scénu. Hráčům byla dána určitá nabídka, nabídka, která by jistě potěšila mnoho těch nespokojených fanoušků… Chtěli jsme pro hráče udělat maximum, prostě vše od A do Z, jen aby byli spokojeni a do konce sezóny dali vše. Hráči nabídku fanoušků nevyužili (a já se jim možná ani nedivím).

Při finálových bojích (ať už v Havířově, v Přerově či v Karviné) naviděnou…